|
|
|
||
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (08.01.2022)
|
|
||
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (08.01.2022)
Povinná literatura: BÉDIER, Joseph. Román o Tristanovi a Isoldě. Přeložila Eva Musilová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. CERVANTES SAAVEDRA, Miguel de. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Přeložil Zdeněk Šmíd. Praha: Svoboda, 1982. 2 svazky. // CERVANTES SAAVEDRA, Miguel de. Don Quijote. Přeložil Václav Černý. Voznice: Leda, 2020. 2 svazky. DANTE ALIGHIERI. Božská komedie. Přeložil Otto František Babler. Doslov a komentář Zdeněk Kalista. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1965. HILSKÝ, Martin. Shakespearův Hamlet. In: SHAKESPEARE, William. Hamlet, dánský princ. Brno: Atlantis, 2011, s. 13–151 (viz především s. 50–89). Doporučená literatura: AUERBACH, Erich. Jmenování Rolanda velitelem. In: Mimesis: zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Přeložili Miloslav Žilina, Rio Preisner, Vladimír Kafka. Praha: Mladá fronta, 1968, s. 86–109. ČERNÝ, Václav. Cervantes a jeho Don Quijote. In: Tvorba a osobnost II. Praha: Odeon, 1993, s. 19–33. DUBY, Georges. Věk katedrál: umění a společnost 980–1420. Praha: Argo, 2002, především s. 102–132. ELIOT, Thomas Stearns. Hamlet a jeho problémy. In: Křesťan – kritik – básník. Přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný. Praha: Argo, 2019, s. 21–25. MACHIAVELLI, Niccolò. Mandragora. Přeložil Jaroslav Pokorný. Praha: Artur, 2019. PETRARCA, Francesco. Sto sonetů Lauře. Přeložil Václav Renč. Praha: Vyšehrad, 2015. |
|
||
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (08.01.2022)
Zkoušce předchází test. Zkouška je konána nad interpretačním příspěvkem, který analyzuje aspekt díla z probíraného období. Rozsah příspěvku činí 4 normostrany. Bližší informace budou upřesněny na prvním setkání. |