PVP Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století - AHSV00597
|
|
|
||
|
Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století
Miroslav Michela Kódy v informačním systému: AHSN00098, AHSV00597 Cíl předmětu: Cílem kurzu je přiblížit některé aspekty českých a slovenských dějin 20. století, z pohledu diskusí o konceptu kulturního traumatu, spojeného s pracemi autorů jako Aleida Assmann, Jeffrey Alexander, Bernhard Giesen, Ron Eyerman, Wulf Kansteiner, Dominic LaCapra, Radim Marada, Csaba Szaló, či Pavel Barša. Na setkáních se budeme věnovat teoretickým i praktickým problémům, využívat komparace s jiným prostředím. Velký důraz bude kladen na participativní formy práce, tj. od studentů se bude vyžadovat aktivní přístup na hodinách a individuální výzkum. Chceme rozvíjet vědomosti i komunikační zručnosti studentů a prostřednictvím závěrečné seminární práce rozvíjet jejich zručnosti v oblasti historického výzkumu. V rámci kursu jsou naplánovány i exkurze a vystoupení hostů, včetně dobrovolné exkurze do Jáchymova. Anotace: Specializační přednáška je určena pro studenty bakalářského a magisterského cyklu zajímající se o koncept kulturního traumatu, dějiny 20. století, dějiny nacionalismu, praktiky a politiky vzpomínaní atd. Nepůjde o klasické přednášky. Od studentů bude vyžadována aktivní participace na hodinách. Budeme využívat multimediální prostředky a studenti budou dostávat texty k domácímu čtení a zpracování (některé i v angličtině). Atestace: Základní požadavky k atestaci: • Pravidelná účast na hodinách • Příprava a participace na hodinách • Krátká prezentace (5-10 min.) • Závěrečná seminární práce: témata budou dohodnuta na začátku semestru, rozsah dle druhu atestace (5 – 20 stran) Seminární práce: Měla by vycházet z prezentace. Jejím cílem je – po předběžné dohodě s vyučujícím – zpracovat vybraný problém. Zápočet: cca. 5 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu (může být i teoretická, analytická). Zkouška: od 10 – 20 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu (musí obsahovat teoretickou a analytickou část, vlastní výzkum). Sylabus – základní okruhy, kterým se na hodinách budeme věnovat: Teoretický úvod do problematiky – kolektivní identity, vzpomínaní, generace, kulturní trauma Česko-německé vztahy – Sudetoněmecká otázka a Mnichov Slovensko-maďarské vztahy – Maďarizace a Trianon Antisemitismus a Šoa/Holocaust Komunismus (1968, 1989) Základní literatura: Jeffrey C. ALEXANDER-Ron EYERMAN-Bernhard GIESEN-Neil J. SMELSER-Piotr SZTOMPKA, Cultural Trauma <br> and Collective Identity, Berkeley 2004.<br> Jeffrey C. ALEXANDER-Elizabeth B. BREESE-Ron EYERMAN, Narrating Trauma: On the Impact of Collective <br> Suffering, Boulder 2011.<br> Aleida ASSMANN, Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik, München <br> 2006.<br> Pavel BARŠA, Paměť a genocida. Úvahy o politice Holocaustu. Praha 2011.<br> Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999.<br> Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989.<br> Christoph CORNELIßEN-Roman HOLEC-Jiří PEŠEK (eds.), Diktatura - válka – vyhnání. Kultury vzpomínání v <br> českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945, Ústí nad Labem 2007.<br> Peter DINUŠ, Vyrovnávanie sa s minulosťou? Bratislava 2010.<br> Ron EYERMAN, Cutural Trauma: Slavery and the Formation of African-American Identity, Cambridge 2002.<br> Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský <br> národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36.<br> Andrej FINDOR, Historické reprezentácie: Teória a príklad nacionalizácie kultúrnej nadradenosti, in: Filozofia, roč. <br> 63, 2008, č. 5, s. 407-416.<br> Mary FULBROOK, German national identity after the Holocaust, Cambridge 1999.<br> Bernard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. <br> 67 – 78.<br> Eva HAHNOVÁ-Hans Henning HAHN, Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Praha 2002.<br> Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako <br> identita a manipulace, Praha 2011.<br> Eric HOBSBAWM–Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.<br> Ladislav HOLÝ, Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace <br> společnosti, Praha 2001.<br> James KRAPFL, Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a spoločenstvo v Československu po 17. novembri 1989, Bratislava 2009. Richard N. LEBOW-Wulf KANSTEINER-Claudio FOGU (eds.), The Politics of Memory in Postwar Europe, Durham 2006. Radim MARADA, Karl Mannheim: Sociologie generací. In Šubrt, Jiří (ed.), Historická sociologie. Teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň 2007, s. 118-139. Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96. Radim MARADA (ed.), Etnická různost a občanská jednota, Brno 2006. Françoise MAYEROVÁ, Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita, Praha 2009. Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu "druhého života", in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280. Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157. Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha 2004. Katherine VERDERY, The Political Lives of Dead Bodies: Reburial and Postsocialist Change, New York 1999. Harald WELZER-Sabine MOELLEROVÁ-Karoline TSCHUGGNALOVÁ, Můj děda nebyl nácek. Nacismus a Holocaust v rodinné paměti, Praha 2010. Literatura bude průběžně doplňována během přednášek. Poslední úprava: Michela Miroslav, Mgr., Ph.D. (05.02.2025)
|