Kurz nabízí základní orientaci v katolické teologii náboženství. Tato teologická disciplína se zabývá pohledem na světová náboženství z perspektivy současné katolické teologie. Po každé kapitole následují odkazy na doporučenou literaturu k tématu a otázky k látce, které napomáhají osvojit si důležitá místa probírané látky.
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
The course offers a basic orientation in the catholic theology of religions. The content concerns about the contemporary catholic view on the world religions. After each lessons students will receive the bibliography and some questions which will help to focus on the most important themes of the course.
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
Cíl předmětu
Studiem světových náboženství se v rámci katolické teologie zabývá disciplína zvaná teologie náboženství. Náš kurz využije základních poznatků bádání tohoto teologického oboru, abychom mohli lépe porozumět místu nekřesťanských náboženských tradic v perspektivě křesťanské teologie zjevení.
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
Literatura
povinná:
Mezinárodní teologická komise: Křesťanství a ostatní náboženství. Praha, Krystal 1999.
D. Červenková: Náboženství jako teologický fenomén. P. Mervart, Červený Kostelec 2013.
D. Červenková: Katolický pohled na náboženskou pluralitu. Praha, Karolinum 2016.
doporučená:
V. BOUBLÍK, Teologie mimokřesťanských náboženství, Kostelní Vydří 2000.
DRUHÝ VATIKÁNSKÝ KONCIL: Ad gentes, Nostra Aetate, Lumen Gentium, Gaudium et spes. Papežská rada pro mezináboženský dialog - Kongregace pro evangelizaci národů: Dialog a hlásání, Dialogo e annuncio (1991). P. HOŠEK, Na cestě k dialogu. Křesťanská víra v pluralitě náboženství. Návrat domů, Praha 2005. L. KROPÁČEK, Duchovní cesty islámu, Praha, Vyšehrad, 1998. H. KUNG, VAN ESS J., Křesťanství a islám. Praha, Vyšehrad 1998. F. HAERI, Základy islámu, Praha, Votobia 1997. D. ZBAVITEL, Hinduismus, Praha, DharmaGaia, 1993 H. KUNG, VON STIETENCRON, Křesťanství a hinduismus. Praha, Vyšehrad 1997. V. LESNÝ, Buddhismus, Votobia 1996. V. MILTNER, Vznik a vývoj buddhismu, Vyšehrad, 2001.. H. KUNG, H. BECHERT, Křesťanství a buddhismus, Praha, Vyšehrad 1997. PAPEŽSKÁ RADA PRO MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG, Spiritualitá del Dialogo. PAPEŽSKÁ RADA PRO MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG, Dialogo e missione, l'atteggiamento della Chiesa di fronte ai seguaci di altre religioni (Riflessioni e orientamenti su dialogo e missione). K. FLOSS, O. ŠTAMPACH, Z. VOJTÍŠEK (eds.): Mezináboženský dialog se zřetelem k tzv. abrahámovským náboženstvím. Praha, Dingir 2007. D. LUŽNÝ, Nová náboženská hnutí. Brno, Masarykova univerzita 1997. Z. VOJTÍŠEK, Encyklopedie náboženských směrů v České republice: náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Praha, Portál 2004. Z. VOJTÍŠEK, Netradiční náboženství u nás. Praha, Dingir 1998.
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
Požadavky ke zkoušce -
Student musí mít přečtenou a dobře prostudovanou povinnou literaturu k tomuto kurzu. Zkouška probíhá pouze ústní formou.
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
Students are asked to read and study the bibliography of the course to be able to speak about the main themes which we afford during the lessons.
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
Sylabus -
Plán kurzu
Od kontextu, v němž se ptáme po vztahu křesťanství k ostatním náboženstvím, přejdeme k objasnění základních pojmů, se kterými se budeme setkávat v literatuře k tématu a které jsou proto nezbytné k hlubšímu porozumění celé problematice. Napomůže nám k tomu určení předmětu, cíle a metody oboru.
V další kapitole přejdeme k dějinám vztahu křesťanství a jiných náboženských tradic. Dále budeme věnovat pozornost současným paradigmatům vztahu, směru, jímž se vydaly hlavní proudy teologické bádání posledního desetiletí, problémům, které zůstávají otevřené, jejich navrhovaným řešením, limitům i neprozkoumaným možnostem …
V průběhu kurzu bychom měli také nahlédnout do obsahů víry a náboženské zkušenosti velkých náboženských tradic.
Zvláštní pozornost budeme věnovat otázkám mezináboženského dialogu - jeho teologickému ukotvení, předpokladům, překážkám, typům a možnostem. Na závěr bychom měli nahlédnout i do problematiky nových náboženských směrů a sekt.
1. Cíl, předmět a metoda teologického přístupu k náboženstvím
1.1 Cíl, předmět a metoda
1.1. Religionistika nebo teologie?
2. Dějiny vztahu k jiným náboženským tradicím
2.1 Starozákonní a novozákonní pohled na ostatní náboženství
2.2 Otázka po spáse ostatních v patristice
2.3 Další vývoj teologické reflexe k tématu (po Tridentský koncil a klasickou apologetiku)
2.4 Teologie náboženství v reflexi Druhého vatikánského koncilu a ostatních dokumentech magisteria
3. Teologický základ reflexe o vztahu křesťanství a ostatních náboženství
3.1. Antropologická struktura náboženské zkušenosti
3.2. Teologická struktura křesťanské zkušenosti. Základní náboženská zkušenost křesťanství, její christologicko-trinitární ukotvení s ohledem na otázku vztahu k ostatním náboženstvím.
4. Současná paradigmata vztahu křesťanství a ostatních náboženství
4. 1 Současná paradigmata
4.2 Otevřené problémy
5. Poslání křesťanů ve světě,teologie misie, mezináboženský dialog
5.1 Evangelizace, misie, mezináboženský dialog v dokumentech magisteria
5.2 Čtyři základní formy dialogu
5.3 Poznámky ke "spiritualitě mezináboženského dialogu"
6. Sekty a nová náboženská hnutí
7.1 Transformace soudobé religiozity a náboženské novotvary současnosti
7.2 Základní rysy nových náboženských hnutí
7.3 Typy náboženských skupin podle jejich vztahu ke společnosti (církev, denominace, nové náboženské hnutí, kult-sekta)
7.4 Fenomén New Age
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
Starting from the context in which we ask about the relationship of Christianity to other religions, we will move on to clarify the basic concepts that we will encounter in the literature on the topic and which are therefore necessary for a deeper understanding of the whole issue. This will help us to define the subject, the aim and the method of the discipline.
In the next chapter we will turn to the history of the relationship between Christianity and other religious traditions. We will then turn our attention to the current paradigms of the relationship, the direction taken by the main currents of theological inquiry in the last decade, the problems that remain open, their proposed solutions, the limits and unexplored possibilities ...
In the course we should also gain insight into the content of the faith and religious experience of the great religious traditions.
We will pay special attention to issues of interreligious dialogue - its theological anchoring, preconditions, obstacles, types and possibilities. Finally, we should also look into the issue of new religious movements and sects.
1. The aim, object and method of the theological approach to religions
1.1 Aim, object and method
1.1 Religious studies or theology?
2. History of the relationship with other religious traditions
2.1 Old Testament and New Testament perspectives on other religions
2.2 The question of the salvation of others in patristics
2.3 Further development of theological reflection on the topic (after the Council of Trent and classical apologetics)
2.4 Theology of religion in the reflection of the Second Vatican Council and other documents of the magisterium
3. Theological basis for reflection on the relationship between Christianity and other religions
3.1 The anthropological structure of religious experience
3.2 The theological structure of Christian experience. The basic religious experience of Christianity, its Christological and Trinitarian anchoring with regard to the question of its relation to other religions.
4. Contemporary paradigms of the relationship between Christianity and other religions
4. 1 Contemporary paradigms
4.2 Open problems
5. The mission of Christians in the world, theology of mission, interreligious dialogue
5.1 Evangelisation, mission, interreligious dialogue in the documents of the Magisterium
5.2 Four basic forms of dialogue
5.3 Notes on the "spirituality of interreligious dialogue"
6. Cults and new religious movements
7.1 Transformations of contemporary religiosity and contemporary religious new movements
7.2 Basic features of new religious movements
7.3 Types of religious groups according to their relationship to society (church, denomination, new religious movement, cult-sect)
7.4 The New Age phenomenon
Poslední úprava: Červenková Denisa, doc. ThLic. Mgr., Th.D. (08.10.2024)
