|
|
|
||
|
Cílem předmětu je posílit povědomí o managementu bezpečí pacienta, osvojit si základní prvky kultury bezpečí s důrazem na zapojení farmaceuta a získat znalosti a dovednosti k posouzení validity jednotlivých dokladů pro účinnost a bezpečnost farmakoterapie. Toto vše je nedílnou součástí profese klinických farmaceutů, osob zabývajících se bezpečností léčiv a farmakoepidemiologickým výzkumem jak v ČR, tak i v zahraničí.
V rámci předmětu budou studenti hlouběji seznámeni s:
•Problematikou sledování a hodnocení kvality poskytované péče a managementu bezpečí pacientů ve zdravotnickém zařízení.
•Rolí farmakovigilančních center v procesu odhalování rizik farmakoterapie.
•Farmakoepidemiologickým výzkumem a kritickým hodnocením jeho výsledků jako dokladů pro hodnocení rizik farmakoterapie.
Detailnější popis
Farmakoepidemiologii je věnován prostor v Sociální farmacie a dotýká se jí i předmět Odborné informace o léčivech - obojí ve 3. ročníku magisterského studia farmacie. Semináře předmětu Farmakoepidemiologie a bezpečnost farmakoterapie by měly na tuto problematiku navázat a dále ji rozvinout. Kromě připomenutí významu farmakoepidemiologie, jednotlivých metod výzkumu, způsobů vyjádření asociace, rozdílu mezi asociací a kauzalitou, by v seminářích měli studenti kurzu získat základní povědomost o kritickém posouzení farmakoepidemiologického výzkumu a nástrojích, které se pro toto hodnocení využívají.
Druhým nosným tématem tohoto předmětu je problematika bezpečnosti při poskytování zdravotní péče. Hlavní pozornost bude zaměřena na kulturu bezpečí při používání léčiv. Studenti budou seznámeni se systémovými prvky v kultuře bezpečí na různých úrovních a z pohledu všech subjektů, které přicházejí do kontaktu s léčivy (včetně pacientů). Diskutován bude význam jednotlivých nástrojů pro rozvoj kultury bezpečí včetně akreditačních procesů ve zdravotnických zařízeních, klíčové role oddělení klinické farmacie nebo nezbytné úzké kooperace s farmakovigilančními aktivitami.
Poslední úprava: Marek Josef, Ing. (22.12.2016)
|
|
||
|
COHEN, Michael R. Medication errors. 2nd ed. Washington, DC: American Pharmacists Association, 2007, 680 s. ISBN 1-58212-092-7. Expert Group on Safe Medication Practices: Creation of a better medication safety culture in Europe: Building up safe medication practices [online]. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.edqm.eu/site/Report_2006pdf-en-8128-2.html Institute for Safe Medication Practices [online]. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: www.ismp.org. Pharmaceutical Care Network Europe [online]. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: www.pcne.org. SACKETT, David L. Evidence-based medicine: how to practice and teach EBM. 2nd ed. Edinburgh: Churchill Livingstone, 2000, 261 s. ISBN 0-443-06240-4 Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: www.sukl.cz. STROM, Brian L, Stephen E KIMMEL a Sean HENNESSY. Pharmacoepidemiology. 5th ed. Chichester, West Sussex, UK: Wiley-Blackwell, 2012, 953 s. ISBN 978-0-4706-5475-0 VLČEK, Jiří a Radka DALECKÁ. Základy farmakoepidemiologie, farmakoekonomiky a farmakoinformatiky. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Remedia, c2005, 88 s. ISBN 80-903555-0-1. Poslední úprava: Marek Josef, Ing. (22.12.2016)
|
|
||
Poslední úprava: Marek Josef, Ing. (22.12.2016)
|