PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Dějiny umění II - OKND3D021A
Anglický název: History of Fine Arts II
Zajišťuje: Katedra dějin a didaktiky dějepisu (41-KDDD)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 10 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Mgr. Ondřej Faktor, Ph.D.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (16.11.2021)
Předmět poskytuje přehled dějin umění v Evropě a v českých zemích od sklonku středověku po moderní věk. Přednesená látka studentům umožní propojit poznatky z oblasti vizuální kultury s dochovanými památkami i s dějepisnými znalostmi včetně dějin každodennosti. Témata sledují proměny české krajiny v gotice a baroku, proměny pohledu na umění a vkus v závislosti na době, místu, společnosti, režimu a osobním přístupu.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (16.11.2021)

Doporučená literatura:

BELTING Hans, Likeness and Presence: A History of the Image before the Era of Art. Chicago 1994

BENEŠOVSKÁ Klára a kol., Deset století architektury, výst. kat., Praha 2001

BLAŽÍČEK Oldřich / KROPÁČEK, Slovník pojmů z dějin umění, Praha 1991

ECO Umberto, Umění a krása ve středověké estetice, Praha 2007

FAJT Jiří (ed.), Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437, výst. kat., Praha 2006

FAJT Jiří / HÖRSCH Markus (eds.), Císař Karel IV. 1316–2016, výst. kat., Praha 2017

FAKTOR Ondřej, Tisíc let středověkého umění. Od raně křesťanského umění k pozdní gotice, Ostrava 2020

FOLETTI, Ivan / FRANTOVÁ Zuzana, Mediální revoluce – christianizace Evropy. Ravenna pátého století a jak obrazy mění dějiny, Brno 2021

FOLETTI, Ivan et al., , Je (středověk) doba temna? Brno 2021

GOMBRICH Ernst, Umění a iluze. Studie o psychologii obrazového znázorňování, Praha 1985

GOMBRICH Ernst, Příběh umění, Praha 2010

HALL James, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991

HEROUT Jaroslav, Slabikář návštěvníků památek, Praha 1980

HEROUT Jaroslav, Staletí kolem nás, Praha 1981

HOMOLKA Jaromír a kol., Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526), Praha 1985

CHLUMSKÁ Štěpánka (ed.), Čechy a střední Evropa 1200–1550. Průvodce expozicí sbírky starého umění NG v Praze v Klášteře sv. Anežky České, Praha 2014

KUBÍNOVÁ Kateřina / BENEŠOVSKÁ Klára (eds.), Imago, imagines. Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16. století, sv. I a II, Praha 2019

KUTHAN Jiří, Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců, díl 1a 2, Praha 2010 a 2013

LASSUS Jean, Raně křesťanské a byzantské umění, Praha 1971

LE GOFF Jacques (ed.), Kultura středověké Evropy, Praha 1996

LÍBAL Dobroslav, Gotická architektura v České republice do husitských válek, Praha 2001

MERHAUTOVÁ Anežka / TŘEŠTÍK Dušan, Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha 1983

MRÁZ Bohumír, Dějiny výtvarné kultury, Praha 2016

MUDRA Aleš, V oplatce jsi všecek tajně. Eucharistie v náboženské a vizuální kultuře Českých zemí do roku 1620, Praha 2017

ROYT Jan, Středověké malířství v Čechách, Praha 2002

ROYT Jan, Slovník biblické ikonografie, Praha 2006

SCHAPIRO Meyer, Late Antique, Early Christian and Medieval Art, New York, 1979

TOMAN Rolf (ed.), Gotika. Architektura, sochařství, malířství, Praha 2000

TOMAN Rolf (ed.), Románské umění, Praha 2006

ULLMANN Ernst, Svět gotické katedrály, Praha 1987

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (16.11.2021)

1. PATNÁCTÉ STOLETÍ PLNÉ PŘEVRATŮ A ZVRATŮ. V perspektivě převratných objevů, vynálezů, geniálních osobností, změn a posunů ve společnosti je 15. století zcela mimořádné. V posledním „středověkém“ (nebo prvním novověkém?) století Gutenberg začal tisknout knihy, Villon skládal své „prokleté“ balady, Portugalci a Španělé se vydali objevovat svět, husité se pokusili reformovat církev, Italové a Nizozemci položili základy moderního kapitalismu, a hlavně přinesli zcela nový status umění (l´art pour l ´art) a umělce a teorie umění. Revoluce v myšlení i v uměleckých sférách proudící z Itálie a Nizozemí zachvátila v průběhu 15. a 16. století celou Evropu a zanechala po sobě nesmazatelný odkaz.

2. GAUDIUM ET VOLUPTAS CONTRA ECCLESIA MILITANS. Radost a požitek z umění a pozemského života na straně jedné a umění v korouhvi bojující církve na straně druhé. Múzy v době humanismu, renesance a zároveň protestantského ikonoklasmu a náboženských válek i v čase náboženského smíru v českých zemích: renesance v 16. století v Evropě.

3. ECCLESIA TRIUMPHANS. Církev vítězící: barokní umění a protireformace na jedné straně a umění nekatolických oblastí na straně druhé, kde došlo k vrcholu žánrové a portrétní malby či zátiší.

4. BAROKNÍ KRAJINA NAŠICH LUHŮ, HÁJŮ A ŠPORKŮ. Mecenát hraběte Šporka; J. B. Santini-Aichel, otec a syn Dientzenhoferové, P. Brandl, M. B. Braun a F. M. Brokoff jako géniové utvářející genia loci měst, vesnic a krajiny českých zemí 18. století.

5. NA TRATI PRŮMYSLOVÉ DOBY. Podobně jako 15. století i to devatenácté přineslo řadu převratných proměn, které se promítly ve společnosti a přirozeně i v umění. V průběhu dlouhého věku průmyslové revoluce se v dosud nevídané rychlosti parní lokomotivy vystřídalo dosud nebývalé množství uměleckých názorů, stylů a směrů – od klasicismu a empíru přes romantismus a buržoazní biedermeier a akademismus až po impresionismus, symbolismus a modernu; od počátků fotografie po její význam v umění a dokumentu.

6. QUO VADIS, ARS? Závěrečný výklad o proměnlivých výtvarných směrech moderní doby lze chápat jako přestup z parního vlaku do futuristického závodního automobilu počátku 20. století, s nímž se vydáme na dobrodružnou jízdu abstraktně-surreálnou krajinou, posléze zohyzděnou největším válečným konfliktem v dějinách lidstva, až po neuchopitelně rychlý let raketoplánem okolo celého blahobytného a zároveň zbídačelého světa s nejasným směrem i cílem: současné umění jako „limited edition“, či jako věčně otevřená brána? Co to vlastně je moderní umění? A co teprve postmoderní?? Je vůbec možné z pomyslné oběžné dráhy komplikovaného dnešního světa dohlédnout správnou odpověď?

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK