Metodologicko/praktický kurz zaměřený na výzkum životních příběhů a zkušeností lidí, jejichž hlas je systematicky
umlčován hegemonickými diskurzy ableismu, rasismu, sexismu či sociální diskriminace. Společně se
studentkami/studenty prodiskutujeme teoreticko/metodologická východiska pro zkoumání marginalizovaných
životů a na příkladu projektu věnovaného životním příběhům lidí s přímou zkušeností s institucionalizací a životem
s diagnózou (www.zivotnipribehy.com) předvedeme, jak se umlčované vědění může stát zdrojem kriplovské vědy,
umění a politiky. Účastnice a účastníci kurzu budou mít příležitost spolupracovat s „postiženými“ výzkumnicemi a
výzkumníky a spolu s nimi se naučí formulovat výzkumné otázky a postupy hledající odpovědi na palčivé
společenské problémy způsobené ableismem a marginalizací.
Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)
Cíl předmětu
Cíle: Nabídnout studentům/kám sociálněvědních oborů možnost podílet se na výzkumném projektu zaměřeném na zaznamenávání a předávání těžko slyšitelných hlasů, konkrétně hlasů lidí se zkušeností s institucionalizací Umožnit studentům/kám, aby se společně s lidmi s přímou zkušeností s marginalizací učili hledat vhodné způsoby vyprávění, zaznamenávání a předávání jejich životních příběhů a zkušeností Seznámit studenty/ky se základními teoreticko/metodologickými přístupy kritických studií postižení, ANT a antropologie disability, umožňujícími koncipovat výzkum s lidmi řazenými k „marginalizovaným“ skupinám jakožto společný projekt spolupráce lidí s různými dovednostmi a odborností
Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)
Podmínky zakončení předmětu
Student/ka předkládá před každým setkáním stručné shrnutí povinné četby (50% celkového bodového hodnocení) a písemně zpracované řešení metodologicko/praktického cvičení (50% bodového hodnocení), které budou předmětem odborné reflexe během semináře.
Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)
Literatura
Doporučená:
ATKINSON, Dorothy. An Auto/Biographical Approach to Learning Disability Research. London: New York: Routledge, 2019, 146 s. ISBN ISBN 978-1-138-32056.
BURCH, Susan a Hannah JOYNER. Unspeakable: The Story of Junius Wilson. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 2007, 304 s. ISBN ISBN 978-0-8078-3155.
CALLON, Michel. Disabled Persons of All Countries, Unite!. In B Latour a P. Weibel (eds.). Making Things Public: Atmospheres of Democracy . London: The MIT Press, 2005, s. 308-313. ISBN 0-262-12279-0..
CERWONKA, Allaine a Liisa H. MALKKI. Process and Temporality in Ethnographic Fieldwork, . Chicago: The University of Chicago Press, 2007, 203 s. ISBN 978-0-226-10031-9.
CLARE, Eli. Jak zdolat horu. In K. Kolářová (ed.) . Jinakost – postižení – kritika: Společenská konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu . Praha: SLON, 2012, s. 216-228. ISBN ISBN 978-80-7419-050..
ESTATELLA, Adolfo a Tomás Sánchez CRIADO. Experimental Collaborations: Ethnography through Fieldwork Devices. New York: Oxford: Berghahn, 2018, 217 s. ISBN 978-1-78533-853-3.
GOODLEY, Dan, Rebecca LAWTHOM, Peter CLOUGH a Michele MOORE, eds.. Researching Life Stories: Method, Theory and Analysis in a Biographical Age. London: New York: Routledge, 2004, 213 s. ISBN 0-203-41337-7.
PIEPZNA-SAMARASINHA, Leah Lakshmi. Care Work : Dreaming Disability Justice. Vancouver: Arsenal Pulp Press, 2018, 225 s. ISBN 978-1-55152-738-3.
SPIVAK, Gayatri Chakravorty. Can the Subaltern Speak?. In P. Williams a L. Chrisman (eds.). Colonial Discourse and Post-colonial Theory, . London: New York: Routledge, 1988, s. 66-111. ISBN 978-0-7450-1491-3..
Poslední úprava: Pištěková Romana (24.04.2023)
Sylabus
Obsah a struktura: Kurz je rozdělen do tří tematických okruhů, přičemž každému z nich budou věnována dvě setkání (tedy 4 vyučovací hodiny).
I. Okruh: Od objektu a subjektu výzkumu ke společnému spřádání příběhů V prvním bloku se studenti/ky seznámí se základními teoretickými východisky obratu sociálních věd od pozitivistického pojetí výzkumu jakožto odhalování „skryté pravdy“ či „autentického hlasu“ k dialogickému, relačnímu pojetí výzkumu a k ocenění indigenous knowledge a cripple science. Na konkrétních příkladech budeme problematizovat rozdělení na „výzkumníka“ a „zkoumaného“, jakož i dichotomie, které se s ním pojí, jako je „vědecká pravda“ / „laická zkušenost“, „metoda výzkumu“ / „předmět výzkumu“, „majoritní společnost“ / „zranitelné populace“. Ukážeme si, jak samotné tyto koncepty, ukotvené v představě o vědeckém „nároku na pravdu“, mohou umlčovat, neboť ti, za které věda mluví, nárok na pravdu již samotným zařazením mezi „předměty výzkumu“ ztrácejí.
II. Okruh: Od následování aktéra k péči o společné předměty zájmu Ve druhém bloku se zaměříme na konkrétní příklady metod, s jejichž pomocí se snažíme otevřít prostor pro těžko slyšitelné hlasy a svým komunikačním partnerům/kám poskytnou příležitost pro konstrukci vlastní vypravěčské subjektivity. Soustředit se budeme zejména na hlasy, které se nám jeví jako obtížně slyšitelné a málo srozumitelné v důsledku jejich neobvyklosti a problematického vztahu k hegemonickým diskursům diagnostiky, léčby či pedagogiky - tedy na hlasy, které jsou ve výzkumu často opomíjeny pro svou domnělou „nesrozumitelnost“. Společně budeme hledat a testovat inovativní způsoby komunikace a spolupráce, jako je užití vizuálních materiálů, řeči těla, umělecké tvorby či spolupráce na praktických společných mini-projektech. Ukážeme si, jak zdánlivě nepodstatná gesta, jako jsou odmlky či domnělé nesrovnalosti, mohou být nositeli významu. Spolu s Actor-Network-Theory a kritickými studiemi postižení se necháme vést našimi spolupracovníky, abychom spolu s nimi prozkoumali způsoby, jak těžko slyšitelným hlasům zajistit místo ve výzkumu, aniž by se ze spolu-tvůrců proměnili v pouhé příklady demonstrující platnost použitých metod a teorií.
III. Okruh: Čí je to hlas? Spolu-vyprávění jako prostor pro sebe-vyjádření V posledním bloku se budeme věnovat problematice převyprávění/překladu a hledání vhodných a citlivých způsobů prezentace a využití výzkumu. Převyprávění a překlad hlasů těch, s nimiž během výzkumu mluvíme, budeme problematizovat jako přivlastnění hlasu druhého. Budeme hledat způsoby, jak hlas našich výzkumných partnerů nespoutat vlastními interpretacemi a jak účinně konstruovat hranici mezi hlasy partnerů/rek ve výzkumu a hlasy výzkumníka/ce. Pozornost zaměříme rovněž na okamžiky, kde se naše výpovědi radikálně liší od výpovědí našich spolupracovníků a spolupracovnic, kdy naše spolupráce selhává. Porozumění představíme nikoli jako abstraktní hodnotu, nesoucí s sebou nárok na totální, univerzální pravdu a aplikovatelnost, ale jako výsledek spolupráce vázaný na konkrétní situovanost výzkumu, utvářenou konkrétními lidskými i nejen-lidskými aktéry.
V ZS 2024/25 bude kurz vyučován v následujících dnech od 10:00 do 11:30:
Výstup: Student/ka: ● přistupuje kriticky k esencialisticky zaměřeným teoriím výzkumu chápajícím sociálněvědní výzkum jako „odhalování skryté pravdy“ či „autentického hlasu respondentů“; ● problémy spojené s reprodukcí a překladem hlasů, které jsou obvykle považovány za „nesrozumitelné“ pro svou relativní neobvyklost a v důsledku systematické marginalizace, chápe jako metodologické a praktické problémy, jejichž vhodné formulace i řešení je třeba hledat v konkrétních socio-materiálních sítích výzkumu; ● kvalitativní sociálněvědní výzkumné projekty dokáže koncipovat a vést jako projekty spolupráce lidí a dalších aktérů s rozdílnými zájmy, používajícími rozdílné komunikační prostředky a vládnoucími různými formami vědění a odbornosti. Průběh hodnocení: Student/ka předkládá před každým setkáním stručné shrnutí povinné četby (50% celkového bodového hodnocení) a písemně zpracované řešení metodologicko/praktického cvičení (50% bodového hodnocení), které budou předmětem odborné reflexe během semináře.
