|
|
|
||
|
Terénní cvičení z geografického vzdělávání je určeno posluchačům učitelského studia geografie a jeho hlavním cílem je vybavit budoucí učitele praktickými dovednostmi, které uplatní při realizaci terénní výuky na základních a středních školách.
Předpokládaná finanční spoluúčast studentů ve výši cca 2200 Kč. Náhradní plnění v případě závažných zdravotních obtíží je možné projednat s garantem předmětu. V tíživé sociální situaci může student podat na studijní oddělení žádost o stipendium. Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (26.08.2024)
|
|
||
|
Kuldová, S., Řezníčková, D. (2006): Příklady úkolů z Geolaboratoře Albertov - Vyšehrad. Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 15-18. Marada, M. (2006): Jak na výuku v terénu?. Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 2-5. Řezníčková, D. (2006): Jak je koncipována Geolaboratoř Albertov-Vyšehrad? Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 19-20. Řezníčková, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Projekt JPD 3 - Přírodovědná gramotnost, Praha, 184 s. Řezníčková, D., Matějček, T. (2009): Jak hodnotit kvalitu místa. Geografické rozhledy, 18, č. 4, s. 17-19. Poslední úprava: Altová Anna, Mgr., Ph.D. (22.03.2019)
|
|
||
|
splnění dílčích úkolů, aktivní účast po celou dobu terénního cvičení s výukou předmětu je spojená finanční spoluúčast studentů (cca 2000 Kč) Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (25.06.2024)
|
|
||
|
Hlavním cílem předmětu je přispět k osvojení způsobilosti studentů učitelského zaměření realizovat terénní výuku geografie na všeobecně vzdělávacích školách. Tento cíl podmiňuje celkovou koncepci týdenního kurzu a náplň jednotlivých bloků výuky. Po absolvování kurzu, studenti by měli umět 1. popsat alespoň 10 námětů vhodných pro výuku geografie v terénu; posoudit jejich přednosti a nevýhody, hlavní cíle i výukové podmínky nutné pro jejich realizaci; 2. klást si a odpovídat na základní geografické otázky zaměřené na posouzení polohy místa, jeho specifických podmínek (kvalit) a faktorů ovlivňujících jeho stav, vývoj i vztahy a vazby s okolím různého řádu; 3. orientovat se v území podle map různých typů a měřítek a pomocí GPS; odhadovat vzdálenosti a rozlohy ploch; 4. na základě předem stanovených kritérií provést záměrné pozorování městské i venkovské krajiny a anketární šetření s místními obyvateli; zhodnotit kvalitu místa podle určitých hledisek; 5. popsat, vysvětlit a realizovat metodiku terénního geografického průzkumu, která umožňuje 5.1 změřit průtok vodního toku (pomocí plovákové metody i hydrologické vrtule) 5.2 mapovat krajinu (podle metodiky ČÚOP VaMP) 5.3 u odkrytých půdních profilů stanovit půdní horizonty 5.4 identifikovat v terénu stopy geologických a geomorfologických procesů 5.5 rozpoznat základní druhy dřevin a zdůvodnit jejich výskyt na daném stanovišti 5.6 změřit a porovnat biodiverzitu různých stanovišť 5.7 předpovědět vývoj počasí (na základě určení oblaků a směru větru); 5.8 určit klimatické charakteristiky (např. převažující směr větru podle stromů); 5.9 identifikovat v lokalitě stopy globalizace, dopady cestovního ruchu, slabiny a pozitiva pro trvalé bydlení 6. na základě rozhovoru se zastupiteli místní správy popsat specifické a obecné problémy navštíveného města; 7. vyhledat dle zadání podstatné informace v relevantních zdrojích, na základě těchto informací a informací získaných terénním průzkumem provést SWOT analýzu navštíveného místa, resp. regionu. Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (25.06.2024)
|