Komparativní dějiny - JTM062

• Anglický název: Comparative history
• Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 9
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
• Počet míst: 36 / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: distanční
• Způsob výuky: distanční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D.; PhDr. Jiří Kocián, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

Předmět si klade za cíl předat studentům širší znalost dějin středovýchodní a jihovýchodní Evropy především s ohledem na moderní dějiny těchto regionů. V kontextu 19. a 20. století si studenti osvojí faktografickou bázi potřebnou pro pochopení a intepretaci společenských a politických vývojových tendencí provázejících vznik a další genezi soudobých státních útvarů na tomto území. Předmět však současně směřuje k překonávání izolovaných interpretací ve smyslu narativů idiosynkratických národních dějin a k předání základní metodiky komparativního bádání studentům, jimž tak právě takovýto širší vhled umožní. Jako základní orientační body a zároveň empirické případy poslouží klíčové dějinné momenty rozebírané v širší geografické perspektivě a širším sociálním a politickém kontextu. Studenti si tak v průběhu kurzu osvojí metodiku komparativního výzkumu a analýzy, kterou budou schopni aplikovat na analogické otázky a problémy i mimo kurzem vymezený časový a geografický rámec. V rámci vlastního studijního programu pak budou nadále schopni lépe strukturovat získávané poznatky a kvalitněji analyzovat a interpretovat fakta.

Veškerá agenda související s předmětem probíhá přes systém Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033.

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizací 

2) Vysvětlit vývoj států v makroregionech středovýchodní a jihovýchodní Evropy v 19. a 20. století v komparativní perspektivě

3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky 

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

Plnění průběžných úkolů - reflexe literatury

Splnění znalostního testu

Odevzdání seminární práce

Veškerá odevzdávání úkolů a plnění povinností v předmětem probíhá přes systém Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

Veškerá četba a její strukturování v průběhu semestru je k dispozici v systému Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033.

 

Povinná

BATAKOVIĆ, Dušan. „A Balkan-Style French Revolution? The 1804 Serbian Uprising in European Perspective“. Balcanica XXXVI, Belgrade, SANU, 2005. BIONDICH, Mark. The Balkans: Revolution, War, and Political Violence since 1878. Oxford: Oxford University Press, 2011. s. 46–64, 76–120, 130–150, 156–186. 

BRAHAM, Randolph M. The politics of Genocide: The Holocaust in Hungary. Detroit: Wayne University Press, 2000. s. 19–37.

DAVIES Norman. The Heart of Europe: The past in the Poland‘s Present. Oxford: Oxford University Press, 2001. s. 138–153. 

KASEKAMP, Andres. „Radical Right-Wing Movements in the North-East Baltic“ Journal of Contemporary History, 34, 4 (Oct., 1999), s. 587–600.

KITSCHELT, Herbert, et al. Post-Communist Party Systems: Competition, Representation and Inter-party cooperation. Cambridge: Cambridge Unievrsity Press, 1999. s. 21–28.

MAXWELL, Alexander, et al. The comparative approach to historical movements: Miroslav Hroch and nationalism studies. London: Routledge, 2012. Předmluva, s. 1–6.  

NIŽŇANSKÝ, Eduard. „Rokovania nacistického Nemecka o deportáciách Židov v roku 1942 – príklad Slovenska, Rumunska a Maďarska“. Historický časopis / Journal of History, 67, 3 (2010).

PAVLIN, Tomaž a Zrinko Čustonja. „Sokol: Between making Nation and State“. Kinesiology. 50, 2 (2018), s. 260–268. 

RAUN, Tuuvo a Andrejs PLEKANS. „The Estonian and Latvian National Movements: An Assessment of Miroslav Hroch’s Model“. Journal of Baltic Studies. 21, 2 (1990).

ŠMIDRKAL, Václav. „Historická komparace a její alternativy“. In Vybrané metodologické problémy mezinárodních teritoriálních studií, ed. Barbora Skálová a kol. Praha: Matfyzpress, 2011. s. 79–96.

ŠVEC, Luboš. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991. Praha: Dokořán, 2013. s. 62–98, 103–147. 

TEJCHMAN, Miroslav. Balkán ve válce a revoluci (1939–1945). Praha: Karolinum, 2009. s. 13–27. 

TODOROVA, Maria. Imagining the Balkans. Oxford, Oxford University Press, 2009. úvod, s. 3–20.

VYKOUKAL, Jiří, Bohuslav Litera a Miroslav Tejchman. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha: Libri, 2000. s. 51–72, 687–748. 

WANDYCZ, Piotr. The price of Freedom: A History of East Central Europe from the Middle Ages to the present. London: Routledge, 2001. s. 181–239.

WERNER, Michael a Bénédicte ZIMMERMANN. „Beyond Comparison: Histoire croisée and the challenge of reflexivity“, History and Theory 45 (February 2006), s. 30–35. 

WEYLAND, Kurt. „The Diffusion of Revolution: '1848' in Europe and Latin America.“ International Organization 63, 3 (2009), s. 391–423.

ZEMON DAVIS, Natalie. „Decentering History: Local Stories and Cultural Crossings in a Global World.“ History and Theory 50 (May 2011).

 

Doporučená

DUIKER, William J. Twentieth-century world history / William J. Duiker. 2002. 

MAHOENY, James. Comparative-historical methodology, Annual Review of Sociology, 2004, Vol 30., s 81-101.

PELIKÁN, Jan. Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. 2016. 

STAVRIANOS, Leften. The Balkans since 1453. 2008. 

WESTAD, Odd Arne. The Cold War: A World History / Odd Arne Westad. 2018. 

Metody výuky

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

Kurz je založen na: 

1) Výkladu klíčové problematiky formou blokové přednášky

Setkání se odehraje online 6.10.2023 v 17:00 (odkaz a materiály budou zveřejněny v Moodlu kurzu)

2) Aktivním samostudiu studentů založeném na využití studijních opor

3) Ověření znalostí a pochopení látky předmětu formou reflexe opor, testu a písemné práce

4) Individuálních konzultacích 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018: v české verzi (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018). Hodnocení zahrnuje test (60 %) založený na povinné četbě, průběžnou písemnou reflexi literatury (10 %) a seminární práci (30 %). Test i seminární práce musí získat hodnocení minimálně E.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D. (21.09.2023)

1) Dějiny v komparativní perspektivě a zkoumání makroregionů

2) „Dlouhé“ 19. století a formování národních států

3) První světová válka, rozpad impérií a etablování moderních národních států

4) Druhá světová válka a její dopad na podobu zkoumaných státních útvarů 

5) Období socialismu a geopolitické bipolarity

6) Přechody k demokracii

 

Podrobný sylabus je k dispozici v systému Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033.