PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Vývoj obyvatelstva vybraných evropských zemí po roce 1945 - MD360P49R
Anglický název: Population development of selected European countries since World War II
Český název: Vývoj obyvatelstva vybraných evropských zemí po roce 1945
Zajišťuje: Katedra demografie a geodemografie (31-360)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 26
Minimální obsazenost: 5
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: specializační
Poznámka: povolen pro zápis po webu
předmět má cyklickou výuku
Garant: doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.
Neslučitelnost : MD360P49
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc. (25.09.2020)
Vývoj obyvatelstva evropských zemí byl po skončení 2. světové války významně ovlivňován několika faktory, které se odrazily v rozdílném demografickém vývoji jednotlivých oblastí: geopolitickou situací, diferencovaným přechodem k plánovanému rodičovství a snižování hladiny úmrtnosti, diferencovaným nástupem nových tendencí v reprodukčním chování typickým pro závěr 20. století (druhý demografický přechod) a diferencovaným vývojem migrací.
Pro lepší pochopení rozdílů a podobností reprodukce obyvatelstva jednotlivých evropských zemí je nutné znát širší podmíněnosti tohoto vývoje. I když v zásadě pro všechny evropské populace platí základní tendence formulované v teoriích prvního a druhého demografického přechodu, konkrétní průběh těchto změn byl časově odlišný a vnitřně různě strukturovaný. Důvodem byla rozdílná geopolitická situace, ekonomický vývoj, vývoj společenský, v tom i rozdílný postup sekularizace, zapojení do mezinárodních migrací apod. Proto se dnes jednotlivé evropské země od sebe odlišují nejen skladbou svého obyvatelstva, pokud jde o věk a pohlaví, ale i etnickou strukturou. Odlišná je úroveň plodnosti a úmrtnosti, různí se sňatkové poměry apod.
Záměrem kursu je blíže popsat a vysvětlit vývoj obyvatelstva ve vybraných zemích Evropy, ukázat na specifika vývoje jejich obyvatelstva, a to v souvislostech s jejich vývojem politickým a ekonomickým. Pozornost je věnována jak nejpočetnějším zemím – Německu, Francii, Itálii, Velké Británii nebo Španělsku, tak menším zemím, které jsou z demografického pohledu zajímavé, např. Irsku nebo balkánským zemím. Vždyť první demografická revoluce končila v Irsku nebo v Albánii v době, kdy ve Skandinávii byl v plném proudu druhý demografický přechod.
Způsob výuky 2020:
asynchronní forma (okomentované prezentace), možnost konzultací v rozvrhované době výuky (středa, 9:50-11:20), lekce 1 dne 7.října 2020

Literatura -
Poslední úprava: RNDr. Barbora Janáková Kuprová, Ph.D. (23.12.2019)

Doporučená literatura:

Bardet, Jean-Pierre, ed. a Dupâquier, Jacques, ed. Histoire des populations de l'Europe. [T.] 3, Les temps incertains 1914-1998. [Paris]: Fayard, 1999. 792 s. ISBN 2-213-59881-7

Bade, Klaus J. Evropa v pohybu: evropské migrace dvou staletí. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. Utváření Evropy; sv. 9. ISBN 80-7106-559-5.

Horská, Pavla et al. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama, 1990. 474 s., [8] s. barev. příl. Pyramida. Panorama světových dějin. ISBN 80-7038-011-X.

Livi Bacci, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s. Utváření Evropy; sv. 5. ISBN 80-7106-495-5.

Rothenbacher, Franz. The European population since 1945. 1st pub. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2005. xxx, 1030 s. The societies of Europe. ISBN 0-333-77706-9.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: RNDr. Barbora Janáková Kuprová, Ph.D. (23.12.2019)

U zkoušky je třeba prokázat znalost probírané látky (hlavních rysů vývoje obyvatelstva probíraných evropských zemí ve druhé polovině 20.století).

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Barbora Janáková Kuprová, Ph.D. (23.12.2019)

1) Změny postavení Evropy v rámci obyvatelstva Světa v průběhu 20. století. Datová základna pro výzkum vývoje obyvatelstva. Evropa regionů.

2) Předpoklady diferenciace populačního vývoje evropského obyvatelstva - odraz politických a hospodářských krizí ve vývoji obyvatelstva; důsledky 1. a 2. světové války pro obyvatelstvo Evropy: odlišný průběh první i druhé demografické revoluce v závislosti na socioekonomickém vývoji a politické situaci jednotlivých zemí. Změny trendů v závěru 20. století. Změny migračních toků.

3) Skandinávské státy; vývoj obyvatelstva v podmínkách dlouhodobě příznivých úmrtnostních poměrů; švédský model sociálního státu a nové rysy v rodinném chování od 60. let 20. století.

4) Francie; příklad populačního vývoje v podmínkách dlouhodobě stabilní populační politiky. Změny v charakteru úmrtnostních poměrů. Imigrace a změny v etnické skladbě populace Francie.

5) Obyvatelstvo Velké Británie a Irska. Trendy v úmrtnosti a v porodnosti. Vnitřní a zahraniční migrace. Demografická revoluce v Irsku.

6) Itálie. Přetrvávání regionálních rozdílů v úrovni reprodukce obyvatelstva vytvořených v 19. století a jejich důsledky pro vnitrostátní a zahraniční migrace.

7) Španělsko a Portugalsko. Specifické rysy populačního vývoje dané vlivy kulturní tradice, politickým a hospodářským vývojem.

8) Nizozemí, Belgie; rozdíly v ekonomickém vývoji jednotlivých oblastí, náboženském vyznání a religiozitě obyvatelstva a jejich odraz v populačním vývoji; zahraniční migrace.

9) Německo. Metodické problémy vyplývající ze změn teritoria. Poválečné rozdělení Německa. Situace v západních a východních zemích v letech 1950-1989. Důsledky sjednocení v roce 1990.

10) Alpské země: Rakousko - důsledky rozpadu Rakousko-Uherska; dopady 2. světové války; migrační atraktivita. Švýcarsko - dlouhodobá stabilita a konzervativní rysy.

11) Balkánské státy (včetně zemí bývalé Jugoslávie). Specifika vývoje jednotlivých zemí.

12) Východní střední Evropa (Polsko, Maďarsko, Rumunsko); důsledky pozdějšího nástupu demografické revoluce a politického vývoje po 2. světové válce. Vývoj od roku 1990.

13‒14) Ruská federace a nástupnické státy. Datová základna; specifický vývoj v meziválečném období; ztráty na obyvatelstvu za 2. Světové války a jejich důsledky pro další vývoj, změny v úrovni reprodukce v 60.-80. letech; důvody stagnace úrovně úmrtnosti; vývoj po rozpadu SSSR.

Požadavky k zápisu
Poslední úprava: RNDr. Barbora Janáková Kuprová, Ph.D. (23.12.2019)

Předmět je určen pro studenty navazujícího magisterského studia demografie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK