PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Hlasová příprava VI - O02308120
Anglický název: Vocal Technique VI
Zajišťuje: Katedra hudební výchovy (41-KHV)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2010
Semestr: letní
E-Kredity: 1
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/1, KZ [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Vysvětlení: Rok4
Staré označení: HLVÝ
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. MgA. Iva Volavá
Kategorizace předmětu: Učitelství > Hudební výchova
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: SALAKOVA/PEDF.CUNI.CZ (16.02.2010)
Cíl předmětu spočívá v rozvíjení pěveckých dovedností v souladu s interpretací literatury příslušných stylových období, v rozvíjení kreativních schopností na základě pěvecké improvizace. Obsah předmětu Osvojení základů pěvecké techniky. Správný pěvecký postoj. Technika mluveného projevu. Zpěv lidových písní. Vokální improvizace drobných formových útvarů.
Cíl předmětu
Poslední úprava: SALAKOVA/PEDF.CUNI.CZ (16.02.2010)

Záměrem pedagogické činnosti je další rozvoj pěveckých schopností a dovedností, navazující na obsah výuky v 1. a 2. ročníku. Výuka předpokládá větší podíl samostatné domácí přípravy studentů. Je vedena formou interpretačního semináře. Hodinu tvoří samostatně připravené vystoupení studentů a společný rozbor interpretačního výkonu. Stupeň pěvecké vyzrálosti studentů je konfrontován s poslechem mistrovských nahrávek.

Literatura
Poslední úprava: SALAKOVA/PEDF.CUNI.CZ (16.02.2010)

ASPELUND, D. L. O pěveckém umění. Praha : SNKLHU, 1955.

HOLEČKOVÁ, J. 500 pěveckých cvičení. Praha : Supraphon, 1973.

KIML, J. Co máme vědět o hlasu. Praha : Supraphon, 1989.

KOHOUTEK, F. Houslová hra ve světle soudobé vědy. 1. vyd. Praha : SPN, 1983. 173 s.

MARTIENSEN, A. Tvorivé vyučovanie klavírnej hry. Bratislava : Opus, 1985.

MARTIENSSENOVÁ - LOHMANOVÁ, F. Vzdělaný pěvec. Praha : KORA, 1994. ISBN 80-85644-04-5.

NEJGAUZ, G.G. O umění klavírní hry. 1. vyd. Praha : SPN, 1983. 187 s.

ROKYTA, J. ; STOLAŘÍK, J. ; ZENKL, L. Jak zpívat lidové písně. Ostrava : Krajské kulturní středisko, 1990. ISBN 80-85029-13-8.

SEHNAL, J. Housle a houslová hra. Olomouc : Univ. knihovna, 1958. 31 s.

ŠIMONKOVÁ, D. Desatero nezbytností klavíristy. 1. vyd. Praha : SPN, 1986. 97 s.

VLASÁKOVÁ, A. Klavírní pedagogika : první kroky na cestě ke klavírnímu umění. 2. vyd. Praha : Akademie múzických umění, Hudební fakulta, 2003. ISBN 80-7331-005-8.

VRCHOTOVÁ-PÁTOVÁ, J. Didaktika zpěvu pro sólisty, sborové pěvce a budoucí pěvecké pedagogy. Plzeň : Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 2002. ISBN 80-7082-842-0.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: SALAKOVA/PEDF.CUNI.CZ (16.02.2010)

1) Nastudování jedné vokální skladby ze závažného cyklu české písňové tvorby

2) Příprava dvanácti písní s vlastním klavírním doprovodem, které budou vybrány s ohledem na požadavky k bakalářské zkoušce.

Sylabus
Poslední úprava: SALAKOVA/PEDF.CUNI.CZ (16.02.2010)

Sylabus frekventovaných a průběžně osvojovaných pojmů a dovedností:

1) Pěvecké dýchání- Fyziologie dechu, typy dechu, cviky navozující žeberně brániční dech, vedení dechu při fonaci, dechová opora. Pěvecký postoj a pěvecký sed.

2) Nasazení tónů, rozvoj pěvecké rezonance, hlavový tón, plný tón, hlasové rejstříky.

3) Pěvecká artikulace, vyrovnání vokálů, neutralizace vokálů.

4) Vazba tónů, legato, tenuto, portamento, ripetuto.

5) Hudební artikulace, stylové melodické ozdoby, mezzavoce, mezzadi voce

6) Zásady české pěvecké výslovnosti (vazba).

7) Pěvecká fráze a práce s dechem.

8) Pěvecká cvičení určená k rozezpívání

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK