|
|
|
||
|
Předmět je určen především magisterským studentům Antropologických studií. Jeho hlavním cílem je poskytnout
představu o základních konceptech antropologie hudby/ etnomuzikologie (hudba jako objekt, hudba jako kultura,
hudba jako aktivita…), a naznačit několik dalších vlivných směrů ve výzkumu hudby: nakolik je hudba lidsky
specifická, nakolik musí být záměrná, jak funguje ve vztahu k individuální i kolektivní paměti nebo ke konkrétnímu
místu, a také jaké je její místo „v těžkých dobách“ (Rice). Předmět má mj. pomoci při výběru témat pro vlastní
výzkum.
Na každou lekci čtou studenti jeden klíčový text, po domluvě připravují reference o textech doplňkových. Texty jsou
dostupné on-line.
Podmínky atestace: 70% účast v kurzu a 70% požadovaných anotací.
V případě distančního studia budou setkání probíhat on-line v prostředí MS Teams.
Témata:
1. O co vlastně v hudební antropologii jde?
2. Kde se vzala etnomuzikologie?
3. Nejcitovanější text oboru: Alan P. Merriam a jeho koncept, ovlivňující (a zatěžující) nás dodnes.
4. Hudba jako studium znaků; lingvistické inspirace.
5. Záměrně organizovaný zvuk?
6. Nebo je hudba něco jiného?
7. A je vůbec druhově specifická?
8. Hudba a paměť 1: Pohled dovnitř hlavy.
9. Hudba a paměť 2: Pohled mezi lidi.
10. Co nás dnes trápí teoreticky?
11. … a prakticky?
12. Aplikovaná etnomuzikologie.
13. Opakování.
Poslední úprava: Jurková Zuzana, doc. PhDr., Ph.D. (21.09.2021)
|
|
||
|
1. O co vlastně jde? Adelaida Reyes: „Co dělají etnomuzikologové? Stará otázka pro nové století.“ Národopisná revue 2/2016: 100 – 109. http://revue.nulk.cz/pdf/r2-2016.pdf 2. Kde se vzala etnomuzikologie? Guido Adler a jeho konstitutivní text (1885) – s interpretací E. Mugglestone 3. Nejcitovanější text oboru: Alan P. Merriam (1964) a jeho koncept, ovlivňující (a zatěžující) nás dodnes. 4. Hudba jako lidká aktivita: Turino: Music as Social Life, 2. kap. (s. 23 - 65). 5. Záměrně organizovaný zvuk? R. M. Schaffer (2009): „Music and the Soundscape,“The Book of Music and Nature, s. 58 - 68, Steven Feld (2017): „On Post-Ethnomusicology Alternatives: Acoustemology,“ https://static1.squarespace.com/static/545aad98e4b0f1f9150ad5c3/t/59271dbf2994ca24e501de58/1495735745986/Feld+2017.pdf John Cage (2009): „Happy New Ears,“ The Book of Music and Nature, s. 25 – 29; Mojca Kovačič (2016): „Střet náboženských zvuků v městském prostoru,“ Národopisná revue 2/2016, s. 122 – 131 (link viz výše) 6. Nebo je hudba něco jiného? (Bruno Nettl (1989): Blackfoot Musical Thought, s. 46 - 65; 7. A je vůbec druhově specifická? Watson; Whales; Zoomusicology. 8. Hudba a paměť 1: Pohled dovnitř hlavy. Levitin 5. kap (134 – 167). 9. Hudba a paměť 2: Pohled mezi lidi. (Konečně jsme zpět!) Jurková 2017, 2018 10. Co nás dnes trápí (teoreticky)? Co vlastně zkoumáme? Lidi? (Reyes 2017, Ciucci 2017; příp Skořepová Honzlová 2016) Místa? (Seidlová 2016, Jurková 2016) 11. … a prakticky? Timothy Rice, 2014: „Ethnomusicology in Times of Trouble“. Yearbook for Traditional Music 46: 191 – 210. Jeff Todd Titon: „Ethnomusicology and Applied Ethnomusicology,“ In The Oxford Handbook of Applied Ethnomusicology, s. 9 - 29 * Povinná literatura: Poslední úprava: Jurková Zuzana, doc. PhDr., Ph.D. (09.11.2022)
|