|
|
|
||
|
Povinná přednáška pro první ročník. Kurz přinese přehled základních vývojových trendů v prvních padesáti letech existence filmového média (1895 – 1945). Výklad bude sledovat historii filmu jako historii kulturního průmyslu, tj. zaměří se ve vyváženém poměru nejen na umělecké, ale i na technologické, hospodářské, společenské a politické aspekty kinematografických dějin. Předmětem našeho zájmu bude zejména pole hraného filmu, a to evropského a amerického, neboť to byly USA společně s kinematograficky klíčovými evropskými zeměmi, kdo inicioval a konstituoval v této dějinné etapě základní vývojové trendy filmového oboru. Studenti budou mít zpřístupněnu „kinotéku“ spravovanou vyučujícím.
Poslední úprava: Klimeš Ivan, prof. PhDr. (06.09.2024)
|
|
||
|
Základní učebnice: THOMPSONOVÁ, Kristin – David Bordwell: Dějiny filmu. Přehled světové kinematografie. Praha: AMU – NLN 2007.
Doplňkové učebnice: GREGOR, Ulrich – Enno Patalas: Dejiny filmu. Bratislava: Tatran 1968. – tradiční zpracování světové filmové historie akcentující příběh filmu jako uměleckého druhu prostřednictvím klíčových filmových děl a reprezentativních režisérských osobností (historická alternativa starší filmové historiografie k pozdějším konceptům nové filmové historie; v originále poprvé vydáno 1962) NOWELL-SMITH, Geoffrey (ed.): The Oxford History of World Cinema. Oxford University Press 1996. (Dostupné v Knihovně NFA.) – na metodologické bázi nové filmové historie zpracováno několika desítkami autorů z celého světa nejednou hvězdných jmen (syntéza na principu rozlehlé autorské mozaiky) Poslední úprava: Svatoňová Kateřina, doc. PhDr., Ph.D. (07.12.2020)
|
|
||
|
ústní zkouška (dílem na bázi bezprostředního zadání dle seznamu otázek, který kopíruje témata přednášek, a dílem na bázi domácí přípravy dle vlastní volby).
Otázky k Dějinám světového filmu A
1) Raný film kinematograf vs. kinetoskop – kinematografie atrakcí – program filmových představení – místa filmových představení – fenomén cestovního kina
2) Zrod filmového průmyslu fenomén stálého kina – nástup narativního filmu a jeho dopad na metráž filmů a programovou skladbu filmových představení – zrod filmových půjčoven – star systém – společnosti Pathé, Gaumont a Film d’Art – filmové představení němé éry
3) Skandinávie, Itálie, Rusko charakteristické rysy dánského a švédského filmu – výpravné italské filmy z antického starověku – kinematografie v carském Rusku
4) Zrození Hollywoodu a jeho 20. léta Edison a Vitagraph – patentové spory – zrod kinematografického centra v Hollywoodu – koordinační a centralizační procesy v komplexu hollywoodských studií – fenomén americké grotesky – D. W. Griffith – E. von Stroheim – hollywoodské umělecké akvizice z evropských kinematografií (režiséři, herci)
5) Německo 20. let německý filmový expresionismus – F. Lang – F. W. Murnau – kammerspiel – nová věcnost
6) Sovětská avantgarda 20. let situace filmového oboru v sovětském Rusku – L. Kulešov a jeho experimenty – sovětská montážní škola – S. M. Ejzenštejn – D. Vertov
7) Francouzská avantgarda 20. let produkční zázemí francouzských filmových impresionistů – L. Delluc – osobnosti a styl – dada a surrealismus
8) Nástup zvuku patentové spory mezi Western Electric a Tobis-Klangfilmem – rozdělení evropských trhů – co dál ve zvukové éře se zásobou němých filmů – produkční strategie v přechodovém období při stále vysokém procentu neozvučených kin – řešení jazykové bariéry: podtitulky, dabing, jazykové verze
9) Francouzský poetický film 30. let Francie ve 30. letech – J. Vigo – J. Renoir – J. Feyder – M. Carné – J. Duvivier
10) Hollywood v éře talkies hollywoodský studiový systém – Haysův kodex – žánry: gangsterka a muzikál – F. Capra – J. Ford – O. Welles
11) Kinematografie v totalitních státech Stalin a velký teror – konec avantgardy – doktrína socialistického realismu – S. M. Ejzenštejn v éře normativní estetiky – žánrové formy propagandy / centralizace a kontrola kinematografie ve Třetí říši – „filmový ministr J. Goebbels“ – Říšská filmová komora a norimberské zákony – „hnědé filmy“ – V. Harlan – L. Riefenstahlová
12) Kinematografie za světových válek kinematografie a stát ve válečné situaci – filmová cenzura – filmová propaganda – rozkvěty a zániky podmínek dle válečné situace – vždy za obou válek: Německo, Rakousko(-Uhersko), Velká Británie, Francie, USA
Poslední úprava: Svatoňová Kateřina, doc. PhDr., Ph.D. (07.12.2020)
|
|
||
Poslední úprava: Svatoňová Kateřina, doc. PhDr., Ph.D. (02.12.2020)
|