Filosofie výchovy - OPNO4O033B

• Anglický název: Philosophy of Education
• Zajišťuje: Katedra občanské výchovy a filosofie (41-KOVF)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/0, Z [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: 22 / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
• Vyučující: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Ing. Michaela Dvořáková, Ph.D. (12.09.2023)

Filosofie výchovy se zabývá ontologickými a antropologickými předpoklady výchovy, analyzuje vztah mezi výchovou a vzděláváním v jejich tradičních i současných podobách. Tématizuje éthos učitelského a vychovatelského povolání spjatý s takovými fenomény jako odpovědnost vychovatele, autorita, legalita a legitimita vychovatelství. Zkoumá antinomickou povahu vychovatelství, učitelství a také rodičovství, rozporuplnou povahu vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným. Zabývá se výchovou jako vztahem člověka ke světu, ke společenství a k sobě samému.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Ing. Michaela Dvořáková, Ph.D. (12.09.2023)

Cílem předmětu je analyzovat současnou převládající organizaci vzdělávání jako produkt nemoderní antropologie a normalizačních technik budování nacionalistických států. Prostřednictvím této analýzy pak budou studenti vedeni k tomu, aby na základě výsledků nejnovějších výzkumů v oblastech vývojové a komparativní psychologie, kognitivních věd a kritické sociologie byli schopni samostatně přemýšlet o nutných změnách v organizaci vzdělávání.

Literatura

Poslední úprava: Ing. Michaela Dvořáková, Ph.D. (12.09.2023)

Povinná literatura

Barrett, L. F. (2018). How Emotions Are Made. The Secret Life of the Brain. London: Pan Books. (Vybrané kapitoly)

Feřtek, T. (2015). Co je nového ve vzdělávání. Praha: Nová Beseda.

Hejný, M. (2013). Matematika ako zdroj radosti. On-line [11-09-2023]. Dostupné na:

          https://www.youtube.com/watch?v=xm0xsBjdMe4

Palmer, J. A. (2006). Fifty Modern Thinkers on Education. From Piaget to Present. New York & London: Routledge. (Vybraná hesla.)

Šíp, R. et al. (2022). Na cestě k inkluzivní škole. Interakce a norma. Brno: MUNIPress. (Vybrané kapitoly.)

Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají. Kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: MUNIPress. (Vybrané kapitoly.)

Šíp, R. Dagovi o nutnosti obratu ve vzdělávání. (Rukopis)

Tomasello, M. (2019). Becoming Human: A Theory of Ontogeny. On-line [11-09-2023]. Dostupné na:

          https://www.youtube.com/watch?v=BNbeleWvXyQ

Doporučená literatura

Damasio, A. (2010). Self Comes to Mind. Constructing of Conscious Brain.  New York: Pantheon Books. (Vybrané kapitoly.)

Barrett, L. F. (2019). Emotions: Facts vs. Fiction. On-line [11-09-2023]. Dostupné na:

          https://www.youtube.com/watch?v=9pc8bCDm32U

Fenwick, T. J., & Edwards, R. (2010). Actor-Network Theory in Education. Routledge.

Feuerstein, R. a kol. (2014). Vytváření a zvyšování kognitivní modifikovatelnosti. Feuersteinův program instrumentálníh obohacování. Praha: Karolinum.

Foucault, M. (2000). Dohlížet a trestat: Zrod vězení. Praha: Dauphin.

Ramirez, F. & Boli, J. (1987). The Political Construction of Mass Schooling. European Origins and Worldwide Institutinalization. Sociology of Education, 60(1), 2–17.

 

Sylabus

Poslední úprava: Ing. Michaela Dvořáková, Ph.D. (12.09.2023)

·        1.  Normalizační struktura vzdělávacích systémů

o   jejich současné projevy

o   historické podmínky jejich vzniku

o   jejich racionalita (normalizace prostřednictvím prostoru, času, kurikula a zkoušení)

o   izolace individua a jeho normalizace

·         2. Komunální povaha lidské kognice

o   sdílená a sociální intencionalita

o   objektivní svět jako projev sdíleného světa

o   Vygotský a distribuovaná kognice

·        3.  Emočně-kognitivní struktura ve vzdělávání

o   Damasiovo pojetí emocí a emoční konstrukce paměti

o   teorie emocí Lisy F. Barrettové jako součást predikčního procesu

o   proces budování emočně-kognitivní struktury v „alternativních“ školách

·         Omezení současného pedagogického výzkumu

·         Důsledky vyvolané současnými sociálně-politickými změnami

o   role  jinakosti a reciproční rovnost

o   fluidní svět a vzdělávání

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Ing. Michaela Dvořáková, Ph.D. (12.09.2023)

• Studenti vypracovávají souhrny ze zadaných úkolů a prezentují je v následujících blocích výuky. Tyto výstupy se stanou součástí závěrečné skupinové semestrální práce, na niž navazuje obhajoba ve formě zkoušky. (Podoba výstupů jednotlivých úkolů, semestrální práce a zkoušky bude upřesněna na prvním bloku výuky.)