PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Aplikovaná hudební teorie II - OPBH4H032A
Anglický název: Applied Music Theory II
Zajišťuje: Katedra hudební výchovy (41-KHV)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: 44 / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.
PhDr. Magdalena Saláková, Ph.D.
Mgr. Čeněk Svoboda, Ph.D.
Prerekvizity : OPBH4H022A
Je prerekvizitou pro: OPBH4H043A
Anotace
Předmět integrativně zahrnuje disciplín: hudební teorie, intonace, sluchová analýza, dějiny hudby. Obsah předmětu: základní principy vokálního, instrumentálního a soudobého kontrapunktu, neterciová akordická stavba, akordické kombinace, církevní a moderní evropská modalita, bitonalita a polytonalita, rozšířená tonalita, atonalita, serialita, aleatorika. Analýza a interpretace skladeb instrumentální a vokální literatury. Dějiny evropské hudby - od počátku do roku 1750, církevní mody, vokální polyfonie - v rovině teoretické i praktické.
Poslední úprava: Bělohlávková Petra, PhDr., Ph.D. (12.09.2022)
Deskriptory

Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky – 30 minut

Doba očekávané přípravy na 1 cvičení – 45 minut

Samostudium literatury (za semestr) – 20 hodin

Práce se studijními materiály (za semestr) – 10 hodin

Plnění průběžných úkolů (za semestr) – 10 hodin

Seminární práce – 5 hodin

Příprava na zápočet – 5 hodin

Příprava na zkoušku a zkouška – 15 hodin

Poslední úprava: Bělohlávková Petra, PhDr., Ph.D. (12.09.2022)
Podmínky zakončení předmětu

Zápočet:

1) Min. 70% docházky

2) Aktivita při společné diskusi nad přečtenými úryvky odborných textů z dějin hudby

3) Vypracování a prezentace autorských skladbiček pro účelsy pedagog. praxe: 1 modální + 1 seriální

4) Vypracování a odevzdání handoutu s aktivitami pro II. stupeň ZŠ (dle zadání, práce po skupinách)

5) Úspěšné absolvování testu z dějin hudby, který bude mj. zahrnovat i analytickou a poslechovou část (viz seznam, který bude zveřejněn na první přednášce).

6) Průběžné zvládnutí cvičení ze skript (Intonace a sluchová analýza I-III), zadaných úkolů a doplňujícího sborového materiálu. Zpěv z listu na úrovni probírané látky. Písemný test zahrnující látku 3. semestru. Dva opravné  termíny. 

Pro vykonání zápočtu budou stanoveny max. tři termíny - 1 řádný a 2 opravné (týká se testu z dějin hudby a intonace a sluchové analýzy, předchozí dílčí úkoly lze plnit během semestru).

 

Poslední úprava: Bělohlávková Petra, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
Literatura

JANEČEK, K. Harmonie rozborem.1. vyd. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1963. 216 s.

Kofroň, Jaroslav. Učebnice harmonie. 10., upr. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha vyd. 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2002. 178 s. ISBN 80-86385-14-0.

Kofroň, Jaroslav. Učebnice harmonie: pracovní sešit. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2002. 113 s. ISBN 80-86385-16-7.

Modr, Antonín. Harmonie v otázkách a odpovědích. Praha: Panton, 1960. 335 s. Čtení o hudbě; sv. 9.

NEDĚLKA, M. Vícehlas v lidové písni. In: Lidová píseň a hudební výchova. Olomouc : Pedagogická fakulta UP, 1997, s. 44 - 52. ISBN 80-85783-16-9.

NEDĚLKA, M. Příručka klavírní improvizace I. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1997. 111 s. ISBN 80-7184-314-8.

Tichý, Vladimír. Harmonicky myslet a slyšet. 2., opr. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011. 297 s. Hudební pedagogika; sv. 3. ISBN 978-80-7331-199-5.

DANIEL, L. Intonace a sluchová analýza. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. 83 s. ISBN 80-244-0480-X.

DOLEŽIL, M. Intonace a elementární rytmus. 3. vyd. Praha : SNKLHU, 1961. 87 s.

KOFROŇ, J. Učebnice harmonie. 10., upr. vyd., (v Editio Bärenreiter Praha vyd. 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2002. 178 s. ISBN 80-86385-14-0.

KOROŇ, J. Učebnice harmonie: pracovní sešit. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2002. 113 s. ISBN 80-86385-16-7.

KOFOŇ, J. Učebnice intonace a rytmu. 8. vyd., (v Editio Bärenreiter Praha vyd. 2.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2002, ©1967. 204 s. ISBN 80-86385-15-9.

KOLÁŘ, J. Intonace a sluchová výchova. Část praktická -  III. díl.  Praha : SPN, 1984. 146 s.

KOLÁŘ, J., DUZBABA, O. a VÁŇOVÁ, H. Počátky tvořivé intonace: Diatonika dur I. Skripta pro posl. pedag. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 100 s. ISBN 80-7066-846-6.

KOLÁŘ, J, VÁŇOVÁ H. a DUZBABA, O. Počátky tvořivé intonace: Diatonika dur II. Skripta pro posl. pedag. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 138 s. ISBN 80-7066-850-4.

KOLÁŘ, J., DUZBABA, O. a Váňová, H.. Počátky tvořivé intonace: Diatonika moll. Skripta pro posl. pedag. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 78 s. ISBN 80-7066-838-5.

KOLÁŘ, J.. Intonace a sluchová výchova: část praktická. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 2 sv. ISBN 80-7066-022-8.

PECHÁČEK, S. Vokální intonace a sluchová analýza. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2006-2009. 4 sv. (142, 144, 134, 164 s.). ISBN 80-7290-261-X.

PIVOVARSKÝ, L.; TUČAPSKÝ, A.; ZENKL, L. Soubor intonačních cvičení jako průprava ke sborovému zpěvu. Ostrava : Ostravská univerzita, 1992. 113 s. ISBN 80-7042-063-4.

POŠ V. Nová intonace, rytmus, sluchová výchova [hudebnina]. 1. vydání. Praha: EDIT, 1998. XIII, 295 s. ISMN M-66051-109-1.

Poslední úprava: Selčanová Zuzana, Mgr., Ph.D. (18.11.2019)
Požadavky ke zkoušce

Prověrka intonačních dovedností na příkladu praktických cvičení - viz skripta Pecháček: Intonace a sluchová analýza I. Průběžné zvládnutí cvičení, zadaných úkolů a doplňujícího materiálu. Zpěv z listu na úrovni probírané látky. Písemný test. Dva opravné termíny.

Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (17.09.2024)
Sylabus

Předmět sestává ze tří disciplín, jež jsou tematicky navzájem propojeny.

Stěžejní část obsahu předmětu je zaměřena na církevní modalitu a její zasazení do kontextu:

  • hudebněteoretického (modalita, základy kontrapnuktu)
  • intonačně a sluchově analytického
  • hudebně historického

Modalita, rozšířená tonalita a atonalita, základy kontrapunktu:

  1. Modalita církevní
  2. Modalita fólklórní, exotická a modalita 20. století
  3. Rozšířená tonalita (alterace, akordy neterciové stavby, zahuštěné akordy, akordické kombinace)
  4. Volná a organizovaná atonalita
  5. Základy kontrapunktu

Intonace a sluchová analýza:

  1. Církevní a exotické mody
  2. Připravené chromatické tóny
  3. Volné nástupy alterovaných stupňů
  4. Zvětšené a zmenšené intervaly
  5. Harmonické kadence s mimotonáulními dominantami
  6. Rytmická cvičení (malé a velké trioly, dvoutečkovaný rytmus, nepravidelné dělení dob)¨

Dějiny hudby (od pravěku po rok 1750):

  1. Úvod do tématu + periodiazace dějin hudby + hudba dávných kultur
  2. Vznik gregoriánského chorálu – „římsko-franská syntéza“ (struktura mše, officium, formy gregoriánského chorálu)
  3. Světská lyrika – trubadúři, truvéři, minnesang +  Organální vícehlas
  4. Notre-Dame + polyfonie 13.století a 14. století – Ars Antiqua a Ars Nova
  5. Hudba doby renesanční, osobnosti franko-vlámských a italských skladatelů
  6. Specifika hudební kultury v českých zemích
  7. Přerod v barokní sloh, vznik opery, italská opera a kantáta období baroka (Monteverdi, Caccini…)
  8. Francie a Anglie v době baroka (Lully, Couperin, Purcell, Haendel ad.)
  9. Duchovní hudba baroka na základě vlastního poslechu a četby + osobnosti J. S. Bach a G. F. Haendel
  10. Instrumentální hudba italského baroka (Vivaldi, Scarlatti ad.), druhy, styly, barokní suita
  11. České země v době baroka (Michna, Rovenský ad.)
  12. Opera 1650 – 1750
  13. Proměna období baroko-klasicismus, rekapitulace + didaktické podněty
Poslední úprava: Bělohlávková Petra, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
Výsledky učení

Dějiny hudby:

  • Student se chronologicky a významově orientuje v periodizaci dějin hudby.
  • Student má osvojenou problematiku jednotlivých hudebněhistorických období od epchy hudby pravěkých kultur po vrcholné baroko.
  • Student pojmenovává a hudebně charakterizuje předem zadané ukázky z oblasti dějin hudby výše uvedeného období.
  • Student písemně popisuje hlavní body slohových a stylových proměn, které se udály v průběhu výše uvedeného období.
  • Student vyjmenovává základní zástupce jednotlivých proudů hudby výše uvedeného období, na jejich dílech dokládá porozumění vývojových změnám a klíčovým charakteristikám jednotlivých stylů.

Intonace a sluchová analýza:

  • Student intonuje modální stupnice i nápěvy v modech na jména tónů.
  • Student se orientuje v akordické stavbě a na jména tónů zpívá řetězcové postupy zadaných septakordů / akordů.
  • Student vyťuká složitější rytmy složené ze půlových, čtvrťových, osminových, šestnáctinových a triolových hodnot + kombinované rytmy 3:2, 2:3, 3:4, 4:3, 5:1, 6:1
  • Student se orientuje v alteracích a na jména tónů intonuje cvičení s chromatickými postupy.
  • Student rozumí stavbě exotických modů, zpívá stupnice (i v terciových postupech) na jména tónů, z listu čte a intonuje jednoduché modální melodie
  • Vše výše zmíněné student též sluchově analyzuje a zapisuje do not.
  • Student se "udrží" při zpěvu středního hlasu vícehlasých homofonních i polyfonních skladbiček.
  • Student odevzdává správně vyplněná domácí cvičení zaměřená na teoretické zopakování látky, které slouží jako podklady pro intonační praxi.

  

Modalita, rozšířená tonalita a atonalita, základy kontrapunktu:

  • Student se orientuje v problematice církevní, folklórní, exotické modality i moderní modality. 
  • Student se orientuje v problematice rozšířené tonality, volné a organizované atonality.
  • Student má osvojeny základní kontrapunktické principy a dokáže je analyzovat v notovém materiálu.
  • Student dokáže vytvořit autorské elementární skladby modální a atonální.
Poslední úprava: Bělohlávková Petra, PhDr., Ph.D. (20.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK