Specifika blízce příbuzných jazyků ve vyučování češtiny jako druhého jazyka - OPDC1C004B

• Anglický název: Specifics of Closely Related Languages in Czech Language (as a second language) Class
• Zajišťuje: Katedra českého jazyka (41-KCJ)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: oba
• E-Kredity: 0
• Rozsah, examinace: 0/0, Zk [HS]
• Rozsah za akademický rok: 36 [hodiny]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech; předmět lze zapsat v ZS i LS
• Garant: prof. doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc.
• Vyučující: prof. doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Eliška Doležalová, Ph.D. (19.10.2020)

Statistické údaje o migraci do České republiky ukazují, že mezi cizinci, kteří se usazují v ČR, početně velmi výrazně převažují Slované (v roce 2014 bylo v ČR nejvíce Ukrajinců, 105,1 tis., pak následují Slováci 90,9 tis., Vietnamci, 57,4 tis. a občané Ruské federace, 33,4 tis.). Spolu s dospělými přijíždějí také děti, které podle českého zákonodárství mají právo navštěvovat české školy, v důsledku čehož v některých regionech (Praha, Středočeský, Karlovarský a Jihomoravský kraj) je jejich školní docházka spíše pravidlem než výjimkou (srov. Kostelecká, Y. a kol.). Žáci s prvním jazykem slovanským tvoří podstatnou část dětí – cizinců v českých školách, přičemž v převažující většině se na ně vztahují podmínky pro přistěhovalce z třetích zemí a specializovaná výuka pro ně tedy není prozatím finančně nijak speciálně podporována. Dalším typickým rysem těchto dětí je, že přicházejí do ČR jako první přistěhovalecká generace, tedy zpravidla bez jakékoli znalosti češtiny a předpokládá se, že je učitel dovede k potřebné kompetenci, aby např. mohli skládat maturitu v češtině. Výuka češtiny jako druhého jazyka se tak stává se podstatnou součástí kompetence každého učitele češtiny v systému veřejného školství. Didaktika češtiny jako druhého (cizího jazyka) se již více než dvacet let v ČR rozvíjí velmi dynamicky, zatím však je vedena především snahou aplikovat metody a postupy, které se osvědčily zejména ve výuce angličtiny a které byly implementovány do ČR v podobě SERRJ. Tyto progresivní trendy však prakticky úplně pomíjejí hledisko strukturní distance L1 a L2, zejména specifickou situaci blízce příbuzných jazyků slovanských, která je z výše uvedených důvodů pro výuku češtiny jako druhého jazyka velmi podstatná. Tomu odpovídají i vytvářené didaktické příručky, které mají učitelé k dispozici. Přitom v ČR máme dlouho tradici tvorby didaktických příruček pro Slovany. Pro studenty doktorského studia Didaktika českého jazyka je tedy nezbytným předpokladem proniknout do metodiky zkoumání strukturní distance blízce příbuzných jazyků a vyvozování závěrů pro didaktiku češtiny jako druhého jazyka. Tato specifická situace vede k zásadním rozdílům v akvizici češtiny – v rychlosti osvojování materiálu a vytváření řečových kompetencí, v množství a struktuře vyučovaných jevů, ve způsobu vytváření mezijazyka (pokud budeme posuzovat tento proces touto metodikou), v rozdílném působení pozitivního a negativního transferu a nakonec i rychlosti dosahování mezní znalosti a jejích charakteristik. Součástí kompetence studentů doktorského studia Didaktika českého jazyka, kteří se zabývají didaktikou češtiny jako L2, musí být především schopnost porovnávacího studia češtiny a zvoleného slovanského jazyka (nebo jazyků) s cílem identifikovat shodné, funkčně a/nebo strukturně paralelní vyjadřovací prostředky a prostředky funkčně a/nebo strukturně odlišné. Z této informace musí být student schopen vycházet při plánování procesu akvizice češtiny a při posuzování progrese v kompetenci žáků a při práci s chybou.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Eliška Doležalová, Ph.D. (19.10.2020)

Základní odborná literatura

BĚLIČOVÁ, H. Nástin porovnávací morfologie spisovných jazyků slovanských. Praha: Karolinum, 1998.

BĚLIČOVÁ, H.; SEDLÁČEK, J. Slovanské souvětí. Praha: Academia, 1990.

BĚLIČOVÁ, H.; UHLÍŘOVÁ, L. Slovanská věta. Praha: Euroslavica, 1996. BESTERS-DILGER, J., ed. Second-language acquisition in complex linguistic environments: Russian Native Speakers Acquiring Standard and Non-Standard Varieties of German and Czech. Peter Lang. In Print.

GLADKOVA, H., a kol. Bibliografie k otázkám srovnávacího studia ruštiny a češtiny. Praha: Filozofická fakulta UK v Praze, v tisku.

GLADKOVA, H., a kol. Čeština a ruština v kontaktu. Metody a výsledky terénního výzkumu nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v českém prostředí. Praha: Filozofická fakulta UK v Praze, v tisku.

KOSTELECKÁ, Y., a kol. Žáci-cizinci v základních školách. Fakta, analýzy, diagnostika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta 2013.

SAWICKA, I. (ed.) Fonetyka / fonologia. Opole: Uniwersytet Opolski - Instytut Filologii Polskiej 2007.

VESELÝ, J. Problematika vyučování ruštině jako blízce příbuznému jazyku. Praha, SPN 1985.

ZIMOVÁ, J. (red.) Interference v ruském lexiku. Praha 1967. СЛЕСАРЕВА, И. П. Проблемы описания и преподавания русской лексики. Москва, 2010.

 

 

Doporučená odborná literatura

BĚLIČOVÁ, H. (ed.). Problemy teoretyczno-metodologiczne badań konfrontatywnych języków słowianśkich. Warszawa:, 1991.

ŠEBESTA, K.; ŠKODOVÁ, S., a kol. Čeština – cílový jazyk a korpusy. Liberec 2012.

VEČERKA, R. Jazyky v komparaci 1: nástin české jazykovědné slavistiky v mezinárodním kontextu. Praha: NLN, 2008.

Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským. Grantová agentura UK, projekt číslo 286411, dostupné z: http://chrup.ff.cuni.cz, 30. dubna 2014.

HANA, J.; ŠKODOVÁ, S.; ROSEN, A.; ŠTINDLOVÁ, B. Error-tagged Learner Corpus of Czech. Dostupné z: http://www.aclweb.org/anthology/W/W10/W10-1802.pdf, 30. dubna 2014.

Časopis Cizí jazyky

Časopis (Nová) čeština doma a ve světě.