Cílem předmětu Fyziologie I je získat dobré znalosti o funkcích lidského těla ve zdraví. Předmět Fyziologie I je vyučován formou přednášek, praktických cvičení a seminářů. Důraz je kladen zejména na funkční organizaci, na mechanismy řídící vnitřní prostředí organismu, na vzájemné vztahy mezi řízením jednotlivých funkcí a na koordinaci a integraci funkcí. Přednášky – koncept homeostázy, rozdělení tělních tekutin, krev a její funkce (hemostáza, krevní skupiny), základy imunologie (vrozená a adaptivní imunita), obecná neurofyziologie (transport iontů přes membránu, klidový a akční membránový potenciál, synapse), myologie (kosterní a hladká svalovina), centrální nervový systém (míšní reflexy, regulace postoje a pohybu, retikulární formace, autonomní nervový systém, funkce jednotlivých částí CNS, metabolismus CNS, bdění, spánek, nižší a vyšší nervová činnost, řeč), kardiovaskulární (srdeční svalovina, převodní systém srdeční, srdeční revoluce, EKG, srdeční výdej a jeho regulace, proudění krve, funkční členění oběhové soustavy, mikrocirkulace, regulace činnosti KVS) a dýchací systém (mechanika dýchání, ventilace, difúze, transport dýchacích plynu krví, plicní cirkulace, regulace dýchání). Praktická cvičení – vybrané, v klinické praxi používané metody a vyšetření (základní hematologická vyšetření s důrazem na testy hemokoagulace, vyšetřování krevních skupin, diferenciální rozpočet leukocytů, dále základy vyšetřování reflexů, záznam a hodnocení EKG, měření krevního tlaku, zátěžové testy). Vstupní podmínky: prerekvizity: Anatomie II Výstupy: 1. student získá základní teoretické znalosti o funkci krve, imunitního systému, obecné neurofyziologii a myologii, centrálního nervového systému a kardiovaskulárního systému 2. studenti si osvojí praktické dovednosti týkající se důležitých klinických vyšetření a naučí se samostatně interpretovat získané výsledky 3. student se seznámí ze základními způsoby získávání vědeckých informací 4. student bude zvyšovat svoje schopnosti základního medicínského myšlení na základě modelových kazuistik
Poslední úprava: Česenková Tereza (29.08.2024)
Cíl předmětu
Výstupy: (předmět Fyziologie II):
1. Student získá základní teoretické znalosti o funkci všech systémů v lidském těle.
2. Student si osvojí praktické dovednosti týkající se důležitých klinických vyšetření a naučí se samostatně interpretovat získané výsledky.
3. Student bude schopný základního medicínského myšlení na základě modelových kazuistik.
Poslední úprava: Česenková Tereza (29.08.2024)
Literatura
Povinná literatura
Kittnar a kol.: Lékařská fyziologie, Grada 2020, 2011
Červinková: Návod k praktickým cvičením z lékařské fyziologie, 2000
Návody a protokoly k praktickým cvičením na Moodle
Doporučená literatura
Hall: Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology, Elsevier 2020, 2016 (e-book) - 14th and 13th edition
Holeček: Regulace metabolismu základních živin u člověka, Karolinum, 2016
Ganong: Přehled lékařské fyziologie, Galen 2005
Boron, Boulpaep: Medical Physiology, Elsevier 2017 (e-book)
Silbernagl, Despopoulos: Color Atlas of Physiology, Georg Thieme Verlg, 2015 (e-book)
Synopse přednášek na Moodle
Poslední úprava: Česenková Tereza (29.08.2024)
Požadavky ke zkoušce
I. Praktická cvičení
Student přichází na praktikum řádně připraven, a to:z praktické části práce, která bude prováděna a z teorie, jež se váže k prováděné práci.
Rozsah teoretických znalostí nutných k praktiku je uveden na Moodle, příp. je určen asistentem. Rozsah praktické přípravy je dán návody publikovanými na Moodle, popř. je určen asistentem.
Začátek praktických cvičení je obvykle věnován ověření znalostí (viz. bod 1).
Zjistí-li asistent zanedbání přípravy na praktikum, bude studentovi započtena absence.
Vstup na Ústav fyziologie (praktická cvičení i zkouška) nebude dovolen studentovi se zjevnými projevy zdravotní indispozice a s příznaky akutního infekčního onemocnění (tělesná teplota 37 °C a vyšší, kašel, dušnost apod.). U studentů může být zkontrolována tělesná teplota bezkontaktním teploměrem.
Na praktických cvičeních je zákaz používat osobní elektronické přístroje (mobilní telefony, přehrávače ap.). Výjimkou je použití tabletů pro záznamy v protokolech nebo mobilních telefonů pro měření času. Použití z jiných mimořádných důvodů musí odsouhlasit vyučující.
Pozdní příchod z jakéhokoliv důvodu nebo svévolné opuštění praktika bude posuzováno jako absence.
II. Protokoly
Každý student je povinen sepsat o prováděné práci protokol. Podklady pro protokoly jsou dostupné v informačním systému Moodle v sekci Podklady k výuce.
Není-li určeno jinak, protokol je obvykle sepsán během praktického cvičení.
Protokol je strukturován, student musí vyplnit všechny požadované údaje. Těžiště protokolu leží v sepsání výsledků a jejich zhodnocení. Přitom není na závadu, když výsledky nevyšly ve fyziologickém rozmezí, je však nutné zdůvodnit v diskusi možné příčiny včetně případných chyb.
Protokoly studenti odevzdávají přes systém Moodle (sekce Odevzdávání protokolů) v týdnu konání praktika. Odevzdání všech protokolů je jednou z podmínek obdržení zápočtu v zimním a letním semestru.
III. Semináře
Semináře slouží k hlubšímu opakování probrané látky v daném systému a konzultacím studentů s asistentem.
V Moodle v sekci Výsledky učení jsou v kategorii Znalosti připraveny pro každý tělesný systém (seminář) otázky, na které si předem určení studenti připraví odpověď v rozsahu 1–2 minut a přednesou ji. Tyto odpovědi mohou sloužit také jako teoretický podklad pro diskusi a rozbor klinických případů v rámci semináře.
Nedílnou součástí je na konci semináře test zahrnující problematiku dané oblasti fyziologie (viz bod IV b).
IV. Udělování zápočtů
Zápočet obdrží student, který splnil podmínky docházky, úspěšně absolvoval všechny testy a odevzdalvšechnyvypracované protokoly do systému Moodle.V případě změny charakteru výuky mohou být podmínky zápočtu aktuálně upraveny.
a) Docházka
- Počet absencí nesmí přesáhnout 2 praktika (výjimkou je fakultou omluvená absence z důvodu oficiální reprezentace fakulty). Student absenci neomlouvá. Náhrady praktik s jinou skupinou nejsou z technických důvodů možné.Studenti ISP, kteří již praktika Fyziologie II absolvovali,jsou povinni účastnit se pouze celých seminářů v letním semestru.
- V případě absence vyšší než 2 praktika je nezbytné doložit důvod (např. potvrzení o nemoci od lékaře). Navíc je na zápočtovém praktiku student ústně zkoušen z "Návodů" na všechna praktika, jež probíhala v daném semestru (nikoliv pouze z návodů na praktika, na kterých chyběl).
- Absence větší než 8 praktik v semestru bude řešena individuálně přednostou Ústavu fyziologie.
b) Testy
Zvládnutí problematiky z daného systému je ověřováno testem. Termíny testů jsou zveřejněny v plánu praktik pro daný semestr. Test je složen z 20 otázek, u kterých je výběr 4 odpovědí, přičemž vždy je alespoň jedna odpověď správná. Při neúspěšném absolvování testu bude student přezkoušen 1. opravným testem, který se bude konat v předem daném termínu. Studenti, kteří dostatečně zdůvodní, proč nemohli test absolvovat v řádném termínu, budou test psát v termínu 1. opravného testu a celkový počet 3 pokusů bude zachován.
Termíny 2. opravy se budou konat na konci zimního, resp. letního semestru v předem daném termínu.
Podmínkou udělení zápočtu je, aby klasifikace ve všech testech byla alespoň dobře.
Základy znalostí snímání a hodnocení EKG křivky budou u studentů všeobecného lékařství ověřeny testem. Jeho splnění (klasifikace alespoň dobře) je rovněž podmínkou k udělení zápočtu. Počet pokusů a organizace testu má obdobná pravidla jako testy uvedené výše.
V. Rigorózní zkouška
K rigorózní zkoušce je připuštěn pouze student, který obdržel zápočty za zimní i letní semestr. Přihlašování a odhlašování ke zkoušce probíhá výhradně přes systém SIS.První termín zkoušky se skládá ze vstupního testu a ústní části.K výsledkům testu se přihlíží při celkovém hodnocení zkoušky. Opravné termíny jsou pouze ústní.Počet vyhlášených míst pro řádný termín zohlední celkový počet studentů. Další termíny pro 1. nebo 2. opravnou zkoušku budou vypisovány s ohledem na aktuální stav. Při zkoušce je zakázáno používat elektroniku (mobilní telefony, tablety, notebooky apod.), písemné materiály a komunikovat s ostatními studenty. Bude-li student přistižen při porušení tohoto pravidla, bude klasifikován „neprospěl/a“ a bude předán podnět k řešení u Disciplinární komise fakulty pro podvodné jednání při skládání zkoušky. Po vytažení otázek není dovoleno opustit místnost, kde se student připravuje na zkoušku. V naléhavém případě bude studentovi při prezenční formě zkoušení povoleno opustit místnost s doprovodem. Detailní informace ke zkoušce budou zveřejněny v letním semestru.
Regulace červené krvetvorby (erytropoetin, tvorba a zánik erytrocytů, látky potřebné pro tvorbu erytrocytů).
Leukocyty (základní numerické údaje, skladba, funkce). Regulace bílé krvetvorby.
Krevní plazma (složení, anorganické a organické součásti). Aktuální reakce krevní plazmy (nárazníkové systémy, kompenzační mechanismy).
Hemostáza (reakce cév, význam trombocytů, hemokoagulace, inhibice hemokoagulace, fibrinolýza).
Základy imunologie I. Specifické a nespecifické obranné mechanismy, vztahy mezi specifickou a nespecifickou imunitou.
Základy imunologie II. Specifické a nespecifické obranné mechanismy, vztahy mezi specifickou a nespecifickou imunitou. Ontogeneze imunity, aktivní a pasivní imunizace. Zánět. Alergie, autoimunita.
Krevní skupiny (AB0 systém, systém Rh, další systémy, význam určování krevních skupin), krevní transfuze.
Transport látek přes membránu. Nevodivá a vodivá membrána. Klidový membránový potenciál. Akční potenciál.
Charakteristiky podnětu. Práh podráždění, chronaxie, šíření vzruchu, elektrotonus. Degenerace a regenerace nervů, vlastnosti smíšeného nervu, elektroneurogram, typy nervových vláken (funkce).
Synapse. Přenos vzruchu na synapsích, excitační a inhibiční postsynaptický potenciál, mediátory, inhibice (presynaptická, postsynaptická, rekurentní), vztahy mezi neurony.
Hladká svalovina (tonus, roztažnost, plastičnost, elektrické projevy, autonomní pohyby).
Svalový stah (mechanické změny, potřeba O2, výdej tepla, elektrické projevy). Nervosvalová ploténka. Svalová síla, práce, únava, odpočinek.
Míšní reflexy I – proprioceptivní, exteroceptivní. Napínací reflex.
Míšní reflexy II – Gama systém, reciproční inervace, inverzní napínací reflex, zkřížený extenzorový reflex.
Regulace postoje, pohyby – pyramidový systém, extrapyramidové mechanismy (úloha spinální míchy, mozečku, bazálních ganglií, sestupné části retikulární formace, mozkové kůry).
Úloha spinální míchy, prodloužené míchy, hypotalamu a limbického systému v řízení vegetativních funkcí (vitální centra, zvracení, žízeň, hlad, sexuální reakce, tělesná teplota, vztah hypotalamu k hypofýze).
Biorytmy. Bdění a spánek.
Nižší a vyšší nervová činnost – vrozené a získané formy chování. Nepodmíněné reflexy, motivace, emoce, instinkty. Učení (podmíněné reflexy), paměť. Specifické rysy nervové činnosti člověka. Prefrontální korové oblasti, řeč, dominance hemisfér.
Podnět, receptorový potenciál a generátorový potenciál, adaptace receptorů.
Zrak.
Sluch.
Vestibulární aparát.
Taktilní čití, percepce teploty. Čich, chuť.
Bolest.
Elektrické a mechanické vlastnosti myokardu – klidový a akční potenciál myokardu. Prepotenciál. Převodní systém srdeční. Vznik a přenos podráždění v srdci. Kontrakce myokardu. Spřažení dráždivosti se stažlivostí.
Srdeční revoluce, fáze srdečního cyklu. Objemové a tlakové parametry jednotlivých srdečních oddílů. Práce srdce.
Zevní projevy srdeční činnosti. EKG II. Srdeční výdej – regulační mechanismy, způsoby měření.
Proudění krve cévami – rychlost krevního toku, tlakové poměry v oběhové soustavě. Arteriální, arteriolární cirkulace. Kapilární cirkulace. Tvorba tkáňového moku, lymfa. Venózní cirkulace.
Pořadí témat se u každé skupiny liší. Rozdělení praktik dle skupin naleznete na Moodle: https://moodle.lfhk.cuni.cz/moodle2/mod/folder/view.php?id=52407
Úvod vč. Laboratorní vyšetření v hematologii, zásady odběru krve.
Počítání erytrocytů v C-chipu. Sedimentace erytrocytů. Hematokrit.
Teorie Erytrocyty – počet, vlastnosti, výpočet základních hodnot erytrocytů.
Krev v roztocích různé koncentrace. Určování osmotické rezistence erytrocytů. Deriváty hemoglobinu.