V tomto kurzu si představíme řadu konkrétních výzkumných otázek užitečných pro učitele a několik odlišných metodologických přístupů, kterými lze na otázky hledat odpověď. Vedlejším efektem pak je i vlastní seznámení studentů se zjištěními výzkumů o vzdělávání. Na příkladu těchto témat budeme vyvozovat základní metodologické poznání a mimo jiné si ukážeme přínosy i limity různých přístupů (kvantitativní, kvalitativní, smíšený) a metod (dotazníky, pozorování, příp. experiment), ale také příklady nevhodného zobecňování z dat, která to neumožňují. Dostaneme se k základům toho, co je znakem kvality, validity, reliability a proč jsou důležité. Kurz je tak základním úvodem do metodologie výzkumu pro studenty učitelství, na který je doporučujeme navázat kurzy dalšími, které již budou zaměřeny na způsoby provádění vlastních výzkumů (tvorbu výzkumného projektu – zpravidla jde o seminář k diplomové práci, a nabízíme i řadu volitelných kurzů zvlášť pro kvalitativní a zvlášť pro kvantitativní metody a analýzy dat). Absolvování přednášek studentům ukáže celou škálu přístupů k výzkumu, který studenty bude inspirovat pro zpracování diplomové práce a seznámí je s aktuálními poznatky výzkumu v oblasti vzdělávání pro jejich praxi.
Na přednáškách postupně odpovíme například na následující otázky:
Domácí úkoly představují v českém prostředí a na sociálních sítích téměř nesmiřitelný boj, mezi jejich obhájci a odpůrci. Co říkají výzkumy? Je zadávání domácích úkolů žákům efektivní výukovou strategií? A co ovlivňuje učení žáků a nač má cenu se zaměřit? Jaké jsou limity i přednosti dotazníků? Které věci zjišťovat dotazníkem a které raději ne? Jak se měří klima školní třídy či celé školy a dokáží dotazníky odhalit vztahové problémy ve škole či třídě? Říká se, že náslechová praxe dokáže obohatit studenty učitelství, ale také samotné učitele, pokud se navštěvují v hodinách a vzájemně hospitují. Jak se ale dívat? Jak se pozoruje výuka, aby to bylo co nejpřínosnější? A mohou vědecké přístupy ke sledování výuky pomoci i učitelům či ředitelům škol? Jaké znalosti a dovednosti mají čeští žáci ve srovnání se zahraničím? Které úlohy dělají českým žákům obtíže? A proč nepoužívat jen uzavřené otázky, když chceme vědět, jak se děti učí? A jaké jsou skutečně maturitní testy či testy přijímaček na SŠ? Jak rodiče volí školu a proč je to pro ně důležité? A proč by měl znát preference rodičů i učitel? A jaké jsou postoje českých učitelů v mezinárodním srovnání? A má očekávání učitelů vliv na výsledky učení žáků? A jak to vypadá, když se učitelé o výzkumu jen neučí, ale sami jej provádějí - aneb akční výzkum jako možnost profesního rozvoje učitelů.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (02.08.2020)
CLARK-CARTER, David. Quantitative psychological research: the complete student's companion. 4th Edition. New York: Routledge, 2019.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8.
FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Vyd. 2. Přeložil Petr BAKALÁŘ. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-815-9.
KERLINGER, Fred N. Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia, 1972.
SHADISH, William R., Thomas D. COOK a Donald T. CAMPBELL. Experimental and quasi-experimental designs for generalized causal inference. Boston: Houghton Mifflin, 2001. ISBN 0395615569.
ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0644-6.
Studijní opory
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (02.08.2020)
Vytvořen Moodle kurz pro výuku s prezentacemi témat a zadanými úkoly: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6405, klíč k zápisu: MetaHodos
Odkaz je na již realizovaný kurz (v minulosti pod jiným názvem), který je každý rok upravován.
