|
|
|
||
|
Podle Stockholmského centra odolnosti existuje devět tzv. planetárních mezí, ve kterých je třeba držet život na planetě Zemi, protože jinak může být ohrožena její stabilita a obyvatelnost. K roku 2023 jsme nicméně překročili už šest z těchto mezí. Ke klimatické změně, biogeochemickým tokům fosforů a dusíku, změnám půdního systému, integritě biosféry a chemickému znečištění novými látkami se nově přidala i počínající krize sladkovodních zdrojů. Vstupujeme do nejistého světa plného těžko srozumitelných, mnohdy pomale působících a vzájemně se posilujících rizik. Společenské vědy mohou svou expertízou výrazně přispět k systémovému porozumění komplexní problematice sbíhání řady těchto socio-environmentálních krizí, a tak se spolupodílet na prosazování udržitelnosti a spravedlivé sociálně-ekologické transformace.
Kurz představuje perspektivu současné environmentální antropologie, která se v oblasti výzkumu socio-environmentálních krizí v čele s dnes asi nejvíce debatovanou krizí klimatickou výrazně angažuje. Seznamuje studující s konkrétními oblastmi a tématy, na nichž environmentální antropologové a antropoložky, ale i vědci a vědkyně z blízkých disciplín, studují propojování sociálních, historických, politických, ekonomických, technologických a environmentálních aspektů těchto krizí. Výběr případových studií odráží a přibližuje studujícím aktuální debaty v environmentální antropologii, a to jak v českém, tak i mezinárodním kontextu. Současně kurz představuje nejen akademickou rovinu bádání, ale také rovinu praktickou, resp. aplikovanou.
Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.02.2025)
|
|
||
|
Výukové cíle: - studující budou znát současné klíčové debaty v environmentální antropologii; - studující si osvojí systémové a kritické myšlení a budou schopni kritické reflexe podmínek, příčin a kontextů socio-enviromentálních krizí; - studující budou umět analyzovat roviny propojování sociálních, historických, politických, ekonomických, technologických a environmentálních aspektů socio-ekonomických krizí působených překračováním tzv. planetárních mezí; - studující budou obeznámeni s odbornou debatou ohledně možných/prosazovaných řešení socio-enviromentálních krizí, včetně jejich vedlejších efektů; - studující budou připraveni odborně argumentovat pro ideu udržitelnosti a podporovat ekologické smýšlení Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.02.2025)
|
|
||
|
Atestace: 1) podmínkou atestace je účast na hodinách – povoleny jsou 2 absence, další je třeba omluvit u vyučující a dohodnout případnou náhradu; 2) zpracovávání zadaných úkolů (povinná četba, poslech, studium podkladů) z hodiny na hodinu, ověřované buď písemnou odpovědí na jednu stručnou otázku k zadanému úkolu za začátku hodiny, nebo účastí ve skupinové diskusi (30% známky – max 6 bodů) 3) studující si vybere některý z níže uvedených zdrojů, důkladně prostuduje a napíše strukturovanou anotaci daného zdroje/projektu (70% známky – max 14 bodů). Celkový rozsah práce – max 2500 slov. Hotové práce vkládejte do Moodle. i) stručný popis obsahu, kontext vzniku, autorstvo aj.; ii) klíčová témata, kterým se zdroj věnuje a z jaké oborové perspektivy; iii) studující si vybere libovolnou dílčí část (text, film, tematický celek…) a tu rozsáhleji reflexivně popíše + vztáhne k některému z témat, jemuž se budeme v kurzu věnovat
https://aesengagement.wordpress.com/ https://www.anthropocene-curriculum.org/ https://www.environmentandsociety.org/exhibitions https://www.futurelandscapes.cz/ https://www.futurescenarios.co.uk/home-pl https://www.anthropocene-curriculum.org/ Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.02.2025)
|
|
||
|
1. hodina - Představení kurzu, uvedení do tématu. Žijeme v antropocénu? Úvodní hodina představí sylabus kurzu a jeho teoretická i epistemologická východiska, ukotvená v současné environmentální antropologii. Hlouběji se seznámíme s konceptem planetárních mezí (planetary boundaries). Stručně shrneme vědecká fakta, která zachycují rozsah a dopady klimatické krize, a nastíníme jejich politické aspekty. Položíme si také otázku, zda žijeme v epoše antropocénu, a v diskusi na ni budeme hledat odpověď. Doporučená literatura
· Haraway, Donna, Noboru Ishikawa, Scott F Gilbert, Kenneth Olwig, Anna L Tsing & Nils Bubandt. 2016. Anthropologists Are Talking – About the Anthropocene. Ethnos, 81:535–56
2. hodina - Monokultury - Plantážocén – Kapitolocén. V přednášce vyjdeme z kritiky pojmu antropocénu a představíme další klíčové koncepty, které reagují na současnou klimatickou krizi a snaží se zachytit její souvislost s kolonialismem a s ustavováním moderní, kapitalistické společnosti. Hlavní důraz je kladen na koncepty plantážocénu a kapitalocénu, které ukazují, jak se v interakci historicky specifických způsobů organizace práce a výroby (plantážnictví a industrializace), přístupů k přírodním zdrojům (extraktivismus a kontrola) a systémů nadvlády a nerovnosti (kolonialismus, imperialismus, kapitalismus) zrodily počátky klimatické krize, globální nerovnosti a environmentální nespravedlnosti. Povinná četba: Tsing, Anna L. A Threat to Holocene Resurgence is a Threat to Livability. In BRIGHTMAN, Marc and LEWIS, Jerome. The Anthropology of Sustainability: Beyond Development and Progress. London: Palgrave, 2017, pages 51–65. + Haraway, D. (2015). "Anthropocene, Capitalocene, Plantationocene, Chthulucene: Making Kin." Environmental Humanities 6: 159-165) Doporučená literatura
3. hodina Infrastruktury Antropologické studium infrastruktur vychází z premisy, že infrastruktury, materiální i nemateriální, jsou „podložím moderní společnosti“ (Larkin, 2013). Jako média trvalého pohybu a proudění ztělesňují modernistický sen o neomezeném pokroku, z něhož pramení současná klimatická krize. Zaměříme se především na pochopení souvislosti infrastruktur a politické moci. Výklad ukotvíme v pojmu „technopolitiky“ a ukážeme si, jak infrastruktury slouží realizaci biopolitických priorit a spoluutvářejí rasové, genderové, třídní a další režimy společnosti (Anand et. al, 2018); prozkoumáme, jak může skrze materialitu infrastruktur přetrvávat koloniální řád věcí v postkoloniálních společnostech; a zaměříme se na to, jak infrastruktury utvářejí očekávání a přísliby budoucnosti (Anand et. al, 2018). Zvláštní pozornost budeme věnovat konceptu „infrastrukturního času“ (Appel, 2018). Povinná četba Appel, H. 2018. “Infrastructural Time,” in Anand, N., Gupta, A. and Appel, H. (eds.) The Promises of Infrastructure, Durham: Duke University Press, pp. 41–61. Doporučená literatura
4. hodina Ruiny Koncept ruin úzce souvisí s antropologickým promýšlením infrastruktur. Pomalu se rozpadající materiální infrastruktury se proměňují v „imperiální ruiny“ (Stoler, 2013), které zhmotňují a současně přímo aktivně utvářejí a udržují v chodu „imperiální formace“ minulosti. V přednášce se zaměříme nejen na tyto imperiální ruiny, ale také na napětí mezi ideou nekonečného růstu a všudypřítomnou ruinizací a rozkladem (Hage, 2021). Podíváme se i na produktivní potenciál ruin v čase klimatické krize, který nabízí koncept „kolaborativního přežití“ (Tsing, 2017). Povinná četba (https://bioone.org/journals/journal-of-ethnobiology/volume-38/issue-1/0278-0771-38.1.001/Feral-Dynamics-of-Post-Industrial-Ruin-An-Introduction/10.2993/0278-0771-38.1.001.full) Doporučená literatura
5. hodina Odpad (25.3.2025, Dan Sosna) Zahlcení odpadem je jedním z nejviditelnějších dopadů bezmezné globální produkce a spotřeby a současně zásadním faktorem masivního znečištění životního prostředí. V přednášce si představíme různé konceptualizace toho, co je nebo může být odpad (Reno, 2017), vyložíme pojem „odpadové režimy“ (Gille 2007) a ukážeme, jak vypovídá studium odpadu o nerovné distribuci dopadů klimatické krize na různé geografické regiony, třídy či sociální skupiny (např. migranty). Zvláštní pozornost bude věnována studiu skládek jako ztělesnění více-než-lidských („more-than-human“) světů. / Zvláštní pozornost bude věnována studiu skládek z perspektivy cirkulární ekonomiky. Cílem přednášky je také seznámit studující s dlouhodobými výzkumy českých garbeologů. Povinná četba Sosna, Daniel, David Henig, and Roman Figura. 2022. “Raven Polluters.” Anthropology News website, August 10, 2022. Doporučená literatura:
6. Vstříc více než lidské resistenci (Bob Kuřík, 1.4.2025) Kdo se bouří a s kým je kdo solidární? Kdo, jak, proti komu se domáhá svobody a spravedlnosti? (Chao, Bolender, Kirksey eds. 2022) Jaká práva a povinnosti vyplývají z uznání schopnosti politicky působit? Tyto otázky, dlouho považované za výlučně lidské, se v antropocénu stále více ukazují jako více než lidské. Ať už jde o přiznání hrdinství plevelům (Beilin and Suryanarayanan, 2017, Chao 2021), vyhlášení války virům nebo právní subjektivitu řek, ve všech takových příkladech neukázněná příroda vetkaná do nesčetných lidských světů působí společně potíže. Jak porozumět podivným eko-politickým konfliktům, ve kterých Země už není jen „pozadím, na kterém se souboje odehrávají“, ale stává se „účastníkem takových konfliktů“? (Latour, 2020: 6). V rámci této hodiny porozumíme novodobým konfliktům skrze představení konceptu více-druhové nebo taky více-než-lidské resistence. (Chao 2022, 2023, Kuřík 2022). Povinná četba: Latour, Bruno. 2022. „Podivuhodné bitvy!“ in Kde to jsem: poučení pro pozemšťany, Praha: Neklid, str. 89-96. Kuřík, Bob. 2022. Towards anthropology of more-than-human resistance, Socialní studia, 19(1): 55-72. Doporučená literatura
7. hodina Toxicita, radioaktivita a duchové minulosti Člověk se v antropocénu kompletně přetváří nejen Zemi a její ekosystémy, ale jeho zásahy přímo mění i lidská těla a těla jiných druhů, a to včetně jejich chemického a biologického složení. Všudypřítomná toxicita je inherentní součástí každodennosti, od úrovně individuálního zdraví po režimy vládnutí. V přednášce se zaměříme na koncept „environmentálního zdraví“, který se opírá o „eko-bio-sociální“ konceptualizaci zdraví a nemoci (M. Singer). Na tělesnost se podíváme také skrze koncept molekularizace života, chemických režimů života a jejich souvislosti s kapitalistickým způsobem výroby a spotřeby (M. Murphy). Radikální formu tělesných změn způsobuje radioaktivita, na kterou nahlédneme jako na způsob neviditelného a poněkud strašidelného zpřítomnění minulosti (Brown, 2017). Povinný poslech a četba: Článek Murphy, Michelle. 2008. Chemical regimes of living. Environmental History. 13 (4): 695-703. + Přednáška What if what you know about lands and bodies is wrong? Prof. Michele Murphy, Univ. Of Toronto: https://www.youtube.com/watch?v=RDgK70JkTTs Poslechněte si přednášku M. Murhpy (následný rozhovor již nemusíte, ale doporučuji, jsou tam zajímavé momenty). Poznamenejte si klíčové koncepty, které Murphy zmiňuje, a najděte si, co znamenají. (Např. molecular byrocracy (více viz Hepler-Smith, Evan. 2019. Molecular Bureaucracy: Toxicological Information and Environmental Protection. Environmental History. 24. 534-560. 10.1093/envhis/emy134), petrocapitalism (více viz Johnson, R. O. 2019. A Lot Like War: Petrocapitalism, “Slow Violence,” and the Struggle for Environmental Justice. Social Justice, 46(1 (155)), 105–118), alterlife (více viz Murphy, Michelle. 2017. “Alterlife and Decolonial Chemical Relations.” Cultural Anthropology 32, no. 4: 494–503, https://doi.org/10.14506/ca32.4.02 ). Doporučená literatura
8. HOST Přednáška představí vždy aktuální environmentálně-antropologický projekt českého nebo zahraničního hosta, který se zaměřuje na některé z aktuálních témat jako je udržitelnost, environmentální spravedlnost, nerůst, odpovědná výroba a spotřeba, socio-ekologická transformace aj. Cílem přednášky je představit studujícím konkrétní možnosti i výsledky výzkumu klimatické krize a především nabídnout prostor pro diskusi s expertem. Povinná četba Dle zadání hosta 9. hodina Průmysl popírání klimatické změny (Host: Vojtěch Pecka, 22.4.2025) Přednáška ukáže, jak se lobby fosilního průmyslu zaměřila na oddalování vlastní regulace skrze investice do různých PR kampaní, jejichž cílem je zpochybnit vědecký konsensus kolem antropogenních souvislostí globálního oteplování. (Oreskes, Conway 2011) Nejedná se o nahodilost, nýbrž o miliardový byznys, jehož cílem je vytvořit zmatek a ignoraci. Jakým způsobem se takový průmysl rozvíjí a šíří? Jakou roli v tom hraje východní Evropa a Česko? Vojtěch Pecka v hodině rozplete tuto „chobotnici“ a rovněž představí svou knihu Továrna na lži (2023), která se dostala do užšího finále soutěže Magnesia Litera. Povinná četba Oreskes, N. A Conway, E. 2011. „Introduction“, „Chapter I – Doubt is Our Product“ in Merchants of Doubt: how a handful of scientists obscured the truth on issues from tobacco smoke to global warming. Bloomsbury Press. Pp.1-35. Doporučená literatura
10. Voda V přednášce se budeme věnovat tomu, jak může být antropologicky studován zdánlivě přírodní fenomén, dokonce jeden z takzvaných základních „živlů“ - voda. Jako východisko zvolíme koncept „vodních světů – waterworlds“, který zachycuje, jak se vzájemně spoluutváří voda a sociální světy (Hastrup, Rubow 2014). Propojení nejsou jen materiální (infrastruktury) nebo symbolická („tekutost“, „cykličnost“), ale také politická. Proto se zaměříme na politickou ekologii vody, koncept hydraulického občanství (Anand, 2017), tekutého násilí (Marcatelli, Büscher 2019) a „water justice“ (Boelens, 2018). Povinná četba Hastrup, Kirsten and Hastrup, Frida. "Introduction: Waterworlds At Large". Waterworlds: Anthropology in Fluid Environments, edited by Kirsten Hastrup and Frida Hastrup, New York, Oxford: Berghahn Books, 2015, pp. 1-22. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1515/9781782389477-003 Doporučená literatura
11. hodina Sucho V českém kontextu je sucho jedním z nejpatrnějších dopadů klimatické krize. Přednáška proto představí projekt Příběhy sucha, v němž se tým sociálních vědců a přírodovědců zaměřil na výzkum společenských a přírodních procesů, které nárůst sucha ne/způsobuje v zemědělských oblastech Jižní Moravy. Přednáška ukáže, jaké jsou výhody a limity interdisciplinární spolupráce při výzkumu klimatické krize a otevře téma propojování základního a aplikovaného výzkumu. Diskutovány budou také konkrétní příklady možných a prosazovaných řešení klimatické krize, včetně jejich vedlejších efektů. Povinná četba www.pribehysucha.cz
Doporučená literatura Viz hodina Voda
12. hodina Fosilní paliva Způsoby, jak společnost získává a distribuuje energii, hluboce ovlivňují její sociální a politicko-ekonomické uspořádání. Současný kapitalistický svět si postupně vybudoval závislost na fosilních palivech, která jsou nespornou příčinou globálního oteplování, potažmo spouštěčem současných socio-ekologických krizí. V přednášce se podíváme na koncepty, které analyzují vývojovou linii od „sucropolitics“ (cukrové plantáže) přes „carbopolitics“ (uhlí) a „petropolitics“ (ropa) k současné „electroculture“ (Boyer, 2023). Detailněji se podíváme na podíl vynálezu parního stroje na zrodu „fosilního kapitálu“ (Malm, 2016), na proměny politicko-ekonomických režimů s posunem od uhlí k ropě („uhlíková demokracie“, Mitchel, 2013), či na strukturální nerovnosti, kořenící v kolonialismu a neúprosně se reprodukující v podobě systematického přesouvání negativních dopadů spalování fosilních paliv z bohatého Severu do zemí globálního Jihu („uhlíkový kolonialismus“, Parsons 2023). Téma zarámuje otázka časovosti: před mnoha miliony lety vzniklá fosilní paliva mění v řádu jednotek let dnešní svět. Jak se potkává geologický „deep time“ (Irvine, 2020) a dnešní „věk ropy“ (Limpert, 2010)? Povinná četba Boyer, D. 2023. Fossil Gerontocracy, or What Sticks Us Where We Are. In: No More Fossils (pp. 45–66). University of Minnesota Press. Open Access. http://www.jstor.org/stable/10.5749/jj.6737806.5 Doporučená literatura
13. hodina Angažovaná environmentální antropologie Přednáška navazuje na dosavadní směřování celého kurzu a zaměřuje se na diskusi toho, co je angažovaná antropologie. Ta neřeší politiku reprezentace – ale politiku participace. Ve vztahu ke klimatické krizi je klíčové téma environmentální a sociální spravedlnosti. V přednášce se zaměříme na dvě case studies, které ukazují různé roviny angažované antropologie a role angažovaných antropologů: v jednom případě budeme sledovat badatele, který stojí v kritické opozici vůči velkým těžařským společnostem (Kirsch 2014), v druhém případě se seznámíme s mezinárodním soudním sporem o zodpovědnost energetické společnosti RWE za globální ekologickou krizi (Walker-Crawford 2022). Povinný poslech: Rozhovor „Mining Science“, prof. Stuart Kirsch, University of Michigan https://www.cbc.ca/radio/ideas/mining-science-1.3502958 Doporučená literatura
Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.02.2025)
|
|
||
|
Výsledky učení – studentk/ka: ‐ vyloží model planetárních mezí a zaměří se na současný vědecký konsenzus ohledně příčin a dopadů mj. klimatické krize, opírající se o zprávy IPCC, a kriticky zreflektuje historii zpochybňování klimatické změny; ‐ vysvětlí aktuální koncepty, jimiž se sociální vědy snaží uchopit současnou epochu lidstva (antropocén, kapitalocén, plantážocén) a je schopen/na s porozuměním rekapitulovat debatu mezi těmito koncepty; ‐ samostatně vyloží a analyzuje souvislosti mezi kolonialismem, kapitalismem, moderní společností a socio-environmentálními krizemi dneška; ‐ definuje koncept environmentální nespravedlnosti a je schopen/na kriticky diskutovat její příčiny a následky na globální i lokální úrovni; ‐ detailně představí příklady antropologických analýz příčin a dopadů socio-environmentálních krizí skrze studium materiálních objektů (infrastruktur, ruin, odpadu, vody) a umí argumentovat, jaké jsou přínosy studia materiality v kontextu bádání o problémech překračování planetárních mezí; ‐ vysvětlí, co znamená a jak je v antropologii používán pojem „více-než-lidské“ a dá tento koncept do kontextu výzkumu klimatických a jiných environmentálních krizí; ‐ vyloží a umí kriticky diskutovat nové výzvy v environmentální politice jakými jsou posun od právní objektivity k právní subjektivitě přírody, více-druhová spravedlnost, posun od ochrany biodiverzity k diverzitě v ochraně, posun od nezávislosti (independence) k vzájemné provázanosti (interdependence), pojetí více-než-lidské resistence; ‐ detailně vysvětlí pojmy „udržitelnost“, „resilience“, „odpovědná výroba a spotřeba“ a kriticky tyto pojmy interpretuje ve vztahu ke konceptu environmentální spravedlnosti; ‐ umí odlišit základní a angažovaný výzkum, charakterizovat angažovaný výzkum a samostatně zdůvodnit jeho použití; ‐ umí vést odborně ukotvenou diskusi o možnostech konkrétních environmentálních opatření v městském a venkovském prostředí ČR Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.02.2025)
|