Studenti jakéhokoliv studijního programu v rámci tohoto předmětu jako dobrovolníci (tj. práce není finančně honorována) podporují minimálně jednoho žáka (skupinu žáků) formou doučování, hlídání, zajišťování volnočasových aktivit, dobrovolnictví vzájemně prospěšné v rámci komunity apod. (OSPOD, neziskové organizace, pomoc školám, pěstounským rodinám...).
Cílovou skupinou beneficientů dobrovolnické činnosti jsou zejména (ale ne výlučně) znevýhodnění žáci základních a středních škol (například ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, se speciálními vzdělávacími potřebami, váleční uprchlíci). Děti/žáci se mohou v průběhu realizace dobrovolnické pomoci obměňovat.
Studující vykonávají dobrovolnické aktivity dle svých aktuálních aktivit a možností. Pokud nemá sám možnost domluvit si podporu konkrétního žáka, může se obrátit na vyučující předmětu nebo získat informace či kontakt na pracoviště při vstupním reflektivní semináři.
V předmětu studenti sdílejí a reflektují své zkušenosti s dobrovolnickou činností – reflexe je individuální i skupinová.
Poslední úprava: Chalupová Veronika, Mgr. (13.02.2024)
Students as volunteers (i.e. the work is not financially remunerated) support at least one pupil (group of pupils) in the form of tutoring, babysitting, provision of leisure activities, mutually beneficial volunteering within the community, etc. (OSPOD, non-profit organizations, aid schools, foster families...). The target group of beneficiaries of volunteer activities are mainly (but not exclusively) disadvantaged primary and secondary school students (for example, from socio-economically disadvantaged backgrounds, with special educational needs, war refugees, etc.). Children/pupils can take turns during the implementation of volunteer assistance. Students carry out volunteer activities according to their current activities and possibilities. If students do not have the opportunity to arrange support for a specific student by themselves, he can contact the teacher of the subject or obtain information or contact the workplace during the introductory reflective seminar. In the subject, students share and reflect on their experiences with volunteer activities - reflection is both individual and group.
Poslední úprava: Šťastný Vít, doc. PhDr., Ph.D. (05.01.2024)
Cíl předmětu
Student verbalizovaně reflektuje svá očekávání a potřeby ve vztahu k dobrovolnické činnosti, kterou bude v průběhu semestru vykonávat.
Student realizuje dobrovolnickou činnost v oblasti individuální nebo skupinové podpory (znevýhodněných) dětí/žáků, případně jinou dobrovolnickou činnost (po domluvě s garanty předmětu) v požadovaném hodinovém rozsahu.
Následně student verbalizovaně reflektuje své zkušenosti dle otázek zadané šablony jak písemně (formou eseje), tak ústně na setkání v menších skupinách s vyučujícím předmětu.
Poslední úprava: Šťastný Vít, doc. PhDr., Ph.D. (05.01.2024)
Literatura
Kucharská, A., Laufková, V., Kadrnožková, M., & Šťastný, V. (2022). Dobrovolnictví jako prostředek edukace v pomáhajících profesích. DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ v pomáhajících profesích, 6(1). Bedřichová, Z., Horká, A., Karasová, V., Lejdarová, J., Polechová, P., Sedláčková, P., Schweidlerová, M. & Starý, J. (2014). Dobrovolníkův průvodce doučováním v rodinách. Praha: Programy sociální integrace, Člověk v tísni. ISBN 978-80-87456-54-5. Dekker, P., & Halman, L. (2003). Voluntering and Values: An Introduction. In P. Dekker & L. Halman (Eds.), The Values of Volunteering. Cross - Cultural Perspectives (pp. 1–12). New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers. Jirát, D. (2015). Doučování dětí v rodinách Člověk v tísni, o.p.s.[Online] [cit. 19. 6. 2015]. Dostupné na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-05/Doucovani-deti-v-rodinach-Clovek-v-tisni-o-p-s-/46 Kopřiva, K. (2000). Lidský vztah jako součást profese: psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotnické profese. Praha: Portál. Pilát, M. (2015). Vybrané kapitoly z dobrovolnictví a dobrovolnické praxi. Slezská univerzita v Opavě: Opava.Pospíšilová, T. (2010). Dobrovolnictví v kontextu životní dráhy dobrovolníků.Lidé města, 12(1), 109-133. Tomšů, B. (2015). Motivace dobrovolníků k dlouhodobému působení ve vybrané neziskové organizaci. Brno: MU, FSS. Tošner, J., & Soszanská, O. (2002). Dobrovolnictví a metodika práce s nimi v organizacích. Praha: Portál. Trutnovská, R. (2016). Fungování dobrovolnictví v ČR — současné trendy a dobrovolnické programy. Forum Socialni Prace. Prague: Charles University, Faculty of Arts, (1), 69–76. Úlehla, I. (2005). Umění pomáhat. Praha: Sociologické nakladatelství.
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (09.01.2024)
Sylabus
1. Úvodní setkání se studenty – úvod do problematiky, naplánování podpory dětí/žáků, dobrovolnických aktivit (2 hod.) 2. Přímá dobrovolnická činnost (příprava, samostudium, realizace – přímá práce s dětmi/ žákem/žáky, reflexe (88 hodin), min. 24 hodin přímé činnosti 3. Možnosti pravidelných průběžných online konzultací k reflexi své činnosti s vyučujícími (6 hodin) 4. Závěrečné setkání – sdílení zkušeností, reflexe zkušeností (4 hod)
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (14.01.2024)
Výsledky učení
Student:
výstižně popíše svou dobrovolnickou činnost a doloží ji svým deníkem;
formuluje nezdary a výzvy, s nimiž se během své dobrovolnické činnosti potýkal;
pojmenuje své úspěchy - co se mu během dobrovolnické činnosti (po)dařilo (jemu i beneficientům);
reflektuje svou zkušenosti z dobrovolnické činnosti;
zhodnotí svou zkušenost z dobrovolnické činnosti pro svůj profesní rozvoj.
Poslední úprava: Laufková Veronika, PhDr., Ph.D. (19.09.2024)
