|
|
|
||
Četbou vybraných textů se studenti seznámí s dvěma hlavními proudy současného filosofického myšlení: (1) s tzv.: analytickou filosofií; (2) s tzv.: filosofií kontinentální. Kurs bude akcentovat ty prvky současného myšlení, které jsou důležité z hlediska křesťanské filosofie a teologie.
Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (02.10.2016)
|
|
||
Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty s tématy a problémovými okruhy současného filosofování. Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (02.09.2010)
|
|
||
Vybrané texty současných filosofů v českém překladu. Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (31.08.2015)
|
|
||
přednáška, seminární četba Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (02.09.2010)
|
|
||
Znalost přednášené látky; orientace v probraných filosofických textech Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (02.09.2010)
|
|
||
1. Roztržka ve filosofii: vznik analytické filosofie akontinentální filosofické tradice.
2. Analytická filosofie (a) Předpoklady vzniku analytické filosofie: Kant, pozitivizmus. (b) Vznik analytické filosofie: Frege a obrat k jazyku (c) Logický pozitivizmus: Schlick, Carnap, boj s metafyzikou a teologií (d) Logika vědeckého výzkumu: Karl R. Popper (e) Ohlasy logického pozitivizmu v USA: W.V. Quine; postanalytická filosofie. (f) L. Wittgenstein: raný a pozdní Wittgenstein
3. Kontinentální filosofie (a) Fenomenologie: Husserl, Heidegger (b) Filosofie existence: křesťanský a ateistický existencialismus (c) Marxisticky orientovaní myslitelé (e) Křesťanští myslitelé a novoscholastika
A. Vztah filosofie k vědeckému bádání 1. Fenomenologie (Subjektivita jako pramen čisté vědy) Edmund Husserl (1859-1938) 2. Logický pozitivismus (Redukce filosofie na teorii vědeckého poznání) Vývoj pozitivismu: August Comte (1798-1857) až Rudolf Carnap (1891-1970) Od pozitivismu k pragmatismu a k analytické filosofii jazyka: William James (1842-1910); Ludwig Wittgenstein (1889-1951); anglosasští analytici. 3. Logika vědeckého výzkumu: Karl R. Popper (1902-1994) a kritický realismus
B. Struktury současné vědy 1. Svět fyzikálního výzkumu a svět jako životní prostředí: Max Planck (1858-1947) 2. Protiklad kritické a analytické teorie společnosti v německé sociologii: Frankfurtská škola: Max Horkheimer (1895-1973), Theodor W. Adorno (1903-1969), Jurgen Habermas (1929-) a empirická sociologie, srv. Hans Albert a j.
II. Filosofie subjektivity. Cesta k ?existenci? v situaci lidské konečnosti.
Soren Kierkegaard (1813-1855); Martin Heidegger (1889-1978); Jean-Paul Sartre (1905-1980), Karl Jaspers (1883-1969)
III. Filosofická antropologie jako ?prote filosofia? Max Scheler (1874-1928); Helmuth Plessner (1982-1985); Arnold Gehlen (1904-1976)
IV. Historismus: Skutečnost jako příběh 1. První stupeň historismu: dějiny jako vše zahrnující proces - Wilhelm Dilthey (1833-1911) 2. Druhý stupeň historismu: zakotvení dějinného charakteru skutečnosti v strukturách lidské existence - raný Heidegger, Jaspers 3. Třetí stupeň historismu: Bytí jako příběh - pozdní Heidegger; univerzální hermeneutika - Hans-Georg Gadamer (1900-2002)
V. Etika jako nezcizitelná úloha filosofie 1. Současné přístupy k etickým problémům:
2. Výhled na hermeneutiku etických pojmů
Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (02.09.2010)
|
|
||
žádné Poslední úprava: Sousedík Prokop, Mgr. Ing., Ph.D. (02.09.2010)
|