PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Základy matematiky - MS710P03A
Anglický název: An Introduction to Mathematics
Zajišťuje: Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky (31-710)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Je zajišťováno předmětem: MS710P56
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Václav Kotvalt, CSc.
Vyučující: RNDr. Hana Hladíková, Ph.D.
RNDr. Filip Konopka
RNDr. Václav Kotvalt, CSc.
RNDr. Jana Rubešová, Ph.D.
Neslučitelnost : MS710P00, MS710P01, MS710P02, MS710P03B, MS710P04A, MS710P04B
Záměnnost : MS710P01, MS710P02, MS710P03B, MS710P04A, MS710P52, MS710P56, MUMP001, NMUM101
Je korekvizitou pro: NFPL302
Je neslučitelnost pro: MS710P02, MS710P00, MS710P03B, MS710P01
Je záměnnost pro: MS710P03B, MS710P00
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Jana Rubešová, Ph.D. (05.10.2001)
Základy lineární algebry, diferenciálního počtu funkcí jedné a dvou reálných proměnných, integrálního počtu (pouze pro funkce jedné proměnné) a obyčejných diferenciálních rovnic prvního řádu.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Jana Rubešová, Ph.D. (06.01.2003)

Václav Kotvalt: Základy matematiky pro biologické obory. - Skriptum UK Praha, 1997, 1999, 2001.

Libuše Fuchsová: Matematika pro nematematické obory I. - Skriptum UJEP Brno, 1984.

Libuše Fuchsová, Jaromír Vosmanský: Matematika pro nematematické obory II. - Skriptum UJEP Brno, 1985.

Naděžda Krylová, Milan Štědrý: Sbírka příkladů z matematiky I. - PřF UK Praha, 1994.

Antonín Hlaváček: Sbírka řešených příkladů z vyšší matematiky I. - SPN Praha, 1965.

Antonín Hlaváček, Petr Dolanský: Sbírka řešených příkladů z vyšší matematiky II. - SPN Praha, 1965.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Václav Kotvalt, CSc. (17.04.2012)

zkouška písemná s možností ústního dozkoušení

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Jana Rubešová, Ph.D. (26.07.2006)

Z lineární algebry je největší pozornost věnována zejména metodám řešení soustav lineárních rovnic (jako je Gaussova eliminace nebo Cramerovo pravidlo) a s tím související problematice (matice a operace s nimi, determinanty, lineární závislost či nezávislost vektorů atd.).

Látce týkající se diferenciálního a integrálního počtu předchází opakování víceméně středoškolského učiva, jež zahrnuje přehled elementárních funkcí, jejich vlastností, grafů a základní práce s nimi (například kvadratická funkce a její kořeny, rozklady polynomů a racionálních lomených funkcí, a také rovnice goniometrické, logaritmické a exponenciální).

Partie věnovaná diferenciálnímu počtu zahrnuje: limity a spojitost funkcí, derivace včetně jejich geometrického významu (tečna ke křivce) a aplikací, průběh funkce, parciální derivace a totální diferenciál (tečná rovina k ploše v prostoru), hledání lokálních i absolutních extrémů funkcí (s příkladem využití v podobě metody nejmenších čtverců při lineární regresi).

V integrálním počtu jsou probírány základní metody integrace (přímá, substituční, per partes, integrování racionálních lomených funkcí) a aplikace primitivních funkcí (neurčitého integrálu) pro výpočet obsahu plochy rovinného obrazce, délky křivky, objemu a povrchu rotačního tělesa (určitý integrál). Zmínka je také o základních metodách numerického integrování (obdélníkové, lichoběžníkové a Simpsonovo pravidlo).

Z obyčejných diferenciálních rovnic prvního řádu je probírán postup řešení rovnic lineárních a rovnic, které mají tzv. separovatelné proměnné. Na několika příkladech z přírodních věd je poté ukázána možnost jejich využití při modelování různých procesů. A to jak čistě fyzikálních (plnění nádoby plynem), tak i chemických (kinetika chemických reakcí) a biologických (lineární i nelineární matematický model růstu buněčné populace).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK