PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
PVP 3 - Populární kultura v socialistickém Československu. Její podoby a interpretace - AHS788318
Anglický název: Popular culture in socialist Czechoslovakia. Its forms and interpretations
Zajišťuje: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 12 / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Jiří Andrs
Vyučující: Mgr. Jiří Andrs
Anotace -
V období státního socialismu probíhala v Československu poměrně široká škála popkulturních praktik. Shora organizovaná oficiální produkce se zdála být všudypřítomná, přesto dobová poptávka nebyla nasycená. Někteří lidé si osvojili záštitu společenských organizací, aby si v rámci možností prosadili své vlastní představy o dobré zábavě. Další ve svém volném čase věnovali energii získávání popkulturních artefaktů ze Západu na černém trhu. Na okraji společnosti se organizovaly ilegální undergroundové, později punkové koncerty. Tyto a mnohé další popkulturní praktiky často stály ve vzájemné ideologické kontradikci, ale zároveň se v každodenní zkušenosti převrstvovaly. Nešlo jen o pověstný střet dvou pólů, oficiálního a opozičního, který bezpochyby probíhal, ale nepředstavoval výlučný ani nutně určující princip.<br>

Vlivem úzkého zaměření jednotlivých badatelů někdy vzniká situace, kdy se dějiny populární kultury za socialismu jeví jako černobílá šachovnice, plná statických figur s předem definovanými vlastnostmi (oficiální, opoziční, mainstreamová, subkulturní, masová, privátní, lokálně československá bez transnacionálního přesahu atd.). Naše nahlížení na populární kulturu v daném období je také stále podvazováno řadou vlivových faktorů, ať už politickým aktivismem zleva i zprava, hledajícím v nedávné historii argumentační základnu pro své dnešní postoje, obvyklou neschopností propojovat velké dějiny s rodinnou pamětí, či televizními seriály vytvářejícími mělké a zploštělé retro.

Nejnovější výzkum však směřuje k vzájemnému propojování jednotlivých témat. V kurzu vystoupí vybraní hosté, kteří představí rozličné podoby populární kultury ve sledovaném období a spolu s nimi též inovativní interpretační rámce.


ATESTACE
Zkouška (Zk) - ústní zkouška na základě seznamu literatury (5 položek)
Zápočet (Z) - písemná esej či recenze knihy v rozsahu min. 4 NS

Poslední úprava: Andrs Jiří, Mgr. (05.02.2025)
Literatura

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÁ LITERATURA (další bude upřesněna v průběhu kurzu)

Jiří ANDRS, Manažerské řízení Paláce kultury v Praze. Hra o rozpočet na sklonku socialistické éry a v počátcích budování kapitalismu, in: Michaela JANEČKOVÁ - Irena LEHKOŽIVOVÁ (eds.), Osvěta kultura, zábava: kulturní domy v Československu, Praha 2023, s. 767–788.

Ondřej DANIEL, State Liberation or State Abolition? Czech Punk between Anti-communism and Anarchism, in: Jim DONAGHEY (ed.), Smash the System! Punk Anarchism as a Culture of Resistance, Bristol 2022, s. 169–188.

Jakub MACHEK, Dvě diskogenerace. Československý pop pod vlivem diskohorečky, in: Tomáš KAVKA - Jiří ANDRS (eds.), Hudební mainstream v Československu mezi 60. a 90. lety 20. století (tematické číslo), Acta Musei Nationalis Pragae - Historia, 2020, roč. 74, č. 3–4, s. 44–55.

Tomáš KAVKA, Czechoslovak Pop Music in Young People’s Lifestyle Magazines in the „Anti-decade“, 1985–1995, in: Prague Papers on the History of International Relations, 2020, č. 1, s. 29–43.

Věra SOKOLOVÁ, Queer Encounters with Communist Power, Non-hoterosexual Lives and the State in Czechoslovakia 1948-1989, Praha 2021. Z toho kapitola č. 4: Searching for Identity, s. 108–144.

Adam HAVLÍK, Vzestup a pád „bonového krále“ Josefa Zelíka. Případová studie k dějinám hospodářské kriminality před rokem 1989, in: Securitas Imperii, 2017, č. 1, s. 224–243.

Petr GIBAS, Karel ŠIMA, Kutilství mezi státním socialismem a globálním kapitalismem. Nové perspektivy zkoumání svépomoci a prozumu, Studia Ethnologica Pragensia 2020, č. 1, s. 9–20.

Ondřej ŠTĚPÁNEK, Poutě za zbožím. Výstavy a veletrhy spotřebního zboží jako reklamní nástroj, in: Lucie ČESÁLKOVÁ, Ondřej TÁBORSKÝ (eds.), Spotřební imaginace státního socialismu: reklama v Československu 1948–1989, Praha 2022, s. 426–449.

Trever HAGEN, Living in the Merry Ghetto. The Music and Politics of the Czech Underground,  Oxford 2019. Z toho kapitola č. 3: Assembling the Merry Ghetto, s. 51–78.

Petr VIDOMUS, Hlavně tomu neříkej časopis. České jazzové fanziny dvou totalit (1944–1958), Hudební věda, 2024, roč. 41, č. 2, s. 252–308.

Poslední úprava: Andrs Jiří, Mgr. (06.02.2025)
Sylabus

SYLABUS

18. 2. Úvod kurzu. Mgr. Jiří Andrs

25. 2. Palác kultury v Praze. Ekonomické a politické zákulisí prominentní kulturní instituce. Mgr. Jiří Andrs

4. 3. 45 let českého punku: generace, konflikty a kontroverze. Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.

11. 3. Socialistické diskotéky jako řízená společenská zábava i autonomní aktivita mládeže. Mgr. Jakub Machek, Ph.D.

18. 3. Časopis jako médium dětství za státního socialismu. Mgr. Tomáš Kavka, Ph.D.

25. 3. Pražské queer podsvětí: mezi vyloučením, dohledem, a subkulturou. PhDr. Jaromír Mrňka, Ph.D.

1. 4. Apoštolové západního mainstreamu. Veksláci a jejich význam pro kulturní transfer napříč železnou oponou. Mgr. Adam Havlík, Ph.D.

8. 4. Tváře socialistické ženy v dobové popkultuře. PhDr. et Mgr. Štěpánka Kopřivová Konečná, PhD.

15. 4. Kutilství mezi Státem a Trhem. PhDr. Karel Šima, Ph.D.

22. 4. Výstavy a veletrhy spotřebního zboží 1948–1989. Mgr. Ondřej Štěpánek

29. 4. Rozdílné cesty undergroundu na dvou stranách železné opony (případy Československa a Západního Německa). PhDr. Martin Valenta, Ph.D.

6. 5. Fanziny a jazzová mládež 1948-1960. Mgr. Petr Vidomus, Ph.D.

13. 5. ODPADÁ (Rektorský den)

Poslední úprava: Štolleová Barbora, PhDr., Ph.D. (03.02.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK