PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Moderní dějiny středo- a jihovýchodní Evropy - JMB409
Anglický název: Modern history of Central- and Southeastern Europe
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
Počet míst: 120 / neurčen (120)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Neslučitelnost : JMB013
Prerekvizity : JMB113, JMB119, JMB401, JMB402, JMB404, JMB406
Je neslučitelnost pro: JMB013
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Předmět sleduje vývoj regionu v jeho moderní fázi s důrazem na národotvorné procesy, vnější kontext (versailleský systém, nacismus a sovětský blok), roli konfliktů (první a druhá světová válka a studená válka), transformační trendy (komunismus, postkomunistická transformace) a snahy o vnitřní i vnější integrace.
Poslední úprava: Žíla Ondřej, PhDr., Ph.D. (02.07.2024)
Cíl předmětu

Cílem předmětu je vysvětlit  základní tendence vývoje zemí a národů regionu středovýchodní a jihovýchodní Evropy od konce 18. století do konce komunistického systému, rozpadu sovětského bloku stejně jako základní problémy období postkomunistické transformace a zapojení zemí regionu do nových nadnárodních struktur NATO a EU.  

Poslední úprava: Žíla Ondřej, PhDr., Ph.D. (02.07.2024)
Podmínky zakončení předmětu

V průběhu semestru je vypsán midterm v úterý 5. listopadu. Test proběhne prezenční formou na začátku přednášky.

Finální bodové hodnocení Viz směrnice děkana S_SO_002

Hodnocení Zk: 

1.     20% zkoušky tvoří midterm (starší dějiny do konce první světové války). Opravný termín proběhne stejně jako první termín midtermu formou testu (multiple choice) na konci semestru (bude upřesněno). Maximálně lze z testu dosáhnout 20 bodů, úspěšně absolvovat lze s minimálně 10 body. Výsledek F v opravném termínu bude definitivně vylučovat z dalších částí zkoušky. 

2.     30% zkoušky tvoří závěrečný test (novější dějiny), který proběhne ve třech termínech formou multiple choice testu na konci semestru (bude upřesněno). Celkově bude student zodpovídat 30 otázek v časovém limitu 20 minut. Maximálně lze dosáhnout 30 bodů, úspěšně absolvovat lze s minimálně 15 body. Výsledek F vylučuje studenta z ústní zkoušky.

3.     50% esej. Studenti volí jedno ze tří témat. Maximálně lze dosáhnout 50 bodů, minimálně je k úspěšnému absolvování nutných 26 bodů.

Midterm:  5.11. prezenčně na začátku hodiny: látka do konce první světové války. Náhradní termín midtermu je ve čt 9.1.2025 .

 

Termíny testů a esejí: bude doplněno

Více viz. SMĚRNICE S_SO_002: Organizace zkouškových termínů, kontrol studia a užívání klasifikace A–F na FSV UK.

Poslední úprava: Žíla Ondřej, PhDr., Ph.D. (11.09.2024)
Literatura

POZNÁMKA:Všechna dostupná literatura v sylabu slouží pouze ke studijním účelům v tomto kurzu. Je chráněna autorským právem a nesmí být tak dále šířena.

Povinná literatura:

R. a B. Crampton, Atlas of Eastern Europe in the 20th century, Routledge 2001.

Vykoukal, J, Litera B., Tejchman, M, Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha, Libri 2000, s. 95-103, 191-226, 239-243, 432-463, 607-643, 727-748 Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:4c1b8530-d852-11e8-bc37-005056827e51?page=uuid:e6415e20-e700-11e8-9210-5ef3fc9bb22f

Jan Křen, Dvě století střední Evropy. Praha 2005 Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:83bd3fb0-f531-11e7-8226-005056827e52?page=uuid:8a0b2f00-0cdb-11e8-bdb0-005056827e51

Paul Robert Magocsi, Historical Atlas of Central Europe, Seattle 2002.

J. Friedl a kol., Dějiny Polska, Praha 2023.

Luboš Švec a kol., Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996, s. 103-284.

Doporučená literatura:

Pavel Hradečný, Ladislav Hladký, Dějiny Albánie. Praha 2008, s. 199-592.

Pavel Hradečný a kol., Dějiny Řecka. Praha 1998, s. 261-391.

Miroslav Hroch, Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009.

Eino Jutikkala, Kauko Pirinen, Dějiny Finska. Praha 2001, s. 130-307.

László Kontler, Dějiny Maďarska. Praha 2001, s. 173-425.

Dušan Kováč, Dějiny Slovenska. Praha 1998, s. 75-338.

Jan Křen, Dvě století střední Evropy. Praha 2005 Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:83bd3fb0-f531-11e7-8226-005056827e52?page=uuid:8a0b2f00-0cdb-11e8-bdb0-005056827e51

Jan Rychlík, Dějiny Bulharska. Praha 2000, s. 165-379.

Miroslav Šesták a kol., Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1198, s. 181-663.

Kurt Treptow, Dějiny Rumunska. Praha 2000, s. 129-394

  

  

Moderní dějiny Jihovýchodní Evropy

 

Povinná literatura (viz reader k jednotlivým přednáškám, texty dostupné na Moodle https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=4321)

 

Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015, chapters:

·      The Break-Up of the Yugoslav Federation.

·      From Crisis to War in Slovenia and Croatia.

·      The War in Bosnia and Herzegovina.

·      The Kosovo War and its Aftermath.

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002, chapters:

·      Chapter 12

·      The Interwar Years

·      Communist Takeover

Melichárek, M. Dejiny Balkánu po druhej svetovej vojne. Košice UPJŠ, 2021, kapitoly:

·      Bulharsko 1944-1990

·      Rumunsko 1944-1990

Pelikán, J., Ante Bellum aneb co předcházelo. K národnostním vztahům v Titově Jugoslávii.

Pelikán, J., Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Vydání první. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016, kapitola Aktuální situace a perspektivy vývoje států západního Balkánu.

Pirjevec, J. Jugoslávie 1918-1992: vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Praha: Argo, 2000, kapitoly 12 a 13.

Rychlík, J.  a kol., Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020, kapitoly:

·      Pelikán, J.: Srbství a Jugoslávství v Královské Jugoslávii a za WWII.

·      Pelikán, J.: Jugoslávství za Titova režimu.

Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, kapitoly:

·      První světová válka

·      Poválečné uspořádání Balkánu

·      Meziválečná Jugoslávie

·      Boj o Balkán

·      Válka na Balkáně a Revoluce

 

Vykoukal, J, Litera B., Tejchman, M, Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha, Libri 2000, s. 95-103, 191-226, 239-243, 432-463, 607-643, 727-748 Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:4c1b8530-d852-11e8-bc37-005056827e51?page=uuid:e6415e20-e700-11e8-9210-5ef3fc9bb22f

 

Doporučená literatura

·       

Doporučená literatura

·         Calic, M.J., The Great Cauldron. A History of Southeastern Europe. Cambridge 2019.

·         Gallagher, T. The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. Routledge, 2003.

·         Glenny, M. The fall of Yugoslavia: the third Balkan war. London: Penguin Books, 1993.

·         Glenny, M. The Balkans: nationalism, war, and the Great Powers, 1804-2012. London: Granta, 2012.

·         Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002.

·         Jelavich, B., History of the Balkans. Twentieth Century. Cambridge 1983.

·         Judt, Tony. Poválečná Evropa: její historie od roku 1945. Praha: Prostor, 2021.

·         Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021.

·         Lampe, J. R. Balkans into Southeastern Europe: a century of war and transition. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2006. 

·         Mazower, M. The Balkans: A Short History. Modern library 2000.

·         Mazower, M. Dark continent: Europe's twentieth century. London: Penguin Books, 1998. 

·         Melichárek, M. Dejiny Balkánu po druhej svetovej vojne. Košice UPJŠ, 2021.

·         Ramet, S. P. Central and Southeast European Politics since 1989. Cambridge University Press, 2010.

·         Rychlík, J.  a kol., Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Vydání první. V Praze: Vyšehrad, 2020

·         Stavrianos, L.S.: The Balkans since 1453. New York University Press, 2000.

·         Tejchman, M., Litera, B.: Moskva a socialistické země na Balkáně 1964-1989: vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně. Praha: Historický ústav, 2009.

Poslední úprava: Švec Luboš, doc. PhDr., CSc. (17.10.2024)
Metody výuky

Přednášky  probíhají ZS 2024/25 prezenční formou.

 

Moodle – stránka předmětu

https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=4321

 

Poslední úprava: Žíla Ondřej, PhDr., Ph.D. (02.07.2024)
Požadavky ke zkoušce
  1. 20% zkoušky tvoří midterm (starší dějiny), 30 % test, 50 % esej Zk.

Moderní dějiny středo- a jihovýchodní Evropy: okruhy k ústní zkoušce ZS 2024/25

Tématické okruhy: 

1. Versaillský systém: mírové smlouvy jako základ systému; stanovení hranic států SVE

2. Versaillský systém: mírové smlouvy jako základ systému; hranice nástupnických států v JV Evropě spojenecké aliance; Rijecká otázka

3. Bolševická revoluce a její šíření do SE po 1. světové válce; polsko-sovětská válka; mírové smlouvy s limitrofy 

4. Meziválečné regionální aliance – Malá dohoda, Balkánská dohoda, Baltická dohoda. Francouzský, italský alianční systém (Římské protokoly) v SVE

5. Dynamika balkánské vnitřní politiky 1918-1939 – politický, hospodářský a společenský vývoj ve státech JV Evropy; vznik nových států v JV Evropě – Království SHS; meziválečné regionální aliance – francouzský, italský alianční systém a jeho odraz v JV Evropě, Balkánská dohoda

6. Vznik polského státu, zápas o hranice a základy politického systému

7. Vznik pobaltských států a základy politického systému 

8. Vznik Finska, občanská válka, její důsledky pro meziválečný politický systém

9. Národní stát a menšiny: řešení menšin. otázky v balkán. státech, integrální jihoslovanství, Řecko-turecká válka

10. Národní stát a menšiny: typy autonomie a řešení menšin. otázky v limitrofech

11. Krize parlamentarismu a autoritativní režimy: královské diktatury v JV Evropě

12. Krize parlamentarismu a autoritativní režimy: krize a autoritativní režimy v SVE

13. Západní a východní Locarno – jednání o Východní pakt. Diplomatická revoluce 1934 a její důsledky pro region.

14. Příčiny maďarského revizionismu, revizionistické státy a eroze versaillského systému v regionu.

15. Druhá světová válka: Německo a jeho spojenci; pakt Molotov-Ribbentrop a jeho důsledky; revize hranic na začátku války; Zimní válka.

16. Boj o Balkán“ - druhá světová válka v JV Evropě: Německo a jeho spojenci; pakt Molotov-Ribbentrop a jeho důsledky; revize hranic na začátku války; vídeňské arbitráže, dohoda Cvetković-Maček

17. Okupace v JV Evropě – vzorce okupace a odporu – satelity vs. okupované státy v JV Evropě

18. Domácí odboj v JV Evropě – ravnogorské hnutí, partyzánské hnutí, občanská válka v JV Evropě

19. Holokaust a represe v JV Evropě: NDH a ustašovský režim, represe vůči nechorvatskému obyvatelstvu, represe četniků vůči nesrbskému obyvatelstvu, represe partyzánů

20. Ztráty a transfery obyvatelstva, holokaust v SVE

21.  Mezinárodní konference a uspořádání regionu po porážce Německa a jeho spojenců; teritoriální změny a sovětské anexe; polská otázka

22. Velmocenská bitva o Balkán – přístupy USA, Velké Británie, SSSR k JV Evropě na konci druhé světové války, Procentová dohoda, Postupimská konference, Trumanova doktrína, Řecká občanská válka

23. Sovětizace: typologie; vnitřní a vnější faktory; systém lidové demokracie a komunistická taktika v Polsku a Maďarsku; finská alternativa

24. Sovětizace: typologie, vnitřní a vnější faktory, systém lidové demokracie; rozdíly sovětizace v JV Evropě, sovětské osvobození: teritoriální změny v důsledku porážky Německa a jeho spojenců v JV Evropě, terstská otázka a její řešení; ztráty obyvatelstva.

25. Stalinismus: jugoslávsko-sovětská roztržka; hospodářská koncepce stalinismu; stalinský teror. Ekonomická a vojenská integrace států JV Evropy v rámci východního bloku, národní komunismus

26. Národní komunismus a stalinismus; dopady sovětsko-jugoslávské roztržky v regionu; teror a politické procesy, transformace ekonomiky a socialistická industrializace; RVHP a vojenská integrace.

Okruhy z nověj. dějin:

27. Dilema destalinizace, pokusy o reformu, krize v Polsku a Maďarsku a její řešení

28. Gulášový socialismus a brežněvovský neostalinismus; příčiny stagnace, disent a opozice; význam Solidarity

 29. Destalinizace: destalinizace v Rumunsku, Bulharsku a Albánii. Dopady roztržky Stalina s Titem v Jugoslávii

30.. Neostalinismus: typologie, „Brežněvova“ doktrína a její realizace; détente a její výsledky; Ceausescovo Rumunsko; Živkovovo Bulharsko, albánský socialismus; národnostní politika a otázka postavení menšin v zemích JV Evropy

31. Politika détente  a její projevy v regionu SVE, smlouvy se SRN; KBSE a její význam pro SVE

32. Socialistická Jugoslávie: hledání nového modelu, samosprávný socialismus; Rankovićův pád, Chorvatské jaro; zahraniční politika – Jugoslávie mezi Východem a Západem. Hnutí nezúčastněných zemí

33. Socialistická Jugoslávie v období nastupující krize: ústava 1974, státoprávní uspořádání a její důsledky, Jugoslávie po smrti Tita, protesty na Kosovu v 80. letech

34. Perestrojka v SVE a rozpad sovětského bloku – dominový efekt; kulaté stoly v Polsku a Maďarsku

35. Obnovení nezávislosti pobaltských států – příčiny, argumentace a rozdíly strategie; lidové fronty

36. Polská a maďarská transformace; šoková terapie

37. Transformace pobaltských států; politický systém; menšinová otázka                 

38. Fenomén Visegrád: příčiny vzniku; konflikty a spolupráce SE států; cesta k  EU a NATO

39. Pobaltské státy a evropská integrace – EU a NATO; vztahy s RF

40. Transformace Rumunska a Bulharska; pád kom. režimu v Albánii a jeho transformace.

41. Rozpad Jugoslávie: vnitřní a vnější příčiny rozpadu Jugoslávie; eroze základních fundamentů socialistické Jugoslávie, vzestup nacionalismu

42. Srbský, chorvatský, slovinský, bosenskomuslimský, albánský diskurz o rozpadu Jugoslávie, odlišné interpretace konfliktů v ex-jugoslávských státech; mezinárodní dimenze rozpadu Jugoslávie, přístupy USA, Velké Británie, Německa, Francie (NATO) a SSSR/Ruské federace

43. Války v Jugoslávii I.: slovinská desetidenní válka a válka v Chorvatsku

44. Války v Jugoslávii II.: konflikt v Bosně a Hercegovině

45. Miloševićův režim a jeho role při rozpadu Jugoslávie, v následných válkách a v eskalaci konfliktu v Kosovu v 90. letech 20. století

46. Poválečná rekonstrukce a postsocialistická transformace zemí bývalé Jugoslávie I.: slovinská transformace, Posttudjmanovské Chorvatsko, Postmiloševićovské Srbsko, Černá Hora

47. Poválečná rekonstrukce a postsocialistická transformace zemí bývalé Jugoslávie II.: Daytonská Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie (FYROM)

48. Albánská otázka: vztah Albánie a Kosova, vývoj v Kosovu po roce 1999, albánské oblasti v Severní Makedonii (FYROM)

49. Západní Balkán na počátku 21. století: politický a socioekonomický vývoj, Srbsko mezi Východem a Západem, evropská integrace; NATO a jeho rozšiřování v oblasti JV Evropy, bezpečnostní rizika

50. Neliberální demokracie a populismus v SVE ; Polsko a Maďarsko.

 

 

 

Poslední úprava: Švec Luboš, doc. PhDr., CSc. (03.10.2024)
Sylabus -

Sylabus Moderní dějiny středovýchodní Evropy

Nation building ve středovýchodní Evropě (včetně první světové války)

1. Úvod a definice regionu. Zábory a jejich specifika; polský a maďarský národotvorný proces

2. Finská autonomie a geneze moderního finského národa

3. Ruská nadvláda a národotvorné procesy Estonců, Lotyšů a Litevců

4. První světová válka a její důsledky

State building ve středovýchodní Evropě

5. Versaillský systém a vznik nových států ve středovýchodní Evropě, alianční systém

6. Budování státu: od parlamentní demokracie k autoritativním režimům: Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko

7. Zhroucení versaillského systému a druhá světová válka .

 

Sovětský systém – geneze, vývoj a rozpad

9. Sovětizace – Pobaltí, Polsko a zvláštní případ Finska

10. Pokusy o reformu, krize a rozpad systému, Varšavská smlouva a RVHP

 

Transformace a evropská integrace

11. Transformace Polska a pobaltských států

12. Evropská integrace – EU, NATO, Visegrád a její důsledky

13. Ruská hrozba a diferenciace regionu

 

 

 

Sylabus Moderní dějiny jihovýchodní Evropy – Ondřej Žíla

 

Tematický okruh

 

1.     Úvod a definice regionu. Rozpad osmanského impéria, národotvorné a státotvorné procesy na Balkáně

 

Povinná literatura:

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter 12.

 

Doporučená literatura:

Mazower, M. The Balkans: A Short History. Modern library 2000, Chapter 3.

 

Calic, M.J., The Great Cauldron. A History of Southeastern Europe. Cambridge 2019, Chapters 5, 6.

 

2.     I. světová válka v jihovýchodní Evropě + Versaillský systém v JV Evropě.

 

Povinná literatura:

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter 12.

 

Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, kapitola První světová válka.

 

Doporučená literatura:

Stavrianos, L.S.: The Balkans since 1453. New York University Press, 2000, Chapters 29, 30

 

Tematický okruh

 

3.     Vnitropolitický vývoj balkánských zemí v meziválečné éře

 

Povinná literatura:

Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, kapitola Poválečné uspořádání Balkánu.

 

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter The Interwar Years.

 

Doporučená literatura:

Stavrianos, L.S.: The Balkans since 1453. New York University Press, 2000, Chapters 31, 33-36.

 

Tematický okruh

 

4.     „Boj o Balkán“ – vývoj v JV Evropě během druhé světové války

 

Povinná literatura:

Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, kapitola Meziválečná Jugoslávie.

 

Rychlík, J.  a kol., Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020, kapitola Pelikán, J.: Srbství a Jugoslávství v Královské Jugoslávii a za WWII.

Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, kapitola Boj o Balkán.

 

Doporučená literatura:

Jelavich, B., History of the Balkans. Twentieth Century. Cambridge 1983, chapter Interwar Yugoslavia.

Stavrianos, L.S.: The Balkans since 1453. New York University Press, 2000, Chapter 32.

 

5.     Okupace, rezistence, občanská válka v JV Evropě v letech 1941–1945

 

Povinná literatura:

Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, kapitola Válka na Balkáně a Revoluce.

 

Doporučená literatura:

Djilas, A.: The contested country: Yugoslav unity and communist revolution, 1919-1953, Harvard 1991, Chapter National State and Genocide: The Ustasha Movement, 1929-1945.

Jelavich, B., History of the Balkans. Twentieth Century. Cambridge 1983, chapter The Balkan states in World War II.

Lampe, J. R. Balkans into Southeastern Europe: a century of war and transition. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2006, chapter 5.

Mojzes, Paul. Balkan Genocides: Holocaust and Ethnic Cleansing in the Twentieth Century, 2011, chapter 4.

 

Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, Chapter Collaboration and Occupation.

 

Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, Chapter Ustashe Regime.

 

Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, Chapter Partisans and Chetniks.

 

Tematický okruh

 

6.     Sovětizace zemí JV Evropy

 

Povinná literatura:

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter Communist Takeover.

 

Doporučená literatura:

Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, Chapter Lampe Communist regimes and the Greek exception.

Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, Chapter Bauerkämper Collectivization.

Lampe, J. R. Balkans into Southeastern Europe: a century of war and transition. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2006, chapter 6.

 

7.     Základní etapy vývoje Titovy Jugoslávie

 

Povinná literatura:

Rychlík, J.  a kol., Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020, kapitola Pelikán, J.: Jugoslávství za Titova režimu.

Pirjevec, J. Jugoslávie 1918-1992: vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Praha: Argo, 2000, kapitoly 12 a 13.

 

Doporučená literatura:

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter Spits in Communism.

 

Jelavich, B., History of the Balkans. Twentieth Century. Cambridge 1983, chapter The Yugoslav developments + the Yugoslav variant.

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter The Greek exception.

 

8.     Balkán v letech 1964 – 1980 – case study Ceașescovo Rumunsko

 

Povinná literatura:

Melichárek, M. Dejiny Balkánu po druhej svetovej vojne. Košice UPJŠ, 2021, kapitoly Bulharsko 1944-1990 a Rumunsko 1944-1990

Doporučená literatura:

 

Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, Chapter Lampe – Hoxha’s Albania.

Pech, R., Rumunsko let sedmdesátých – od liberalismu k represi. Slovanský přehled č. 3,  1992

Hradečný, P., Cesta do beznaděje. Albánie v závěrečných etapách stalinistické diktatury Envera Hoxhy, Slovanský přehled, č. 3, 1992

Jelavich, B., History of the Balkans. Twentieth Century. Cambridge 1983, chapter The Communist governments, 1950-1980.

Lampe, J. R. Balkans into Southeastern Europe: a century of war and transition. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2006, chapter 7.

 

Tematický okruh

9.     Rozpad Titovy Jugoslávie. Vnitřní a vnější příčiny jihoslovanské krize.

 

Povinná literatura:

Pelikán, J., Ante Bellum aneb co předcházelo. K národnostním vztahům v Titově Jugoslávii.

Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015, chapter The Break-Up of the Yugoslav Federation.

Doporučená literatura:

Jović, D. The Disintegration of Yugoslavia: a Critical Review of Explanatory Approaches. European Journal of Social Theory 4 (2001):101-120

 

Wachtel, A., Bennet, C., The Dissolution of Yugoslavia. In: INGRAO, C., EMMERT, T. A.: Confronting the Yugoslav Controversies. A Scholars’ Initiative. West Lafayette, Indiana 2009.

 

Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Chapter Communist Decline and Collapse.

 

10.  Jugoslávské války v 90. letech 20. století I. – mezinárodní situace, válka ve Slovinsku a Chorvatsku

 

Povinná literatura:

Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015, chapter From Crisis to War in Slovenia and Croatia.

 

Doporučená literatura:

Ramet, Sabrina P. Central and Southeast European Politics since 1989. Cambridge University Press, 2010, chapters Slovenia since 1989, Croatia since 1989

 

11.  Jugoslávské války v 90. letech 20. století II. - válka v Bosně a Hercegovině.

 

Povinná literatura:

Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015, chapter The War in Bosnia and Herzegovina.

 

Doporučená literatura:

Mojzes, Paul. Balkan Genocides: Holocaust and Ethnic Cleansing in the Twentieth Century, 2011, chapter 10.

 

Sorabji, C., “A Very Modern War: Terror and Territory in Bosnia-Hercegovina.” In War: A Cruel Necessity? The Bases of Institutionalized Violence, edited by Robert Hinde and Helen Watson, 80–95. New York 1995.

Sorabji, C., Ethnic war in Bosnia? Radical Philosophy 63, Spring 1993.

 

Hayden, M.R., Mass Killings and Images of Genocide in Bosnia, 1941–45 and 1992–95.

 

12.  Jugoslávské války v 90. letech 20. století III. – válka v Kosovu; Rumunsko a Bulharsko po roce 1989

 

Povinná literatura:

Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015, chapter The Kosovo War and its Aftermath.

 

Doporučená literatura:

Bideleux, Robert, and Ian Jeffries. The Balkans: A Post-Communist History. Routledge, 2007, chapter Albania

 

Rogel, C., Kosovo: Where It All Began. In: International Journal of Politics, Culture and Society, Vol. 17, No. 1, 2003

 

Ramet, Sabrina P. Central and Southeast European Politics since 1989. Cambridge University Press, 2010, chapters Romania since 1989, Bulgaria since 1989

 

Tematický okruh

 

13.  Balkán v 21. století

 

Povinná literatura:

Pelikán, J., Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Vydání první. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016, kapitola Aktuální situace a perspektivy vývoje států západního Balkánu.

 

Doporučená literatura:

Bideleux, Robert, and Ian Jeffries. The Balkans: A Post-Communist History. Routledge, 2007, chapters Macedonia, Montenegro

Poslední úprava: Švec Luboš, doc. PhDr., CSc. (17.10.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK