PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Postsovětský prostor po roce 1991 - JTB230
Anglický název: The Post-Soviet Area after 1991
Český název: Postsovětský prostor po roce 1991
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 24 / neurčen (20)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D.
PhDr. Jan Šír, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D.
PhDr. Jan Šír, Ph.D.
Neslučitelnost : JMB216
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jiřina Tomečková (26.09.2023)
Kurs podává přehled vývoje nástupnických států bývalého Sovětského svazu (kromě Ruska) v 90. letech. Rozebírá aspekty jako sociální profil zemí, ústavní a státní zřízení, neformální struktury, ekonomika, ideologie a vnější vztahy jednotlivých zemí v mezinárodním kontextu a v kontextu budování nových států/institucí.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jiřina Tomečková (26.09.2023)

Cílem kursu je poskytnout úvod do problematiky postsovětského prostoru po roce 1991 pro pochopení klíčové fáze vývoje těchto států po rozpadu SSSR. Geograficky se kurs zaměřuje na postsovětský prostor kromě Ruska (jeho vývoj je součástí povinného kursu Moderní dějiny Ruska). Po úspěšném absolvování kursu budou posluchači mocni základní orientace v reáliích postsovětského prostoru včetně geografického zařazení, společenského profilu, základních problémů a trendů politického vývoje v srovnávacím kontextu. Absolvování kursu prověřované formou recenze a pohovoru předpokládá současně zvládnutí základů kritického myšlení, práce s informacemi, analytického uvažování a písemné komunikace v oboru.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.10.2023)

Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019). 

 

Známkování:

A: 100-91 bodů

B: 90-81 bodů

C: 80-71 bodů

D: 70-61 bodů

E: 60-51 bodů

F: 50 bodů a méně

 

Více viz. SMĚRNICE S_SO_002: Organizace zkouškových termínů, kontrol studia a užívání klasifikace A–F na FSV UK.

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D. (31.08.2023)

Povinná literatura:

Souleimanov, Emil (ed.). Rusko a postsovětský prostor. Praha: Eurolex Bohemia, 2007.

Dawisha, Karen - Parrot, Bruce (eds.). Conflict, cleavage, and change in Central Asian and Caucasus. Cambridge Unviersity Press, 1997.

***

Doporučená literatura:

Obecné publikace:

Ó Beacháin, Donnacha, and Abel Polese. Eds. The Colour Revolutions in the Former Soviet Republics: Successes and Failures. London: Routledge, 2010.

Heaney, Dominic. Eastern Europe, Russia and Central Asia. 2019. 19th edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2018 (knihovna Jinonice).

Rozpad SSSR

Yurchak, Aleksei: Everything Was Forever Until It Was No More. The Last Soviet Generation. Princeton University Press, 2006.

Marples, David, R.: The Collapse of the Soviet Union, 1985-1991, Routledge, 2006.

Zubok, Vladislav M.: Collapse: The Fall Of The Soviet Union, Yale University Press, 2021.

Východní Evropa (Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko)

Dražanová, A., Šupová, T. a Soukup, O. Bělorusko na cestě ke svobodě, Praha: Kniha Zlin, 2021.

Aslund, Anders. How Ukraine Became a Market Economy and Democracy. Washington, DC: Peterson Institute for International Economics, 2009.

D'Anieri, Paul J. (ed.). Orange Revolution and Aftermath: Mobilization, Apathy, and the State in Ukraine. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2010.

D'Anieri, Paul J. Understanding Ukrainian Politics: Power, Politics and Institutional Design. Armonk: M. E. Sharpe, 2007.

Ioffe, Grigory. Understanding Belarus and How Western Foreign Policy Misses the Mark. Lanham: Rowman & Littlefield, 2008.

Schmidtke, Oliver, and Serhy Yekelchyk (eds.). Europe's Last Frontier?: Belarus, Moldova, and Ukraine between Russia and the European Union. New York: Palgrave Macmillan, 2008.

Weitz, Richard. Kazakhstan and the New International Politics of Eurasia. Washington, D.C.: CACI SAIS, 2008.

Wilson, Andrew. Belarus. The Last European Dictatorship. New Haven: Yale University Press, 2021.

Yafimava, Katya. Post-Soviet Russian-Belarusian Relationships: The Role of Gas Transit Pipelines. Stuttgart: Ibidem, 2007.

 

 

Kavkaz

Asmus, Ronald A. A Little War that Shook the World: Georgia, Russia and the Future of the West. New York: Palgrave Macmillan, 2010.

Broers, Lawrence. Armenia and Azerbaijan: anatomy of rivalry, Oxford: Oxford University Press, 2020.

Cornell, Svante, and Frederick Starr (eds). The Guns of August 2008. New York: M.E. Sharpe, 2009.

Cornell, Svante. Azerbaijan since Independence. New York: M.E. Sharpe, 2011.

Ghaplanyan, Irina. Post-Soviet Armenia: the new national elite and the new national narrative, 2018.

George, Julie A. The Politics of Ethnic Separatism in Russia and Georgia. New York: Palgrave Macmillan, 2009.

Gvindadze, Dimitri: The transformation of Georgia from 2004 to 2012: state building, reforms, growth and investments. Palgrave Macmillan, Cham (2nd edition), 2022.

Saparov, Arsène: From conflict to autonomy in the Caucasus : the Societ Union and the making of Abkhazia, South Ossetia and Nagorno Karabakh, Routledge, Abingdon-Oxfordshire, 2015.

The making of modern Georgia, 1918-2012: the first Georgian republic and its successors (Jones, Stephen F., ed.), Routledge, London - New York, 2014.

Yavuz, Hakan and Gunter, Michael M. (eds.): The Nagorno-Karabakh Conflict. Historical and Political Perspectives. Routledge, 2022.

Střední Asie

Adams, Laura L. The Spectacular State. Culture and National Identity in Uzbekistan. Durham: Duke University Press, 2010.

Anceschi, Luca. Turkmenistan's Foreign Policy: Positive Neutrality and the Consolidation of the Turkmen Regime. London: Routledge, 2008.

Bichsel, Christine. Conflict Transformation in Central Asia. Irrigation Disputes in the Ferghana Valley. London: Routledge, 2009.

Dave, Bhavna. Kazakhstan. Ethnicity, Language and Power. London: Routledge, 2007.

Epkenhans, Tim: The origins of the civil war in Tajikistan: nationalism, Islamism, and violent conflict in post-Soviet space, Lexington Books, Lanham, 2016.

Horák, Slavomír, and Jan Šír. Dismantling Totalitarianism? Turkmenistan under Berdimuhamedow. Washington, D.C.: Central Asia-Caucasus Institute SAIS, 2009.

Laruelle, Marlene - Peyrouse, Sebastien. Globalizing Central Asia. Geopolitics and the Challenges of Economic Development. Armonk: M. E. Sharpe, 2013.

Marat, Erica. The Military and the State in Central Asia: From Red Army to Independence. London: Routledge, 2009.

Marat, Erica. National Ideology and State Building in Kyrgyzstan and Tajikistan. Washington, D.C.: CACI SAIS, 2008.

Overland, Indra, Heidi Kjaernet, and Andrea Kendall-Taylor. Caspian Energy Politics: Azerbaijan, Kazakhstan and Turkmenistan. London: Routledge, 2010.

Peyrouse, Sebastien. Turkmenistan: Strategies of Power, Dilemmas of Development. Armonk, NY: M.E. Sharpe, 2012.

Rusko

Graeme Gill and James Young: Routledge Handbook of Russian Politics and Society, Routledge, 2011.

Gel'man, Vladimir Jakovlevič. Authoritarian Russia: analyzing post-Soviet regime changes. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 2015.

Aslund, Anders, and Andrew Kuchins. The Russia Balanse Sheet. Washington: Peterson Institute for International Economics Center for Strategic and International Studies, 2009.

Baev, Pavel K. Russian Energy Policy and Military Power: Putin's Quest for Greatness. New York: Routledge, 2008.

Donaldson, Robert H., and Joseph L. Nogee. The Foreign Policy of Russia: Changing Systems, Enduring Interests. Armonk: M.E. Sharpe, 2009.

Goldman, Marshall I. Petrostate: Putin, Power and the New Russia. Oxford: Oxford University Press, 2008.

de Haas, Marcel. Russia's Foreign Security Policy in the 21st Century: Putin, Medvedev and, Beyond. London: Routledge, 2010.

Orbán, Anita. Power, Energy, and the New Russian Imperialism. Westport: Praeger, 2008.

Remington, Thomas F. Politics in Russia. 5th ed. New York: Pearson/Longman, 2008.

Sakwa, Richard. Putin: Russia's Choice. 2nd ed. New York: Routledge, 2008.

Souleimanov, Emil. An Endless War: The Russian-Chechen Conflict in Perspective. Frankfurt: Peter Lang Verlag, 2007.

Tsygankov, Andrei. Russia's Foreign Policy: Change and Continuity in National Identity. Lanham: Rowman and Littlefield, 2010.

White, Stephen (ed). Politics and the Ruling Group in Putin's Russia. New York: Palgrave Macmillan, 2008.

Sakwa, Richard. Russian Politics and Society. 4th Edition. London: Routledge, 2008.

 

Metody výuky
Poslední úprava: PhDr. Jan Šír, Ph.D. (04.10.2023)

Výuka hodin vedených doc. Horákem probíhá formou ONLINE přednášek (dlouhodobý pobyt vyučujícího v zahraničí).

Nácviku presentačních dovednosti a kritické zhodnocení publikace slouží závěrečná práce (recenze). Závěrečný pohovor nad přečtenou literaturou slouží potom ke zkoušce komunikačních dovedností a kritickému myšlení.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Jan Šír, Ph.D. (05.10.2023)

Zkouška sestává ze dvou částí.

- recenze na aktuální odbornou publikaci k tématu kursu (nemusí se omezovat pouze na doporučenou literaturu!!!). Výběr recenzovaného titulu podléhá předběžnému schválení a rok vydání musí být ne starší než 2018 (výjimku tvoří speciálně dohodnuté a odůvodněné případy). Délka recenze se musí pohybovat mezi 4-6 stránkami čistého textu (bez poznámek, titulního listu apod.). Pokud píšete recenzi poprvé, doporučujeme důkladně se podívat, jak se píší recenze v odborných akademických časopisech (Mezinárodní vztahy, Slovanský přehled, Europe-Asia Studies, Central Asian Survey, Problems of Post-Communism apod.). Recenze tvoří 40% hodnocení.

- ústní přezkoušení ve zkouškovém období (60% hodnocení). Ke zkoušce je nutno přinést seznam alespoň 2 přečtených knih z různých regionů (není nutné se omezit na doporučenou literaturu). Tituly musejí být odlišné od recenzované knihy. Pohovor bude vycházet ze seznamu literatury a také ze základních faktů, které jste se na hodinách dozvěděli. Nepůjde však pouze o fakta, ale také o schopnosti analyzovat a uvažovat o tématu. 

Pro stanovení výsledné známky je rozhodující kombinace výsledku testu a recenze (pro účely klasifikace se uplatňuje zásada jednoho čtení). Přitom je nutno uspět z obou částí předmětu. 

Hodnocení: 

100-91% - A (výborně+)

90-81% - B (výborně -)

80-71% - C (velmi dobře)

71-60% - D (dobře)

60-51% - E (dostatečně)

50-0% - F (nedostatečně)

Dovolujeme si upozornit na nutnost dodržování dohodnutých termínů. Pro případ pozdního dodání si vyhrazujeme právo zohlednit tuto skutečnost při klasifikaci.

Termíny: do 31. 10. 2023 prosíme nahlásit titul recenzované práce ke schválení ze strany vedoucího kursu; do 7. 1. 2024 pak laskavě dodat samotnou recenzi.

Speciální upozornění: Pokyn děkana UK FSV č. 18/2015 "Citace a uvádění pramenů: opatření proti plagiátorství". Prohřešky proti integritě akademické práce budou řešeny disciplinární cestou.

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D. (11.10.2023)

Program kursu v zimním semestru 2023/2024

(změny pořadí jednotlivých přednášek vyhrazeny)

5.10. Úvod do postsovětského prostoru (online)

12.10. Bělorusko (učebna)

19.10. Ukrajina (učebna)

26.10. Moldavsko (učebna)

2.11. Arménie (učebna)

9.11. Gruzie (online)

16.11. Ázerbajdžán (online)

23.11. Kazachstán (online)

30.11. Uzbekistán (online)

7.12. Turkmenistán (online)

14.12. Kyrgyzstán (online)

21.12. Tádžikistán (online)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK