PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Muzejní a galerijní studia II - OKND3D041A
Anglický název: Museum and gallery studios II
Zajišťuje: Katedra dějin a didaktiky dějepisu (41-KDDD)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 10 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jakub Jareš, Ph.D.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (19.10.2021)
Kurz se zabývá otázkami, kterým čelí správci kulturního dědictví od konce 20. století po celém světě. Studenti se seznámí primárně s problematikou tzv. sporného dědictví. Na řadě konkrétních případů budou zkoumat a diskutovat příčiny a důsledky problémů, které jsou v rozmanitých částech světa spojovány s vlastnictvím, správou, prezentací i interpretací kulturního dědictví. Uvědomí si, že výběr a ochrana kulturního dědictví často reprezentují různé skupinové zájmy (politické, ekonomické, sociální, kulturní), které se mohou ocitnout ve vzájemném rozporu. Kromě světově známých kauz (např. vystavení bombardéru Enola Gay, likvidace soch buddhů v Bamjánu, kampaň Yolacaust apod.) budou studenti analyzovat také otázky, které se týkají sporného kulturního dědictví v ČR (např. otázky „odsunutého“ dědictví, navracení majetku obětem 2. světové války, důsledky znárodnění, muzejní prezentace moderních a soudobých dějin, památníky romského holocaustu). S pomocí interaktivních metod (např. rozbor doporučené četby, diskuse s odborníky, vlastní výzkumná šetření inspirovaná paměťovými studii, analýza a diskuse aktuálních kauz na poli ochrany kulturního dědictví) bude zejména v seminářích vytvářen prostor pro individuální i skupinovou reflexi daných témat. Exkurze se zaměří zejména na praktické ukázky, jak v paměťových a památkových institucích účinně a smysluplně rozvíjet kritický přístup k interpretaci českých i světových moderních dějin, stejně jako metody mezioborové spolupráce, které jsou nezbytné pro pěstování dialogických a eticky korektních interpretací. V průběhu kurzu představí posluchači formou referátu téma, které si zvolí z nabídky na úvodní přednášce. Základem práce bude kritická analýza konkrétní otázky z oblasti péče o kulturní dědictví v ČR.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (19.10.2021)

Studenti se seznámí se zásadními otázkami současného muzejnictví.

Deskriptory -
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (19.10.2021)
Výuka bude probíhat on-line v Google Meets (odkaz studenti obdrží).
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (19.10.2021)

Povinná literatura

Mark Schep - Pauline Kintz: Guiding is a profession. Amsterdam, Rijksmuseum 2017.

Hans Ulrich Obrist: Stručná historie kurátorství. Kutná Hora, GASK 2012 (část).

Jiří Jung - Jiří Neminář: Kdo jsou lidé na Hlučínsku (katalog expozice). Hlučín, Muzeum Hlučínska 2017 (vybrané části).

Jak se dělá galerie. Brno, Moravská galerie v Brně 2018 (analýza edukačního materiálu).

 

Doporučená literatura

Borák, M. (ed.) Budoucnost ztraceného kulturního dědictví. Dokumentace, identifikace a restituce kulturních statků  obětí II. světové války. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007.

Čapková, Kateřina, Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918-1938, Paseka, Praha – Litomyšl 2013 367 s. ISBN 978-80-7432-294-5.

DOLFF-BONEKÄMPER, G., Sites of Memory and Sites of Discord: Historic Monuments as a Medium for Discussing Conflict in Europe, in: Council of Europe, Forward Planning: The Function of Cultural Heritage in a Changing Europe,      Strasbourg 2001, s. 53–58.   

Koubek, J. (2006) Evropská identita jako vztah my – oni [online] Člověk. Časopis pro humanitní a společenské vědy.  Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2006100103#1_3.

MACDONALD, Sharon, Memorylands. Heritage and indetity in Europe today, London, Now York 2013.

Mayer, Françoise. Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Vyd. 1. Praha: Argo, 2009. 273 s. Historické myšlení; sv. 47. ISBN 978-80-257-0151-5.

Pachmanová, Martina. Neznámá území českého moderního umění: pod lupou genderu. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004. 287 s. ISBN 80-7203-613-0.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (19.10.2021)

Ústní zkouška prověřující znalosti a kompetence nabyté v obou semestrech předmětu. 

Sylabus -
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (19.10.2021)

1-2 Střety o kulturní dědictví: konfliktní zóny a sporné otázky

3-4 Komu patří kulturní dědictví? Politické vs. ekonomické zájmy

5-6 Proměny politiky paměti: pomníky, zapomníky a „návraty“ paměti

7-8 Vystavovat nebo nevystavovat? Ekonomické vs. kulturní zájmy

9-10 Podpora návštěvnosti: Udržitelnost vs. výprodej kulturních hodnot

11-12 Lidské ostatky na odiv: senzace nebo osvěta?

13 -14 Je to ještě umění? Kulturní vs. společenské zájmy

15-16 Obscénní! Dekadentní! Nechutné! Šokovat za každou cenu?

17-18 Tváří v tvář (všem) bolestem světa: popularizace nebo agitace?

19-20 Využité či zneužité kulturní dědictví? Společenské vs. politické zájmy

21-22 Tragická místa paměti: výchova vs. propaganda

23-24 Proměny muzejní a galerijní praxe v 21. století

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK