PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Paleobiologie prekambria a spodního paleozoika - MG422P22
Anglický název: Palaeobiology of Precambrian and Early Palaeozoic
Český název: Paleobiologie prekambria a spodního paleozoika
Zajišťuje: Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2006
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Oldřich Fatka, CSc., DSc.
Anotace -
Poslední úprava: Rudolf Trnka (18.05.2012)
V jednotlivých blocích budou probrány základní typy funkce recentních a fosilních ekosystémů. Zvláštní důraz bude věnován vývoji vztahů a současným znalostem o jejich nejstarších dokladech ve fosilním záznamu.
Literatura -
Poslední úprava: Rudolf Trnka (18.05.2012)

Butterfield, N.J. (2003): Exceptional fossil preservation and the Cambrian explosion. - Integrative and Comparative Biology, 43, 166-167.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: prof. RNDr. Oldřich Fatka, CSc., DSc. (19.05.2012)

Zkouška je ústní, důraz je kladen na pochopení procesů.

Sylabus -
Poslední úprava: Rudolf Trnka (18.05.2012)

V jednotlivých blocích budou probrány základní typy funkce recentních a fosilních ekosystémů. Zvláštní důraz bude věnován vývoji vztahů a současným znalostem o jejich nejstarších dokladech ve fosilním záznamu od proterozoika do recentu. Důraz bude kladen na způsoby fosilizace, paleoekologii jednotlivých organismů, metody výzkumu a fosilizačním procesům.

Detailně bude analyzován informační obsah nejvýznamnějších tafonomických oken (= lagersttäte) světového významu s důrazem na Bitter Springs, Ediacara, Doushantou, Burgess Shale, Chengjian, Kaili, Soom Shale, Rhynie Cherts.

Tento rozbor bude doplněn analýzou stratigrafického rozsahu těchto nalezišť a prostředí, jež reprezentují (hloubka, salinita, obsah kyslíku, vztahy in situ, alochtonita).

Podobně bude analyzován fosilní obsah následujících tafonomických oken výskytů mimořádného zachování v Českém masívu: Proterozoické stromatolity, pasecké břidlice, jinecké souvrství, klabavské a šárecké souvrství,

řevnické křemence, kosovské souvrství, kopaninské souvrství.

Struktura jednotlivých kapitol jak budou probrány:

1. stav prozkoumanosti,

2. stratigrafické, faciální a tafonomické souvislosti,

3. popis a ukázky hlavních fosílií - hlavní část,

4. paleoekologie,

5. geografické rozšíření (vazba na teplotní pásma - paleogeografie, dnešní geografie),

6. citace vybrané literatury

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK