Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (26.04.2023)
Kurz specifickým způsobem uvádí studenty do myšlení filosofické antropologie. Specifické na tomto uvádění do problematiky člověka je, snaha zprostředkovávat setkávání psychologického a filosofického myšlení a rozvíjet filosofující myšlení studentů. Kurz studentům poskytuje příležitost rozvíjet vlastní schopnost tázat se na podstatné otázky lidství a lépe rozumět rozdílným podobám porozumění člověku, přičemž zvláštní důraz je kladen právě na problematiku člověka vnímaného a uvažovaného z pohledu pomáhajících profesí. Kurz je primárně veden z perspektivy filosofické, což ovšem neznamená, že by chtěl být úvodem do systematiky porozumění člověku, nebo že by aspiroval na hlubší uvedení do filosofického myšlení. Cílem předmětu je především společně myslitelsky tematizovat rozhodující souvislosti, skrze něž si člověk rozumí, a prohlubovat schopnost (profesní) sebereflexe a odhalovat předpoklady (ne)porozumění druhému člověku. Vlastní tematický obsah výuky je volen tak, aby odpovídal možnostem a očekáváním studentů. Náplní kurzu tedy může být mimo jiné sledování linie dějinných proměn porozumění člověku, interpretování myšlení vybraných filosofů, představování odlišných odborných perspektiv nahlížení na člověka, reflexe toho, jakým způsobem člověk byl a je myšlen v literatuře apod. Jedním z plánů kurzu je sledovat tematiku lidského vztahu, problematiku stejného a jiného, porozumění, odpovědnosti.
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (05.03.2023)
The course introduces students to the thinking of philosophical anthropology in a specific way. Specific to this introduction to the issue of man is the effort to mediate the meeting of psychological and philosophical thinking and to develop the students' philosophizing thinking. The course provides students with the opportunity to develop their own ability to ask about the essential questions of humanity and to better understand the different forms of understanding a person, with special emphasis being placed on the issue of a person perceived and considered from the perspective of the helping professions. The course is primarily conducted from a philosophical perspective, which of course does not mean that it wants to be an introduction to the systematics of understanding man, or that it aspires to a deeper introduction to philosophical thinking. The aim of the course is primarily to conceptually thematize the decisive contexts through which a person understands each other, and to deepen the ability of (professional) self-reflection and to reveal the assumptions of (mis)understanding the other person. The actual thematic content of the teaching is chosen in such a way that it corresponds to the possibilities and expectations of the students. The contents of the course can therefore include, among other things, tracing the line of historical changes in the understanding of man, interpreting the thinking of selected philosophers, presenting different professional perspectives of looking at man, reflecting on how man was and is thought of in literature, etc. One of the course plans is to follow the theme of human relationships , the issue of same and different, understanding, responsibility.
Deskriptory
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (05.03.2023)
Předmět má 3 kredity dle ECTS, celková časová zátěž studenta odpovídá 90hodinám.
Přímá výuka:
· přednášky 24 hodin
Příprava:
· samostudium odborné literatury a práce se studijními materiály 20 hodin
· seminární práce 22 hodin
· plnění úkolů a příprava na semináře 12 hodin
Příprava na zkoušku a zkouška: 12 hodin celkem
Výuka bude probíhat prezenčně s elektronickou podporou v MOODLE.
V případě nařízeného distančního vzdělávání na UK bude realizována v čase výuky dle rozvrhu on-line prostřednictvím apliace MS Teams.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (05.03.2023)
Povinná literatura
PELCOVÁ, Naděžda. Vzorce lidství: filosofické základy pedagogické antropologie. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-756-5.
Literatura doporučená k získání vhledu do problematiky filsofické, sociální, kulturní a pedagogické antropologie
BUDIL, I., T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha, 2003.
ERIKSEN, T. H. Sociální a kulturní antropologie. Praha, Portál, 2008.
MURPHY, R., Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha, Slon, 2006.
Jedlička, Richard, Koťa, Jaroslav a Slavík, Jan. Pedagogická psychologie pro učitele: psychologie ve výchově a vzdělávání. Vydání 1. Praha: Grada, 2018. 528 stran. Psyché.
ISBN 978-80-271-0586-1.
SOUKUP, V. 2004. Dějiny antropologie: Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleontologie, sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
STARK, Stanislav. Filosofie výchovy jako filosofie lidské aktivity a dialogu: se zaměřením na učení Hanse-Georga Gadamera a Otto Friedricha Bollnowa. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. ISBN 80-7380-012-8.
STARK, Stanislav. Filozofie člověka v historickém kontextu. Plzeň: Katedra filozofie Filozofické fakulty Západočeské univerzity, 2008. ISBN 978-80-7043-711-7.
SOKOL, Jan a Zdeněk PINC. Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-372-5.
SOKOL, Jan. Člověk jako osoba: filosofická antropologie. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Vyšehrad, 2016. Moderní myšlení. ISBN 978-80-7429-682-6.
KRATOCHVÍL, Zdeněk. Výchova, zřejmost, vědomí. V Praze: Herrmann & synové, 1995. 199 s. ISBN 80-238-0473-1.
PELCOVÁ, Naděžda a Ilona SEMRÁDOVÁ. Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2636-9.
ZICHA, Zbyněk. Vybrané otázky filosofie výchovy. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014. 87 s. ISBN 978-80-7290-658-
Literatura doporučená k ‚pomalému čtení‘
ARENDTOVÁ, Hannah. Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Překlad Martin Palouš. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1995. 428 s. Souvislosti; sv. 5. ISBN 80-204-0549-6.
ARISTOTELÉS. O duši. 2. nezm. vyd. Praha: P. Rezek, 1995. ISBN 80-901796-4-9.
BUBER, M. Já a Ty. Praha: Kalich 2005. ISBN 80-7017-020-4.
CALLOIS, R. Hry a lidé. Maska a opojení. Praha: Nakl. Studia Ypsilon 1998. ISBN 80-902482-2-5.
CONRADU, Gion. Sigmund Freud & Martin Heidegger: daseinsanalytická teorie neuróz a psychoterapie. Praha: Triton, 1998. ISBN 80-85875-74-8.
ČÁLEK, Oldřich. Skupinová daseinsanalýza: [možnost být sebou]. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-539-6.
ČERNÝ, V. Rasismus, jeho základy a vývoj. Olomouc: Votobia 1995. ISBN 80-85885-69-7.
FINK, E. Oáza štěstí. Praha: Mladá fronta 1992. ISBN 80-204-0224-1.
Fink, Eugen. Hra jako symbol světa. Vyd. 1. V Praze: Český spisovatel, 1993. 268 s. Orientace. ISBN 80-202-0410-5.
FINK. E. Hra jako symbol světa. Praha: Čsl. spisovatel 1999. ISBN 80-202-0410-5.
Frankl, Viktor Emil. A přesto říci životu ano: psycholog prožívá koncentrační tábor. Překlad Josef Hermach. 5. vydání. V Praze: Karmelitánské nakladatelství, 2018. 191 stran. Osudy; svazek 21.
GADAMER, H.-G. Člověk a řeč. Praha: OIKOYMENH 1999, ISBN 80-86005-76-3.
GADAMER, Hans-Georg. Člověk a řeč: (výbor textů). Praha: Oikoymenh, 1999. Oikúmené. ISBN 80-86005-76-3.
Grof, Stanislav. Dobrodružství sebeobjevování. V českém jazyce vyd. 2., dopl. a aktualiz. Praha: Perla, 2000. 303 s. ISBN 80-902156-5-3.
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha: Ježek 2000. ISBN 80-85996-32-4.
HEIDEGGER, Martin. Básnicky bydlí člověk: německo-česky. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2006. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 80-7298-165-X.
HEIDEGGER, Martin. O humanismu. Překlad Petr Kurka. Vyd. 1. [Praha]: Ježek, 2000. 55 s. Filosofické texty. ISBN 80-85996-32-4.
HOGENOVÁ, Anna. K filosofii výkonu. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 575 s. ISBN 80-86861-35-X.
HUIZINGA, J. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Liberec: Dauphin 2000. ISBN 80-7272-020-1.
Husserl, Edmund a Novák, Aleš, ed. Filosofie jako přísná věda. Překlad Aleš Novák. Vyd. 1. Praha: Togga, 2013. 83 s. Vita intellectiva. ISBN 978-80-7476-035-8.
ISBN 978-80-7566-022-0.
Koťa, Jaroslav, ed. Dobro, zlo a řeč v psychoterapii: kolektivní monografie Pražské vysoké školy psychosociálních studií: Psychoterapie VII. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2009. 262 s. ISBN 978-80-7387-273-1.
Koťa, Jaroslav, ed., Lipertová, Pavla, ed. a Dorotíková, Soňa, ed. Filosofie - výchova - hodnoty: sborník k významnému životnímu jubileu prof. PhDr. Jaroslavy Peškové, CSc. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 1999. 114 s. Studia paedagogica, 25. ISBN 80-86039-88-9.
Kouba, Petr. Fenomén duševní poruchy: perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2006. 263 s. Oikúmené; sv. 127. ISBN 80-7298-188-9.
LÉVI-STRAUSS, C. Myšlení přírodních národů. Liberec: Dauphin 1996. ISBN 80_86019-25-X.
LÉVI-STRAUSS, C. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis 1999. ISBN 80-7108-138-8.
MICHÁLEK, Jiří. Topologie výchovy: místo výchovy v životě člověka. Praha: Oikoymenh, 1995. Oikúmené. ISBN 80-86005-01-1.
MICHŇÁK, Karel. Ke kritice antropologismu ve filosofii a teologii. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1969.
NOVÁK, Aleš. Dělník, nadčlověk, smrtelník: tři podoby lidství ve filosofické antropologii. Praha: UK FHS, 2006. Agora. ISBN 80-239-8973-1.
NOVÁK, Aleš. Moc, technika a věda: Martin Heidegger a Ernst Jünger. Praha: Togga, 2008. Vita intellectiva. ISBN 978-80-87258-01-9.
PALOUŠ, Radim. Čas výchovy. Praha: SPN, 1991. ISBN 80-04-25415-2.
PATOČKA, J. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Čsl. spisovatel 1992. ISBN 80-202-0365-6.
PATOČKA, Jan, Pavel KOUBA a Ivan CHVATÍK. Péče o duši: soubor statí a přednášek o postavení člověka ve světě a v dějinách. III, Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha: Oikoymenh, 2002. Sebrané spisy Jana Patočky. ISBN 80-7298-054-8.
PATOČKA, Jan. Péče o duši. 1, Stati z let 1929-1952. Praha: Oikoymenh, 1996. Sebrané spisy Jana Patočky. ISBN 80-86005-24-0.
PATOČKA, Jan. Péče o duši. 2. Praha: Oikoymenh, 1999. Sebrané spisy Jana Patočky. ISBN 80-86005-91-7.
Perls, Frederick S., Hefferline, Ralph F. a Goodman, Paul. Gestalt terapie: vzrušení lidské osobnosti a její růst. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2004. 491 s.ISBN 80-7254-507-8.
PEŠEK, Jiří. Proměny času ve vztahu k bytí a jeho možnému smyslu: příspěvek k dějinám ontologického smyslu temporality. Vyd. 1. Praha: Ježek, 1995. 144 s. Filosofické texty. Velká řada; sv. 5. ISBN 80-85996-00-6.
PEŠKOVÁ, Jaroslava, Anna HOGENOVÁ, David KRÁMSKÝ a David RYBÁK. Vybrané spisy Jaroslavy Peškové. Praha: Pro Univerzitu Karlovu v Praze, Pedagogickou fakultu vyrobilo vydavatelství a nakl. Kreace, 2010. ISBN 978-80-902125-6-5.
Poněšický, Jan. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2006. 266 s.ISBN 80-7254-861-1.
Rogers, Carl Ransom. Způsob bytí: klíčová témata humanistické psychologie z pohledu jejího zakladatele. Překlad Jiří Krejčí. Vyd. 2., rev., V této řadě 1. Praha: Portál, 2014. 340 s. Klasici. ISBN 978-80-262-0597-5.
SCHELER, M. Místo člověk v kosmu. Praha: Academia 1968.
SCHELER, M. Řád lásky. Praha: Vyšehrad 1971.
SCHELER, Max. Místo člověka v kosmu. Praha: Academia, 1968. Filosofická knihovna.
SYNEK, Stanislav. Duše jako místo dění světa: studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela. Praha: Togga ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Fakultou humanitních studií, 2014. Scholia. ISBN 978-80-7476-071-6.
TEILHARD DE CHARDIN, Pierre. Místo člověka v přírodě: výbor studií. Praha: Svoboda, 1967. Filosofie a současnost.
TRESMONTANT, C. Bible a antická tradice. Praha: Vyšehrad 1998. ISBN 80-7021-270-5.
Vyskočil, Ivan. Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Vyd. 1. V Brně: Janáčkova akademie múzických umění, 2005. 135 s.ISBN 80-86928-02-0.
PROUZOVÁ KVĚTOŃOVÁ, R. Význam jinakosti pro speciálně pedagogické myšlení. Praha: Pedf UK, 2011. ISBN 978-80-7290-534-8.
ABDALATI, H. Zaostřeno na islám. Ústředí muslimských obcí. Praha: 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0953-1.
CASSIRER, E. Filosofie symbolických forem II. Praha: OIKOYMENH, 1996. ISBN 80-86005-11-9.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-212-7.
ECO, U. Dějiny ošklivosti. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-893-0.
ELIADE, M. Dějiny náboženského myšlení I. Praha: OIKOYMENH, 1995.
KOMENSKÝ, J. A. Didaktika velká. Praha: Dědictví Komenského v Praze, 1930.
KOMENSKÝ, J. A. Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Wald Press, 2005. ISBN 80-903232-3-5.
NIETZSCHE, F. Ecce homo. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0270-4.
PLATÓN Ústava. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. ISBN 80-205-0347-1.
TITZL, B. Postižený člověk ve společnosti. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2000. ISBN 80-86039-90-0.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (26.04.2023)
Upřesnění anotace: Kurz je věnovaný filosofickému a transdisciplinárnímu tázání po člověku. Smyslem předmětu je uvádět studenty do situace, v níž se stávají schopni doopravdy a v odpovídající vážnosti tázat po člověku, po podstatných záležitostech lidství, a to ve vztahu k jejich budoucímu pedagogickému poslání. Těžiště kurzu spočívá ve filosofickém myšlení, avšak v zorném poli myslitelské péče se nebudou nacházet pouze obvyklá témata filosofická (duše, existence, bytí, čas atd.) či filosoficky a pedagogicky antropologická (paradigmata lidství, paradigmata výchovy), ale též témata, jež vyvstávají v odborných diskurzech (např. kulturní a sociální antropologie, psychologie apod.) a v oblasti porozumění přirozenému světu.
Souhrn možných tematických okruhů předmětu členěných do dvou pilířů:
a) Uvedení do diskurzu filosofické a pedagogické antropologie a možnosti tázání po člověku.
I. Člověk jako téma reflexe (člověk v ohnisku různých perspektiv - běžná zkušenost, umění, sport, věda, oblasti profesní praxe atd.); kultruní, sociální, pedagogická a filosfická antrolpolgie;
II. Uvedení do filosofického myšlení - aneb co znamená filosofovat (myslet)?
III. Základní filosoficko-antropologická paradigmata (vzorce lidství): zoon logon echon, animal rationale, imago Dei a ego cogito; dále: Homo mensura, homo educandus, homo faber, homo ludens, homo viator, homo sacer. Bio-psycho-sociálně-duchovní jednota osobnosti.
IV. Vybraná (inspirativní) filosofická uchopení člověka a lidské existence v dějinách myšlení
b) Člověk v psychologické teorii a ve filosofické reflexi
I. Behaviorální, psychoanalytický a humanistický přístup (ve filosofické reflexi)
II. Psychologie a fenomenologie (psychologie a psychologismus, naturalismus, historismus); Husserl; Heidegger;
III. Psychologie a postmoderna (filosofické kontexty postmoderny, Foucault)
IV. Transpersonální psychologie
V. Vybrané psychoterapeutické přístupy (např. daseinsanalýza, humanistická psychoterapie, gestalt terapie)
Temata budou vybírána s ohledem na obeznámenost studentů s tematikou a na jejich zájem.
Problém vlastního a cizího, jinakost.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (26.04.2023)
Pro prezenční studium:
Absolvování tohoto jednosemestrálního předmětu je oceněno 2 kredity (odpovídá cca 50 - 60 hodinám studijní zátěže). Kurz probíhá v podobě přímé výuky (cca 20 hodin) a nepřímé výuky, mající podobu samostudia (cca 30 hodin). Předmět je zakončen zkouškou.
Zkouška sestává z ústního pohovoru týkajícího se a) odpřednášených témat kurzu (či témat z povinné literatury) a b) z pohovoru nad výstupy nepřímé výuky (tedy nad excerpty s četby, zpracovanou zápočtovou prací, referátem). V rámci přípravy na zkoušku má student za povinnost prostudovat monografii povinné literatury (Vzorce lidství od N. Pelcové - po dohodě je možný ekvivalent /odpovídá 20 hodinám studia/) a jeden odborný text odpovídající tématu kurzu (viz. literatura pro 'pomalé čtení' a doporučená literatura /po dohodě je možné zvolit jiný pramen/) v rozsahu cca 5 - 10 hodin četby (může tedy jít o článek, kapitolu či jnou část publikace), z něhož si student pořídí excerpta či konspekt (jež donese ke zkušce) a promyslí si, jakým (jedinečným) způsobem je v daném textu pojednáno o člověku a jaké může mít taková perspektiva vliv na jeho budoucí profesi. (V případě aktivního přístupu studujícího, tedy při pravidelné aktivní účasti studujícího na diskusích, při splnění dobrovolného referátu a při prokázání základních znalostí může vyučující upustit od ústní zkoušky.)
Ústní zkouška proběhne tedy jako pohovor (může mít též podobu kolokvia)
a) nad tematikou přednášek (a/či povinné literatury) - je možné si s sebou vzít vlastní zápisky z přednášek či excerpta z knihy;
b) nad obsahem prostudovaného textu - je třeba mít s sebou excerpta z textu, konspekt či předložit esej, seminární práci. (Tuto část zkoušky je možné nahradit ústním referátem předneseným během přednášek.
Orientační kritéria pro hodnocení zkoušky:
dobře: student zvládl základní podmíny absolvování předmětu, rámcově se orientuje ve zvolené problematice (např. v pojmech) a rozumí jejím dílčím problémům;
velmi dobře: student obstojně rozumí problematice a chápe též náročnější souvislosti problematiky, prokazuje schopnost samostatného myšlení.
výborně: student prokazuje schopnost vhledu do problematiky, myslí originálně a je na zkoušku výtečně připraven.
