Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě - YBSS001

• Anglický název: Comparative Comprehensive Exam in Social Sciences
• Zajišťuje: Program SHV - Společenskovědní modul (24-SM)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2018
• Semestr: oba
• E-Kredity: 0
• Rozsah, examinace: 0/0, SZ [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět lze zapsat v ZS i LS
• Garant: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D.; prof. Miloš Havelka, CSc.; Mgr. Hedvika Novotná, Ph.D.
• Je prerekvizitou pro: YBOS001

Anotace

Část státní zkoušky SVIP vychází z koncepce liberálního studia SHV, v němž si každý studující v rámci studijního plánu volí své vlastní kurikulum. Je tedy koncipována tak, aby jejím prostřednictvím studující zúročili své dosavadní studium společenských věd. Pro státní zkoušku jsou vypsány okruhy, které odpovídají výuce povinných a profilujících povinně-volitelných předmětů. Studující si z těchto okruhů při zápisu ke státní zkoušce vybírá osm okruhů, z nichž chce být zkoušen. K okruhům není předepsána literatura – studující při přípravě na SVIP pracuje s literaturou, uvedenou u jednotlivých předmětů, na něž SVIP navazuje. Tematický rozsah jednotlivých okruhů je u každého z nich specifikován. Koncepce SVIP předpokládá, že ve volbě okruhů studující zohlední své studijní kurikulum (a tedy i profilaci ve vybraném společenskovědním oboru), ale není to podmínkou.

Poslední úprava: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (16.09.2019)

Požadavky ke zkoušce

Cílem zkoušky je ověřit rozsah a hloubku vědění, nabytého ve studiu společenských věd. Zkouška trvá 30 minut a probíhá formou diskuze nad vybranými okruhy.  

Poslední úprava: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (16.09.2019)

Studijní opory

Okruhy SZZ-SVIP

Sociální vědy, jejich vymezení a specifika

intelektuální kořeny a utváření společenských věd (Wallerstein); vymezení společenských věd (sociologie, sociokulturní antropologie, psychologie): souvislosti, rozdíly; hypoteticko-deduktivní přístup, falsifikace (Popper); moderní věda a paradigma (Kuhn); význam teorie v empirickém výzkumu; diskuze o povaze (společenských) věd: pozitivismus a jeho kritika; nomotetická a idiografická povaha poznání; hodnotová neutralita a kritická věda

(viz YBSA001, YBSA002, YBSA007)

 

Hlavní epistemologické tradice v sociálních vědách

vymezení metodologického individualismu a metodologického holismu; dilema struktury a jednání; marxistické přístupy a kritická teorie; obrat k jazyku a diskurzu; interpretativní přístupy; sociální konstruktivismus; postmoderní přístupy, postkolonialismus

(viz YBSA001, YBSA002, YBSA007)

 

Kvalitativní strategie výzkumu

povaha kvalitativní výzkumné strategie: idiografický a induktivní přístup; povaha výzkumných cílů/otázek; charakter výzkumného procesu: interaktivnost, situovanost; role teorie ve výzkumném procesu; konstrukce vzorku / prostředí a možnosti zobecnění: účelový typ výběru, teoretický výběr; techniky konstrukce dat: rozhovor, pozorování, nevtíravé přístupy; analýza a interpretace dat, povaha závěrů: základní analytické činnosti, role teorie; etika výzkumu: procedurální etika, etika v praxi, základní etická pravidla, anonymizace, informovaný souhlas; kvalita výzkumu: reflexivita, transparentnost, triangulace

(viz YBSA004)

 

Kvantitativní strategie výzkumu

koncepty a jejich měření v kvantitativním výzkumu, validita a reliabilita;  vysvětlení (explanace) jako cíl kvantitativního výzkumu, hypotézy, kritéria kauzality; principy výběru v kvantitativním výzkumu (náhodný a kvótní výběr); dotazníkové šetření (cíl, příprava dotazníku); experiment (cíl, princip uspořádání); role statistické analýzy dat, statistická významnost

(viz YBSA004)

 

Sociologie jako vědní obor

sociologie jako forma vědění: sociologické poznávání vs. zdravý rozum, sociologická imaginace; vznik sociologie jako oboru a modernita: rysy moderní společnosti, periodizace vývoje modernity; sociologie jako multiparadigmatická věda: hlavní sociologická paradigmata; vybrané sociologické problémy, teorie a pojmy: sociologie nerovností, sociologie institucí a organizací, sociologie rodiny, sociologie životního prostředí, sociologie moci, socializační procesy (socializace, sociální identita, sociální skupina, sociální interakce)

(viz YBSB001 resp. YBSB001K)

 

Klasické sociologické teorie

počátky sociologie (Comte, Spencer); klasikové sociologie (Marx, Weber, Durkheim); psychologismus v sociologii; počátky americké sociologie, chicagská škola

(viz YBSB004) 

 

Moderní sociologické teorie

strukturní funkcionalismus; teorie konfliktu; sociální konstruktivismus; soudobé teoretické syntézy (Giddens, Habermas, Bourdieu); teorie postmoderny a druhé moderny (Lyotard, Bauman, Beck, Sennett)

(viz YBSB005)

 

Sociologie institucí

pojetí instituce v pohledu sociálních věd a humanitních oborů (historie, antropologie, ekonomie, sociologie): funkcionální a kulturologické paradigma při studiu institucí a argumenty pro jejich dilematickou povahu; vymezení institucí a faktorů jejich přeměny z tradičních na moderní formy v pohledu klasických sociálněvědních myslitelů (Marx, Weber, Durkheim); dilema sociologické interpretace úlohy moderních institucí v postmoderních podmínkách na příkladu vybraných autorů a koncepčních přístupů (N. Luhmann, J. Habermas, A. Giddens); proč a jak probíhají změny institucí: příklady transformace institucionálních dimenzí na př. industriálních zdrojů moderních společností, liberálně demokratického politického vládnutí, forem medializované komunikace, rodiny a intimity

(viz  YBSB006 resp. YBSB006K)

 

Sociologie vědění

vědecká revoluce: diskuse k poznatkovým přístupům ke zkoumání přírody a k univerzalitě vědeckého poznávání (F. Bacon, R. Descartes), institucionalizace vědy v evropském kontextu; zdroje kritické reflexe „projektu modernity“ (post-pozitivismus, Popper, Kuhn); počátky zkoumání kultury a společnosti: pozitivních přístupů při zkoumání společností ( A.Comte, E. Durkheim, vídeňský kruh), formování poznávacích zdrojů a institucionálních rámců univerzit v 19. století a jejich vzájemné souvislosti; formy vědění umožňující existenci lidských společností v historicko-sociologické perspektivě (M. Scheler a jeho historicko-socioloogický přístup ke zkoumání civilizačně založených forem vědění); souvislost mezi každodenním / praktickým a vědeckým věděním: fenomenologický přístup (A. Schütz); otázka zobecnění každodenního vědění: pojem ideologie a jeho koncepční i praktický význam, historicky orientovaný pohled na socio-kulturní úlohu idejí a na možnosti propojení každodenního vědění s obecně sdíleným a politicky orientovaným věděním a jednáním (K. Mannheima); význam způsobů medializace lidské interakce pro tvorbu sdíleného a hodnotově založeného vědění a jednání: diskuse mezi  J. Habermasem a J. Thompsonem o kulturní úloze bezprostřední a zprostředkované komunikace / sociální interakce a jednání

(viz YBSB007)

 

Sociální nerovnosti

teoretické přístupy ke studiu nerovností, vymezení pojmu třída (Marx, Weber, Bourdieu); sociální mobilita; role vzdělávacího systému při reprodukci nerovností; role třídy v politickém jednání a utváření identit

(viz YBSB008)

 

Sociologie spotřeby

teoretické přístupy ke studiu spotřeby: teorie racionální volby, kritická teorie (manipulace a moc), material culture (D. Miller) a teorie praktik (Warde); spotřeba jako sociální soutěž (Veblen); spotřeba, kulturní hierarchie a třída (Bourdieu)

(viz YBSB009)

 

Sociologie organizace

formální organizace a organizovaná moderna: formální vs. neformální organizace, charakteristika organizované moderny, krize organizované moderny; sociální aspekty organizací z pohledu různých paradigmat: organizační metafory (G. Morgan); koncept byrokracie (M. Weber, D. Greaber); dysfunkce byrokracie (R. Merton, Crozier, železný zákon oligarchie (Michels); síťová společnost a síťové organizační uspořádání (M. Castells, M. Diany); organizace a moc (M. Weber, M. Foucault, E. Goffman)

(viz YBSB010)

 

Sociologie konfliktu

funkce sociálního konfliktu (Coser); třída a moderní sociální konflikt (Dahrendorf); mocenská elita (Mills); sociálně-psychologický přístup k revolucím (teorie relativní deprivace); státo-centrický přístup k revolucím (Tilly)

(viz  YBSB011)

 

Sociologie životního prostředí

sociologie životního prostředí a její vývoj (Hannigan); sociální pojetí přírody (Machanghten a Urry, Swyngedouw) ; sociální konstrukce environmentálních problémů (Hannigan); individualizace odpovědnosti (Bauman, Maniates, Librová); systémové rozměry environmentálních problémů (Schnaiberg, Brand a Wissen); normální a post-normální věda (Funtowicz a Ravetz, Stockelová); riziko a riziková společnost (Beck, Douglas a Wildavsky) ; environmentální hnutí

(viz YBSB012)

 

Gender a společnost

gender a pohlaví jako sociální konstrukty; teorie genderové socializace; feminismus a feministické teorie v historické perspektivě; gender a rodina; gender a škola; gender a pracovní trh; gender a média; gender a politika

(viz YBSB013)

 

Sociologie občanské společnosti

občanská společnost a občanský sektor (definice, rozdíl); jiné pojmy pro občanský sektor a jejich vysvětlení (třetí sektor, neziskový sektor apod.); strukturálně operacionální definice OOS; co je identita (definice, vztah mezi idetitou a hodnotami); co je sociální role a jak se ji člověk učí (socializace primární a sekundární); důvěra a sociální kapitál (definice pojmů, jejich vztah k občanské společnosti - teorie Putnam); jak empiricky měřit důvěru a sociání kapitál (základ); jaké jsou repertoáry jednání v občanské společnosti, jaké jsou staré vs nové formy participace; organizované vs. přímé aktivity; co je neobčanská společnost (definice, příklady); co je sociální inovace v občanské společnosti (příklady organizací a projektů); jak souvisí sociální sítě (sociální kapitál) a dobrovolnictví/dárcovství; jak byste definovali dobrovolnictví, jaké typy znáte (formální vs neformální)

(viz YBSB014)

 

Sociologie rodiny

instituce rodiny a růžný formy rodinného soužití; tradiční, moderní, postmoderní rodina (Ivo Možný); koncept romantické lásky a proměny intimity v západní kultuře; rodiny a sociální nerovností (oblasti rodičovství, dětství a socializace); genderová dělba práce (Havelková); intersekcionalita a sociální nerovností (Křížková); násilí v oblasti rodinných a intimních vztahů; gender jako analytická kategorie v sociologii; vlny feminizmu; rozvodovost a opakované manželství; lidská sexualita v sociologické perspektivě; metodologické perspektivy výzkumu rodiny v sociologii (příklady výzkumu: Možný - Proč tak snadno?, Andrle - Nepotopitelná třída)

(viz YBSB040)

 

Ekonomická teorie v kontextech

klíčové ekonomické otázky a principy; trhy a ceny; tržní mechanismus; teorie poptávky; firmy a produkce; náklady a zisk; ekonomický blahobyt; přebytky spotřebitele a výrobce; intervence do cen; dokonalá konkurence; monopol; trh práce; mzdy a zaměstnanost; peníze a bankovní systém; poptávka po penězích; inflace a nezaměstnanost; hospodářské cykly; ekonomický růst

(viz YBSB015)

 

Ekonomie veřejného sektoru

paretovská efektivnost; základní věty ekonomie blahobytu; distributivní spravedlnost; ekonomické důvody pro existenci veřejného sektoru; externality: pozitivní a negativní; veřejné statky; soukromá a veřejná řešení externalit; arrowova věta o nemožnosti; jednohlasnost; většinové rozhodování; condorcetův paradox; tyranie většiny; moudrost davů; condorcetova věta o porotě; dobývání renty; společenské dopady působení zájmových skupin; byrokratický management; omezená racionalita ve veřejném sektoru

(YBSB041)

 Ekonomická sociologie

(v seznamu okruhů u přihlášení zařazen na konci, číslo 48)

sociologický pohled na tržní ekonomiku a vývoj kapitalismu: morální aspekty ekonomického jednání, koncept vloženosti / vnořenosti (embeddedness) ekonomických systémů; klíčové teoretické přístupy (Weber, Polanyi, Zelizer); současné transformace kapitalismu: technologie a proměny práce, financializace, role vztahovosti a performativity v ekonomických transakcích; kritická analýza dopadů současného kapitalismu na společnost 

(viz YBSB051)

Antropologie jako vědní obor

 antropologie jako věda – kontexty vzniku oboru, epistemologické pilíře a metody; konceptualizace kultury, diskuze pro x proti kultuře; vybraná antropologická témata, teorie a pojmy: příbuzenství a manželství; náboženství a rituál;  sociální hierarchie a nerovnosti (rasismus, intersekcionalita); identita, etnicita a nacionalismus; migrace; historie, paměť, vyprávění; materialita a ne-lidští aktéři; globální procesy; environmentální antropologie (antropocén)

(viz YBSB002)

 

Česká etnologie v kontextech

dějiny etnologie; klíčové osobnosti etnologie; vztah etnologie a antropologie; terénní a archivní výzkum; "národní" tradice oboru

(viz YBSB028)

 

Urbánní etnologie

město; metropole; multietnicita; modernizace; socialistické a postsocialistické město; "národní" tradice výzkumu města

(viz YBSB029)

 

Klasické teorie sociokulturní antropologie

klasikové evolucionismu: Morganova Pravěká společnost, Tylor: kultura lidstva a její evoluce, evoluce náboženství, Frazerova Zlatá ratolest; difuzionismus: Rivers a Torresova úžina, heliolitická kultura; Franz Boas a americká kulturní antropologie; Kroeber – superorganická teorie kultury, jazykový relativismus, Sapir –Whorfova hypotéza; konfiguracionismus (Linton); kultura a osobnost, kulturní determinismus, Meadová a Samoa, Kulturní vzorce Ruth Benedictové; funkcionalismus, Malinowského Argonauti západního Pacifiku, vědecká teorie kultury; strukturální antropologie: Lévi-Strauss – Smutné tropy, mýty

(viz YBSB027)

 

Postmoderní antropologie

cesty k postmoderní antropologii: od vymezení konceptu kultury (evoluční antropologie) přes metodologický obrat po kulturní relativismus (Boas) + základní klasické teorie: tradice americké (Benedictová), britské (Malinowski) a francouzské (Lévi-Strauss) antropologie; interpretativní obrat (Geertz); dilema struktury a jednání (Bourdieu); vědění, moc a diskurz (Foucault); postkoloniální obrat (Said); postmoderní/reflexivní obrat (Clifford – Marcus); spory o kulturu, antropologie v kontextu globálních toků (Appadurai); symetrická antropologie a ontologický obrat (Latour)

(viz YBSB022)

 

Antropologie náboženství

teoretická východiska antropologie náboženství (E. Durkheim, S. Freud, K. Marx, M. Weber); interpretativistický přístup k náboženství a jeho kritika (C. Geertz, T. Asad); metodologické pozice v antropologickém zkoumání náboženství (metodologický ateismus, agnosticismus, ludismus, teismus); náboženství, tělo a gender (T, Csordas, M. Mauss, S. Mahmood); konceptualizace magie a vztah k náboženství (J. Frazer), rozdíly mezi funkcionalistickým a strukturalistickým přístupem ke studiu mýtu (B. Malinowski, C. Levi-Strauss); přechodové rituály, liminalita a communitas (A. van Gennep, V. Turner); kosmologie, klasifikace, čisté a nečisté (M. Douglas); šamanismus jako původní forma mysticismu v lidských společnostech vs. šamanismus jako specifická technika komunikace s nadpřirozenem v arktických oblastech; revitalizační hnutí a jejich typy (A. Wallace); náboženská konverze (P. Stromberg, J. Robbins)

(viz YBSB045)

 

Antropologie migrace

definování migrace v kontextech globalizace a národního státu; kdo je migrant a  kdo je expat a co to znamená?; ekonomizující teorie, vysvětlující migraci (push and pull, nová ekonomie migrace, teorie segmentovaného trhu atd.); identifikace různých badatelských přístupů k migraci (bipolární model x transnacionální přístup k migraci), na tomto základě pojednat rozdíl mezi asimilací a integrací; orientace v různých typech migrace: příčiny, důsledky pro migranta a stát (pracovní, environmentální, nucená, lifestylová, privilegovaná); je dobrovolná migrace dobrovolná?; diskuse pojmu druhá generace migrantů versus mladí lidé s migrační zkušeností a teorie, které se k tomu vážou, čas jako aktér v životě migrantů

(viz YBSB016 resp. YBSB016K)

 

Antropologie menšin a marginalizace

marginalizace – teorie sociálního pole, kapitálů a boje o uznání (P. Bourdieu); kultura chudoby, underclass, sociální exkluze; vývoj politiky státu vůči Romům, prostorové vyloučení příčiny a důsledky, vyloučení z trhu práce, vzdělávání jako nástroj exkluze i inkluze, dětství v kontextu sociálního vyloučení, sociální práce jako ne-přijatý nástroj integrace, migrace jako řešení vyloučení, etnoemancipační proces jako boj o sociální uznání

(viz YBSB017)

 

Antropologie a studia identit

identita – esencialistické a konstruktivistické pojetí; osobní a sociální identita (identifikace, kategorizace - R. Jenkins); proměny identity v procesu modernizace; současné analytické pojetí identity (Eriksen, Brubaker); politiky identit a emancipační hnutí; orientalismus (E. Said); postkoloniální situace, postkoloniální studia a jejich vztah k identitě (subaltern – Spiwak); národ a nacionalismus (Gellner, Anderson); etnicita a etno-mobilizace (Barth; Brubaker); domorodost a politická agency konceptu domorodosti; kritika identitárních politik; gender a genderová identita; environmentální hnutí; právo na město (Harvey)

(viz YBSB030)

 

Antropologie a prostor

prostorový obrat; místa a nemísta (Auge); supermodernita (Auge); sociální produkce prostoru (H. Lefebvre, S. Low); globalizace a globální kulturní toky (A. Appadurai); krajina a pobývání (Ch. Tilley, Tim Ingold); „architektura paměti“ (Bahloul); material culture studies; heterotopie – utopie – heterochronie (Foucault); místa paměti (Nora); muzea a reprezentace (Misztal, Stocking); veřejný, soukromý, privatizovaný prostor; gentrifikace; hranice a moc (Donnan, Wilson; Berdahl); biopolitika a biomoc (Foucault); transnacionalismus; habitus (Bourdieu).

(viz YBSB031)

 

Antropologie a studia paměti

individuální a kolektivní paměť, sociální rámce paměti (Halbwasch); obrat k paměti – kontexty a klíčoví autoři/ky (memory turn – memory studies); komunikativní a kulturní paměť (Assmann); paměť ve vztahu k modernitě (Nora, Anderson, Hobsbawm); paměť a tělo, prostor, archiv, muzeum (Connerton, Huyssen, Foucault), kulturní trauma (Alexander); konstrukce narativních identit (Ricoeur); politiky paměti (Assmanová, Rothberg aj)

(viz YBSB023)

 

Antropologie a subkulturní studia

subkulturní studia jako obor, korpus literatury, akademická komunita; subkultura jako analytický koncept vs sociální realita; Chicagská sociologická škola; teorie napětí (Merton); referenční rámec (A. Cohen); Birminghamská škola; subkultura jako třídní rezistence (CCCS); post-subkultura (Muggleton); neo-kmen (Maffesoli, Bennet); scéna (Bennet); symbolický interakcionismus ve studiu subkultur (Fine); subkulturní substance (Hodkinson); subkulturní styl (Brake, CCCS, Muggleton, Moore); homologie, stylizace, brikoláž (Williams, Clarke, Hebdige); supermarket stylů (Polhemus); autenticita; subkulturní kapitál (Thornton, Slačálek); relační perspektiva studia subkultur (Heřmanský a Novotná); genderová kritika subkultur (McRobbie a Garber, Thornton); ženská resistence v subkulturách (teeny bopper, riot grrrl, lolita); alternativní maskulinity (emo, goth); morální panika (S. Cohen); difuze a defuze (Clarke); inkorporace (Hebdige); stárnutí v subkulturách; subkulturní kariéra (Becker, McDonalds); trojdimenzionální model rezistence (Williams); politizace subkultur (Kuřík, Charvát a Slačálek); globalizace a glokalizace subkultur; centra a periférie; subkultury v socialismu a post-socialismu

(viz YBSB018)

 

Hudební antropologie Austrálie, Afriky a Amerik

historické podmínky vzniku etnomuzikologie/hudební antropologie; Merriamův analytický model antropologického studia hudby; Hudba jako médium transice (Austrálie; doba snění); Hudba jako sociální aktivita (a jak je realizována v subsaharské Africe); Hudba a spiritualita v obou Amerikách: společné rysy a rozdíly

(viz YBSB020)

 

Hudební antropologie "vysokých kultur" Asie

historické podmínky vzniku etnomuzikologie/hudební antropologie; Merriamův analytický model antropologického studia hudby; Hudba jako realizace Řádu Nebes (hud. kultura Dálného východu); Dějinná kontinuita v hudební kultuře jihovýchodní Asie (tónové systémy a instrumentář); Hudba jako médium harmonizace vesmíru (hud. kultura indického kulturního okruhu); Ambivalence v hudbě Předního východu

(viz YBSB021)

 

Hudební antropologie menšin: hudba Židů

předpoklady vzniku etnomuzikologie/hudební antropologie, definice oboru (Rice); Merriamův analytický model hudby; koncept hudby jako kultury (Merriam); hudba a diaspora (Serroussi); konstruování identity hudbou, koncept nusach (Summit); hudba a paměť (Shelemay); hudba, moc a gender (Koskoff); kulturní apropriace a reprezentace menšiny (Birnbaum)

(viz YBSB024)

 

Vybrané epistemologické problémy antropologie

biologický vs kulturní determinismus; univerzalismus vs partikularismus; etnocentrismus vs kulturní relativismus; metodologický individualismus vs holismus; možnosti generalizace a komparace v antropologii; emická vs etická perspektiva; esencialismus vs konstruktivismus/anti-esencialismus; vztah teorie, konstrukce dat a jejich interpretace; konstrukce Jiného/Jinakosti; Západ a zbytek světa (The West and The Rest); uniformita a diverzita kultur/společností; angažovanost výzkumníka v řešení zkoumaného problému; etické otázky antropologických výzkumů; reflexivita a reaktivita

(viz YBSB042)

 

Antropologie města (pro 21. století)

chicagská škola její přínosy a kritika (Anderson; Hannerz); post-industriální město (Susser; Harvey), antropologie plánování města (Holston); ne/formální město: slum, favela, atd. (Graham); prostorový obrat (Soja; Low), město, místo & prostorové teorie (Lefebvre; Foucault; Ingold); město a migrace (Refugee Republic), segregace, gentrifikace, vymístění (Wacquant; Huse; Slater); město a infrasturtury (Jaffe& DeKoening; Graham), more-than-human ve městě (Vann; Tsing)

(viz YBSB044)

 

Politická antropologie

marxismus a konflikt jako přirozený stav (C. Meillassoux, M. Godelier, M. Taussig); model ekvilibria a manchesterská škola (M. Gluckman, E. Leach); transakcionalismus v etnických konfliktech (F. Barth); politická integrativní funkce rituálu (V. Turner); zbraně slabých, každodenní rezistence, skryté scénáře (J. Scott); Kritika romantické rezistence (L. Abu-lughod, S. Ortner); governmentalita a decentralizovaná moc (M. Foucault); povstalecká hnutí, každodenní nacionalismus, kolonialismus (P. Escobar, I. Jean-Klein); sociální hnutí a nové taktiky vzdoru (J. Holston, J. Juris), etika a násilí (N. Scheper-Hughes, P. Bourgois)

(viz YBSB048)

 

Antropologie příbuzenství

co je příbuzenství v perspektivě sociokulturní antropologie; druhy příbuzenských vazeb („pokrevní“, afinní, „fiktivní“ příbuzenství); příbuzenské terminologie (jazyk a kultura); typologie rodinných domácností; descendence a descendenční skupiny (patrilineární, matrilineární, kognatické); incestní tabu, sňatkové aliance (Lévi-Strauss) a reciprocita; manželství v antropologické perspektivě (plurální manželství, postmaritální rezidence, majetkové transakce související se sňatkem); Schneider a kritika studia příbuzenství; „nové“ příbuzenství (dividuální pojetí, sdílení substance, péče, adopce, nové reprodukční technologie)

(viz YBSB046)

Člověk a náboženství

Rituály a jejich výrazové prostředky; totem a klan (Durkheim); zemědělské náboženství (kult předků); městské náboženství (Gilgameš, synoikismus, pyramidy a věčnost); zjevení a Izrael – Bible; smlouva (od Abrahama k Mojžíšovi); biblická etika; exil a návrat (zákoníci a synagoga); Ježíš z Nazareta (dobové pozadí, podobenství, vykoupení).

(viz YBSB025)

 

Psychologie jako vědní obor

psychologie jako věda, historie psychologie (počátky psychologie, Wundt, Freud, Skinner, Maslow atd., psychologické školy - strukturalismus, psychoanalýza, gestaltismus, behaviorismus, humanistická psychologie); metody psychologického výzkumu (instrospekce, experiment), základní přístupy ke studiu lidské mysli (scientistická vs. nescientistická tradice, idiografický vs. nomotetický přístup); základní etická pravidla výzkumu s lidmi

psychické procesy: vnímání  (vs. čití; percepční stálost, konstantnost vnímání, vnímání perspektivy, agnozie); paměť (senzorická, krátkodobá, dlouhodobá; implicitní, explicitní; modely paměťových procesů, konstruktivní paměť, amnézie,); učení (neasociativní typy učení: habituace a senzitizace, asociativní učení, klasické vs. instrumentální podmiňování, sociální učení, učení vhledem); myšlení  (pojmy, kategorizace: prototyp a jádro; deduktivní vs. induktivní usuzování, heuristiky; imaginace a řešení problémů); jazyk (produkce a porozumění, slovní a větné jednotky, osvojování jazyka: kritická období, vrozené faktory; afázie); vědomí (změněné stavy vědomí, spánek: spánkové hladiny, REM, hypnóza, halucinace a iluze); emoce (složky emocí: kognitivní hodnocení atd.; teorie emocí: Jamesova-Langeova teorie atd.; emoce ve výrazu tváře); motivace (pudy, homeostáza, fyziologické potřeby, pyramida potřeb); inteligence (teorie inteligence: Gardner, Sternberg, Ceci, posuzování inteligence - psychologické testy a škály: Binet, Wechsler, dědičnost a inteligence, mentální retardace)

(viz YBSB003)

 

Vývojová psychologie

modely psychického vývoje (standardní a nestandardní), teorie determinace psychického vývoje (Bronfenbrennerova teorie ekologických systémů); metody výzkumu ve vývojové psychologii (longitudinální a průřezové designy); raný proces socializace – attachment (Robertson, Bowlby, Ainsworthová, Mainová); privace a deprivace (Spitz, Langmeier, Matějček); Činitelé socializace (vliv rodinných a vrstevnických faktorů - Čáp, vlivy institucionální výchovy - Bandura, Rosenthal); Eriksonova teorie vývoje Osmi věků člověka; vývoj kognitivních procesů (Piaget), jazyka a řeči (stádia vývoje a vývojové milníky); popis dílčích vývojových období od narození po konec předškolního věku (motorické, kognitivní, emoční a sociální změny; hlavní vývojové milníky a výzvy), intencionalita, mentalizace, teorie mysli

(viz YBSB032)

 

Psychologie celoživotního vývoje

vztah učení a vývoje (Piaget, Vygotský, asimilace a akomodace, zóna nejbližšího vývoje); Průběh vývoje (ontogeneze, regrese, stagnace, krize a resilience); Periodizace vývoje (Erikson, Piaget, Arnett, Freud); Kognitivní vývoj (stádia vývoje – Piaget, hlavní vývojové milníky); vývoj osobnosti a identity (Erikson, Meltzov,…); školní zralost (kritéria a posuzování školní zralosti, gramotnost a její předpoklady); vynořující se a etablovaná dospělost – Arnett; smrt jako součást života; popis dílčích vývojových období od mladšího školního věku po stáří (fyzické, kognitivní, emoční a sociální změny, hlavní vývojové milníky a výzvy)

(viz YBSB033)

 

Psychologie osobnosti

metody zkoumání osobnosti (validita a reliabilita, pozorování, analýza objektů, rozhovor a jeho typy, výkonové testy, objektivní testy osobnosti, projektivní testy, dotazníky, posuzovací škály); model Velké pětky/Big Five (faktorová analýza, NEO dotazníky - Costa a McCrae, charakteristika dimenzí, rysový a lexikální přístup), Cattell; teorie temperamentu (Phineas Gage, antická šťávová teorie, klasické konstituční teorie – Kretschmer, Sheldon, moderní teorie - PEN teorie - Eysenck, neurobiologické teorie - Cloninger); dynamické modely osobnosti (Murray, TAT, McClelland, implicitní potřeby); psychoanalytické teorie osobnosti - Freud (struktura osobnosti, psychosexuální stadia), Jung, Adler, Horneová, psychosociální teorie (Fromm, Erikson); behavioristické teorie osobnosti - Watson, sociální učení (Bandura); humanistické teorie osobnosti - fenomenologický přístup, americká škola (Maslow, Rogers), logoterapie - Frankl

(viz YBSB034)

 

Evoluční psychologie

přirozený výběr, přírodní a pohlavní výběr; adaptace (exaptace, spandrel); fitness/biologická zdatnost; proximátní a ultimátní vysvětlení (Tinbergen); adaptivita a modularita mysli; prostředí evoluční adaptovanosti; teorie asymetrických rodičovských investic (Trivers); teorie přibuzenského altruismu (Hamilton); teorie recipročního altruismu (Trivers); teorie dobrých genů (Getty); teorie handicapu (Zahavi); teorie sexy synů (Fisher); znaky atraktivity; asortativní párování; fylogeneze lidoopů; evoluční teorie žárlivosti (mate guarding, nejistota otcovství, nevěra); attachment jako adaptace

(viz YBSB035)

 

Sociální psychologie

milníky sociální psychologie (Kurt Lewin, Leon Festinger, USA vs. Evropa, zlaté období sociální psychologie, individualistické paradigma), skupinové vlivy (role, status, normy, sankce, skupinová koheze, sociální facilitace, Tripplett, efekt pouhé přítomnosti, sociální zahálka, risky shift fenomén, skupinová polarizace, groupthink, teorie minimální skupiny, in-group, out-group, kognitivní disonance); agrese (hostilita, asertivita, teorie agrese, frustrační teorie agrese, sociální učení, Bandura, deindividuace); postoje a persuase (typy persuase, změna postojů, stereotypy, předsudky, etnocentrismus, diskriminace, H. Tajfel a sociální identita); sociální kognice a teorie atribuce (efekt primárnosti, peak and end rule, Asch, halo efekt, efekt novosti, efekt přetrvávání, efekt zdánlivé korelace, teorie atribuce, Heider, Kelley, princip kovariance, teorie korespondujících závěrů, základní atribuční chyba); prosociální chování a efekt přihlížejícího (rozptýlení odpovědnosti, Darley, Latané, experimenty s pomáháním/přihlížením zlu, prosociální chování, altruismus); konformita, akceptace, vyhovění, poslušnost (experimenty „moci situace“, Asch, Milgram, Zimbardo, prvních 10 voltů); afiliace, atraktivita, láska

(viz YBSB036)

 

Měření, testování a psychometrika v psychologii

měření v psychologii - vymezení; psychometrika vs. psychodiagnostika;  historie měření psychologických konstruktů (příklad vývoje testů inteligence: Galton, Binet, Wechsler); psychologický test vs. psychologický dotazník (konstrukce testu, vymezení konstruktu, konstruktová validita); standardizace psychodiagnostických testů (výběr vzorku, diagnostický vs. popisný nástroj, normální rozdělení, hrubý skór vs. vážený skór); indikátory kvality psychometrických testů (validita, reliabilita); využití psychodiagnostiky v praxi (např. v klinické psychologii, poradenství, školství)

(viz YBSB037)

 

Psychofyziologie a neuropsychologie

autonomní nervový systém, sympatikus, parasympatikus; cirkadiánní rytmy, fyziologie spánku; dráhy dle exprese neuropřenašečů (systémy cholinergní, monoaminergní, histaminergní, glutamátový, GABAergní, peptidové); fyziologie emocí; homeostáza; multimodální vnímání a synestezie; neurodiverzita; neurony a glie; neuropsychologické metody (zobrazovací metody, neuropsychologické testy); neurální koreláty paměti a učení; neurální koreláty pozornosti a vědomí; psychofyziologické metody (elektroencefalografie, elektrodermální aktivita, eye tracking); struktura a funkce předního, středního a zadního mozku (mozkový kmen, mozeček, mezimozek, limbický systém, bazální ganglia, mozková kůra, komorový systém); stres, HPA osa

(viz YBSB038)

Poslední úprava: Balíková Zdeňka, Mgr. (17.03.2025)

Požadavky k zápisu

 K SVIP se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty ze společenských věd, určené pro 1. a 2. ročník studia (Úvod do společenských věd I. a II., Úvod do společenskovědních metod) a profilující výuku ve vybraném společenskovědním oboru (sociologie NEBO antropologie NEBO psychologie) ve výši 16 kreditů (v rámci této profilující výuky je třeba absolvovat Úvod do příslušného oboru).

Poslední úprava: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (16.09.2019)