|
|
|
||
Předmět navazuje na předmět Správní právo II, který je zaměřen na problematiku forem činnosti veřejné správy a na právní úpravu správního řízení. Na předmět Správní právo III pak navazuje předmět Správní právo IV, který zahrnuje vybrané úseky zvláštní části správního práva (zejména stavební právo, vyvlastnění, silniční právo, přístup k informacím) a zaměřuje se na získání dovedností při aplikaci vybraných zákonů z těchto úseků. Vyučovaná témata tvoří součást tematického okruhu Správní právo veřejnoprávní části státní závěrečné zkoušky.
Obsahem výuky předmětu je soudní systém, kterému stát svěřil ochranu veřejných subjektivních práv (správní soudnictví). Pozornost bude věnována teoretické dimenzi soudní ochrany (různé modely správního soudnictví, existující ve velkých evropských tradicích; význam Rady Evropy pro správní soudnictví) a v návaznosti na to správnímu soudnictví v naší právní úpravě. Studenti získají znalosti jednotlivých typů žalob ve správním soudnictví, osvojí si dovednost analyzovat právní problémy spojené s určením a volbou konkrétních žalobních typů, osvojí si schopnost aplikovat právní úpravu na konkrétní právní situace a případy. V rámci přednášek i seminářů je pozornost věnována judikatuře z oblasti správního soudnictví. Do kursu je zařazena i přednáška, věnovaná úvahám o reformě současné koncepce správního soudnictví a o možnostech vývoje legislativní úpravy v budoucnu. Studenti získají dovednost přizpůsobit se změnám právní úpravy. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
Výuka seminářů začne v týdnu 26. 02. – 01. 03. 2024 Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (17.12.2023)
|
|
||||||||
1. Předmět je zakončen písemnou zkouškou, kterou je možné konat v jednom ze čtyř termínů ve zkouškovém období (3 termíny před letními prázdninami, 1 termín po letních prázdninách). 2. Písemnou zkoušku je možné psát ručně, nebo na počítači. V obou případech platí, že student může při psaní používat jenom texty základních právních předpisů (např. sbírku Správní právo. Povinné předpisy ke studiu, předepsané katedrou správního práva a správní vědy PFUK pro akademický rok 2023/24). 3. Ke konání písemné zkoušky se student hlásí prostřednictvím studijního informačního systému (SIS). 4. Zadání písemné zkoušky se skládá ze dvou částí: a) teoretická část, která obsahuje otázky následujících typů: vysvětlení pojmů, přiřazení ustanovení právního předpisu ke zadanému znění, doplnění chybějícího pojmu, „single best answer“ – tato část obsahuje 5 otázek, b) abstrakt z rozhodnutí, ke kterému je položeno 5 otázek k ověření jeho porozumění studentem Každá otázka je hodnocena maximálně dvěma body, celkem lze tedy dosáhnout nejvíce 20 bodů. Vzorové zadání písemné zkoušky je uvedeno v příloze. 5. Hodnocení písemné práce je následovné:
6. Výsledky písemné zkoušky a zadání spolu se vzorovým řešením katedra zveřejní nejpozději do jednoho týdne od jejího vykonání prostřednictvím studijního informačního systému. Nahlížení do prací a konzultace s učitelem, který ji hodnotil, se koná nejpozději do čtrnácti dnů. Student může požádat učitele, který jeho písemnou zkoušku opravoval, aby s ním v rámci konzultačních hodin probral jeho písemnou zkoušku a její hodnocení. Učitel, který písemnou zkoušku hodnotil, může provést změnu jejího hodnocení. 7. Není-li změněno hodnocení písemné zkoušky učitelem, student může do čtrnácti dnů od zpřístupnění výsledků písemné zkoušky podat odůvodněné námitky garantovi studijního předmětu Správní právo III. Garant studijního předmětu Správní právo III posoudí důvodnost námitek bez zbytečného odkladu; jsou-li námitky důvodné, hodnocení písemné zkoušky změní. PÍSEMNÁ ZKOUŠKA Z SP III – VZOROVÉ ZADÁNÍ
Část 1
1. Uveďte, kde jsou v našem právní řádu uvedena následující pravidla (uveďte článek, paragraf, případně odstavec a specifikujte právní předpis): a) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak: …………………………………… (správná odpověď hodnocena 0,5 b.) b) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak: ……………………………………………………………………………(správná odpověď hodnocena 0,5 b.) c) Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách: ……………………………………………… (správná odpověď hodnocena 0,5 b.) 2. Vysvětlete následující základní principy, které by mělo splňovat správní soudnictví podle evropského standardu formulovaného v doporučení Rady ministrů Rady Evropy: a) Rozsah přezkumu …………….. b) Dostupnost soudního přezkumu ……………. c) Nezávislý a nestranný soud ……………… d) Právo na spravedlivý proces …………………. e) Efektivní soudní kontrola …………………
(každá správná odpověď hodnocena 0,5 b.)
3. Vysvětlete následující pojmy:
a) žalobní typ b) moderační právo soudu (každá správná odpověď hodnocena 1 b.) 4. Kdo jsou (ve správním soudnictví) osoby zúčastněné na řízení? Uveďte příklad, kdo by takovou osobou mohl být (každá správná odpověď hodnocena 0,5 b.) 5. Vyberte správnou odpověď (každá správná odpověď hodnocena 1 b): a) Pan Adam Zvídavý podal žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt jeho žádost odmítl, pan Zvídavý proto proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti podal odvolání, o kterém příslušný nadřízený orgán rozhodl tak, že jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal pan Zvídavý žalobu ke správnímu soudu. Jaké bude složení správního soudu při projednávání a rozhodování této věci? a. specializovaný senát ve složení předsedy a dvou přísedících b. specializovaný senát ve složení předsedy a dvou soudců c. specializovaný samosoudce b) Městskému soudu v Praze byla dne 16. 12. 2022 doručena žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, konkrétně proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Dobříš. Žalobou napadené rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje bylo žalobci doručeno dne 16. 11. 2022. Městský soud v Praze správně: a. Vyzve žalobce k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč podle položky 18 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). b. Žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť byla podána opožděně. c. Žalobu podle § 7 odst. 6 s. ř. s. postoupí k vyřízení Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. c) Ve věcech vyvlastnění poskytují soudní ochranu: a. výlučně správní soudy b. výlučně civilní soudy c. jak soudy rozhodující ve správním soudnictví, tak soudy civilní rozhodující podle části páté o. s. ř.
Část 2.
Přečtěte se výňatek z rozhodnutí, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 8/2004 a zodpovězte níže položené otázky.
Rozhodnutí o výmazu ochranné známky z rejstříku ochranných známek není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu § 46 odst. 2 [§ 68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.
Věc: Spor o pravomoc mezi Nejvyšším správním soudem a Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci výmazu ochranné známky z rejstříku ochranných známek.
Rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 14. 8. 2000 byla k návrhu společnosti X., spol. s r. o., z rejstříku ochranných známek vymazána pro výrobky a služby ve třídách 9 a 42 mezinárodního třídění kombinovaná ochranná známka „isc INSICO“, zapsaná v ČR pod č. 183761, jejímž majitelem je společnost Y., spol. s r. o. Majitel známky podal proti tomuto rozhodnutí rozklad; o něm rozhodl předseda Úřadu dne 5. 6. 2001 tak, že mu vyhověl, rozhodnutí vydané v I. stupni zrušil a vyslovil, že ochranná známka zůstává v platnosti v plném rozsahu. Navrhovatel výmazu (původně X., později se změněným názvem „S.“) napadl toto rozhodnutí předsedy Úřadu dne 10. 8. 2001 žalobou ve správním soudnictví (§ 247 a násl. o. s. ř., ve znění tehdy účinném) u Vrchního soudu v Praze, kde byla věc zapsána pod sp. zn. 5 A 106/2001. Vrchní soud však řízení do konce roku 2002 nedokončil a neskončenou věc převzal k dalšímu řízení nově zřízený Nejvyšší správní soud (§ 132 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud pak – již podle právních předpisů účinných od 1. 1. 2003 – o původní správní žalobě věcně nerozhodl a usnesením ze dne 24. 7. 2003 ji pod čj. 5 A 106/2001-24 odmítl s poukazem na ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. Poučil současně žalobce o tom, že může do jednoho měsíce od právní moci usnesení podat v téže věci žalobu podle části páté občanského soudního řádu (ve znění účinném po datu 1. 1. 2003) k místně příslušnému okresnímu soudu, a o tom, že při dodržení této lhůty mu zůstávají účinky dosud učiněných procesních úkonů zachovány. Navrhovatel výmazu – žalobce – se tímto poučením řídil a podal u Obvodního soudu pro Prahu 9 ve zmíněné lhůtě žalobu proti Úřadu i proti vlastníkovi známky (společnosti Y.). Petitem žaloby se domáhal stejného výroku, jehož původně dosáhl v I. stupni správního řízení před Úřadem, tj. výmazu známky pro všechny výrobky třídy 9 a 42 mezinárodního třídění. Obvodní soud vyzval žalované, aby se k věci vyjádřili. Zatímco vlastník známky se ve vyjádření zaměřil na vlastní podstatu známkového sporu (otázku zaměnitelnosti jeho známky se známkami žalobce) a připojil toliko doušku o tom, že úpravu příslušnosti soudu považuje za nešťastnou, a úvahu, že taková úprava nemůže mít dlouhé trvání, Úřad v podrobném vyjádření napadl příslušnost obvodního soudu a zdůvodňoval, že jde o věc správního soudnictví, o níž náleží rozhodovat správnímu soudu v řízení, v němž bude přezkoumána zákonnost rozhodnutí správního orgánu. Zdůvodnil dále, proč má za to, že soud v občanském soudním řízení nemůže rozhodovat o výmazu a navrhl, aby obvodní soud vyvolal kompetenční spor a věc předložil zvláštnímu senátu podle zákona č. 131/2002 Sb. Na závěr připojil úvahu, že Úřad v řízení před soudem v občanském soudním řízení není ze zákona vůbec pasivně legitimován, protože není účastníkem takového řízení; i kdyby snad věc samu obvodní soud projednával, měla by být žaloba proti Úřadu zamítnuta. Bezprostředně poté učinil shodný návrh (na postup podle § 104c odst. 2 o. s. ř., tedy k předložení věci zvláštnímu senátu) samostatným podáním vůči obvodnímu soudu také žalobce, který rovněž připojil úvahu o tom, že zápisný vztah je vztahem veřejného práva, v němž Úřadu náleží rozhodovat jako vrchnostenskému orgánu. Návrhem došlým zvláštnímu senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů dne 30. 10. 2003 se pak na tento senát obrátil Obvodní soud pro Prahu 9 a požádal, aby zvláštní senát rozhodl spor o věcnou příslušnost, vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb. (v dalším textu „kompetenční spor“) mezi Nejvyšším správním soudem a Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci zapsané u obvodního soudu pod sp. zn. 14 C 143/2003. Obvodní soud návrh odůvodnil ve shodě se žalobcem a Úřadem tím, že zákonnou kompetencí Úřadu je rozhodovat o udělení nebo odnětí ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Takové rozhodnutí není rozhodnutím v občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztazích, třebaže vzniklé subjektivní veřejnoprávní oprávnění dopadá i na takové vztahy. Úřad rozhoduje, zda jsou nebo nejsou splněny podmínky k poskytnutí ochrany, a samotná práva veřejnoprávní povahy konstituuje. Při konkrétním výmazu známky zkoumá Úřad splnění veřejnoprávních podmínek a rozhoduje v zápisném vztahu, který je vztahem veřejného práva. Zvláštní senát svým rozhodnutím přisvědčil názoru obvodního soudu, že nejde o věc soukromoprávní, a rozhodl tak, že příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví je soud ve správním soudnictví. Současně zvláštní senát zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2003, čj. 5 A 106/2001-24.
1. Vysvětlete, za jakým účelem byl v našem právním řádu zřízen zvláštní senát, který rozhodoval ve výše uvedené věci? (správná odpověď hodnocena 2 b.) 2. Vysvětlete pojem kompetenční spor. Jaké dva základní typy kompetenčních sporů se mohou vyskytovat? (správná odpověď hodnocena 2 b.) 3. Podle které procesní úpravy postupuje při svém rozhodování zvláštní senát, který rozhodoval ve výše uvedené věci? (Odpověď odůvodněte s odkazem na ustanovení zákona) (správná odpověď hodnocena 2 b.) 4. Byl žalobce ve výše uvedené věci aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu? (Odpověď odůvodněte s odkazem na ustanovení zákona) (správná odpověď hodnocena 2 b.) 5. Lze proti rozhodnutí zvláštního senátu použít opravný prostředek? (Odpověď odůvodněte s odkazem na ustanovení zákona) (správná odpověď hodnocena 2 b.)
VZOROVÉ ŘEŠENÍ
Část 1 1. a) § 65 odst. 1 soudního řádu správního b) čl. 36 odst. 2 věta první Listiny základních práv a svobod c) § 67 odst. 1 správního řádu
2. a) Rozsah přezkumu – generální klauzule, všechny činnosti veřejné správy musí podléhat soudní kontrole, až na výjimky, stanovené obvykle zákonem v souladu s EÚMLP b) Dostupnost soudního přezkumu (Alespoň) fyzické a právnické osoby v případě správních aktů, které se přímo dotýkají jejich práv a zájmů musí mít přístup k soudní ochraně, může být požadováno vyčerpání opravných prostředků poskytnutých národním právem, musí být stanovena rozumná lhůta pro zahájení soudního řízení, přiměřené náklady a případná právní pomoc c) Nezávislý a nestranný soud stálý, nezávislý, zřízený zákonem viz Doporučením No. R (94) d) Právo na spravedlivý proces viz čl. 13 EÚLP e) Efektivní soudní kontrola Soud mi měl mít možnost zrušit rozhodnutí a pokud je to nezbytné případ vrátit, požadovat, aby správní orgán plnil svoji povinnost, přiznat náklady řízení a náhradu škody. zajistit efektivní výkon rozsudku, přijmout předběžné opatření (odklad výkonu) 3. a) Žalobní typ: Typ žaloby ve správním soudnictví. Soudní řád správní rozlišuje několik žalobních typů, tedy forem podání, kterými se žalobce může obrátit na správní soud a zahájit řízení ve správním soudnictví. Základní typy jsou: žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu a žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Soudní řád správní však zná i další typy žalob či návrhů (např. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části nebo kompetenční žalobu). b) Moderační právo soudu: Právo správního soudu upustit od uloženého trestu nebo jej snížit. Soud může od upustit od trestu uloženého správním orgánem za správní delikt nebo jej snížit za podmínek stanovených v § 78 odst. 2 soudního řádu správního ve spojení s § 65 odst. 3 téhož zákona. 4. Osoby, které byly vydáním žalobou napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech, jakož i osoby, které mohou být přímo dotčeny zrušením takového rozhodnutí nebo vydáním rozhodnutí podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat (viz § 34 odst. 1 soudního řádu správního). Osoba, která splňuje materiální znaky stanovené v § 34 odst. 1 s. ř. s., se stává sobou zúčastněnou na řízení až výslovným oznámením vůči soudu, že bude v řízení uplatňovat svá práva. Např. účastníci správního řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kteří však nepodali žalobu, konkrétněji např. vlastník nemovitosti, které se týká stavební povolení, podá-li žalobu proti tomuto stavebnímu povolení dotčený vlastník sousední nemovitosti, který byl účastníkem předcházejícího řízení, pokud oznámí, že bude v řízení práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat. 5. a) B. b) C. c) C. Část 2 1. Zvláštní senát byl zřízen zákonem č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.) za účelem řešení kompetenčních sporů mezi 1) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy a 2) mezi soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. Spory mezi soudy mohou vznikat proto, že soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu pouze veřejným subjektivním právům (srov. § 2 s. ř. s.). Pokud jiný orgán, než soud rozhodl o soukromých subjektivních právech, rozhodují o věci soudy v občanském soudním řízení podle části páté o. s. ř. Hranice mezi věcmi veřejného a soukromého práva přitom nemusí být vždy zcela jasná. Pro řešení těchto sporů existuje zvláštní senát.
2. Kompetenční spor je sporem o to, který konkrétní orgán má pravomoc a příslušnost vydat rozhodnutí ve věci individuálně určených účastníků. Existují dva typy kompetenčních sporů: 1) kladný kompetenční spor, ve kterém si orgány osobují pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení a 2) negativní kompetenční spor, ve kterém orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem.
3. Podle § 4 zákona č. 131/2002 Sb. se na řízení před zvláštním senátem přiměřeně užijí ustanovení části třetí hlavy první soudního řádu správního.
4. Ano, protože podle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. může návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podat i účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci vydat rozhodnutí stala spornou.
5. Ne, podle § 5 odst. 4 zákona č. 131/2002 Sb. nejsou opravné prostředky proti rozhodnutí zvláštního senátu přípustné.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
V průběhu výuky budou na přednáškách a seminářích probrána tato témata: § Pojem, charakteristika a vývoj správního soudnictví § Modely správního soudnictví v evropském právním prostoru § Rada Evropy a správní soudnictví § Správní soudnictví u nás – minulost a přítomnost § Pravomoc a příslušnost správních soudů, Nejvyšší správní soud § Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu § Žaloba proti nečinnosti a žaloba proti zásahu správního orgánu § Návrh na zrušení opatření obecné povahy § Kasační stížnost a obnova řízení ve správním soudnictví Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
Základní literatura: 1. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 9. vydání. Praha: C. H. Beck. 2016. 2. BLAHOVÁ, L., ADAMEC, M., HANDRLICA, J., PROKOPOVÁ, G. Praktikum správního práva – Soudní ochrana veřejných subjektivních práv. Praha: Právnická fakulta. 2024 (e-book). Ostatní literatura: 1. POMAHAČ, R., PÍTROVÁ, L. Evropské správní soudnictví. Praha: C. H. Beck, 1998. Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia) 1. Ústava České republiky 2. Listina základních práv a svobod 3. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhl. pod č. 209/1992 Sb., ve znění č. 41/1996 Sb., č. 243/1998 Sb. a č. 48/2010 Sb. m. s.) 4. zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů 5. zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury 6. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 7. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní 8. zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
Zápis povinného předmětu Správní právo III je podmíněn zápisem předmětu Správní právo II. Absolvování předmětu Správní právo III je podmíněno absolvováním předmětu Správní právo II. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|