SP Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století - AHSV00596
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století <br>
<br> Miroslav Michela<br> <br> Kódy v informačním systému: AHSV00596, AHSV00597<br> <br> Cíl předmětu<br> Cílem kurzu je přiblížit některé aspekty českých a slovenských dějin 20. století, z pohledu diskusí o konceptu kulturního traumatu, spojeného s pracemi autorů jako kupř. Aleida Assmann, Jeffrey Alexander, Bernhard Giesen, Ron Eyerman, Wulf Kansteiner, Dominic LaCapra, Radim Marada, Csaba Szaló, či Pavel Barša. Na setkáních se budeme věnovat teoretickým i praktickým problémům, využívat komparace s jiným prostředím. Velký důraz bude kladen na participativní formy práce na hodinách, tj. od studentů se bude vyžadovat aktivní přístup na hodinách a individuální výzkum. <br> Chceme rozvíjet vědomosti i komunikační zručnosti studentů a prostřednictvím závěrečné seminární práce rozvíjet jejich zručnosti v oblasti historického výzkumu.<br> V rámci kursu jsou naplánována i vystoupení 1-2 hostů.<br> <br> Anotace<br> Specializační přednáška je určena pro studenty bakalářského a magisterského cyklu zajímající se o koncept kulturního traumatu, dějiny 20. století, dějiny nacionalismu, praktiky a politiky vzpomínaní, atd.<br> Nepůjde o klasické přednášky. Od studentů bude vyžadována aktivní participace na hodinách. Budeme využívat multimediální prostředky a studenti budou dostávat texty k domácímu čtení a zpracování (některé i v angličtině).<br> <br> Atestace<br> Základní požadavky k atestaci:<br> • Pravidelná účast na hodinách <br> • Příprava a participace na hodinách <br> • Krátká prezentace (10-20 min.)<br> • Závěrečná seminární práce: témata budou dohodnuta na začátku semestru, rozsah dle druhu atestace (5 - 25 stran)<br> <br> Seminární práce:<br> Měla by vycházet z prezentace. Jejím cílem je - po předběžné dohodě s vyučujícím - zpracovat vybraný problém. <br> Zápočet: min. 5 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu. (může být i teoretická, analytická)<br> Zkouška: od 10 - 25 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu. (musí obsahovat teoretickou a analytickou část, vlastní výzkum)<br> <br> Sylabus - základní okruhy, kterým se na hodinách budeme věnovat: <br> Teoretický úvod do problematiky - kolektivní identity, vzpomínaní, generace, kulturní trauma<br> Česko-německé vztahy - Sudetoněmecká otázka a Mnichov <br> Slovensko-maďarské vztahy - Maďarizace a Trianon<br> Antisemitismus a Šoa/Holocaust <br> Komunismus (1968, 1989)<br> Základní literatura:<br> <br> Jeffrey C. ALEXANDER-Ron EYERMAN-Bernhard GIESEN-Neil J. SMELSER-Piotr SZTOMPKA, Cultural Trauma and Collective Identity, Berkeley 2004.<br> Jeffrey C. ALEXANDER-Elizabeth B. BREESE-Ron EYERMAN, Narrating Trauma: On the Impact of Collective Suffering, Boulder 2011.<br> Aleida ASSMANN, Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik, München 2006.<br> Pavel BARŠA, Paměť a genocida. Úvahy o politice Holocaustu. Praha 2011.<br> Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999.<br> Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989.<br> Christoph CORNELIßEN-Roman HOLEC-Jiří PEŠEK (eds.), Diktatura - válka - vyhnání. Kultury vzpomínání v českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945, Ústí nad Labem 2007.<br> Peter DINUŠ, Vyrovnávanie sa s minulosťou? Bratislava 2010.<br> Ron EYERMAN, Cutural Trauma: Slavery and the Formation of African-American Identity, Cambridge 2002.<br> Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36.<br> Andrej FINDOR, Historické reprezentácie: Teória a príklad nacionalizácie kultúrnej nadradenosti, in: Filozofia, roč. 63, 2008, č. 5, s. 407-416.<br> Mary FULBROOK, German national identity after the Holocaust, Cambridge 1999.<br> Bernard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 67 - 78.<br> Eva HAHNOVÁ-Hans Henning HAHN, Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Praha 2002.<br> Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011.<br> Eric HOBSBAWM-Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.<br> Ladislav HOLÝ, Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti, Praha 2001.<br> James KRAPFL, Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a spoločenstvo v Československu po 17. novembri 1989, Bratislava 2009.<br> Richard N. LEBOW-Wulf KANSTEINER-Claudio FOGU (eds.), The Politics of Memory in Postwar Europe, Durham 2006.<br> Radim MARADA, Karl Mannheim: Sociologie generací. In Šubrt, Jiří (ed.), Historická sociologie. Teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň 2007, s. 118-139.<br> Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96.<br> Radim MARADA (ed.), Etnická různost a občanská jednota, Brno 2006. <br> Françoise MAYEROVÁ, Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita, Praha 2009.<br> Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu "druhého života", in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280.<br> Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157.<br> Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha 2004.<br> Katherine VERDERY, The Political Lives of Dead Bodies: Reburial and Postsocialist Change, New York 1999.<br> Harald WELZER-Sabine MOELLEROVÁ-Karoline TSCHUGGNALOVÁ, Můj děda nebyl nácek. Nacismus a Holocaust v rodinné paměti, Praha 2010.<br> <br> Literatura bude průběžně doplňována během přednášek.<br> Poslední úprava: MICHELAM (06.02.2016)
|