PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
Úvod do didaktiky českého jazyka a literatury - OCDC23SS19
Anglický název: Introduction into the Didatics of the Czech Language and Literature
Zajišťuje: Katedra českého jazyka (41-KCJ)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: oba
E-Kredity: 0
Rozsah, examinace: 0/0, Zk [HS]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: PhDr. Eliška Doležalová, Ph.D.
Mgr. Filip Komberec, Ph.D.
Neslučitelnost : OCDC23SS06, OCDC23SS07, OCDC23SS08, OCDC23SS09, OCDC23SS10, OCDC23SS11, OCDC23SS12, OCDC23SS13, OCDC23SS14, OCDC23SS15, OCDC23SS16, OCDC23SS17, OCDC23SS18, OCDC23SS22, OCDC23SS23, OCDC23SS24, OCDC23SS25
Je neslučitelnost pro: OCDC23SS10, OCDC23SS18, OCDC23SS06, OCDC23SS07, OCDC23SS08, OCDC23SS09, OCDC23SS22, OCDC23SS11, OCDC23SS13, OCDC23SS15, OCDC23SS16, OCDC23SS17
Je prerekvizitou pro: OCDC23SS43, OCDC23SS41
Anotace
Cílem předmětu je zprostředkovat účastníkům základní poznatky z didaktiky českého jazyka a literatury tak, aby se orientovali v základních kurikulárních dokumentech, dokázali formulovat výukové cíle a na jejich základě vybírat optimální výukové metody a organizační formy ve výuce českého jazyka a literatury.
Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
Cíl předmětu

Absolvent(ka) modulu:
- charakterizuje cíle výuky předmětu český jazyk a literatura (dále “ČJL”) a různá pojetí výuky ČJL (kompetence 1.1 a oblast 2 KRAU);
- orientuje se v kurikulárních dokumentech a relevantních odborných zdrojích a dokáže je vhodně využít pro výuku ČJL (kompetence 1.1 a oblast 2 KRAU);
- realizuje didaktickou transformaci učiva ČJL (oblasti 1 a 2 KRAU);
- využívá při přípravě na výuku i při výuce ČJL žákovské prekoncepty (miskoncepty) (kompetence 1.1, 1.2, 3.1 a 3.2, oblast 2 kompetencí KRAU);
- didakticky zprostředkovává vybrané učivo (metodická analýza učiva) (Oblast 1 a 2 KRAU);
- využívá ve výuce ČJL efektivně digitální (multimediální a interaktivní) prostředky (kompetence 2.4, 3.3 a 6.2 KRAU),;
- pracuje při výuce svého předmětu (ČJL) individuálně nebo týmově s heterogenní skupinou žáků a diferencovaně podporovat učení žáků podle jejich individuálních potřeb (včetně žáků se SVP) (kompetence 2.2, 2.4 a 3.2 KRAU);
- připravuje, realizuje a reflektuje výuku daného předmětu, včetně využití Rámce digitálních kompetencí učitele (oblast 2 KRAU);
- využije při výuce i přípravě na ni metodických postupů pro utváření specifických znalostí a dovedností daného předmětu (oblasti 1 a 2 KRAU)

Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
Podmínky zakončení předmětu

Atest v podobě zápočtu, ověřený kolokviální rozpravou.

Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
Literatura

Zdroje (didaktika literatury):
Beach, R. et al. (2011). et al. Teaching Literature to Adolescents. New York: Routledge.
Bednářová, J. (2015). Tvůrčí interpretace nonsens básní a textů. Jazyk - literatura - komunikace, (1), online. Dostupné z: http://jlk.upol.cz/index.php/cislo-1-2015
Boudová, S., Janotová, U., Basl, J., Andrys, O., Zatloukal, T., & Pražáková, D. (2021). Čtenářství ve 21. století: sekundární analýza PISA 2018. Praha: Česká školní inspekce. Brčáková, V. (2019). Uplatnění konstruktivismu při práci s uměleckým textem. In Čechová, M. & Spěváčková, M. (Eds.) Od praxe k teorii a zpět ve vyučování češtině I (49–67). Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
Bruns, C. V. (2011). r. Why literature?: the value of literary reading and what it means for teaching. New York: Continuum.
Čtenářství, jeho význam a podpora Výzkum, teorie a praxe v České republice a Spolkové republice Německo. Praha: SKIP 2008. [online]. Dostupný z WWW:
Fišer, Z. a kol. (2012). Tvůrčí psaní v literární výchově jako nástroj poznávání. Brno: Masarykova univerzita.
Friedlanderová, H., Landová, H., & Richter, V. (2018). České děti a mládež jako čtenáři 2017. Host, NKP.
Foster, T. C. (2014). Jak číst romány jako profesor. Brno: Host.
Foster, T. C. (2016). Jak číst literaturu jako profesor: zábavný průvodce ke čtení mezi řádky. Brno: Host.
Gejgušová, I. (2009). Interpretace uměleckého textu v literární výchově na základní škole. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě.
Gejgušová, I. (2020). Literární teorie v literární výchově na 2. stupni základních škol. Slovo a obraz v komunikaci s dětmi, 10(1), 5–15.
Hausenblas, O. (2006). „Velké myšlenky ve výuce literatury na ZŠ a SŠ“. Kritické listy 24,. 40–44.
Hník, O. (2007). Hravá interpretace v hodinách čtení a literární výchovy: inspirativní materiál pro učitele literární výchovy a studenty učitelství. Jinočany: H & H.
Hubálková, R., & Šafránková, K. (2015). Záznamy z četby pomocí grafických organizérů pro žáky 5.-9. tříd: postava. Dobříš: Šafrán.
Hubálková, R., & Šafránková, K. (2016). Záznamy z četby pomocí grafických organizérů pro žáky 5.-9. tříd: další nápady. Dobříš: Šafrán.
Janotová, Z. et al. (2020). Inspirace pro rozvoj gramotností PISA. Úlohy ze čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti. Česká školní inspekce: Praha.
Jindráček, V. (2024). Jak se učí poezie. Host.
Klumparová, Š. (2013). Tvořivé přístupy k narativu v didaktice literatury: Narativní transformace a jejich didaktický potenciál. In J. Slavík et al. Tvorba jako způsob poznávání (321–344.). Praha: Karolinum.
* Klumparová, Š. (2014). Didaktický potenciál textu a jeho využití při plánování výuky hodin literatury. Jazyk - literatura - komuikace, (2). Online. Dostupné z: http://jlk.upol.cz/index.php/cislo-2-2014
* Klumparová, Š., & Poláková, I. Magie vypravěče. (2017). In Slavík, J. et al. Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání (95–118). Brno: Masarykova univerzita.
Komberec, F. (2022). Naratologie jako výzva pro literární výchovu. Didaktické studie, 14(1), 33–48.
Košťálová, H., Šafránková, K., Hausenblas, O., Šlapal, M. (2010). Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Praha: ČSI.
Košťálová, H. (2002). Čteme si a přemýšlíme o tom nahlas. Kritické listy [online]č. 6.
Laufková, V., & Starý, K. (2022). Vývoj čtenářských dovedností žáků v druhé polovině základního vzdělávání. Didaktické studie, 14(1), 69–91.
Lederbuchová, L. (2002/2003). Literatura, učivo a didaktická interpretace uměleckého textu. Český jazyk a literatura, 53(2), 68–75.
Lederbuchová, L. (2010). Literatura ve škole. Plzeň: Západočeská univerzita.
Lederbuchová, L. (2015/2016). O poznávání uměleckého jazyka. Český jazyk a literatura, 66(4), 169–175.
Moldanová, D. (2005/2006). Víme, proč učit literaturu? Český jazyk a literatura, 56(2), 53–55.
Moldanová, D. (2011) Nesoustavné úvahy o výuce (české) literatury. Pedagogická orientace, 21(2), 240–243.
Nezkusil, V. (2004). Nástin didaktiky literární výchovy: (čtyřletá gymnázia a vyšší třídy víceletých gymnázií): z praxe pro praxi. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Prázová, I., Homolová, K., Landová, H. & Richter, V. (2014). České děti jako čtenáři. Brno: Host.
Řeřichová, V. et al. (2016). Úroveň čtenářských strategií patnáctiletých žáků na konci základního vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého.
* Schacherl, M. (2009). Povinné čtenářství na středních školách v Jihočeském kraji. Český jazyk a literatura, 59(4), 170–174.
Sládková, K. (2021). Dílna čtení se sadou otázek. Dobříš: Šafrán.
Slavík, J. et al. (2013). Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum.
Šafránková, K. a kol. (2017). Dílna čtení: principy a zkušenosti z programu RWCT. Dobříš: Kritické myšlení, z.s.
Šafránková, K. (2006). Záznamy z četby, které se osvědčily. Kritické listy, 24, 16–17.
Šeďová, K., & Šalamounová, Z. (2016). Dialogické vyučování jako realizace produktivní kultury vyučování a učení v literární výchově: jak iniciovat a udržet změnu. Orbis scholae, 10(2), 47−69.
Šlapal, M., Košťálová, H., & Hausenblas, O. Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Nový Jičín: KVIC 2012. [online] [cit. 2022-10-09]. Dostupné z www:
Vala, J. (2011). Poezie v literární výchově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Vala, J. (2017a). Didaktika literární výchovy. Vybrané kapitoly pro učitele základní školy. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
Veselková, H., Vala, J., & Finsterlová, J. (2022). V říši poezie aneb Jak číst s žáky poezii. Praha: NPI ČR. Dostupné z WWW: https://www.projektsypo.cz/dokumenty/MP_-_V_risi_poezie_aneb_Jak_cist_s_zaky_poezii_final.pdf
Vojtíšek, O. (2021/2022). Literární kánon z maturitní perspektivy. Český jazyk a literatura, 72 (5), 226–231.
Vojtíšek O. (2022). Aplikace konceptu „interpretačních dovedností“ do středoškolské výuky literatury. Didaktické studie, 14(1), 92–108.
Zítková, J. (2020). Teorie výuky literatury v historické perspektivě. Brno: Masarykova univerzita.


Zdroje (didaktika českého jazyka):
Čechová, M.; Styblík, V. Čeština a její vyučování. Praha : SPN, 1998.
Čechová, M. O potřebě integrace komunikační a systémové jazykové výuky. Český jazyk a literatura, 1993, roč. 44, č. 7–8, s. 158 - 162.
Černý, M., Chytková, D. Efektivní učení. Bizbooks, 2016.
Čechová, B., Seifert, M., Vedralová, A. Nápadník pro výuku dle učebních stylů. SCIO. Dostupné z https://www.scio.cz/download/skoly/Uceninamiru/napadnik.pdf
Fisher, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha : Portál, 1997.
Grecmanová, H.; Novotný, P.; Urbanovská, E. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc : Hanex, 2000.
Hájková, E. Kapitoly z didaktiky českého jazyka pro 1. stupeň. Pedagogická fakulta, 2021.
Hausenblas, O. Vrátíme smysl hodinám češtiny? Jinočany, 1992.
Hauser, P. a kol. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ I., II. Brno : MU, 1994.
Hladík, P. 111 nových her pro atraktivní výuku jazyků. Grada Publishing, 2016.
Kostečka, J. Do světa češtiny jinak. Praha : H&H, 1993.
Maňák, J. Alternativní metody a postupy. Brno : MU, 1997.
Maňák, J.; Švec, V. Výukové metody. Brno : Paido, 2003.
Polák, M. Učitel českého jazyka a současná základní škola. Olomouc : VUP, 2002.
Průcha, J. Můžeme být spokojeni se vzděláním v mateřském jazyce? Český jazyk a literatura, 1977, r. 28, č. 3, s. 121–129.
Sieglová, D. Konec školní nudy. Didaktické metody pro 21. století. Grada Publishing, 2019.
Sojka, P. Spisovné tvarosloví u dětí staršího školního věku. Praha: Vydavatelství Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, 2017.
Starý, K., Laufková, V. a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Portál, 2016.
Svobodová, J. et al. Fenomén spisovnosti v současné české jazykové situaci. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2011.
Svobodová, J. Já, my a spisovnost. Český jazyk a literatura, 2008, 59(4), s. 180-184.
Šebesta, K. Od jazyka ke komunikaci. Didaktika českého jazyka a komunikační výchovy. Praha : Karolinum, 2005.
Šmejkalová, M., Slavík, J. K pojetí didaktiky českého jazyka jako vědecké disciplíny. Studie z aplikované lingvistiky 7/1. 2015, s. 111–120.
Šmejkalová, M. Didaktika českého jazyka. In Stuchlíková, I. a kol. Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy. Brno: Masarykova Universita, 2015, s. 17–40.
Šmejkalová, M., Chvál, M. Řešení úloh z morfologie češtiny žáky 4.–9. ročníku základních škol. Studia Paedagogica. 25/1, 2020, s. 127-154.
Šmejkalová, M. Teorie didaktických situací – nová výzva pro didaktiku morfologie českého jazyka. Didaktické studie, roč.4, číslo 1, 2012.
Štěpáník a kol. Školní výpravy do krajiny češtiny. Didaktika českého jazyka pro základní školy. Praha : Fraus, 2020.
Štěpáník, S., Šmejkalová, M. Průvodce začínajícího češtináře. Praha : Pedagogická fakulta UK, 2017.
Štěpáník, S., Krčmářová, M., Polčáková, J. Možnosti integrace ve výuce českého jazyka. Dostupné zde: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1188982/mod_resource/content/1/Metodicka_prirucka_SYPO_CJL.pdf
Tonucci, F. Vyučovat nebo naučit? Praha : SVI PedF UK 1994.
William. D., Leahyová, S. Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy. Čtení pomáhá. EDUkační laboratoř, 2017.
www.rvp.cz
https://kritickemysleni.cz/inspirace-pro-ucitele/kriticke-listy/ - je zde mnoho praktických lekcí, které mohou posloužit jako významný zdroj inspirace pro výuku

Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
Metody výuky

Semináře, které jsou vedeny v souladu s konstruktivistickým pojetím výuky. Distanční část klade důraz na samostudium a vzájemné poskytování zpětné vazby – v souladu s oblastí 4 Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství.

Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
Sylabus

Témata pro prezenční část (15 hodin):
Úvod do studia didaktiky českého jazyka a literatury, vztah literární výchovy k jazykové a komunikační výchově, integrovaný přístup (3 hodiny)
Kurikulum se zaměřením na jazykovou, komunikační a literární výchovu, RVP, ŠVP (3 hodiny)
Cíle literární, komunikační a jazykové výchovy (3 hodiny)
Organizační formy a metody výuky jazykové, komunikační a literární výchovy vzhledem k jednotlivým fázím modelu učení (E-U-R), plánování pozpátku (od cílů), propojenost jednotlivých složek třífázového modelu učení (3 hodiny)
Text jako východisko jazykového a literárního vyučování (3 hodiny)

Témata pro distanční část (5 hodin) a hodnocené výstupy: asynchronní výuka

1/I. Analýza RVP ZV, RVP G/RVP OV a vybraných ŠVP - zpracování úkolu a jeho prezentace, vrstevnické poskytování zpětné vazby - 3h
2/I. Formulace cílů a jim odpovídajících učebních úloh pro vybraný text podle zadaných kritérií - zpracování úkolu a jeho prezentace, hodnocení podle kritérií k přípravě - 2h

Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
Studijní opory

https://dlcv.cuni.cz/course/view.php?id=631
Heslo pro všechny kurzy (přístup pro hosty): CZV2022

Poslední úprava: Krejčová Karolína, Bc., DiS. (27.12.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK