Úvod do sociologie je realizován jako vstupní kurz pro oborové i neoborové studující. Cílem kurzu je seznámit studující se sociologií jako vědeckou disciplínou a její svébytnou perspektivou. Pro oborové studující se jedná o první stavební kámen studijního plánu, pro neoborové studující pak o rozšíření jejich oborových perspektiv. Sociologie je vědou velmi dobře kombinovatelnou s jinými vědeckými obory a v tomto smyslu existuje i celá řada mezioborových přesahů. Smyslem kurzu pro neoborové studující je proto orientace ve vědecké disciplíně, která je pro jejich vlastní práci potenciálně využitelná a obohacující. Jejich oborové perspektivy jsou na druhé straně v kurzu vnímány a vítány jako obohacující pro sociologii.
V kurzu jsou představeny základní pojmy a koncepty používané v sociologii, a to v jejich vzájemných souvislostech, přičemž osou výkladu je provázanost struktury společnosti a jednání. Smyslem Úvodu do sociologie není předložit výčet pojmů a jejich definic. Cílem je, aby studující dokázali vybrané pojmy aplikovat na různé případy, tedy použít ve vlastním a nezávislém studiu. V nejobecnějším smyslu je cílem kurzu vybavit studující pro další studium tak, aby v něm co nejdříve byli schopní kritického myšlení a samostatného bádání.
neoborové studenty i v dalších humanitních a sociálně-vědních oborech.
Poslední úprava: Richter Eva, Mgr., Ph.D. (09.09.2024)
Podmínky zakončení předmětu
Úvod do sociologie – zkouška (oboroví studující):
Podmínkami splnění předmětu jsou:
1. plnění průběžných úkolů v zadaných termínech – každý studující musí splnit minimálně 70 % úkolů (5 úkolů ze 7);
2. odevzdání závěrečné seminární práce s minimálním hodnocením 12 bodů ze 20 možných (podrobnosti níže). Tato seminární práce je rovněž jednou z podmínek zakončení předmětu Vědecká práce a informační zdroje. První verzi práce je nutné odevzdat v Moodle do 12. ledna 2025.
Skupinový úkol – odevzdání do 22. 11. (= zpracování v rámci Týdne humanitních věd)
Studující se rozdělí do skupin po 3 až 5 a společně zvolí dílčí otázku, téma či koncept/pojem/teorii a připraví 2 až 4 obrázky ve formátu vhodném pro Instagram, v nichž danou věc představí širší veřejnosti poutavým způsobem. Volí podle svého zájmu, volbu zapisují do sdílené tabulky, kde bude schválena. Volbu a formulaci mohou rovněž kdykoliv konzultovat.
Závěrečná práce – Úvod do sociologie
Známka v Úvodu do sociologie je udělována na základě vypracování písemné práce, kterou studující odevzdají prostřednictvím Moodle. Stejná práce je posuzována jako zápočtová v předmětu Vědecká práce a informační zdroje. Práci netřeba odevzdávat dvakrát, obě posouzení probíhají zároveň. Jedná se o zcela výjimečný postup – během studia jinak není možné za žádných okolností odevzdat jednu práci do dvou nezávislých kurzů!
V práci studující formulují konkrétní výzkumnou otázku, k níž dohledají relevantní odbornou literaturu zahrnující alespoň jednu odbornou monografii či sborník (nikoliv učebnici!) a nejméně jeden odborný článek z českého či zahraničního vědeckého periodika (celkem však pět odborných zdrojů). Na základě přehledu literatury k výzkumné otázce navrhnou rámcový design výzkumu, jehož cílem by bylo poskytnout odpověď na stanovenou výzkumnou otázku.
Písemná práce musí vyhovovat základním požadavkům kladeným na podobné texty, a to včetně identifikačních údajů (název předmětu, název práce, jméno studující*ho, ročník a forma studia, datum vypracování práce). Text musí být smysluplně a logicky strukturován.
Práce musí obsahovat:
[1] abstrakt práce;
[2] přehledovou část rozdělenou do Úvodu, kapitol stati a Závěru v rozsahu 5-7 normostran textu;
[3] návrh výzkumného záměru vycházejícího ze závěru přehledové části v rozsahu 1-2 strany;
[4] soupis bibliografických citací (zdroje využité a odkazované v textu) - minimálně pět odborných pramenů a případné další zdroje (odborné časopisy, internetové zdroje).
Forma uvádění zdrojů v textu a zápisu zdrojů v Soupisu bibliografických citací musí odpovídat požadavkům citační normy APA, 7th edition. Osnova, postup vyhledávání literatury a soupis zdrojů k dalšímu zpracování se uvádí na samém konci dokumentu. Jakékoliv plagiátorství je samozřejmě nepřípustné.
Hodnocení práce je bodové v jednotlivých kategoriích:
Kategorie
Hodnocená hlediska
max. bodový zisk
Výzkumná otázka
Kvalita výzkumné otázky z hlediska vědecké a sociologické relevance, srozumitelnosti, jasnosti, jednoznačnosti, nosnosti a zodpověditelnosti.
Hodnoceno je i naplnění stanoveného cíle (tj. zodpovězení výzkumné otázky), i zde je kladen důraz na srozumitelnost závěrů práce.
4
Struktura práce
Hodnocena je logická návaznost argumentace směřující k závěru práce, návaznost jednotlivých částí práce a odstavců, logické a přehledné členění textu do odstavců.
4
Citování a používání zdrojů
Hodnocena je kvalita, vhodnost a relevance použitých zdrojů, jejich řádné citování podle citační normy.
4
Stylistika, formální náležitosti, abstrakt
Hodnocena je stylistická a gramatická úroveň textu, zda práce splňuje formální kritéria, obsahuje všechny části. Zda abstrakt plní svůj účel (tj. srhnuje obsah práce).
4
Výzkumný design
Návaznost designu na přehled literatury a jeho závěry. Adekvátnost navrženého designu pro zodpovězení stanovené výzkumné otázky. Proveditelnost výzkumu. Správné užití navrhovaných postupů.
4
Přidělení bodů v jednotlivých hodnocených kategoriích:
Výborně
4
Dobře
3
Problematické
2
Zásadní nedostatky
1
Zcela nenaplňuje kritéria
0
Stanovení známky na základě bodového hodnocení práce:
18-20
1
15-17
2
12-14
3
Minimum pro získání zápočtu z Vědecké práce a informačních zdrojů je 15 bodů.
Poslední úprava: Richter Eva, Mgr., Ph.D. (19.09.2024)
Literatura
Povinná:
Bauman, Z., & May, T. (2000, resp. 2004). Myslet sociologicky: Netradiční uvedení do sociologie. SLON.
Berger, P. L. (2003). Pozvání do sociologie. Barrister & Principal.
Další literatura:
Sociologické učebnice
Buriánek, J. (2004). Sociologie. Fortuna.
Giddens, A. (2013). Sociologie. Argo.
Havlík, R. (1998). Úvod do sociologie. Karolinum.
Keller, J. (1999 a další vydání). Úvod do sociologie. SLON.
Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. SLON.
Petrusek, M. (2009). Zklady sociologie. Akademie veřejné správy.
Další
Machonin, P., & Tuček, M. (Eds.). (1996). Česká společnost v transformaci. SLON.
Merton, R. K. (2000). Studie ze sociologické teorie. SLON.
Mills, C. W. (2000). Sociologická imaginace. SLON.
Možný, I. (2002). Česká společnost: nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Portál.
Petrusek, M., Miltová, A., & Vodáková, A. (Eds.). (2000). Sociologické školy, směry, paradigmata. SLON.
Simmel, G. (2006). Peníze v moderní k ultuře a jiné eseje. SLON.
Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (12.11.2023)
Metody výuky
Metody výuky:
Přednášky i semináře plní zejména úlohu diskusního fóra a poskytují prostor jak pro diskusi, tak pro práci studujících, při níž vyučující poskytuje zpětnou vazbu a oporu. Aby práce v hodinách byla smysluplná, je třeba, aby se na ni studující připravovali*y doma. K tomu slouží zadávané úkoly a četba, které tvoří podstatnou část kurzu. Úkoly tak neplní formální funkci kontrol, ale slouží studujícím mimo jiné k přípravě na téma, k reflexi probraného tématu, či k uplatnění nabytých znalostí.
