|
|
|
||
|
Kurz představuje některé klíčové koncepty sociálních věd (dohled, disciplinace a biopolitika; habitus, pole a kapitál; migrace a transnacionalismus; gentrifikace; paměť a místa paměti; teritorialita; heterotopie aj.), které vykládá skrze perspektivu prostoru a prostorovosti. Ukazuje, že lidské praxe jsou ze své povahy socio-prostorové a že analýza propojenosti prostorových a sociálních aspektů je nosným východiskem pro porozumění řadě současných společenských jevů od lokální po globální úroveň.
Jako odrazový můstek slouží klasická práce Marca Augého Non-places. Introduction to an anthropology of supermodernity (1995), která ovšem nenastoluje trvale platná východiska, ale spíše otevírá řadu otázek, na které bude kurz nabízet možné odpovědi. První blok je věnován představení některých klíčových teorií, které rozpracovávají téma prostoru a jeho vztahu k socialitě a spojují prostor s časovostí, tělesností, jazykem či teritorialitou. Tento blok se rovněž zaměřuje na to, k jakým proměnám socio-prostorovosti dochází v současném globalizovaném světě. Druhý blok je věnován etnografickým studiím konkrétních „míst“, „prostorů“ a praxí jejich utváření (jako jsou hranice, letiště, doma, města, přehrady, kláštery, muzeum atd.). Tyto případové studie jsou především prostředkem, jak v konkrétnosti ukázat, jak lze skrze analýzy socio-prostorovosti uchopovat zdánlivě čistě „společenská“ témata/koncepty jako je paměť, intimita, sociální stratifikace, habitus, anonymita, identita, pohyb, moc, disciplinace atd.
Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (17.09.2024)
|
|
||
|
KREDITY – 4 ECTS (1 ECTS = 25-30 hod. studijní zátěže studenta/ky) Podmínky zakončení předmětu: 1) Na tři vybrané a v sylabu označené hodiny je třeba přečíst povinné texty a vypracovat úkoly dle zadání. Tyto texty budou základem diskuse na hodině. Studující texty přečtou a vloží odpovědi do Moodle (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=16447) nejpozději v neděli týdne, předcházejícího hodině. Rozsah – max. 800 – 1000 slov. Odevzdání všech textů a jejich ohodnocení je podmínkou přistoupení k ústní zkoušce. (Celkem max. 30 bodů.) 2) Závěrečná zkouška proběhne písemně – test na základě odpřednášené látky a přečtených textů. (Celkem max. 30 bodů.)
Hodnocení: 30 b - Zpracování textů 30 b - Test
Výborně: 60 - 53 b Velmi dobře: 52 - 38 b Dobře: 37 – 30 b Neprospěl/a: 29 b a méně
PRO STUDUJÍCÍ FSV UK Celkové hodnocení zapsaných studentů probíhá na procentní škále v tomto rozsahu:
Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (17.09.2024)
|
|
||
|
Blok teoretického úvodu 1. Představní kurzu. Konceptualizace prostoru v antropologii. 2. Prostor, místo, ne-místo (M. Augé) 3. Sociální produkce prostoru (H. Lefebvre, S. Low) 4. Prostor v globalizovaném světě (A. Appadurai; A. Gupta a J. Ferguson; L. Malkki) 5. Krajina a pobývání (Ch. Tilley, Tim Ingold)
Blok případových studií 6. Dům a domov - prostory intimity i odraz sociální stratifikace. 7. Muzea a místa paměti Povinná četba: ŠLESINGEROVÁ, Eva. 2010. Funes el Memorioso navštěvuje museum aneb vzpomínky na budoucnost. Sociální studia 1: 45-67. Přečtěte text E. Šlesingerové a odpovězte na základě tohoto textu a případně dohledání dalších autorů, s nimiž Šlesingerová pracuje, na následující otázky. Max. rozsah 1000 slov. - Jaký je vztah pamatování a zapomínání? - Co je „sociální“ a „individuální“ paměť a jaký je jejich vztah? - Co jsou „místa paměti“, kdo je autorem konceptu? Jaký je vztah poměti a historie? - Jak autorka interpretuje instituci muzea, co je na něm podstatné? - Vyložte (klidně s využitím dalších zdrojů) pojmy heterotopie, utopie a heterochronie M. Foucaulta) - Co chce text demonstrovat na Mendelovu muzeu, jak toto muzeum reprezentuje „Vzpomínky na budoucnost“? - Co vypovídá text o modernitě? - Jakou funkci má v textu postava Funese el Memoriosa? 8. Město. Prostor soukromý, prostor veřejný; gentrifikace. 9. Hranice. Dohled, disciplinace, biopolitika. Povinná četba: Grygar, J. 2016. Pod svícnem je tma. Moc a dohled na hraničním přechodu. In: Děvušky a cigarety: O hranicích, migraci a moci. SLON Přečtěte text J. Grygara a pro správné zodpovězení otázek se také podívejte na výklad konceptů M. Foucaulta. Max. rozsah 1000 slov. - Co se z popisu fungování polsko-běloruské hranice v textu dozvídáme o tom, jak funguje moc podle M. Foucaulta? - Jak je v textu popisován dohled a jeho limity? Kde a jak je vykonáván? Co ukazuje Foucaultův princip Panoptikonu? - Jsou hranice, které Grygar studoval, dokonalým příkladem Foucaultova principu uplatňování moci a dohledu? Pokud ano, v čem; pokud ne, proč? - Co jsou „meziprostory“ a proč jsou pro autorův argument podstatné? - Co Grygar ukazuje na příběhu o Beatě? 10. Letiště. Migrace a transnacionalismus. 11. Přehrady. Infrastruktury a technopolitika. 12. Klášter. Habitus, vtělené jednání, performativita. Povinná četba: Wacquant, L. 2002. Pierre Bourdieu. Biograf (27). Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v2707 Číst odst. 1 – 33 a 40 – 46 Wacquantův text je výkladem teorie jednání P. Bourdieu. Shrňte všechny důležité koncepty P. Bourdieu, které Wacquant vysvětluje; pokud Vám není text dostatečně srozumitelný, hledejte v jiných zdrojích. Pomůžou Vám nadpisy jednotlivých oddílů článku. Kromě Bourdieho vědecké práce se text dotýká také tématu politické angažovanosti – jak, co o ní je řečeno? Max 1000 slov.
Seznam doporučené literatury Agnew, J., Livingstone, D. eds. 2011. Handbook of Geographical Knowledge. London: Sage Anand, N., Gupta, A. and Appel, H. (eds.) The Promises of Infrastructure, Durham: Duke University Press, pp. 41–61. Appadurai, Arjun. 1996. Modernity at Large. Cultural Dimensions of Globalization. Minnesota: University of Minnesota Press Appadurai, Arjun. 2013. Disjunkce a odlišnost v globální kulturní ekonomii. In Postkoloniální myšlení IV. Praha: Tranzit Augé, M. 1992. Non-Places. Introduction to an Anthropology of Supermodernity. London, New York: Verso Berger, J. 2016. Způsoby vidění. Praha: Labyrint Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum Edensor, T. (ed). 2010. Geographies of Rhythm. Nature, Place, Mobilities and Bodies. Routledge Eriksen, T. H. 2007. Antropologie multikulturních společností, Rozumět identitě. Praha: Triton Ferenčuhová, S., Galčanová, L., Vacková, B. 2012. Třetí město. Pavel Mervart Foucault, M. 2000. Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin Goffman, E. 1999. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon (nebo ŠUBRT, JIŘÍ. Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, Sociologický časopis, 2001, Vol. 37 (No. 2: 241-249) Goffman, Erving. 1966. Behavior in Public Place. New York: Free Press Gupta, A.; Ferguson, J. 1992. Beyond "Culture": Space, Identity, and the Politics of Difference. Cultural Anthropology 7 (1): 6-23) Halbwachs, Maurice. 2010. Kolektivní paměť. SLON. Praha. Haluzík, R. a kol. 2020. Město naruby. Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy. Academia Harvey, David. 2008. "The right to the city". New Left Review. 2 (53): 23–40 Henig, D. 2009. Pohledy z druhého břehu: transnacionalismus, rituál a sociální změna. Sociální studia 1: 175 - 191. http://socstudia.fss.muni.cz/archiv.php?ukol=2&clanek=274&cislo=24&rok=2009 Henig. D. 2007. Transnacionalismus. Antropowebzin 2 -3: 94 - 103 (http://www.antropoweb.cz/cs/transnacionalismus) Hoření Samec, T., Lehečka, M. (eds.). 2020. Pražská panelová sídliště jako místa protikladů. Praha: Sociologický ústav AV. Huse, T. 2014. Everyday Life in the Gentrifying City: On Displacement, Ethnic Privileging and Right to Stay Put. London: Routhledge Ingold, T., 2000. The Perception of the Environment: Essays on Livelihood, Dwelling and Skill. Routledge Jaffe, R.; De Koning, A. 2015. Introducing Urban Anthropology. London: Routhledge. Krase, J., DeSena, J. N. (eds.) 2020. Gentrification around the World, Volume I. Gentrifiers and the Displaced. Palgrave Studies in Urban Anthropology Lees, L. (ed.) 2010. The Gentrification Reader. Routledge Lefebvre, H. 1991. The Production of Space. Blackwell (první vydání 1974) Lehečka, M., Nessler, M., Liubimau, S. 2021. When Private and Public React Together. Regimes of Privatization and their Consequences in Visaginas. In Re-Tooling the Knowledge Infrastructures in Nuclear Town edited by Siarhei Liubimau and Benjamin Cope. Vilnius: EHU. Pp. 82-98 Lehečka, M. 2019. To Own or Not to Own. Post-socialist Housing Policy, Privatism and Regimes of Vulnerability in Prague, Czech Republic. Archivio Anthropologico Mediterraneo 21 (2). Available at: https://journals.openedition.org/aam/2228 Lehečka, M. 2019. Pocity Plotu: Teritoriální (re)produkce, normativita a ne/viditelnost ve veřejném prostoru panelového sídliště. Sociální Studia 16 (1), pp. 57-77.
Lehečka, M. 2018. “Veřejný prostor panelových sídlišť: Kolektivismus, privatismus a participace.” In Veřejný prostor v ohrožení? Aktuální problémy městského veřejného prostoru z hlediska společenskovědních disciplín, edited by Petr Kratochvíl, 93-104. Praha: Artefactum. Low, S. M., Lawrence-Zunigais, D. eds. 2003. The Anthropology of Space and Place_ Locating Culture (Blackwell Readers in Anthropology) Mácha, P. 2010. Krajiny antropologie a antropologie krajiny. Český lid 97 (3): 225 – 246 Malkki, L. 1992. “National Geographic: The Rooting of Peoples and the Territorialization of National Identity among Scholars and Refugees.” Cultural Anthropology, 7(1) Mazzullo, Nuccio & Ingold, T. 2008. Being along: Place, time and movement among Sámi people. Mobility and Place: Enacting Northern European Peripheries. Pp 27-38. Nora, P. 1998. Mezi pamětí a historií. Problematika míst. In CAHIERS du Cefres 13 http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1998_mezi_pameti_historii.pdf Pospěch, P. 2015. Od veřejného prostoru k a nákupním centrům. SLON Pospěch, P. 2013. Exkluze v privatizovaném městském prostoru: případová studie nákupního centra. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 49 (5): 751–779 Růžička, M. 2011. Časoprostorové a infrastrukturní aspekty procesu sociální exkluze. Sociologický časopis 47 (2). https://sreview.soc.cas.cz/en/artkey/csr-201102-0003_spatio-temporal-and-infrastructural-aspects-of-the-process-of-social-exclusion.php Low. S. 2009. Towards an anthropological theory of space and place. Semiotica 175 – 1/4: 21 – 37 Madden, D., Marcuse, P. 2016. In Defence of Housing. The Politics of Crisis. Londýn a New York: Verso. ISBN 978-1-78478-354-9. Soja, E. W. 1989. Postmodern Geographies_ The Reassertion of Space in Critical Social Theory. Verso Soja, E. W. 1996. Thirdspace. Journeys to Los Angeles and Other Real-and-Imagined Places. Blackwell Publishers Stulíková, V. 2015. Od veřejného ke sdílenému prostoru: městský park v symetrické perspektivě. Cargo 1,2 Szaló, C. (2007). Transnacionální migrace: proměny identit, hranic a vědění o nich. Brno: CDK. Šlesingerová, E. (2010): Funes el Memorioso navštěvuje muzeum aneb Vzpomínky na budoucnost. Sociální studia 7 (1), str. 43-57. Šubrt, J. 2001. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie: Soudobé teorie druhé poloviny 20. Století. ISV (případně jiné výkladové texty) Tilley C. & Cameron-Daum K. 2017. Anthropology of landscape : the extraordinary in the ordinary. UCL Press. Wacquant, L. 2002. Pierre Bourdieu. Biograf (27). Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v2707 Číst odst. 1 – 33 a 40 – 46 (14 stran i s biblio) Zandlová, M. 2015. Etnická mobilizace a politiky identit. Aromuni v Bulharsku. Str. 241- 255 Poslední úprava: Zandlová Markéta, Mgr. et Mgr., Ph.D. (27.09.2024)
|