|
|
|
||
|
Navazuje na “Základy ekologie” a “Světové biomy a biotopy České republiky” a syntetizuje jejich poznatky. Přednáška osvětlí základní principy fungování krajiny, její dynamiku i možnosti predikce jejího budoucího stavu. V přednášce bude zmíněn i historický vývoj pohledu na krajinu a jeho vliv na dnešní pohled na ní. Důraz bude kladen na přesahy do jiných oborů, ekologickou praxi a krajinné plánování.
Poslední úprava: Šturma Jan, Mgr. (21.09.2022)
|
|
||
|
Zkouška má dvě části:
Jinými slovy, měli byste o vylosovaném tématu být schopni vést plynulou, živou a zasvěcenou diskusi, přičemž by každý měl hovořit tak akorát. Poslední úprava: Šturma Jan, Mgr. (26.02.2025)
|
|
||
|
1. Úvod: co je krajina a co je krajinná ekologie? A k čemu lze využít? Definice krajiny z pohledu různých organismů včetně člověka. Krajina jako teoretický koncept. Různé typy zobrazení krajiny – umělecký až technicistní. Krajinná ekologie jako mezioborový a velmi praktický nástroj. Co je to GIS? Anatomie krajiny a její základní orgány.
2. Živá neživá: co všechno tvoří krajinu a její základní matrix. Matečný substrát: geologie a krajina. Geomorfologie jako klíč k pochopení historie i fungování v současnosti. Krajina a Slunce: rovnováha na ostří nože. Krajina a klima. Zdroje v krajině: jaký vliv má jejich exploatace na krajinnou diverzitu a rovnováhu. Case study: neskutečný Oblík. Proč je vyhaslá sopka nedaleko Loun jedním z nejfantastičtějších úseků středoevropské přírody?
3. Krajinná heterogenita a teorie plošek. Biodiverzita krajiny a její vztah k prostorové heterogenitě. Co je ploška a proč je tak důležitá. Jak se z plošky stává pattern? Co je to plošková dynamika a jak se měří? Proč je heterogenita krajiny zásadní parametr a jak souvisí s pattern a ploškami? Úrovně biodiverzity. Souvislost mezi druhovou diverzitou a krajinnou heterogenitou. Case study: bavorské mystérium. Proč vyšší heterogenita krajiny občas nevede k vyšší druhové diverzitě?
4. Čtvrtý rozměr: dynamika krajiny v časoprostoru, krajinná změna a paměť. Natural history: co to je a jak ji zjistit. Disturbance jako motor změny v krajině i základní jednotka krajinného času. Krajinná změna v historii a dnes – využití GIS při analýze mapových podkladů a vlastních dat z terénu. Krajina má paměť. Case study: natural history krkonošských luk a role disturbancí při jejich obnově
5. Pohyb krajinou: fyzické i virtuální koridory. Migrace jako univerzální proces. Konektivita krajiny. Ostrovní teorie, teorie metapopulací a jejich aplikace v krajinné praxi. Města jako ostrovy. Bariéry v krajině a jejich důsledek pro migraci. Case study: transformace bývalé železné opony v největší biokoridor v Evropě (Green Belt Initiative)
6. Přírodní procesy v krajině – oheň, voda, vítr, gravitace a jejich dynamika. Lekce věnovaná zdánlivě drastickým jevům v přírodě a jak s nimi žít. Ekologické konsekvence eroze, požárů, povodní a silného větru. Kde a proč nechat přírodu řádit. Jak zakomponovat katastrofy do krajinného a urbánního plánování. Katastrofy a biodiverzita. Case study: oheň v Labských pískovcích.
7. Člověk a krajina: historie vzájemných interakcí. Paleovědy a archeologie v krajinné ekologii. Co se na našem území dělo od posledního glaciálu? Co je to paleoekologie a jak můžeme poměrně snadno zjistit, jaké procesy v krajině probíhaly před tisíci lety? Využití archeologie v krajinné ekologii. Neolitická revoluce jako zásadní krajinný milník. Co lze z krajiny vyčíst o lidské historii? Historické procesy jako vodítko pro budoucnost. Kulturní krajina a její velké problémy. Case study: proč (ne)máme rádi smrkové lesy a – zaslouží si to?
8. Ekologická sukcese v krajinném měřítku. Využití řízené a spontánní sukcese, restaurační ekologie. Sukcese jako biologický „procesor“ krajiny. Vztah disturbance a sukcese. Na čem všem závisí rychlost a dynamika sukcese? Sukcese a invazní rostliny. Sukcese a její komplikovaný vztah s biodiverzitou. Je sukcese všemocná, nebo je jí potřeba „pomáhat“. Sukcese v lesnictví, krajinném plánování a urbanismu. Restaurační ekologie a extrémní poškození krajiny. Case study: krajina z druhé ruky. Hnědouhelné doly v Saské Lužici jako ráj biodiverzity i bitevní pole klimaaktivismu.
9. Krajinná ekologie umělých krajin měst a postmoderních prostor 21. století. Základní principy urbánní ekologie. V čem je městská krajina jiná? Ekologie nemíst, brownfieldů a nové divočiny. Rostlinné invaze ve městech, města jako indikátory globální změny. Biologická homogenizace, urychlená speciace a kontaminace životního prostředí. Město jako ostrov ostrovů. Tepelný ostrov města a jeho dopady na krajinu. Case study: Kladno – to je to město, kde by měl být národní park. Symbióza průmyslu, etnicky pestré společnosti, urbánní prakaše a vysoké biodiverzity.
10. Využití krajinné ekologie v praxi – bioremediace, ekosystémové služby a enviromentální psychologie. Co je bioremediace a jaké postupy př nich lze využít. Ekosystémové služby jako odtažitý, ale velmi potřebný koncept pro postagrární krajinu. Biodiverzita a ekosystémové služby – existuje zde souvislost? Základy environmentální psychologie pro krajinné plánování – kam a proč rádi chodíme, a – opět – jak to souvisí s biodiversitou? Case study: ideální krajina a lze jí dosáhnout? A jak vnímají krajinu zvířata? Příklady ze Švédska a Krkonoš.
11. Krajinné mapování a plánování, ochrana krajiny – přehled konceptů i slepých uliček, ÚSES, NATURA 2000. Krajinná ekologie ve službách ochrany přírody – mapování, monitoring a krajinné plánování. Chybné koncepty ochrany přírody jak se z nich ve 21. století (ne) poučila. Mapování jako zásadní dovednost krajinného ekologa. Dálkový průzkum země – nahradí nás umělá inteligence? Koncept ÚSES – šikovný nástroj, nebo blábol? Case study: NATURA 2000 v Evropě a u nás – to nejlepší, co tu kdy bylo.
12. Krajina a adaptace na klimatickou změnu – využití principů krajinné ekologie pro udržení světa tak, jak ho máme rádi. Současné změny v krajině a jejich důsledky pro krajinu diverzitu a heterogenitu. Rezistence a resilience. Aktivní krajinotvorba 21. století: využití alternativních postupů k udržení krajinné diverzity. Řízená sukcese v netradičním kontextu. Jsou biologické invaze nevyhnutelné? Pastva hospodářských zvířat ve velkých aglomeracích. Genetika postmoderní krajiny. Ekologické konsekvence migrace velkých šelem a teplomilných druhů. Case study: Jednou nás sežerou! aneb jak využít superschopností invazních rostlin v nehostinném prostředí velkoměst Poslední úprava: Šturma Jan, Mgr. (21.09.2022)
|