|
|
|
||
|
Vybrané významné postavy z dějin filosofie výchovy a rozbor jejich učení a reprezentativní představitelé pedagogických proudů 19. a 20. století. Vznik a vývoj pozitivismu, představitelé idealismu, představitelé realismu (včetně perenialismu); pedagogiky kultury, novotomismu, protestantských proudů, marxistické pedagogiky, fašistické pedagogiky, pragmatické výchovy, konstruktivismu, sociálního rekonstruktivismu, fenomenologie; existencionalismu, psychoanalyticky orientované pedagogiky, neopsychoanalytických proudů, logoterapie, eklektických proudů (Walfdorfská pedagogika), alternativních a antipedagogických proudů XX. století; vliv postmoderního myšlení na výchovu. Významné postavy české filosofie výchovy: Masaryk, Hessen, Hendrych, Palouš, Pešková, Michálek, Sobotka, Sokol, Pelcová a další.
Témata kursu budou volena vzhledem k povaze disertačních prací účastníků semináře: Pozornost bude věnována obecným tématům z filosofie výchovy: Vztah filosofie a odborných věd (pedagogika, sociologie, psychologie aj.); antropologický charakter výchovy, člověk a jeho svět, cíl a obsah výchovy, člověk ve vztahu k technice, výchova v postmoderním věku, věda o minulém a současné historické myšlení, hledání identity, domov, péče o duši, člověk ve vztahu k celku světa, smysl vzdělání, problémy výchovy v současném světě.
Absolvováním tohoto povinně volitelného předmětu mohou doktorandi, kteří nemají SZZ z pedagogiky, splnit svoji povinnost složit zkoušku z pedagogiky či pedagogické psychologie.
Poslední úprava: Esserová Kateřina, DiS. (17.03.2021)
|
|
||
|
Je vyžadována aktivní účast na setkáních, předložení zvoleného tématu z filosofie výchovy, které by mělo mít návaznost na téma disertace. Absolvent zpracuje text o rozsahu cca 10 normostran a obhájí jej v rozpravě nad prací.
Další požadavky: Je vyžadována aktivní účast na setkáních, předložení zvoleného tématu z filosofie výchovy, které by mělo mít návaznost na téma disertace. Absolvent zpracuje text o rozsahu cca 10 normostran a obhájí jej v rozpravě nad prací. Poslední úprava: Esserová Kateřina, DiS. (17.03.2021)
|
|
||
|
LIESSMANN, K.., P. Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2008. LIESSMANN, K.., P. Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis. Praha: Academia, 2015. FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy. Vývoj současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005. WINCH, P. Idea sociální vědy. Brno: CDK, 2004. Doporučená literatura PEŠKOVÁ, J., SCHÜCKOVÁ L. Já člověk… jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha: SPN, 1991. BARROW, R., WOODS R. An Introduction to Philosophy of Education. (4th edition) Oxon: Routledge, 2006. FAIRFIELD, P. Education, Dialogue and Hermeneutics. London – N.Y.: Continuum International Publishong Group, 2011. BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996. KOŤA, J., PELCOVÁ N., PEŠKOVÁ J. A KOL. Základy společenských věd. I. díl. Péče o duši (O osobní identitu). Praha: Eurolex Bohemia, 2005. BERGER, P., LUCKMAN, T.. Sociální konstrukce reality. Praha: CDK, 1999. F. GADAMER, GEORG, H. Pravda a metoda. I. a II. díl. Praha: Triáda, 2010. Poslední úprava: Esserová Kateřina, DiS. (17.03.2021)
|
