Literární seminář 2.LS - O02304152

• Anglický název: Literary Seminar of Various Topics II
• Zajišťuje: Katedra české literatury (41-KCL)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2013
• Semestr: letní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Vysvětlení: Rok2
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D.
• Kategorizace předmětu: Učitelství > Bohemistika

Anotace

čeština

Poslední úprava: KLUMPARO/PEDF.CUNI.CZ (06.02.2010)

Spory středověké i raně novověké - příklad rozdílného uplatňování genologických požadavků Žánr sporu (hádání, certamen, disputatio aj.) je výsostně intelektuální literární forma, objevující se jako antické dědictví zejména v univerzitním prostředí, odkud se logicky přenesla jak do vagantské a kurtoazní latinské literatury, tak i do laického vernakulárního prostředí. Jako jeden ze scholastických literárních žánrů umožňovala ideální spojení rétorických, heuristických a persvazivních řečnických prostředků, a byla také pro svou všeobecnou uplatnitelnost vhodná pro parodické inverze. Spor měl jasná formální pravidla, která vycházela z disputačních principů univerzitního prostředí: musel řešit tezi sporu (ta měla, zvláště ve fiktivních, školských sporech, gnómický charakter, týkající se obecných problémů spásy, Boha, života, smrti apod.), musel mít jasně protikladné jednající strany, každá strana musela být vybavena podstatnými argumentačními fakty; spor měl rozhodnout arbitr. Na sporech z českého prostředí je prokazatelná vědomá práce s těmito formálními pravidly, která se projevila nejen na formální podobě textu, ale i na jejich funkčním využití: formální scholastický spor řešil otázky kulpability smrti nebo neštěstí (Spory duše s tělem, Ackermann. Tkadleček), nebo spásy (Súd Astarotův, Solfernus), kurtoazni spor posunul základní tezi do oblasti formální estetiky (údajně český spor Fialky s růži), tendenční spor husitské doby (Hádáni Prahy s Kutnou Horou; Václav, Havel a Táboř) sloužil pro propagaci jedné strany tím, že zcela marginalizoval prostor a argumentační možnosti protivníka; na druhé straně do vagantského prostředí spadá invertovaná podoba žánru, která vystačí buď s parodickým zpracováním motivu (Svár vody s vínem), anebo jde až k intertextuální parodii samého žánru (Podkoni a žák). Práce s formálními požadavky je patrná ve využití arbitra. Pokud jde o gnómický spor, je zásadně využívána nezvratitelná autorita (Kristus - v tendenčním Hádáni Prahy s Kutnou Horou je jeho využití pro politickou a konfesijní persvazi naprosto přesvědčivé), pokud jde o kurtoazní spor, buď schází a rozhodnutí je ponecháno jedné ze stran (jsem přesvědčen, že tohoto typu je český Tkadleček), nebo jde o vnímajícího arbitra, který přizná právo na vítězství oběma stranám a spor jako neřešitelný přivede ke smíru (Svár vody s vínem, Spor fialky s růži). V inverzním sporu Podkoniho a žáka je právě absence arbitra jednoznačným dokladem parodizace samého formálního žánru - namísto rozsouzení je spor zakončen rvačkou. Formální požadavky také vedou k revizi možné autorské subjektivity (zvláště Tkadleček a Ackermann). Tradiční žánr se přenesl i do raně novověké literatury, jeho životnost je prokazatelná například na tvorbě Komenského (Listové do nebe, Truchlivý).

angličtina

Poslední úprava: Mgr. Štěpánka Klumparová, Ph.D. (30.11.2006)

Seminars on specific methodologically worked out topics teach the student to do independent research and creative interpretation of works of literature in varying aspects and by varying methods.

Literatura

Poslední úprava: KLUMPARO/PEDF.CUNI.CZ (06.02.2010)

Výběrová literatura

Čornej, P.: Hádání, heslo in: Encyklopedie literárních žánrů (Mocná, D., Peterka, J. a kol.), Praha - Litomyšl 2004.

Husitské skladby Budyšínského rukopisu (ed. Daňhelka J.), Praha 1952

Lehár, J.: Ke staročeským Sporům duše s tělem, Listy filologické 112, 1989, s. 198-208

Petrů, E.: Postavení skladby Podkoníažák v naší literatuře 14, století, in: Vzdálené hlasy, Olomouc

1996, s. 88-94

Petrů, E.: Zrcadlo skutečnosti, kniha o středověké, renesanční a barokní parodii, Praha 2002

Trost, P.: Ještě jednou k staročeskému Tkadlečkovi, in: Studie o jazycích a literatuře, Praha 1995, s. 344-

348

Trost, P.: Poznámky k Oráči z Čech, in: Studie o jazycích a literatuře, Praha 1995, s. 412-414

Trost, P.: Tři poznámky k staročeské literatuře, in: Studie o jazycích a literatuře, Praha 1995, s. 402-405

Trost, P.: Vliv císařské kanceláře Karlovy na slovesnou kulturu německou, in: Studie o jazycích a

literatuře, Praha 1995, s. 26-33

Veršované skladby doby husitské (ed. Svejkovský, F.), Praha 1963

Vidmanová, A.: Sestra Múza. Světská poezie latinského středověku, Praha 1990

Vidmanová, A.: Spor fialky s růží, Listy filologické 110 (1987) s. 133-141

Zatočil, L: Poznámky o slohu stč. Tkadlečka a jeho poměruk Ackermannovi, Časopis pro moderní

filologii, Roč. XXIV, 1938, s. 144-160