PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Základy politické geografie - MZ340P05Z
Anglický název: Political Geography
Český název: Základy politické geografie
Zajišťuje: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: 200
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Vysvětlení: úprava názvu předmětu Politická a regionální geografie od 2020/21
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Libor Jelen, Ph.D.
Vyučující: RNDr. David Hána, Ph.D.
RNDr. Libor Jelen, Ph.D.
Mgr. Martin Lepič, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (21.02.2024)
Cílem je seznámit studenty se základními principy politické organizace a diferenciace světa a s přístupy, kterými je zkoumána. Důraz je kladen na význam geografických faktorů a měnící se roli jejich vlivu na politické procesy a na komparaci politických charakteristik geografických subjektů. Základem je hodnocení států jak z hlediska jejich působení a postavení v mezinárodním kontextu (geopolitika a mezinárodní politika), tak z hlediska jejich vnitřní organizace a struktury. Součástí je problematika státoprávního a územně správního uspořádání, politických systémů a stran, geografie voleb, konfliktů, integrace, souvislosti hospodářského a politického vývoje.


Literatura
Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (21.02.2024)

Literatura základní:

FLINT, C., TAYLOR, P., (2011): Political Geography. World Economy, Nation-state and Locality. 6. vydání. (může být  jakékoliv předchozí vydání)

TOMEŠ, J., FESTA, D., NOVOTNÝ, J. (2007): Konflikt světů a svět konfliktů - kapitoly Války po rozpadu bipolárního světa a Nové války?

JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. (2000): Stát, prostor, politika - kapitoly 6-10

JELEN, L. (2021): Konfliktní regiony světa - Evropa.

Literatura doporučená:

Flint, C. (2011): Introduction to Geopolitics

Agnew, J., Mitchell, K., Toal, G. (2008): A Companion to Political Geography.

Krejčí, J. (2002): Postižitelné proudy dějin

Gellner, E. (1993): Národy a nacionalismus

Drulák, P. (2010): Teorie mezinárodních vztahů

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (21.02.2024)

Požadavky ke zkoušce: povinná účast na výuce 75 % plus splněné úkoly ze cvičení.

Cvičení jsou založena na jednoduchém zpracování informací vybraných států z předem zadaných datasetů. Během semestru budou zadány čtyři úkoly, jejichž vypracování se odevzdává do aplikace Google Classroom. Všichni studenti musí být povinně přihlášeni do této aplikace.

Zkouška: písemný test; minimální hranice pro splnění testu je 60 % z celkového počtu bodů v daném testu.

Zkouška je založena na ověření znalostí a pochopení teoretických konceptů a příkladů přednášených během kurzu. Podkladem pro přípravu jsou prezentace uložené v SISu, ale zásadní jsou informace a komentáře vyučujících ze samotných přednášek. Výhodou je také znalost obsahu základní literatury.

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (21.02.2024)

Cíl: Seznámit studenty se základními principy politické diferenciace světa a přístupy, kterými je zkoumána. Důraz je kladen na roli geografických faktorů a komparaci politických charakteristik geografických subjektů.

Forma: Předmět probíhá formou prezenčních přednášek kombinovaných s cvičením. V rámci cvičení budou zadávány úkoly, jejichž splnění je předpoklad pro zapsání ke zkoušce. Úkoly se budou odevzdávat elektronicky v aplikace Google Classroom.

Sylabus předmětu:

1. Co je to politická geografie – objekt a předmět (specifikace) studia, definice, diskuse pojmu a zaměření; vývoj poznání oboru; principy a formy politické diferenciace světa.

2. Stát – objekt i předmět zájmu politické geografie; teorie definice, teorie a funkce státu, diskuse významu.  

3. Vývoj politické mapy světa, deviantní formy státnosti, význam hranic.

4. Klasifikace států podle forem státoprávního uspořádání; politické systémy, územně správní organizace, problematika decentralizace. 

5. Demokracie a svoboda – ideologické koncepty a rozdělení světa, geografické aspekty vývoje demokracií, lidská práva a svobody, metodika jejich hodnocení.

6. Lokální politika – aktéři, konflikty zájmů, symbolika prostoru města

7. Geografie voleb – volební systémy, geografické aspekty a souvislosti voleb a volebních výsledků, politické síly a strany.

8. Stát a národ – koncept národa a jeho diskuse, nacionalismus a separatismus, etnická diferenciace a homogenizace světa.

9. Náboženství a kulturní diferenciace – hlavní náboženské systémy, geografické a politické aspekty kulturní diferenciace světa.

10. Mocenské uspořádání světa – geopolitické systémy, jejich vývoj, současné tendence.

11. Geografie konfliktů – klasifikace a typologie, formy, příčiny, současné příklady.

12. Geografie integrace – integrační procesy, důvody, formy, klasifikace integrací, Evropská unie, nejpokročilejší integrace světa.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK