PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Dějiny římské literatury II - AGL500009
Anglický název: History of Roman Literature II
Zajišťuje: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2024 do 2024
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.
Anotace
Cílem předmětu je:

prohloubit a doplnit faktografické znalosti římské literatury v celém jejím rozsahu;

procvičit schopnost překladu, rozboru a posouzení literárního textu v klasické a pozdní latině, včetně použitých básnických/rétorických prostředků;

prohloubit schopnost literárněvědného pohledu na text, včetně různosti metod jeho analýzy.

Předmět se soustředí přednostně na ta období v dějinách římské literatury, která se v literárněhistorických předmětech v bakalářském studiu probírala jen v základních obrysech – typicky na pozdní antiku.
Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (10.08.2023)
Podmínky zakončení předmětu

Dobrá orientace v dějinách římské literatury (na úrovni literárněhistorické části bakalářské zkoušky zaměření na klasický latinský jazyk a literaturu), schopnost číst a překládat středně obtížný text v klasické latině, znalost základní pojmů římské metriky, versologie a poetiky vůbec.

Zkouška se uděluje:

  • ze 40 procent za aktivní účast na hodinách, včetně domácí přípravy (typicky překlad latinských textů),
  • ze 60 procent za závěrečnou písemnou práci (v rozsahu cca 10 NS) na předem dohodnuté téma.
Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (20.08.2023)
Literatura

Základní studijní literatura – k římské literatuře obecně:

Conte, G. B. (20082). Dějiny římské literatury. Praha: KLP (1. vyd. 2003).

Kuťáková, E. – Vidmanová, A. (ed.) (20042). Slovník latinských spisovatelů. Praha: Leda (1. vyd. 1984).

Šubrt, J. (2005). Římská literatura, Praha: OIKOYMENH.

Stehlíková, E. (1993). Římské divadlo. Praha: KLP.

Burian, J. (19972). Římské imperium. Vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda.

 

Další doporučená literatura – k pozdní literatuře:

von Albrecht, M. (20123). Geschichte der römischen Literatur, I–II. Berlin: de Gruyter (1. vyd. Bern 1992; též v anglickém překladu: A History of Roman Literature, I–II, Leiden: Brill 1997).

Armstrong, A. H. (2002). Filosofie pozdní antiky. Od staré Akademie po Jana Eriugenu. Praha: OIKOYMENH.

Brown, P. (1999). Autorita a posvátné – Aspekty christianizace římského světa. Brno: CDK.

The Cambridge History of Classical Literature, II. Latin Literature. Cambridge: Cambridge University Press 1982.

The Cambridge Companion to the Age of Constantin, ed. Noel Lenski. Cambridge: Cambridge University Press 20122.

Canfora, L. (20093). Dějiny řecké literatury. Praha: KLP (1. vyd. 2001).

Chin, C. (2008). Grammar and Christianity in the Late Roman World. Philadelphia: University of Pennsylvania Press.

A Companion to Late Antiquity, ed. by Ph. Rousseau – J. Raithel. Chicester: Wiley-Blackwell 2009.

Češka, J. (2000). Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad.

Dodds, E. R. (1997). Pohané a křesťané ve věku úzkosti. Praha: Petr Rezek.

Engels, L. J. – Hofmann, H. (ed.) (1997). Neues Handbuch der Literaturwissenschaft, IV. Spätantike. Mit einem Panorama der byzantinischen Literatur. Wiesbaden: Aula-Verlag.

Fontaine, J. (1981). Naissance de la poésie dans l’Occident chrétien. Paris: Études augustiniennes.

Formisano, M. – Fuhrer, Th. (ed.) (2014). Décadence: „decline and fall“ or „the other Antiquity“? Heidelberg: Winter.

Garbsch, J. – Overbeck, B. (1989). Spätantike zwischen Heidentum und Christentum. München: Prähistorische Staatssammlung.

The Cambridge History of Philosophy in Late Antiquity, ed. L. P. Gerson. Cambridge: Cambridge University Press 2010.

Handbuch der lateinischen Literatur der Antike, hg. von R. Herzog – P. L. Schmidt, Band 5., Restauration und Erneuerung 284–374 n. Chr., hg. von R. Herzog. München: WBG 1989.

Handbuch der lateinischen Literatur der Antike, hg. von. R Herzog – P. L. Schmidt, Band 6./I – II, Die Literatur im Zeitalter des Theodosius (374-430), hg. von P. L. Schmidt (et al.). München: WBG 2020.

Herzog, R. (1975). Die Bibelepik der lateinischen Spätantike, I. München: Wilhelm Fink.

Johnson, S. (2012). The Oxford Handbook of the Late Antiquity. Oxford: Oxford University Press.

Kraft, H. (2005). Slovník starokřesťanské literatury, přel. J. Kaplan. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství.

Markschies, Chr. (2005). Mezi dvěma světy – Dějiny antického křesťanství. Praha: Vyšehrad.

Marrou, H.-I. (1977). Décadence romaine ou Antiquité tardive? IIIe-VIe siècle. Paris: Seuil.

Prostmeier, F. (ed.) (2007). Frühchristentum und Kultur. Freiburg – Basel – Wien: herder.

Roberts, M. (1985). Biblical Epic and Rhetorical Paraphrase in Late Antiquity. Liverpool: Cairns.

A Companion to the Late Antiquity, ed. Ph. Rousseau. Malden – Oxford: Wiley-Blackwell 2009.

Vouga, Fr. (1997). Dějiny raného křesťanství. Praha: Vyšehrad.

 

Další jednotlivé informace a hesla v souborných pracích a encyklopediích (Aufstieg und Niedergang der römischen Welt; Lexikon der alten Welt; Der kleine Pauly atd.).

 

České překlady např.:

Sbohem, starý Říme, vyd. Eva Stehlíková. Praha: Čs. spisovatel 1983.

Prudentius, Kniha hodinek (Cathemerinon), přel. Martin C. Putna. Praha: Herrmann a synové 2013 (a další svazky z edice Poslední Římané).

Ausonius, Poslední legrace, přel. Martin C. Putna et alii. Praha: Herrmann a synové 2019 (a další svazky z edice Poslední Římané).

Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (20.08.2023)
Metody výuky

Předmět se bude vyučovat 

- po dobu antipandemických opatření po některé komunikační platformě (pravděpodobně Zoom nebo Teams) 

- po jejich případném skončení prezenční výukou. 

Poslední úprava: Bažil Martin, Mgr., Ph.D. (25.09.2020)
Požadavky ke zkoušce

Zkouška se uděluje:

- za normálních okolností ze 40 procent za aktivní účast na hodinách, včetně domácí přípravy (typicky překlad latinských textů) - v případě nutnosti možno nahradit rozšířenou domácí prací (překlady apod.), 

- ze 60 procent za závěrečnou písemnou práci (v rozsahu cca 10 NS) na předem dohodnuté téma.

Poslední úprava: Bažil Martin, Mgr., Ph.D. (25.09.2020)
Vstupní požadavky

Dobrá orientace v dějinách římské literatury (na úrovni literárněhistorické části bakalářské zkoušky zaměření na klasický latinský jazyk a literaturu), schopnost číst a překládat středně obtížný text v klasické latině, znalost základní pojmů římské metriky, versologie a poetiky vůbec.

Poslední úprava: Zezulková Eva (13.09.2019)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK