PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Historie českého ženského hnutí od pol. 19. století do roku 1948 - YMGS319
Anglický název: The history of the Czech women's movement from the mid-19th century until 1948
Zajišťuje: Program Genderová studia (24-KGS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Zk [HT]
Počet míst: 20 / neurčen (25)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Věra Sokolová, M.A., Ph.D.
PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D. (06.10.2020)
Anotace Kurz se zabývá historií tzv. ženské otázky a proženských a feministických organizovaných aktivit (označovaných zpravidla termínem „ženské hnutí“) v prostoru českých zemí a Československa od poloviny 19. století do roku 1948. Soustředí se na cíle a požadavky aktivistek a aktivistů, proměnu cílů v čase, poskytuje základní periodizaci aktivit. Stejně tak se soustředí na různost požadavků v daném historickém momentu v souvislosti s různou situovaností žen v systému společenských hierarchií – v českých zemích spojenou zejména s propojováním kategorií genderu, třídy a národa. Sledovány jsou metody práce aktivistek a aktivistů a strategie, které používali pro dosažení svých cílů.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D. (06.11.2023)

 

Kontakt na vyučující: 

jitka.gelnarova@nm.cz

Kurz je kombinací přednášek, seminářů a samostatného studia, četby a její reflexe. Je postaven na práci sekundární literaturou a dobovými texty k tématu.

Pozn.: Na hodinách prosím mějte zadané texty u sebe, abychom s nimi mohli pracovat.

 

Požadavky na splnění kurzu:

40 % hodnocení - aktivní informovaná účast na hodinách; příprava - četba zadaných povinných textů (sekundární literatury a dobových textů), sledování zadaných filmů

- texty jsou dostupné v SIS jako soubory u kurzu

 

60 % hodnocení - vytvoření a prezentace skupinového projektu

Smyslem projektů je popularizace tématu historie ženského hnutí, resp. dílčího tématu v rámci historie ženského hnutí, projekt může mít různou podobu (procházka – mapa, video, divadlo, apod.), může se zaměřovat na různou cílovou skupinu. Interaktivita, resp. zapojení publika jsou vítány.

Projekt bude představen formou prezentace v rámci kurzu - vlastní prezentace cca 30 min., diskuse cca 15 min.

Zároveň bude odevzdán v písemné podobě (+ případně multimédia) – jako link ve sdílené tabulce - viz link níže. Písemný výstup musí obsahovat úvod, kde bude vymezen cíl, cílová skupina/skupiny, odpověď na otázky „proč“ a „jak“, a vlastní realizaci/scénář projektu.

projekty.xlsx

Zapsání tématu projektu do tabulky: nejpozději do 27. 11. 2023

Termín odevzdání písemné verze projektu: 1. 1. 2024

Harmonogram kurzu:

6 setkání - 25. 10., 8. 11., 22. 11., 6. 12., 20. 12., 3. 1.

 

1. blok

Teoretický úvod

České ženské hnutí v letech 1848–1914: požadavky, cíle, metody práce, periodizace 

Povinný text na hodinu:

Malečková Jitka, The emancipation of Women for the Benefit of the Nation: The Czech Women´s Movement. In Paletschek, S., Pietrow-Ennker, B. Women's emancipation movements in the nineteenth century : a European perspective. Stanford, Calif. : Stanford University Press, 2004, s. 168-188

 

2. blok

České ženské hnutí v letech 1848–1914 prostřednictvím dobových textu: vzdělání a práce, politika

Povinné texty a film na hodinu:

 téma vzdělání a práce:

Krásnohorská Eliška, Naše snaha (1873) In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2010, s. 62–76.

Žádost Ludmily Bozděchové adresovaná císaři, 1871, 1 s.

Petice českých žen k říšské radě. Ženské listy, 1890, s. 65–68.

Ke hnutí pracujících žen, Ženský list, č. 11, 12. 6. 1893, s. 81-82.

 

téma politika

Protokol z protestní schůze žen konané 18. března 1906 v Praze na Žofíně, Památník literárního písemnictví,

film Sufražetka, 2015, režie Sarah Gavron


Ke stažení pro studijní účely zde:

https://www.uschovna.cz/zasilka/NHFGI293DUEML64M-B8G/

3. blok

České ženské hnutí mezi lety 1914 a 1948 - požadavky, cíle, metody práce, periodizace 

Povinné texty (sekunární literatura) na hodinu:

Kučera Rudolf, Život na příděl, Praha: NLN, 2013, s. 93-123.

Mongu Blanka, Obraz modernej ženy v nemeckom a českom fejtóne v medzivojnovom období, in G. Dudeková, a kol. Na ceste k modernej žene, kapitoly z dejin rodových vzťahov na Slovensku, s. 117-126.

Bahenská Marie; Heczková Libuše; Musilová Dana, Iluze spásy. České feministické myšlení 19. a 20. století. Praha: Veduta, s. 203-231. 

film Advokátka Věra, režie Martin Frič, 1937

 

4. blok 

České ženské hnutí mezi lety 1914 a 1948 prostřednictvím dobových textů - diverzita hlasů

Povinné texty hodinu (krátké dobové texty):

1. Manifestační schůze českých žen. Ženský svět, 1918, č. 2, s. 47-48.

2. Podjavorinská L’udmila, Slavnému predsednictvu Národnej rady, listopad 1918, 1 s.

3. Plamínková Františka, Občanská rovnoprávnost žen (1920). In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž!, s. 236-237.

4. Malá Anna, Anna Křenová; Program, organisace a taktika komunistických žen (1921). In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž!, s. 238-240.

5. Žena na pravém místě (1925). In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž!, s.  255-256.

6. Karpíšková Betty, Žena a socialism. In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž!, s. 262-265.

7. Mrskošová Anna, Emancipované zemědělské ženy (1933). In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž!, s. 303-306.

8. Plamínková, Františka, O právu vdaných žen za výdělečnou činnost (1934), In Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D., O ženské práci. s. 195-198.

9. Milada Horáková, odpověď v anketě Jak jsem se stala feministkou, Ženská rada, 1940, č. 2, 29. 2. 1940, od s. 30.

10. Hudcová Jana, Osvobozená domácnost (1946), In Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D., O ženské práci, s. 212-214.

11. Majorová Milena, Jak jsem se nestala ředitelkou (1956), In Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D., O ženské práci, s. 221-223.

 

5. materiální kultura ženského hnutí

příprava bude upřesněna

 

6. blok – prezentace projektů  

 

Vyučující si vyhrazuje právo změny v sylabu.

 

Doporučená literatura k tématům kurzu:

Bacchi, C. L. (1990). Same Difference: Feminism and Sexual Difference. St Leonards: ALLEN & UNWIN, s.  2-28.

Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D. (2010). Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století. Praha: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky.

Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D. (2011). Iluze spásy. České feministické myšlení 19. a 20. století. České Budějovice: Veduta.

Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D. (2014). O ženské práci. Dobové (sebe)reflexe a polemiky. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR.

Bahenská M., Heczková L., Musilová D. (2017). Nezbytná, osvobozující, pomlouvaná: O ženské práci, Hradec Králové 2017, s. 27-47. 

Bock, G. (2007). Ženy v evropských dějinách. Od středověku do současnosti, Praha 2007, s. 87-92, 114-133.

David, K. (1991). Czech Feminists and Nationalism in the Late Habsburg Monarchy: "The First in Austria". Journal of Women's History vol. 3, no. 2, S. 26-45.

Evans, T. (1979). Feminists. London: Croom Helm.

Feinberg, M. (2006). Elusive equality, Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.

Freeze, K. J. (1985). Medical Education of Women in Austria: a Study in the Politics of the Czech women’s Movement in the 1890s. In Wolchik, S. L., Meyer, A. G. Women, State, and Party in Eastern Europe. Durham: Duke University Press. s. 51- 63.

Gelnarová, J. (2014). Koncept volebního práva v diskurzu českých středostavovských sufražistek. In M. Bahenská & J. Malínská (Eds.), Ženy a politika (1890 - 1938) (pp. 49 - 62). Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Havelková, H. (2007). Konec idyly? Možné konceptualizace postavení ženy v moderní české historii. In Histórie žien (eds.). Bratislava: Aspect, s. 72-79.

Heczková, L.; Svatoňová, K. (2012). Jus Suffragii. Politické projevy Boženy Vikové-Kunětické z let 1890 - 1926. Praha: Ústav T. G. Masaryka.

Kořalka, J. (1996). Zvolení ženy do Českého zemského sněmu roku 1912. In Documenta Pragensia XIII. Žena v dějinách Prahy. Sborník příspěvků z konference Archivu hlavního města Prahy a Nadace pro gender studies 1993. Praha: Scriptorium, s. 307-320.

Malečková, J. (2000). Nationalizing Women and Engendering the Nation. In Blom, I.,  Hagemann, K., Hall, C. Gendered nations : nationalisms and gender order in the nineteenth century, Oxford : Berg.

Malečková, J. (2002). Úrodná půda. Žena ve službách národa, Praha: ISV nakladatelství.

Malečková, J. (2004). The emancipation of Women for the Benefit of the Nation: The Czech Women´s Movement. In Paletschek, S., Pietrow-Ennker, B. Women's emancipation movements in the nineteenth century : a European perspective. Stanford, Calif. : Stanford University Press, s. 168-188.

Mannová, E. (2011). Mužské a ženské svety v spolkoch. In DUDEKOVÁ, G. a kol. Na cestě k modernej ženěKapitoly z dejín rodových vzťahov na Slovensku. Bratislava: VEDA, s. 175-195. 

Musilová, D. (2007). Z ženského pohledu: poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta.

Musilová, D. (2012). Mothers of the Nation: Women’s Vote in the Czech Republic. In RODRÍGUEZ-RUIZ, B.; RUBIO-MARÍN R. (eds.). The Struggle for Female Suffrage in Europe. Leiden, Boston: BRILL, s. 207-223.

Offen, K. (1988). Defining feminism: A comparative historical approach. Signs, 14(1), 119-157.

Pateman, C. (1994). Three questions about women’s suffrage. In Daley C. Nolan, M. (eds.) Suffrage and Beyond. International Feminist Perspectives, New York: New York University Press, s. 331-348.

Tinková, D. (2008). "Oddělené sféry": tradiční polarita, nebo dědictví 19. století? In ŘEPA, M. (ed.). 19. století v nás: modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly. Praha: Historický ústav, s. 458-469.

 

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK