|
|
|
||
|
Oborová praxe je zacílena na rozvoj profesních kompetencí edukátorů v kultuře a směřuje k tomu, aby se absolventi studia dokázali úspěšně zapojit do chodu různých institucí, které pečují o kulturní dědictví (zejm. muzea, galerie, památkové objekty). V rámci praxe budou studenti prohlubovat své porozumění ochraně a zprostředkování svěřených kulturních hodnot po odborné, právní, organizační i provozní stránce. Především však v reálných podmínkách uplatní své pedagogické a didaktické vzdělání. Teoreticky čerpá pojetí oborové praxe z konstruktivistické teorie vzdělávání, vč. teorie transformativního učení dospělých, modelů realistického a reflektivního vzdělávání pedagogů a relevantních výzkumů muzejní, galerijní a památkové pedagogiky. Prakticky budou studenti pod dohledem mentorů vykonávat souvislou čtyřtýdenní pracovní stáž (v rozsahu cca 30 hodin/týdně) ve vybraných kulturních institucích. V průběhu první části praxe budou studenti reflektovat poslání a fungování dané instituce, charakter pracovního prostředí, způsoby řízení i povahu spolupráce různých profesních pozic. Následně se sami zapojí do prezentační či edukační činnosti instituce, ať už formou realizace samostatného dílčího úkolu nebo participace na týmovém řešení běžné agendy či aktuálního projektu. Průběh i výsledky praxe budou studenti průběžně reflektovat a konzultovat s mentory. Záznam o praxi pak uspořádají do podoby strukturovaného osobního portfolia, které předloží po skončení praxe ke kontrole. Portfolio bude zahrnovat kromě písemných dokladů o přítomnosti studenta na pracovišti a hodnocení studenta mentorem i další doklady o úspěšné absolvenci praxe (např. situační analýzu dané instituce z vybraného hlediska, rozhovory s inspirativními spolupracovníky, návrhy řešení zadaných pracovních úkolů, reflexe rozvoje vybraných profesních kompetencí, zpětné vazby návštěvníků). Portfolio poslouží studentům také jako doklad při státní závěrečné zkoušce v oblasti „Péče o kulturní dědictví“. Poslední úprava: Havlůjová Hana, PhDr., Ph.D. (18.09.2024)
|
|
||||||||||||||||||||||||
Poslední úprava: Entnerová Kateřina, DiS. (28.08.2023)
|
|
||
|
Povinná literatura: HAVLŮJOVÁ, Hana, Kateřina CHARVÁTOVÁ, Martina INDROVÁ a Dušan KLAPKO. Památky nás baví 3. Potenciál kulturního dědictví pro vysokoškolské a další vzdělávání pedagogů. Metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro sekundární vzdělávání. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-905631-8-6. NEHYBA, Jan a kol. Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-6489-8. MOON, Jennifer A. a kol. Krajinou zkušenostně reflektivního učení. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6296-2. KOLAJOVÁ, Lenka. Týmová spolupráce: jak efektivně vést tým pro dosažení nejlepších výsledků. Praha: Grada, 2006. Poradce pro praxi. ISBN 80-247-1764-6. KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese. Vydání osmé, v Portále sedmé. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1147-1. Doporučená literatura: BELBIN, R. M. Týmové role v práci. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. ISBN 978-80-7357-892-3.ge, 1985. ISBN 0-85038-864-3. KOLB, David. A. Experiential learning: Experience as the source of learning and development. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN: 0132952610. KORTHAGEN, F. A. J. Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-221-5. KREJČOVÁ, Věra. Sebereflektivní deník, studentské portfolio a metodika ústní zkoušky : Inovativní prvky v pedagogické přípravě budoucích učitelů. Kritické listy [online]. 2001, 3, [cit. 2021-03-19]. Dostupné z http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty3_sebereflektivnidenik MEIER, Rolf. Úspěšná práce s týmem: 25 pravidel pro vedoucí týmu a členy týmu. Praha: Grada, 2009. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-2308-2. MEZIROW, Jack. Learning as Transformation: Critical Perspectives on the Theory in Progress. San Francisco:Wiley 2000. ISBN 9780787948450. MOON, Jennifer A. Handbook of Reflective and Experiential Learning: Theory and Praktice. London: Routledge Falmer, 2004. ISBN 978-0415335164. NEZVALOVÁ, Danuše. Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. ISBN 80-244-0208-4. SCHON, Donald A. The Reflective Practitioner. Oxford: Butterworth-Heinemann, 1984. ISBN 978-0465068784. ŠVEC, Vlastimil, ed. Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-87-7 Poslední úprava: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (30.12.2021)
|
|
||
|
Obsah: Studenti budou pod dohledem mentorů vykonávat čtyřtýdenní pracovní stáž (v rozsahu cca 30 hodin/týdně) ve vybraných kulturních institucích. V průběhu první části praxe budou studenti reflektovat poslání a fungování dané instituce, charakter pracovního prostředí, způsoby řízení i povahu spolupráce různých profesních pozic. Následně se sami zapojí do prezentační či edukační činnosti instituce, ať už formou realizace samostatného dílčího úkolu nebo participace na týmovém řešení běžné agendy či aktuálního projektu. Průběh i výsledky praxe budou studenti průběžně reflektovat a konzultovat s mentory. Záznam o praxi pak uspořádají do podoby strukturovaného osobního portfolia, které předloží po skončení praxe ke kontrole. Poslední úprava: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (30.12.2021)
|
|
||
|
Studenti se v rámci oborové praxe zapojí do chodu různých institucí, které pečují o kulturní dědictví (zejm. muzea, galerie, památkové objekty). Studenti prohloubí své porozumění ochraně a zprostředkování svěřených kulturních hodnot po odborné, právní, organizační i provozní stránce. Studenti v reálných podmínkách praxe uplatní své pedagogické a didaktické vzdělání. Poslední úprava: Havlůjová Hana, PhDr., Ph.D. (18.09.2024)
|