PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Preventivní lékařství - FV10095
Anglický název: Preventive Medicine
Zajišťuje: Ústav preventivního lékařství (15-220)
Fakulta: Lékařská fakulta v Hradci Králové
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, SZ [DS]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. MUDr. Lenka Borská, Ph.D.
Prerekvizity : {Všeobecné lékařství 1. ročník}, {Všeobecné lékařství 2. ročník}, {Všeobecné lékařství 3. ročník}, {Všeobecné lékařství 4. ročník}, {Všeobecné lékařství 5. ročník}, FV10094
Je neslučitelnost pro: FV10075
Je záměnnost pro: FV10075
Pořadí Název předmětu
Tématický okruh 1 (TO1)
1 a) Historický vývoj primární a sekundární prevence. Ochrana a podpora zdraví (výklad pojmů). Základní právní předpis (zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví). Struktura hygienické služby ČR.
1 b) Prevence kardiovaskulárních onemocnění – populační a individuální strategie. Použití tabulky koronárního rizika v primární prevenci ICHS.
1 c) Kulturní, etnické a náboženské aspekty zdravotní péče. Specifika klinické praxe v multikulturní společnosti.
2 a) Nebezpečné faktory životního a pracovního prostředí (základní pojmy a cesty vstupu). Nekarcinogenní a karcinogenní účinky (vztah mezi dávkou a účinkem). Zvýšená expoziční vnímavost.
2 b) Hygiena pedagogického procesu – specifické rysy, aplikace pro prevenci poškození zdraví, negativní zdravotní důsledky.
2 c) Systém financování zdravotnictví, základní typy úhradových mechanismů, příklad České republiky.
3 a) Charakteristiky obtíží po chronické chemické expozici. Možnosti zjišťování nebezpečnosti chemické expozice. Monitorování prostředí a biologické monitorování chemické expozice.
3 b) Zásady vhodné a pravidelné pohybové aktivity (druh, objem, intenzita a frekvence), přínosy a rizika. Základní součásti Wellness.
3 c) Determinanty zdraví. Sociální determinanty zdraví. Ekvita ve zdraví.
4 a) Systém hodnocení zdravotních rizik (popis fází hodnocení a řízení chemických rizik).
4 b) Rizikové faktory a prevence nádorů obecně. Primární a včasná sekundární prevence
4 c) Demografie a její využití v péči o zdraví populace. Počet a struktura obyvatelstva, věková pyramida. Demografické stárnutí a jeho dopady na zdravotní a sociální péči.
5 a) Chemické karcinogeny (příklady). Klasifikace karcinogenů podle IARC. Testování mutagenního a karcinogenního potenciálu (in vivo, in vitro; Amesův test; chromozomové aberace).
5 b) Metabolický syndrom (definice, epidemiologie, význam pro prevenci chorob).
5 c) Základní charakteristiky českého zdravotnického systému.
6 a) Ionizující záření (definice, zdroje, expozice, základní charakteristiky, účinky IZ na živou hmotu, účinky deterministické a stochastické a jejich vliv na zdraví člověka, ochrana před IZ – atomový zákon, přijatelnost ozáření, indikace, principy ochrany před IZ).
6 b) Přímá rizika výživy – nejčastější rizika v ČR. Zásady zdravé stravy. Grafická doporučení zdravé výživy (pyramida, zdravý talíř).
6 c) Tradiční statistiky o zdravotním stavu populace. Národní zdravotnický informační systém. Význam a použití mezinárodní klasifikace nemoci.
7 a) Účinky neionizujícího záření na organismus a ochrana před ním (UV-A, B, C; viditelné světlo, IR, mikrovlny a radiovlny).
7 b) Energetický výdej a namáhavost práce. Pracovní výkon a možnosti jeho ovlivnění. Únava a odpočinek. Režim dne. Cirkadiánní biorytmy a problematika práce na směny.
7 c) Zdravotní stav populace České republiky. Hlavní zdravotní problémy současnosti.
8 b) Diabetes mellitus (definice, klasifikace, epidemiologie, význam primární a včasné sekundární prevence).
8 a) Ochrana zdraví zdravotnických pracovníků před účinky ionizujícího záření. RTG a radioizotopová pracoviště. Kategorizace zdrojů IZ, pracovišť a pracovníků. Sledované a kontrolované pásmo. Kolektivní a individuální prevence IZ.
8 c) Systém sociálního zabezpečení v ČR. Sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc. Příspěvek na péči.
9 a) Zdravotní účinky faktorů obytných místností (teplota, vlhkost, osvětlení, chemické látky, rostlinné toxiny a alergeny, ionizace ovzduší, nemoc z budov, syndrom nemoci z budov).
9 b) Preventivní periodické prohlídky v primární péči u dospělých – prohlídky u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa (náplň, význam).
9 c) Občanskoprávní odpovědnost ve zdravotnictví (náhrada při újmě na přirozených právech člověka – jednotlivé nároky; škoda způsobená věcí, škoda na věci odložené a vnesené; postavení poskytovatele zdravotních služeb, pojištění odpovědnosti).
10 a) Zdravotní účinky kontaminace venkovního ovzduší (determinující faktory, smog, prašnost PM, polycyklické aromatické uhlovodíky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, ozón, benzen).
10 b) Profesionální dermatózy (vlivy fyzikální, chemické, biologické), kontraindikace pro práci v riziku kožních chorob. Příklady ve vybraných průmyslových odvětvích, vliv na zdraví pracovníků.
10 c) Zdravotnická dokumentace. Obsah, forma, způsob vedení, uchování, nahlížení do zdravotnické dokumentace.
11 a) Nebezpečné odpady (definice, značení, příklady). Odstraňování pevných a tekutých odpadních látek ve zdravotnických zařízeních.
11 b) Stres – rizikové faktory a prevence jeho zdravotních následků, příklady v životním a pracovním prostředí, monitorování stresu, možnosti jeho ovlivnění. Psychická zátěž ve zdravotnictví. Syndrom vyhoření. Stres jako imunomodulátor. Metody používané v mentální hygieně.
11 c) Ekonomie zdravotnictví. Tržní selhání v systému zdravotnictví. Důvody, příklady. Základní struktura nákladů a výnosů ve zdravotnictví.
12 a) Hygiena provozu nemocnic (příjem nemocných, osobní hygiena personálu a nemocných, manipulace s prádlem, manipulace se stravou, úklid, kontrola sterilizace, nakládání se zdravotnickým odpadem, problematika návštěv).
12 b) Ergonomie z hlediska hygieny. Práce vsedě a ve stoje (charakteristiky, pozitiva a negativa, zdravotní následky, prevence). Doporučení pro práci s počítačem.
12 c) Zdravotní pojištění. Práva a povinnosti pojištěnců. Princip solidarity.
13 b) Stárnutí jako rizikový faktor. Stárnutí populace, vztah stárnutí a nemoci, biologický věk a rychlost stárnutí, délka života ve zdraví a její determinanty.
13 c) Trestněprávní odpovědnost ve zdravotnictví (trestní odpovědnost fyzických osob, trestní odpovědnost právnických osob, vybrané trestné činy ve zdravotnictví, vybrané problémy trestního řízení, součinnost s orgány činnými v trestním řízení).
13 a) Nozokomiální nákazy, faktory ovlivňující jejich vznik a šíření. Vysvětli pojmy: zdroj nákazy, cesta přenosu, vnímavý jedinec. Možnosti prevence nozokomiálních nákaz.
14 a) Kategorizace prací (význam, proces určení kategorie, charakteristika jednotlivých kategorií). Rizikové faktory (fyzikální, chemické, biologické), neměřitelné a měřitelné faktory (limity).
14 c) Návaznost zdravotní a sociální péče. Sociální služby (služby sociální péče, služby sociální prevence, sociální poradenství).
14 b) Alergie – civilizační nemoc 21. století. Potravinové alergie, potravinové intolerance.
15 a) Riziková práce, poškození zdraví z práce – pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání (podmínky, pravidla uznávání, finanční kompenzace).
15 b) Zdravotní problematika pitné vody (zdroje, kritéria kvality, doporučení pro konzumaci).
15 c) Právní aspekty postavení nezletilého pacienta (zletilost, zákonný zástupce, informované souhlasy a negativní reversy u nezletilých pacientů, specifika v postavení nezletilých pacientů, sociálně-právní ochrana dětí).
16 a) Způsoby prevence na pracovišti – kolektivní (technická, technologická, organizační), individuální (skupiny OOPP, pracovně-lékařské preventivní prohlídky – typy, frekvence, provádění, náplň, výstupy).
16 b) Epidemiologie a prevence neinfekčních onemocnění dýchacího systému, úloha prostředí při jejich vzniku a rozvoji (CHOPN, astma, intersticiální plicní procesy).
16 c) Systemická perspektiva v medicíně; spolupráce s rodinou nemocného v průběhu léčby. Rodinná terapie v medicíně a interdisciplinární spolupráce.
17 a) Medicína katastrof, protiepidemická opatření.
17 c) Role a význam primární zdravotní péče. Primární péče a sebepéče. Domácí péče.
17 b) Účinky vibrací na lidský organismus – místní a celkové, možnosti prevence, kontraindikace práce v riziku vibrací. Příklady ve vybraných průmyslových odvětvích nebo pracích, vliv na zdraví pracovníků.
18 a) Alkoholismus (metabolismus a účinky alkoholu, klasifikace konzumentů, akutní a chronická intoxikace, prevence).
18 b) Pracovní rizika ve zdravotnictví – fyzikální, chemická (včetně rizik genotoxických), biologická, nadměrná fyzická a psychická zátěž, možnosti prevence. Nemoci z povolání ve zdravotnictví.
18 c) Systém vzdělávání lékařů v ČR. Odborný dohled a dozor. Odborná způsobilost, kmen, specializovaná způsobilost.
19 a) Drogové závislosti (kanabinoidy, opiáty, halucinogeny, těkavé látky, stimulační a taneční drogy – účinky, rizika, prevence).
19 b) Profesionální poškození sluchu z hluku. Možnosti prevence, kontraindikace pro práci v riziku hluku. Příklady ve vybraných průmyslových odvětvích nebo pracích, vliv na zdraví pracovníků.
19 c) Druhy a formy zdravotní péče. Poskytovatelé zdravotních služeb v návaznosti na typ péče.
20 a) Problematika tabakismu. Možnosti expozice – aktivní kouření, pasivní kouření, Third-Hand Smoke. Účinky kouření na zdraví. Prevalence kouření v ČR. Možnosti pro odvykání kouření – úloha lékaře v léčbě tabakismu. Metoda 4R, Metoda 4P, náhradní terapie nikotinem – podstata, účinek; nenikotinová terapie. Aktivity za nekouření, MPOWER, peer programy. Zahřívaný tabák a elektronické cigarety.
20 b) Základní složky potravy – bílkoviny (charakteristika, význam pro zdraví člověka). Zdravotní důsledky nadměrného a sníženého příjmu. Hyperurikémie (definice, význam pro prevenci chorob).
20 c) Poskytovatelé zdravotních služeb, struktura, členění (veřejný vs. soukromý sektor).
21 a) Zvýšený příjem potravy – obezita, nadváha – výskyt, rizika pro zdraví, prevence (na úrovni jednotlivce a společnosti). Hodnocení výživového stavu (BMI, tělesný tuk, WHR). Možnosti sledování výživových zvyklostí.
21 b) Zdravotně-hygienická problematika expozice vybraným organickým látkám – halogeny (chlór a jeho sloučeniny, halogenované uhlovodíky), sloučeniny dusíku (amoniak, kyanidy a izokyanáty), benzen a jeho homology (toluen, xylen).
21 c) Kvalita a bezpečí zdravotních služeb, základní principy sledování, systém hodnocení.
22 a) Snížený příjem potravy – příčiny, rozdělení dle WHO, vliv na zdraví, prevence.
22 b) Zdravotně-hygienická problematika expozice vybraným anorganickým látkám – olovo, kadmium, arzen, rtuť, chrom, nikl (z životního a pracovního prostředí).
22 c) Paliativní péče. Hospicová péče v České republice.
23 a) Základní složky potravy – sacharidy (rozdělení, rizika nadměrného příjmu cukrů a sníženého příjmu vlákniny). Glykemický index (definice, význam, možnosti snížení).
23 b) Zdravotní důsledky práce v prašných provozech, možnosti prevence, kontraindikace práce v prašných provozech. Příklady ve vybraných průmyslových odvětvích nebo pracích, vliv na zdraví pracovníků.
23 c) Duševní zdraví a nemoc; bio-psycho-sociální pohled, epidemiologie, preventivní strategie, organizace systému péče o duševní zdraví, interdisciplinární spolupráce.
24 a) Základní složky výživy – tuky (nasycené a nenasycené MK, vliv na zdraví, zdroje, význam polynenasycených MK). Trans-mastné kyseliny (zdroje, vliv na zdraví).
24 b) Vliv fyzické zátěže na zdraví – celková a lokální zátěž, manipulace s břemeny, dlouhodobé nadměrné jednostranné zatížení (druhy poškození zdraví), prevence.
24 c) Vznik a činnost WHO, zdravotní programy uplatňované v ČR. Zdraví 2030.
25 a) Vitamíny (rozpustné ve vodě a v tucích), minerální látky (makro-, mikroelementy, stopové prvky) – charakteristika, význam pro zdraví.
25 c) Odmítnutí péče pacientem. Negativní revers a jeho náležitosti. Hospitalizace a péče bez souhlasu pacienta.
25 b) Primární a včasná sekundární prevence karcinomu prsu a kůže, role praktického lékaře.
26 b) Primární a včasná sekundární prevence kolorektálního karcinomu a karcinomu plic. Role praktického lékaře.
26 c) Poučení pacienta. Informovaný souhlas. Dříve vyslovené přání.
26 a) Výživa – nepřímá rizika (biologická – enterotoxikózy, enteroinfekce; chemická – přirozeně se vyskytující toxické látky, chemizace zemědělství). Kontrola bezpečnosti potravin v ČR. Prevence kontaminace potravy (HACCP). Mezinárodní dohled (RASFF, EFSA).
27 a) Úrazy a poškození zdraví u dětí – typy, prevence, pravidla pro organizování akcí pro děti, dětská hřiště.
27 b) Hygiena práce ve vybraných průmyslových oborech – strojírenství, chemický a gumárenský průmysl, stavebnictví, dřevozpracující průmysl, textilní průmysl (typická rizika daných oborů, zdravotní následky, prevence). Hygiena práce v zemědělství (hnojiva, pesticidy – organofosfáty a další).
27 c) Povinnosti pacienta. Odmítnutí přijetí pacienta do péče. Ukončení péče o pacienta.
28 b) Genetika a epigenetika v prevenci nemocí. Determinanty délky životy, vliv genetiky na zdraví, polygenní dědičnost, epigenetické mechanismy, způsoby ovlivnění epigenomu.
28 a) Výživa dětí – výživa matky v těhotenství, kojení, zavádění příkrmu, odlišnosti výživy batolat, výživa starších dětí. Rizika spojená s výživou v dětském věku.
28 c) Kvalita života. Kvalita života související se zdravím. Metody hodnocení kvality života.
29 a) Vývoj dítěte – charakteristika jednotlivých období, hodnocení. Zevní a vnitřní faktory ovlivňující tělesný rozvoj dítěte. Preventivní prohlídky u praktického lékaře a stomatologa, očkovací kalendář.
29 c) Zdravotnické systémy – typologie.
29 b) Postavení fakultních nemocnic v systému zdravotnictví v ČR. Centra vysoce specializované péče, charakteristika, význam.
30 a) Aditivní látky v potravinách – typy, použití. Biopotraviny. Vliv výživy na střevní mikrobiom.
30 c) Hodnocení zdravotního stavu populace a jeho význam. Hlavní ukazatele výskytu nemocnosti a úmrtnosti v populaci, definování, interpretace a využití.
30 b) Lékařská etika I: význam etiky v současné medicíně, základní principy lékařské etiky a jejich uplatňování v klinické praxi a výzkumu. Etické kodexy.
31 a) Spánková hygiena, nedostatečná produkce melatoninu. Vliv sportu na spánek a regeneraci organismu. Cirkadiánní stravování v prevenci civilizačních chorob.
31 b) Lékařská etika II: typické oblasti etických dilemat v klinické medicíně a výzkumu – přehled a příklady. Význam etických komisí.
31 c) Epidemiologie a její využití. Epidemiologické studie – typy, výhody a nevýhody jednotlivých studií. Asociace a kauzalita v epidemiologii.
Anotace -
V souladu s celosvětovým trendem (dle WHO) jsou požadovány na studentech znalosti postavené na základních pilířích primární a sekundární prevence a primární péče: (1) Ochrana zdraví (genetické a epigenetické faktory zvýšené vnímavosti a faktory životního a pracovního prostředí), (2) Podpora zdraví a psychologie zdraví (faktory související s životním stylem, vývojově-vztahovové okolnosti a širší sociální souvislosti) a (3) Veřejné zdravotnictví a praktické lékařství (kvalita a dostupnost zdravotní péče).
Poslední úprava: Malířová Iva, Bc. (21.08.2024)
Cíl předmětu

Cílem státní rigorózní zkoušky je posoudit znalosti studentů v oblastech primární a sekundární prevence a primární péče:   (1) Ochrana zdraví, (2) Podpora zdraví, (3) Psychologie zdraví a (4) Veřejné zdravotnictví a (5) Praktické lékařství.

Poslední úprava: Malířová Iva, Bc. (21.08.2024)
Literatura

Všechny informace jsou dostupné na Moodle

Poslední úprava: Malířová Iva, Bc. (21.08.2024)
Požadavky ke zkoušce

Podmínkou k absolvování státní závěrečné zkoušky je zápočet z předstátnicové praxe, který student obdrží na základě předložení práce nebo potvrzení o absolvování 14 denní předstátnicové praxe. Zkouška probíhá ústně před komisí. Student si při zkoušce vylosuje jednu ze státnicových otázek.

Otázky ke státní rigorźní zkušce jsou v Moodle předmětu Preventivní lékařství.

Poslední úprava: Malířová Iva, Bc. (21.08.2024)
Vstupní požadavky

Student musí být zapsán do 6. ročníku. Musí být splněna předstátnicová praxe před státní rigorózní zkouškou.

Poslední úprava: Malířová Iva, Bc. (21.08.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK