Environmentální výchova - OPBY4P065B

• Anglický název: Environmental Education
• Zajišťuje: Katedra pedagogiky (41-KPG)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Miroslava Kovaříková, Ph.D.; PhDr. Alena Thorovská
• Prerekvizity : OPBY4P043A

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. (15.09.2019)

Předmět představuje studentům současnou problematiku spojenou s životním prostředím. Upozorňuje studenty na současné lokální i globální problémy životního prostředí s akcentem na subjektivní vnímání životního prostředí a jeho vlivu na zdraví. Cíl předmětu: Student adekvátně používá odbornou terminologii, popíše environmentální problémy a umí k nim zaujmout stanovisko, které podloží argumentací, zhodnotí možnosti využití environmentální výchovy ve škole i v mimoškolní oblasti. Přehled výukových témat: 1. Základní ekologické a environmentální pojmy a jejich souvislosti. 2. Vývoj vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí. Globální problémy. 3. Vliv antropogenní činnosti na životní prostředí (atmosféru, hydrosféru, pedosféru), společná zodpovědnost za životní prostředí. Dobrovolné dohody a přístup k ochraně životního prostředí. Vztah stát - průmysl - spotřebitel. 4. Nezbytnost provázanosti ekologického myšlení a sociálních věd. Psychologie a ekologie, vnímání životního prostředí. 5. Životní prostředí jako zdroj informací. Životní prostředí a zdraví. Sociální systém a životní svět, životní prostředí a mezilidské interakce, lidské teritoriální chování, problém přelidnění, ekologická psychologie soukromí. 6. Stav a problémy životního prostředí v ČR, regionu a místě. 7. Životní prostředí a děti. 8. Environmentální výchova - význam, vývoj, pojetí, cíle; metody, formy a prostředky environmentální výchovy ve škole i v mimoškolní oblasti.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. (12.09.2019)

Braniš, M. (2004). Základy ekologie a ochrany životního prostředí. Praha: Informatorium.

Černoušek, M. (1992). Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum.

Činčera, J. (2007). Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido.

Kohák, E. (2003). Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství

Kohák, E. (1996). Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Torst.

Lorenz, K. (2000). 8 smrtelných hříchů člověka. Praha: Akademia.

Palatý, J. (1993). Toxikologie a životní prostředí. Praha: VČHT FTOP.

Polášková, A. et al. (2011). Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. Praha: Karolinum.

Studijní opory

Poslední úprava: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. (14.09.2019)

On-line studijní opora: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7921

 

Heslo pro hosty: akredkpg19