PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Obecná psychologie I (s úvodem do kognitivní psychologie) - OBPS13001
Anglický název: General Psychology I
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D.
doc. Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D.
Kategorizace předmětu: Psychologie > Psychologie, Klinická psychologie, Komunikace, Předměty širšího základu, Základy psychologie, Předměty obecného základu, Semináře, Psychologie výchovy, Praktická cvičení, Psychologie práce a organizace, Speciální otázky psychologie, Sociální psychologie, Doplňující předměty
Neslučitelnost : OBPS13501
Záměnnost : OBPS13501
Je neslučitelnost pro: OBPS13501
Je prerekvizitou pro: OBPS13117, OBPS13087, OBPS13002
Je záměnnost pro: OPBP1Q101A, OBPS13501
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Dana Bittnerová, CSc. (10.05.2007)
Cílem kursu je výklad systému obecně psychologických poznatků. Tento systém je podáván pluralisticky, přičemž stěžejní tendencí je snaha o syntézu poznatků založených na různých psychologických přístupech a paradigmatech. V první části je vymezen předmět obecné psychologie, je pojednáno o jeho metodách a cílech a o místě tohoto oboru v systému psychologických disciplín. Hlavní část přednášek se zaměřuje na jednotlivá témata obecné psychologie; zvláštní pozornost je věnována problematice kognitivně psychologické. Postupně jsou probírána tato témata: vnímání, pozornost, paměť, představivost a fantazie, vědomí a nevědomí, myšlení, řeč a význam. Vedle kognitivně psychologické problematiky je v rámci přednášek podán také úvod do kognitivní psychologie jakožto psychologického směru založeného na informačním paradigmatu. Teoreticky zaměřené přednášky jsou v průběhu kursu doplňovány semináři, ve kterých jsou presentovány názorné ilustrace, zkoušky a experimenty. Odborná literatura: ATKINSONOVÁ, R. a kol. Psychologie. Praha: Portál, 2003. GENTNER, D.; STEVENS, A.L. (Eds.). Mental Models. Hillsdale, New Jersey: Lawrence Erlbaum Ass., 1983. NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003. SEDLÁKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: Mentální representace a mentální modely. Praha: Grada, 2004. STERNBERG, R.J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002. ŠVANCARA, J. Úvod do kognitivní psychologie. Brno: MU, 1993.
Cíl předmětu
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)

Cílem kursu je výklad systému obecně psychologických poznatků. Tento systém je podáván pluralisticky, přičemž stěžejní tendencí je snaha o syntézu poznatků založených na různých psychologických přístupech a paradigmatech. V první části je vymezen předmět obecné psychologie, je pojednáno o jeho metodách a cílech a o místě tohoto oboru v systému psychologických disciplín. Hlavní část přednášek se zaměřuje na jednotlivá témata obecné psychologie; zvláštní pozornost je věnována problematice kognitivně psychologické. Postupně jsou probírána tato témata: vnímání, pozornost, paměť, představivost a fantazie, vědomí a nevědomí, myšlení, řeč a význam. Vedle kognitivně psychologické problematiky je v rámci přednášek podán také úvod do kognitivní psychologie jakožto psychologického směru založeného na informačním paradigmatu. Teoreticky zaměřené přednášky jsou v průběhu kursu doplňovány semináři, ve kterých jsou presentovány názorné ilustrace, zkoušky a experimenty.

Literatura
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)

a) základní studijní literatura:

EYSENCK, M.W., KEANE, M. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008.

PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003.

SEDLÁKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: Mentální representace a mentální modely. Praha: Grada, 2004.

STERNBERG, R.J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002.

b) doporučená studijní literatura:

ATKINSONOVÁ, R. a kol.: Psychologie. Praha: Portál, 2003.

NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002.

ŠVANCARA, J.: Úvod do kognitivní psychologie. Brno, MU, l993.

Sylabus
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)

1. blok: PŘEDMĚT OBECNÉ PSYCHOLOGIE

  • charakteristika psychologické vědy a jejího postavení v kontextu dalších (přírodních, humanitních, sociálních) věd
  • místo a funkce obecné psychologie v systému psychologických disciplín
  • vymezení obecné psychologie (disciplína studující základní psychické procesy u normálního dospělého člověka)
  • rozdíl obecné psychologie a psychologie osobnosti, jejich charakteristika z hlediska dimenze ?nomotetický ? idiografický?
  • aspekty, od nichž obecná psychologie ve svém zobecnění abstrahuje: aplikační kontexty, jedinečnost a celek psychického, vývoj, patologie, sociální, kulturní a historický kontext, biologické základy psychiky

2. blok: ZPŮSOBY KONCEPTUALIZACE V OBECNÉ PSYCHOLOGII

  • obecná psychologie jako disciplína poskytující pojmy, hypotézy a teorie specielnějším psychologickým oborům
  • pravidla konstrukce psychologických pojmů
  • klasické vymezení psychologického pojmu, druhy nadřazených pojmů: dispozice, proces, výsledek
  • operacionalizace pojmů, problematika operacionálních definic
  • náhražkové způsoby konceptualizace: výčet, popis, příklad
  • kauzální a genetické způsoby konceptualizace
  • funkcionální a strukturální způsoby vymezení
  • charakteristika psychologické terminologie a pojmosloví

3. blok: ČITÍ A VNÍMÁNÍ

  • rozlišení senzorické a percepční úrovně (čití a vnímání)
  • čivost, čití, počitek, počitkové prahy, absolutní a relativní počitkový práh
  • prahové, podprahové a nadprahové podněty
  • psychofyzika, Weberův zákon, Fechnerův zákon
  • vnímání a jeho modality, vnímání času a prostoru, perspektivy a vzdálenosti
  • vjemové pole, figura a pozadí, tvarové zákony
  • klamy, iluze a jejich odlišení, paobrazy, následné obrazy
  • fyziologická, psychologická, kulturní a historická podmíněnost vnímání, kategoriálnost vnímání, úloha jazyka v procesu vnímání
  • konstantnost vnímání (velikosti, tvaru, barev, jasu)
  • vnímání hloubky prostoru, typy vodítek: monokulární a binokulární
  • teorie vnímání: asocianismus, gestaltismus, Neisser, Gibson, Bruner
  • rozlišení teorií chápajících vnímání jako proces jdoucí ?zdola nahoru? a ?shora dolů?

4. blok: POZORNOST

  • pojetí pozornosti v psychologii, zařazení pozornosti do systému psychických funkcí
  • druhy pozornosti: bezděčná, záměrná, post-volní
  • vlastnosti pozornosti: výběrovost, zaměřenost, rozsah, koncentrace, stálost, pružnost, oscilace, fluktuace, distribuce
  • vnější a vnitřní faktory pozornosti
  • neurofyziologické, behaviorální a sociální aspekty pozornosti
  • vztahy mezi pozorností a dalšími psychickými funkcemi
  • metody zkoumání pozornosti
  • teorie pozornosti: introspektivní zkoumání, behaviorismus, gestaltismus, fyziologické přístupy, kognitivní teorie: modely filtru, kapacitní modely

5. blok: PAMĚŤ

  • vymezení paměti, rozlišení roviny dispoziční, procesuální
  • paměťové procesy: vštípení, uchování, reprodukce, rekognice, zapomínání
  • proaktivní ? retroaktivní útlum, reminiscence
  • druhy paměti a jejich charakteristika (senzorická, krátkodobá, pracovní, dlouhodobá, explicitní - implicitní, deklarativní ? procedurální, sémantická ? epizodická)
  • konstruktivní povaha paměti, paměť a usuzování
  • formy representace a organizace paměťového materiálu: schémata, rámce, scénáře, prototypy
  • metody zkoumání paměti, křivka učení
  • mnemotechniky, metoda PQRST
  • teorie a modely paměti: asocianistické, psychoanalytické, biochemické a neurofyziologické, gestaltistické, kognitivistické, diskursivní a narativní

6. blok: PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE

  • vymezení představivosti, představování, představ (dispozice, proces, výsledek)
  • rozlišení vjemů a představ, percepce a imaginace
  • eidetické představy, jejich vznik a funkce
  • druhy představivosti a představ: paměťové ? fantazijní ? anticipační / podle smyslové modality / jedinečné a obecné, názorné a schematické
  • představivost jako representační funkce, formy mentální representace
  • představová schémata: dynamické vzorce uspořádání představ
  • vymezení fantazie (produktivní imaginace)
  • druhy fantazijní činnosti, principy fantazijní tvorby: kombinace, zvětšování-zmenšování, schematizace, princip analogie, animizace
  • funkce představivosti a fantazie
  • teorie představivosti a fantazie: asocianismus, psychoanalýza a archetypová psychologie (Freud, Jung, Hillman), fenomenologie imaginace (Bachelard, Durand), kognitivní psychologie (Koslyn, Pylyshyn, Johnson)
  • metody zkoumání představivosti a fantazie: projektivní metody, hra, analýza produktů
  • imaginace a mimetická hra

7. blok: VĚDOMÍ A NEVĚDOMÍ

  • kategorie vědomí a nevědomí v psychologii
  • koncepce a teorie: vědomí jako vigilance, vědomí jako (sebe)reflexe, vědomí jako předmětnost, vědomí jako verbalizace, sémantizace či representace zkušenosti, vědomí jako úmyslnost, záměrnost
  • experimentální výzkum vigilance
  • pojetí nevědomí ve filosofii a psychologii
  • Freudův topografický model: vědomí, předvědomí, nevědomí
  • příklady nevědomé dynamiky: sny, chybné výkony, vtipy, neurotické příznaky, post-hypnotická sugesce, recepce či produkce uměleckých děl
  • Jungovo pojetí nevědomí
  • vědomí a nevědomí z hlediska diskursivní a narativní psychologie

8. blok: MYŠLENÍ

  • vymezení myšlení v rámci kognitivních procesů, myšlení, pojmotvorné procesy a řešení problémů
  • druhy myšlení: reproduktivní ? produktivní, konvergentní ? divergentní, pravoruké ? levoruké, diskursivní ? intuitivní, pojmově logické ? obrazově názorné, paradigmatické ? narativní, magické
  • myšlenkové procesy: srovnávání ? rozlišování, analýza ? syntéza, abstrakce ? generalizace, indukce ? dedukce, souzení a usuzování
  • přístupy: vývoj zkoumání myšlení v rámci filosofie, Wurzburská škola, gestaltismus, behaviorismus, Piagetovo pojetí, činnostní přístup, počítačové modelování, kognitivní psychologie, psychologie diskursu
  • vymezení pojmu v logice a v psychologii, vlastnosti pojmu, pojem a význam
  • srovnání pojmů a (obecných) představ
  • funkce pojmů, kognitivní ekonomie
  • klasifikace pojmů: abstraktní a konkrétní, rodové a druhové, souřadné a podřadné, umělé a přirozené
  • klasické pojmy a způsoby jejich representace
  • neurčité (fuzzy) pojmy a způsoby jejich representace
  • teorie pojmotvorných procesů
  • výzkum prototypů (E. Roschová), výzkum v oblasti umělých pojmů
  • representace vztahů mezi pojmy: sémantické sítě, schémata, scénáře
  • usuzování: pojem, soud, výrok, premisy, závěry
  • druhy usuzování: deduktivní, induktivní, analogické
  • mentální representace úsudků (sylogismů),
  • teorie mapování struktury D. Gentnerové
  • vymezení problému, problémová situace, problém a konflikt
  • klasifikace problémů: implicitně a explicitně zadané, dobře a špatně strukturované
  • algoritmy a heuristiky, hypotézy a strategie
  • fáze řešení problémů
  • funkce konvergentního a divergentního myšlení v řešení problémů
  • vliv representace problému na řešení, ?jazyky myšlení?
  • přístupy zkoumající myšlení jako řešení problémů: Wurzburská škola (zpětná introspekce), gestaltpsychologie (restrukturace, vhled, Kohler, Wertheimer), počítačové modelování strategií řešení problémů (Newel, Simon), kognitivní psychologie (Sternberg)

9. blok: KATEGORIE VÝZNAMU V PSYCHOLOGII

  • vymezení kategorií významu a znaku v psychologii
  • sémiotické soustavy znaků: Buhler, Peirce, L. von Bertallanfy, verbální a neverbální soustavy znaků
  • rozlišení znaku a symbolu, vlastnosti symbolů, zkušenostní základ symbolů
  • pojetí symbolu ve Freudově psychoanalýze a v Jungově hlubinné psychologii
  • oblasti výskytu symbolů: symboly ve snech, symboly v psychopatologii a v psychoterapii, symboly v pohádkách, symbol a hra
  • význam a pojem, význam a smysl
  • složky významu: denotativní a konotativní, metoda sémantického diferenciálu (Osgood)
  • pojetí významu v kognitivní psychologii
  • význam z hlediska narativní psychologie, Brunerova kritika pojetí významu v kognitivní psychologii

10. blok: JAZYK A ŘEČ V PSYCHOLOGII

  • rozlišení jazyka (systému, kódu) a řeči (konkrétního aktu)
  • úrovně jazyka: syntaktické jednotky / slovní významotvorné jednotky (morfémy) / zvuky (fonémy)
  • řečové procesy: produkce a porozumění
  • jazyková kompetence a performance, rozlišení hlubinných a povrchových struktur
  • osvojování řeči: na rovině fonémů / slov / syntaktických struktur
  • tři funkce řeči podle Buhlera: exprese (symptom) ? zobrazení (symbol) ? apel (sygnál)
  • Jakobsonovo schéma komunikačního aktu: zdroj ? adresát ? sdělení ? kód ? kanál ? kontext
  • teorie relevance (Sperber, Wilson), funkce kontextu adresáta, relevance sdělení, ?iluze porozumění?
  • Vygotského pojetí vnitřní řeči, Fodorovo pojetí mentálního jazyka
  • Skinnerovo pojetí verbálního chování, Chomského pojetí syntaktických struktur, Jakobsonovo pojetí dvou aspektů jazyka

Podmínky absolvování kursu

a) Zápočet ? zápočtová práce (viz 2. blok: způsoby konceptualizace v obecné psychologii)

b) Zkouška - vědomostní písemný test k probraným tématům

Začlenění kursu

V souladu s obsahem a smyslem Obecné psychologie, by tento kurs měl být, podobně jako jeho pokračování ve druhém semestru, obecným základem pro většinu dalších teoretických i aplikovaných disciplín. Jednoznačnou prerekvizitou je pro tyto kursy: Obecná psychologie II a Přehled psychologických systémů.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK