|
|
|
||
Předmět je úvodem do současné lingvistické antropologie jako autonomního oboru s vlastní výzkumnou agendou
na jedné straně, avšak s širokým interdisciplinárním přesahem. Studující se na začátku seznámí s vývojem
disciplíny, její charakteristikou, metodami a vymezením vůči obecné lingvistice. Jádrem výkladu bude nejprve výklad
základní charakteristiky lingvistického obratu a poté vysvětlení základních badatelských polí zaměřujících se
na lingvistickou antropologii jako teoreticky a empiricky orientovaný obor, který zkoumá kulturní souvislosti a sociální vztahy skrze jazykové projevy.
Předmět se zaměří na interdisciplinární studium jazyka jako kulturního zdroje a řeči jako kulturní a sociální praxe a jednání. Součástí
výkladu bude představení řady případových studií realizovaných v různých společnostech na všech kontinentech.
Poslední úprava: Halbich Marek, PhDr., Ph.D. (19.02.2020)
|
|
||
Vyučující: PhDr. Marek Halbich, Ph.D., konzultace: středa: 10:00-11:00; kontakt: marekhalbich@gmail.com Výuka: učebna 1.13, středa: 14:30-15:50 Sylabus: 1. Jazykový (lingvistický) obrat - filosofie ideálního jazyka (Leibniz); filosofie reálného jazyka (Wittgenstein); lingvistická filosofie a lingvistická pragmatika (Austin); pragmatická teorie významu (Peirce); myšlenka jazykových univerzálií (Chomsky); počátky moderní lingvistiky (de Saussure) - jazykový znak, synchronní, diachronní, panchronní; jazyková hodnota. 2. Vymezení lingvistické antropologie - základní charakteristika lingvistické antropologie; charakteristika tří paradigmat ve vývoji lingvistické antropologie a jejich hlavní představitelé (Boas, Hymes, Frake, Silverstein ad.). 3. Jazyk, myšlení a kultura - klíčové osobnosti hypotézy jazykového relativismu (Sapir. Whorf) a její kritika; zkoumání účinků jazyka na myšlení - jazyk obecně, jazykové struktury, používání jazyka (John Lucy). 5. Etnografie komunikace - vysvětlení základních pojmů a konceptů tohoto paradigmatu - řečové společenství, jazykové pole, řečová situace, řečový akt ad. (Hymes); případové studie - Subanunové (Frake), hravé jazyky - např. panamští Kunové (Sherzer) aj. 6. Komunikativní události a jejich analýza - typy dat pro etnografický výzkum komunikace (materiální artefakty, sociální organizace, legální informace, umělecké zdroje, údaje o jazykovém kódu ad.). 7. Jazyková socializace - jazyk vs. nejazyk; funkce jazyka (Jakobson); biologické základy jazyka (Lenneberg); konstitutivní vlastnosti jazyka jako komunikativního systému (Hockett); osvojování jazyka (Piaget, Chomsky); jazyková akvizice a jazyková socializace a některé případové studie (Ochs, Schieffelin); neurolingvistika - vztah jazyka a mozku. 8. Variace jazyka v prostoru - řečové variace (dialekt, idiolekt); lingvistické indicie; jazyk, etnická identita a sociální změna - případová studie z Nigérie (Wolff); diglosie, pidžinizace, kreolizace, černá angličtina (Black English). 9. Zdvořilost, moc a politika - zdvořilost a "mocenská sémantika"; rozšířená teorie zdvořilosti; jazyk a politika; jazykové znaky moci; institucionální diskriminace (M. Placencia); Bourdieu a jazykový trh. 10. Jazyková ideologie a její výzkumné pole - definiční vymezení; co je ideologie?; přístupy k jazykové ideologii; role jazyka v evropských nacionalistických idejích; jazyk jako distinktivní rys a dogma homogenisu (Blommaert, Verschueren). 11. Jazyk a gender - co je gender a jak se vztahuje k jazyku?; ústřední charakteristiky pro studium genderu (Eckert, McConnell-Ginet); mluví muži a ženy stejně nebo jinak? (D. Tannen); hypotéza o genderových podobnostech (J. Hyde). 12. Jazyk a sociální sítě - typy sociálních sítí; netnografie a netnografické přístupy (Kozinets); internetová komunikace a jazyk internetové komunikace (Crystal). Poznámka:
Poslední úprava: Halbich Marek, PhDr., Ph.D. (02.10.2024)
|