Komunikační prostředky Neslyšících, resp. osob se sluchovým postižením, augmentativní a alternativní komunikace: struktura a fungování jednotlivých komunikačních systémů, jejich kategorizace, cíle užití a vztahy mezi nimi.
Poslední úprava: Hudáková Andrea, Mgr., Ph.D. (15.10.2024)
Cíl předmětu
Cílem předmětu je teoretické, ale především praktické seznámení s komunikačními systémy n/Neslyšících a s AAK obecně, jakožto uvědomění, v jakých situacích je vhodné daný systém či metodu využívat.
Studenti si budou - na základě kritické práce se zdroji, diskusí vedených v rámci výuky a vlastní praktické zkušenosti vědomi charakteristických rysů různých komunikačních prostředků neslyšících a v závislosti na tom jejich možností, limitů a uplatnitelnosti. Dále budou rozumět rozdílům mezi prostředky komunikace, komunikačními metodami a vzdělávacími metodami a chápat vztahy mezi prostředky komunikace n/Neslyšících a různými formami alternativní a augmentativní komunikace.
Budou doplněny výstupy učení
Poslední úprava: Hudáková Andrea, Mgr., Ph.D. (15.10.2024)
Podmínky zakončení předmětu
Aktivní účast na semináři (včetně příp. exkurzí), splnění všech průběžně zadávaných úkolů, úspěch u závěrečné eseje (podepřené odbornými zdroji) a ústní reflexe předmětu (u textu a u ústní reflexe jsou možné max. tři pokusy, atestace probíhá ve zkouškovém období, k reflexi se studenti hlásí prostřednictvím SIS).
Poslední úprava: Hudáková Andrea, Mgr., Ph.D. (15.10.2024)
Literatura
Povinná literatura
školský zákon, vyhláška MŠMT č. 27/2005 Sob., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
zákon o znakové řeči ve znění zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
HUDÁKOVÁ, A. Čeština ve vzdělávání dětí s vadou sluchu. Disertační práce. Praha: UK, 2008. (relevantní kapitoly)
HUDÁKOVÁ, A. Prstová abeceda pro tlumočníky. Praha: ČKTZJ, 2008. [příp. + odpovídající DVD]
KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002.
SPC pro děti s vadami řeči. distupné z https://www.alternativnikomunikace.cz.
STRNADOVÁ, V. Hádej, co říkám aneb Odezírání je nejisté umění. Praha: Mzdr, 1998.
Doporučená literatura
Vybraná doporučená literatura (seznam je pouze orientační, jeho cílem je studenta nasměrovat při vlastním výběru studijní literatury):
BONDY, A., FROSTL, L. Vizuální komunikační strategie v autismu. Praha: Grada, 2007.
ČADILOVÁ, V, ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008.
GROMA, M. Používanie manuálnych znakových systémov nepočujúcich nepočujúcimi žiakami pri osvojovaní a reprodukcii učebného textu. Bratislava: PedF UK, 1999.
HEVIER D. a kol. Päť prštekov na ruke. Obrázková kniha posunkovej reči pre najmenšie deti s poruchami sluchu. Bratislava: Buvik, 1994.
HORÁKOVÁ, M. Techniky vizualizace – logopedická část. Praha: ČKTZJ, 2008.
HUDÁKOVÁ, A. Čeština ve vzdělávání dětí s vadou sluchu. Disertační práce. Praha: UK, 2008.
JANN, P. K nutnosti nového pragmatismu: Výstavba řeči u neslyšících podle heidelberského spolkového kongresu 1997. Hörgeschädigten Pädagogik, duben 1998. [zpráva o Spolkovém kongresu svazu německých učitelů sluchově postižených, 8.–10. 5. 1997; bibliografické údaje o německém originálu jsou neúplné; v knihovně Informačního centra o hluchotě FRPSP pod signaturou 3985 L 32. 82]
JANOTOVÁ, N. Výuka výslovnosti u sluchově postižených. In Janotová, N., Řeháková, K. Surdopedie. Komunikace sluchově postižených I. Praha: SPN, 1990, s. 3–71.
JANOTOVÁ, N. Odezírání u sluchově postižených. Praha: Septima, 1999.
JANOTOVÁ, N. Reedukace sluchu sluchově postižených dětí v předškolním věku. Praha: Septima, 1996.
JANOTOVÁ, N. Rozvíjení zrakového vnímání a odezírání sluchově postižených dětí. Praha: Septima, 1996.
JANOVCOVÁ, L. Alternativní a augmentativní komunikace. Brno: Paido, 2003.
KALENDOVÁ, J. Postupná modifikace českého znakového jazyka v komunikaci s neslyšícími s progredující vadou zraku. Bakalářská práce. Praha: FF UK, 2016.
KEREKRÉTIOVÁ, A. a kol. Logopédia. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2016.
KNAPCOVÁ, M. Výměnný obrázkový komunikační systém - VOKS. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006.
KOMORNÁ, M., KOTVOVÁ, M. Praktický kurz znakované češtiny. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. [+ odpovídající DVD]
KRACÍKOVÁ, D., POTMĚŠIL, M. Vztah schopnosti odezírat k intelektu. Výzkumná zpráva č. Z-043/A. Praha: Laboratoř elektronických smyslových náhrad, 1990.
KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002.
KRAHULCOVÁ-ŽATKOVÁ, B. Komplexní komunikační systémy těžce sluchově postižených. Praha: Karolinum, 1996.
KŘUPALOVÁ, M. Je znakový jazyk pro neslyšící nenahraditelný? Děti a my, 2001, roč. 31, č. 1, s. 39. [reakce na rozhovor s A. Hudákovou Dvořáková, A. Znakový jazyk je pro neslyšící nenahraditelný. Děti a my. 2000, roč. 30, č. 4, s. 37].
KUBOVÁ, L. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: TECH-MARKET, 1996.
KUBOVÁ, L. Piktogramy – učebnice. Praha: Tech-market, 1997.
LAUDOVÁ, L. Augmentativní a alternativní komunikace. Praha: Portál, 2003.
LOMBERSKÁ, I. Pohyb a jeho modifikace v českém taktilním znakovém jazyce. [Bakalářská práce]. Praha: FF UK, 2014.
LUDÍKOVÁ, L. Vzdělávání hluchoslepých I. Praha: Scientia 2000.
MAKOVSKÁ, L. Baby Signs. Bakalářská práce. Praha: FF UK, 2010.
MALÝ, K. Hluchoněmost. Praha: Fr. Urbánek, 1907.
MALÝ, K. Odezírání, most mezi ohluchlými a slyšícími. Praha: Spolek o péči o slabomyslné, 1940.
Metodika vzdělávání neslyšících žáků-uživatelů českého znakového jazyka: čeština, český znakový jazyk. Praha: NÚV, 2018 a dále. [online; cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?t=63OPTgySoukxAKQCvMpt a z dalších – postupně doplňovaných – zdrojů.
MIKLA, A. Orálna reč a vzdelávanie nepočujúcich. Bratislava: SPN, 1989.
MOTEJZÍKOVÁ, J. Vývoj mluveného jazyka u neslyšících a nedoslýchavých dětí - přístupy a metody. InfoZpravodaj, 2006, roč. 14, č. 1, s. 16–18.
MOUDRÁ, M. Osvojování českého znakového jazyka slyšícím nemluvícím chlapcem v pubescentním a adolescentním věku. Bakalářská práce. Praha: FF UK, 2012.
National Cued Speech Asociation. [on-line; cit. 2014-07-13]. Dostupné z www: http://www.cuedspeech.org.
PÁNEK, P. Komunikace učitelů ve středních školách pro sluchově postižené v ČR. Diplomová práce. Praha: UK, 2014.
POTMĚŠIL, M. Návrh metodiky testování schopnosti neslyšících odezírat. Výzkumná zpráva č. Z - 006/A. Praha: ČSAV, 1986.
POTMĚŠIL, M. Prstová abeceda. Praha: FRPSP, 1992.
POTMĚŠIL, M. Testování schopnosti neslyšících odezírat. Výzkumná zpráva č. Z - 020/I. Praha: ČSAV, 1988. 20 s. + přílohy.
POUL, J. Nástin vývoje vyučování neslyšících. Brno: MU v Brně, 1996.
PULDA, M. Sluchová výchova u sluchově postižených dětí. Brno: PedF MU, 1999.
PULDA, M. Surdopedie se zaměřením na raný a předškolní věk. Brno: MU, 1992.
ROUČKOVÁ, J. Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením. Praha: Portál, 2006.
RUPERT, J. Cued Speech. Practice Manual A. West Coast Program, 1989. [publikováno jako součást William-Scot, B., Kipila, E. L. Cued Speech. Booster Booklet (for Cued Speech instructors and/or Cued Speech workshop leaders). Washington, D. C.: Gallaudet University, nedatováno]
SPC pro děti s vadami řeči. distupné z https://www.alternativnikomunikace.cz.
SOURALOVÁ, E. Vzdělávání hluchoslepých II. Praha: Scientia, 2001.
SOVÁK, M. a kol. Stati o reedukaci sluchu. Praha: SPN, 1978.
SOVÁK, M. a kol. Logopedie: Metodika a didaktika. Praha: SPN, 1987.
SOVÁK, M. a kol. Stati o reedukaci sluchu. Praha: SPN, 1978.
STRNADOVÁ, V. Hádej, co říkám aneb Odezírání je nejisté umění. Praha: Mzdr, 1998.
STRNADOVÁ, V. Odezírání jako schopnost. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.
STRNADOVÁ, V. Současné problémy české komunity neslyšících I. Hluchota a jazyková komunikace. Praha: FF UK, 1998.
SVAČINA, S. Základy řečové výuky na školách pro neslyšící děti. ČSSI, Český svaz sluchově postižených, 1973.
SVOBODOVÁ, K. Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. Praha: Septima, 2005.
SZEPANKOVSKI, B. Chirografia – systém znakov napomáhajúci odzeranie z úst. In Baláž, J. a kol. Interpersonálna komunikácia a jej poruchy. Bratislava: SPN, 1988.
ŠAROUNOVÁ, J. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2007.
ŠUPÁČEK, I. Srozumitelnost řeči neslyšících a těžce nedoslýchavých. In Slaninka, G. Zborník prác zo surdopedagogiky. Bratislava: Krajský pedagogický ústav, 1972.
TARCSIOVÁ, D. Komunikačný systém sluchovo postihnutých a spôsoby prekonávania ich komunikačnej bariéry. Bratislava: Sapientia, 2005.
TICHÁ, B. Znakované systémy angličtiny. Bakalářská práce. Praha: FF UK, 2017.
UHERÍK, A. Hluchota. Reč. Poznanie. Martin: Osveta, 1990.
VANĚČKOVÁ, V. Výchova řeči sluchově postižených dětí v předškolním věku. Praha: Septima, 1996.
VEXIAUOVÁ, A. M. Dej mi ruku, ať mohu mluvit. Vrátit slovo těm, kteří jsou odříznuti od světa. Praha: Nakladatelství ISV, 2003.
VOSTALOVÁ, M. Makaton. Bakalářská práce. Praha: FF UK, 2011.
ZDRUBECKÁ, A. Prstové abecedy a jejich využívání ve vzdělávání v MŠ a ZŠ pro sluchově postižené. Bakalářská práce. Praha: FF UK, 2014.
ZOBAČOVÁ, H., STARÁ, R. Pohádka o koblížkovi. Praha: Pasparta, 2015.
Další odborná literatura, zejm. vybrané studie z časopisů Sign Language Studies, Sign Language & Linguistics, American Annals of the Deaf, Journal of Deaf Studies and Education, Studie z aplikované lingvistiky, Speciální pedagogika, Dětský sluch (InfoZpravodaj), Speciální pedagogika, portálu RVP apod., bakalářské a diplomové práce a legislativní normy související s probíranými tématy, relevantní webové stránky (včetně zahraničních).
K předmětu je založen kurz v Moodlu (www.dl1.cuni.cz), kde jsou průběžně doplňovány aktuální informace, další studijní texty a pokyny pro práci v semináři.
Poslední úprava: Hudáková Andrea, Mgr., Ph.D. (15.10.2024)
Sylabus
V semináři se studující seznámí s teoretickými východisky, principy a cíli osvojování a užívání různých způsobů komunikace a s možnostmi a limity jejich začlenění do různých komunikačních a vzdělávacích přístupů. Způsoby komunikace známé ze vzdělávání N/neslyšících (a obecněji dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením) budou usouvztažňovány a porovnávány se způsoby komunikace užívanými lidmi s tzv. poruchami komunikace, lidmi s kombinovanými postiženími, z nichž jedno je sluchové, apod. Se všemi probíranými způsoby komunikace se studenti seznámí také prakticky.
V případě příznivých okolností budou součástí předmětu exkurze do škol a organizací, ve kterých se studenti mohou zblízka setkat s probíranými způsoby komunikace, a jejich následná reflexe, např.: (1) SPC pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na AAK, Jivenská 7, Praha; (2) Integrační centrum Zahrada a Základní škola Zahrádka, obojí U zásobní zahrady 3, Praha.
Základní tematické okruhy (okruhy se vzájemně prolínají): - komunikace n/Neslyšících: poslech, mluvení, odezírání, pomocné artikulační znaky, prstová abeceda (resp. prstové abecedy), český znakový jazyk, znakovaná čeština, manuálně kódovaná angličtina, Cued Speech aj. - augmentativní a alternativní komunikace a komunikace osob s poruchami komunikace, lidí s kombinovanými postiženími, z nichž jedno je sluchové, apod.: TEACCH program, Makaton, Znak do řeči, Lormova abeceda, komunikační systém Tadoma, taktilní znakový jazyk, znakování ruku v ruce, VOKS/PECS, tzv. facilitovaná komunikace aj.
Poslední úprava: Hudáková Andrea, Mgr., Ph.D. (15.10.2024)
Vstupní požadavky
Kurz je určen studentům bakalářského studijního programu Jazyky a komunikace neslyšících, kteří nenavštěvují předměty specializačního Modulu 5: Vzdělávání neslyšících. Tito studenti jej mohou navštěvovat pouze v případě volné kapacity a po konzultaci s vyučující.
Poslední úprava: Hudáková Andrea, Mgr., Ph.D. (22.09.2022)
