|
|
|
||
Cílem kurzu je podnítit autonomní myšlení posluchačů, zvýšit jejich intelektuální sebevědomí a odstranit obavy z matematiky. Studenti si mají vytvořit představu toho, co tvoří podstatu matematiky, respektive matematického myšlení a komunikace. Akcent je v předmětu kladen na konstruktivistické přístupy a pojetí komplexních aktivit v rámci konstruktivistických divergentních didaktických struktur. Témata: 1) Úvod do logiky a logického myšlení, řešení problémů a práce s informací. 2) Pojmotvorný proces, matematické pojmy – vznik v historii, rozvíjení matematických pojmů – podmínky (pojmy číslo; geometrický útvar 2D a 3D), modely a reprezentace pojmů, komunikace v matematice (slovní i grafická včetně obrazové). 3) Úvod do metod řešení problémů (uvažování, usuzování, přiřazování, porovnávání, určování počtu, výběr, vylučování, strom řešení, poměřování, měření, odhad a ověření). 4) Zobrazení v geometrii 2D a 3D (shodná i podobná); shodná rozložitelnost v teorii i praxi. 5) Celek a jeho části; struktura celku; dekompozice, kompozice a korekce. 6) Pojmy: tvar věci, tvar obrázku a tvar čáry; čára a její role, cesta ke grafickému znaku. Rozdím mezi reálným objektem a modelem. 7) Prvky topologie; labyrinty, jednotažky. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
Cílem kurzu je podnítit autonomní myšlení posluchačů, zvýšit jejich intelektuální sebevědomí a odstranit obavy z matematiky. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
Výuka je založena na samostudiu z literatury a zdrojů na Moodlu a na aktivní účasti ve výuce. Studium: přímá výuka 10 h, samostudium, příprava na výuku 65 h, konzultace online 2-6 h; příprava závěrečného testu 10-15 h. Výuka předpokádá zvládnutí učiva matematiky v rozsahu ZŠ a logiky na úraovni 1. r. vyššího gymnázia. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
a) docházka 100 % (v krajním případě lze nahradit účastí v kurzu pro prezeční studium), b) aktivní účast ve výuce (připravenost, promyšlenost tématu a schopnost k problematice diskutovat, profesně argumentovat), c) vypracování úkolů dle zadání buď k odevzdání prezenčně či do moodlu (u fotodokumentace s dětmi nelze vkládat do Moodlu) na každé prezeční setkání, d) požadovaná míra zvládnutí: úspěšné zvládnutí závěrečného testu nejméně 65 %; v případě neúspěchu je možné napsat jeden opravný test v lednu. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
BENTELY, P. J. Kniha o číslech. Praha: Rebo, 2013. ISBN 978-80-255-0649-3. CARROLL, L. Logika hrou. Praha: Pressfoto, 1972. 59-303-70. KASLOVÁ, M. Předmatematické činnosti. Praha: RAABE, 2022. ISBN 978-80-86307-96-1. KASLOVÁ, M. Prelogické myšlení. In E. Fuchs, H. Lišková et al. Rozvoj předmatematických představ u dětí v předškolním věku (76 – 101). Praha: JČMF, 2015. ISBN 978-80-7015-022-1. KASLOVÁ, M. Zebra problem solving methods for children aged 5-8 years In Quaderni di Ricerca in Didattica, 4pp. 2023 KASLOVÁ, M. Transformace v předmatematické gramotnosti. In E. Fuchs, H. Lišková et al. Rozvoj předmatematických představ u dětí v předškolním věku (102-119). Praha: JČMF, 2015. ISBN 978-80-7015-022-1. KASLOVÁ, M. Celek a jeho části. Studijní text pro kurzy ESF. Pardubice: CCS, 2014 (bez ISBN). OPAVA, Z. Matematika kolem nás. Praha: Albatros, 1989. SMULLYAN, R. M. JAk se jmenuje tato knížka? 2015. TANSKÁ, N. Co mi řekl semafor. Praha: Albatros, 1988. Učebnice matematiky pro 1. stupeň ZŠ Lorencová K. Svět roviny a svět prostoru v předmatematické gramotnosti. DP UK PEDF PRAHA 2021 Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
Studenti si dle pokynů vyučujícího před každou výukou prostudují z povinné literatury zadané téma, což se v následující výuce stává východiskem pro diskuzi či test; následná výuka již bude pouze prostudovanou problematiku strukturovat a prohlubovat. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
Témata: 7) Prvky topologie; labyrinty, jednotažky. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|
|
||
Studující dokáže aplikovat obecnou teorii pojmotvorného procesu na jednotlivé pojmy a jejich rozvoj. Studující rozlišuje konkrétum, obecnina a abstraktum a dokáže uvést rozdíly mezi nimi; umí vysvětlit rozdíl mezi slovo a termín, definice a vysvětlení; úloha a příklad, obrázek a model. Studující se vyjadřuje úplně celou větou a ve vyjadřování odlišuje pojmy realtivní od absolutních. Studující rozlišuje metody řešení problémů a ideltifikuje je ve hrách a dětských aktivitách. Studující vnímá uknikátní situaci na rozdíl od zobecnění daného jevu a umí rozdíl vysvětlit na příkladech. Studující chápe a vysvětlí rozdíl mezi negací a protikladem a umí obojí použít a dát do souvislosti s metodami řešení. Studující v procesu řešení problémů prokáže schopnost uvažovat, usuzovat. V herní praxi identifikuje typy složených výroků a dokáže popsat, kdy jsou pravdila dodržena a kdy ně, podobně jako v analýze pohádek z pohledu logiky. Studující umí vyjmenovat nástroje pro posílení rozoje prostorové paměti, prostorové orientace, uvést nástroje pro rozvoj prostorové představivosti (nejen vizuální). Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (17.09.2024)
|
|
||
Zvládnutí učiva matematiky v rozsahu ZŠ a logiky v rozsahu 1. ročníku vyššího gymnázia. Poslední úprava: Kaslová Michaela, PhDr. (09.09.2024)
|