|
|
|
||
Poslední úprava: PhDr. Eva Müllerová, CSc. (02.02.2018)
|
|
||
Poslední úprava: PhDr. Eva Müllerová, CSc. (13.01.2018)
Grevisse, M.: Cours d´Analyse grammaticale. Bruxelles 1989 Loiseau, Y.; Mérieux, R.: Exercices de grammaire française. Paris: Didier, 1998 Gardes -Tamine, J.: Syntaxe. Paris 1998 Creissels, D.: Éléments de syntaxe. Paris 1995 Hendrich, J. a kol.: Francouzská mluvnice. Plzeň 2001 Cadiot - Cueilleron, J.: 350 exercices Niveau supérieur I. Paris 1992 Delatour,Y., Jennepin, D.: Nouvelle grammaire du français. Paris 2004 Müllerová, E.: Gramatika francouzského jazyka ve cvičeních - úroveň B1-B2. Ústřední knihovna UK Praha 2016 Müllerová, E.: La Syntaxe. Doplněné vydání. Praha 2018 |
|
||
Poslední úprava: PhDr. Eva Müllerová, CSc. (12.01.2018)
Požadavky k zápočtu: 75 %prezence + práce v seminářích + požadavky z přednášek a cvičení. Předpokladem udělení zápočtu je úspěšné zvládnutí syntaktického testu v písemné formě. Zápočet je možné jednou opakovat. |
|
||
Poslední úprava: PhDr. Eva Müllerová, CSc. (12.01.2018)
1. Seznámení s terminologií morfologie a syntaxe vzhledem k potřebě zvládnutí této disciplíny. 2. Analýza vybraného pojetí syntaktické struktury francouzského jazyka, srovnání s koncepcí syntaxe v českém jazyce. Možný morfologický a (ve francouzském jazyce obvyklý) sémantický přístup. 3. Problematika větných členů. Morpho-syntax: jednotlivé slovní druhy v roli větných členů. 4. Analýza větných členů: le sujet, le prédicat, COD, COI, l´adjetif épithète, le complément déterminatif, l´attribut verbo-nominal, le complément circonstanciel (types), l´apposition, le complément d´agent. 5. Polovětné konstrukce ve francouzské syntaxi. Rozlišení konstrukce prezentované pomocí: le participe présent, le parcipe passé, le gérondif, l´infinitif. 6. Základní transformační metody. Transformace jednotlivých druhů větných členů na souvětné konstrukce. Groupe nominal - phrase complexe. 7. Transformační postup: discours direct - discours indirect + uplatnění souslednosti časové. 8. Detailní seznámení s jednotlivými druhy předložek ve vztahu k ekvivaletním spojkám. 9. Transformace jednoduchých vět na typy vedlejších vět s uplatněním změny: předložka + jméno x spojka + sloveso. Počet bodů zde neopovídá počtu seminářů, představuje zamýšlenou problematiku určenou ke studiu. Některé problémy přesáhnou časové rozložení jednoho semináře. Pořadí je měnitelné vzhledem ke konkrétní situaci ve studijní skupině.
|