|
|
|
||
Poslední úprava: RNDr. František Vacek, Ph.D. (18.02.2017)
|
|
||
Poslední úprava: VASILIS/PEDF.CUNI.CZ (16.01.2012)
Odborná literatura: DOSTÁL, P., TEODORIDIS, V., ZIEGLER, V., VANČATA, V. Historický vývoj organismů. PedF UK Praha. 2004. DARWIN, CH. O vzniku druhů přírodním výběrem. ČSAV, Praha. 1953. GOULD, S. J. et al. The Book of Life. Ebury Hutchinson, London. 1993. CHLUPÁČ, I. et al. Geologická minulost České republiky. Academia, Praha. 2002. KVAČEK, Z. et al. Základy systematické paleontologie I. Karolinum, Praha. 2001. ROČEK, Z. Historie obratlovců. Evoluce, fylogeneze, systém. Academia, Praha. 2002. Rozšiřující literatura: PALMER, D. The Atlas of the Prehistoric World. Marshall Edition, London. 1999. RAUP, D. M. Bad genes or Bad Luck ? Norton, Chicago. 1991. STEARNS, S.C. The Evolution of Life Histories. Oxford University Press, Oxford 2002. WICANDER, R & MONROE, J. S. Historical Geology: Evolution of Earth and Life Through Time. Chicago. 2003. Studijní podpora (distanční materiály): http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Student/document.php http://www.natur.cuni.cz/ugp/main/students.html#studmater http://dir.yahoo.com/Science/Earth_Sciences/Paleontology/ |
|
||
Poslední úprava: RNDr. František Vacek, Ph.D. (18.02.2017)
Obsah kurzu: 1. Základní geologické a stratigrafické principy: desková tektonika (pohyb kontinentů, horotvorné procesy); principy stratigrafie (zákon superpozice, zákon stejných zkamenělin, zákon protínání geologických těles); princip aktualismu; metody datování hornin; chronostratigrafická škála; paleogeografie. 2. Hadaikum a archaikum: formování zemského tělesa, vývoj atmosféry a hydrosféry; nejstarší horniny a kontinenty; první prokaryota, nejstarší fosílie. 3. Proterozoikum: zvyšování obsahu kyslíku v atmosféře, typické horniny, první eukaryota a mnohobuněční; globální zalednění na konci proterozoika, ediakarská fauna. 4. Kambrium: kambrická exploze, nové skupiny organismů, organismy s pevnými schránkami, významná naleziště: Chengjiang, burgesské břidlice. 5. Starší paleozoikum: paleogeografie (rozmístění kontinentů a moří); vývoj klimatu; kaledonské vrásnění; typičtí zástupci mořských bezobratlých a obratlovců; výstup rostlin a živočichů na souš; velká vymírání na konci ordoviku a ve svrchním devonu. 6. Mladší paleozoikum: paleogeografie; vývoj klimatu; variské vrásnění; vývoj suchozemské flóry a fauny; velké vymírání na konci permu. 7. Mesozoikum: paleogeografie; klima; vývoj suchozemské flóry (nahosemenné, krytosemenné); evoluční novinky mezi obratlovci (první savci, ptáci, dinosauři); typičtí zástupci mořských bezobratlých (amoniti, belemniti); velká vymírání ve svrchním triasu a na hranici křídy a terciéru. 8. Kenozoikum (paleogén a neogén): obnova ekosystémů po vymírání K/T; rozvoj ptáků a savců; rozvoj krytosemenných rostlin; klima (střídání chladných a teplých období); paleogeografie; alpinské vrásnění. 9. Kenozoikum (kvartér): klima (střídání dob ledových a meziledových); kolísání mořské hladiny; pleistocénní megafauna. |
|
||
Poslední úprava: RNDr. František Vacek, Ph.D. (18.02.2017)
Písemný test obsahující pouze jednu správnou odpověd na otázku. Znalost učiva v rozsahu sylabu. |