Muzejní a galerijní studia II - OPND3D041A

• Anglický název: Museum and gallery studios II
• Zajišťuje: Katedra dějin a didaktiky dějepisu (41-KDDD)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: 10 / 10 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. Jakub Jareš, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Iva Vachková, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (18.10.2021)

Kurz se zabývá otázkami, kterým čelí správci kulturního dědictví od konce 20. století po celém světě. Studenti se seznámí primárně s problematikou tzv. sporného dědictví. Na řadě konkrétních případů budou zkoumat a diskutovat příčiny a důsledky problémů, které jsou v rozmanitých částech světa spojovány s vlastnictvím, správou, prezentací i interpretací kulturního dědictví. Uvědomí si, že výběr a ochrana kulturního dědictví často reprezentují různé skupinové zájmy (politické, ekonomické, sociální, kulturní), které se mohou ocitnout ve vzájemném rozporu. Kromě světově známých kauz (např. vystavení bombardéru Enola Gay, likvidace soch buddhů v Bamjánu, kampaň Yolacaust apod.) budou studenti analyzovat také otázky, které se týkají sporného kulturního dědictví v ČR (např. otázky „odsunutého“ dědictví, navracení majetku obětem 2. světové války, důsledky znárodnění, muzejní prezentace moderních a soudobých dějin, památníky romského holocaustu). S pomocí interaktivních metod (např. rozbor doporučené četby, diskuse s odborníky, vlastní výzkumná šetření inspirovaná paměťovými studii, analýza a diskuse aktuálních kauz na poli ochrany kulturního dědictví) bude zejména v seminářích vytvářen prostor pro individuální i skupinovou reflexi daných témat. Exkurze se zaměří zejména na praktické ukázky, jak v paměťových a památkových institucích účinně a smysluplně rozvíjet kritický přístup k interpretaci českých i světových moderních dějin, stejně jako metody mezioborové spolupráce, které jsou nezbytné pro pěstování dialogických a eticky korektních interpretací. V průběhu kurzu představí posluchači formou referátu téma, které si zvolí z nabídky na úvodní přednášce. Základem práce bude kritická analýza konkrétní otázky z oblasti péče o kulturní dědictví v ČR.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (30.12.2021)

Povinná literatura:

SCHEP Mark a Pauline KINTZ, eds. Guiding is a profession. Amsterdam: Rijksmuseum 2017.

OBRIST, Hans Ulrich. Stručná historie kurátorství. Kutná Hora: GASK - Galerie Středočeského kraje, 2012. Document (GASK). ISBN 978-80-7056-167-6.

JUNG, Jiří a Jiří NEMINÁŘ. Kdo jsou lidé na Hlučínsku. Vydání druhé. Hlučín: Muzeum Hlučínska, 2017. ISBN 978-80-270-1494-1.

CHROBÁK, Ondřej, Rostislav KORYČÁNEK a Martin VANĚK. Jak se dělá galerie. 2. rozšířené vydání. Ilustroval David BÖHM. V Brně: Moravská galerie, 2018. ISBN 978-80-7027-326-5.

Doporučená literatura:

BORÁK, Mečislav, ed. Budoucnost ztraceného kulturního dědictví: dokumentace, identifikace a restituce kulturních statků obětí II. světové války : příspěvky z mezinárodní vědecké konference v Českém Krumlově (22.-24.11.2005). Praha: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 2007. ISBN 978-80-7285-069-3.

ČAPKOVÁ, Kateřina. Češi, Němci, Židé?: národní identita Židů v Čechách 1918 až 1938. 2., přeprac. vyd. Praha: Paseka, 2013. ISBN 978-80-7432-294-5.

DOLFF-BONEKÄMPER, G. Sites of Memory and Sites of Discord: Historic Monuments as a Medium for Discussing Conflict in Europe. In: Council of Europe. Forward Planning: The Function of Cultural Heritage in a Changing Europe, Strasbourg: Council of Europe, 2001, s. 53–58.   

KOUBEK, Jiří.  Evropská identita jako vztah my – oni. Člověk. Časopis pro humanitní a společenské vědy [online]. 2006. ISSN 1801-8785. [Cit. 2021-09-01].  Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2006100103#1_3.

MACDONALD, Sharon. Memorylands. Heritage and indetity in Europe today. London, Now York: Routledge, 2013. ISBN 9780415453349.

MAYER, Françoise. Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo, 2009. Historické myšlení; sv. 47. ISBN 978-80-257-0151-5.

PACHMANOVÁ, Martina. Neznámá území českého moderního umění: pod lupou genderu. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-613-0.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (30.12.2021)

Obsah:

1-2 Střety o kulturní dědictví: konfliktní zóny a sporné otázky

3-4 Komu patří kulturní dědictví? Politické vs. ekonomické zájmy

5-6 Proměny politiky paměti: pomníky, zapomníky a „návraty“ paměti

7-8 Vystavovat nebo nevystavovat? Ekonomické vs. kulturní zájmy

9-10 Podpora návštěvnosti: Udržitelnost vs. výprodej kulturních hodnot

11-12 Lidské ostatky na odiv: senzace nebo osvěta?

13 -14 Je to ještě umění? Kulturní vs. společenské zájmy

15-16 Obscénní! Dekadentní! Nechutné! Šokovat za každou cenu?

17-18 Tváří v tvář (všem) bolestem světa: popularizace nebo agitace?

19-20 Využité či zneužité kulturní dědictví? Společenské vs. politické zájmy

21-22 Tragická místa paměti: výchova vs. propaganda

23-24 Proměny muzejní a galerijní praxe v 21. století