PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Ochrana biodiverzity - MB120P25
Anglický název: Biodiversity Conservation
Český název: Ochrana biodiverzity
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: Ing. Handrij Härtel, Ph.D.
Vyučující: Ing. Handrij Härtel, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: Ing. Handrij Härtel, Ph.D. (04.03.2024)
Přednáška seznamuje se základy ochranářské biologie.
Zvláště se soustřeďuje na tato témata:
- filosofie a historie ochrany přírody,
- co je biodiverzita, hodnota biodiverzity,
- měření biodiverzity,
- úrovně biodiverzity: genetická, druhová a ekosystémová,
- rozšíření biodiverzity (centra diverzity, endemismus, atd.),
- historie biodiverzity, extinkce a speciace,
- ohrožení biodiverzity: fragmentace a destrukce stanovišť, biologické invaze, etc.,
- červené seznamy a knihy,
- chráněná území v ČR, EU a celosvětově,
- ekologická obnova,
- mezinárodní ochrana přírody: mezinárodní úmluvy, legislativa EU (Natura 2000), přeshraniční (bilaterální) spolupráce, atd.
(Na tuto přednášku volně navazuje v LS předmět MO550C17: Exkurze: Ochrana biodiverzity)
Literatura
Poslední úprava: Ing. Handrij Härtel, Ph.D. (21.02.2024)

Kolář F. et al. (2012): Ochrana přírody z pohledu biologa. Dokořán, Praha.

Primack R. B., Kindlmann P. et Jersáková J. (2011): Úvod do biologie ochrany přírody. Portál.

Primack R. B. (2006): Essentials of Conservation Biology. 4rd ed. Sinauer Associates, USA.

Sylabus
Poslední úprava: Ing. Handrij Härtel, Ph.D. (18.04.2024)

1. Úvod. Vymezení a historie oboru

1.1. Principiální otázky

Proč chránit přírodu – motivy k ochraně přírody

Co a kde v přírodě chránit

Kdy přírodu chránit (časový rámec)

Jak chránit přírodu

1.2. Historický vývoj ochrany přírody

Romantické období (1810–1880

Období divočiny (1880–1950)

Konzervační období (1950–1980)

Období řízené péče (1980–1995)

Integrovaný přístup (od r. 1996)

1.3. Ochranářská biologie

 

2. Biodiverzita

2.1. Biodiverzita, geodiverzita a krajinná diverzita

2.2. Hodnota biodiverzity – ochranářská etika

2.3. Úrovně biodiverzity

2.4. Měření diverzity

2.5. Druhová diverzita

2.5.1. Druhové bohatství Země

Druhové bohatství České republiky

2.5.2. Rozmístění druhového bohatství

Obecné zákonitosti

Faktory zodpovědné za rozmístění diverzity

Rovnoběžkový gradient druhového bohatství

Nadmořská výška / hloubka v mořích

Místa s velkou koncentrací druhů

Endemismus

Různé kategorie endemismu

Geografické rozmístění endemitů

Stupeň endemismu

Endemity ČR

Význam endemismu z hlediska ochrany přírody

Lokální faktory diverzity

2.5.3. Historie druhové diverzity

Extinkce a speciace

Jak vlastně druhy dlouho žijí?

Vývoj druhového bohatství

Kvartér

Přehled vývoje vegetace na území ČR od posledního glaciálu

 

2.5.4. Vyhynulé druhy. Ohrožené druhy: Červené seznamy a knihy. Záchranné programy

Vyhynulé / vyhubené druhy

Vyhynulé druhy na území České republiky

Červené seznamy ohrožených druhů

Červené knihy

Kategorie a kritéria červených seznamů IUCN

Záchranné programy

2.5.5. Závěry pro druhovou ochranu

Může být ochrana přírody postavena na druhové ochraně?

Globální priority pro ochranu druhového bohatství

Druhy v zájmu ochrany přírody

Vzácné druhy

Ohrožené

Klíčové druhy

Vlajkové druhy

Deštníkové druhy

Hospodářsky významné druhy

Fylogeneticky a taxonomicky významné druhy

Indikační druhy

Zranitelné migrující druhy

Dilema mezi ochranou druhů a ochranou procesů

 

2.6. Ekosystémová diverzita

2.6.1. Ekosystémy, jejich klasifikace a ohrožení

Klasifikace ekosystémů

Červené seznamy ohrožených ekosystémů

2.6.2. Ochrana ekosystémů prostřednictvím chráněných území

Globální úroveň

Definice chráněného území

Základní statistika

Managementové kategorie chráněných území dle IUCN

Kategorie I - přísná přírodní rezervace / území divočiny

Kategorie II - národní park

Kategorie III - přírodní památka

Kategorie IV - území určené k péči o biotopy a druhy

Kategorie V - chráněná krajina / přímoří

Kategorie VI - řízené území ochrany přírodních zdrojů

Evropská unie: Natura 2000

ČR: kategorie zvláště chráněných území:

národní parky (NP)

chráněné krajinné oblasti (CHKO)

národní přírodní rezervace (NPR)

přírodní rezervace (PR)

národní přírodní památky (NPP)

přírodní památky (PP)

 

3. Ohrožení biodiverzity

3.1. Příčiny ohrožení druhů vyhubením

Které faktory jsou významné z hlediska náchylnosti druhu k vyhubení

Vzácnost

Schopnost rozptylu

Stupeň specializace

Populační variabilita

Postavení v trofickém řetězci

Dlouhověkost

Rychlost nárůstu populace

Které jsou hlavní faktory ohrožení biodiverzity na Zemi

3.2. Globální klimatické změny

Nejvíce ohrožené ekosystémy

Rámcová úmluva o změně klimatu

3.3. Rozpad a ničení stanovišť

Fragmentace

Teorie ostrovní biogeografie

Okrajový efekt

Metapopulace

Zdrojové a propadové populace

Velikost přírodních rezervací

Minimalizace okrajového efektu

Biokoridory

Nášlapné kameny

Územní systémy ekologické stability

Praktické příklady dopadů fragmentace krajiny dopravními stavbami

3.4. Invaze nepůvodních druhů

3.4.1 Základní termíny

Původní a nepůvodní druh

Archeofyty a neofyty

Přechodně zavlečené

Naturalizované

Invazní druhy

3.4.2. Důsledky invazí

Kompetice

Predace

Zavlečení parazitů či nemocí

Hybridizace (mezidruhové křížení)

3.4.2 Historické a geografické aspekty biologických invazí

Invazní vlny

3.4.3 Úspěšnost invazních druhů

Fáze invaze

Vlastnosti druhů, které jsou předpokladem úspěšné invaze

3.4.4 Invazibilita společenstev

Geohistorické měřítko

Invaze na ostrovech

Gradienty prostředí

Biotické vlastnosti společenstev

3.4.5. Kontrola: biologická, chemická, mechanická

Seznamy prioritních invazních druhů

3.5. Lov a obchod

3.6. Nemoci a druhotné příčiny vymírání druhů

 

4. Mezinárodní ochrana přírody

4.1. Cíle a úkoly v mezinárodní ochraně přírody

Proč potřebujeme mezinárodní ochranu přírody?

4.2. Vývoj mezinárodní ochrany přírody

4.3. Mezinárodní úmluvy, programy, iniciativy a instituce

4.3.1. Mezinárodní (globální) úmluvy a programy

Úmluva o biodiverzitě (CBD)

Bonnská úmluva (CMS)

Ramsarská úmluva

Washingtonská úmluva (CITES)

Úmluva o světovém dědictví

4.3.1.2. Globální programy

Man and Biosphere – program UNESCO

Biosférické rezervace UNESCO

4.3.2. Evropské úmluvy, programy a předpisy ES

4.3.2.1. Rada Evropy

Bernská úmluva

4.3.2.2 Evropská unie

Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Směrnice ochraně volně žijících ptáků

Nařízení

Soustava NATURA 2000

4.3.3. Nevládní mezinárodní organizace na ochranu biodiverzity

Globální: IUCN, WWF

Evropské: Federace

 

5. Organizace státní ochrany přírody a krajiny v ČR

 

6 Ekologická obnova v ČR

Příklady projektů ekologické obnovy v ČR

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK